Občanské právo

3.1 Pojem, zásady a prameny občanského práva

• Občanské právo (OP) je souhrn soukromoprávních ustanovení, upravujících osobní stav, právní postavení a vzájemná práva a povinnosti osob fyzických a právnických
• Deklarace práv člověka a občana byla schválena 26.8.1789 ve Francii
• Tato listina zásadním způsobem ovlivnila vývoj občanského práva v Evropě

Zásady

• Nejdůležitější zásady OP:
  • Právo na ochranu života, zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí
  • Ochrana rodiny, rodičovství a manželství
  • Ochrana vlastnického práva
  • Důsledná péče o plnění uzavřených smluv
• Další zásady OP:
  • Nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět neodůvodněnou újmu
  • Daný slib zavazuje
  • Nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží
• Občanskoprávní ustanovení jsou většinou dispozitivní, takže osoby si mohou ujednávat práva a povinnosti i odchylně od zákonných norem
• Vyskytují se tu však i normy kogentní, v nichž není připuštěna možnost odchylných ujednání
• Všeobecně jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo na ochranu osobnosti
• Kogentní právní úprava je typická pro práva věcná, z nichž nejvýznamnější je právo vlastnické

 

• Dispozitivní normy = normy připouštějící úpravu právních vztahů odchylnou od zákonných norem
• Kogentní normy = normy bezvýhradně přikazující dodržovat zákonnou úpravu právních vztahů

 

• Každý se může domáhat ochrany svého práva u soudu, popř. u jiných orgánů veřejné moci
• Žalobu lze podat i elektronicky

Hlavní prameny

• Hlavní pramen občanského (soukromého) práva je občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), nejobsáhlejší zákon v českém právním řádu
• Obsahuje 3081 paragrafů rozvržených do pěti částí, rozdělených na hlavy
• Každá hlava je složena z dílů a většina dílů je ještě rozčleněna do oddílů
• Některé z nich jsou tak velké, že mají několik pododdílů

 

Pořadí a velikost částí

1. Obecná část (paragrafy č. 1 – 645)
2. Rodinné právo (paragrafy č. 655 – 975)

• Absolutní majetková práva (§ č. 976 – 1720)

1. Relativní majetková práva (§ č. 1721 – 3014)
2. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ č. 3015 – 3081)

Příklad členění OZ

89/2012 Sb.

ZÁKON

ze dne 3. února 2012

občanský zákoník

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY

Díl 1

Soukromé právo

• 1

(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

 

• Sloučením velkého množství dosavadních soukromoprávních předpisů do tohoto jediného občanského zákona se v naukovém systému českého práva velmi zvětšuje, odvětí občanského práva
• Přecházejí do něj dosud samostatná odvětví práva rodinného a obchodního práva
• Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2014

3.2. Osoby

Osoby obecně

• Osoba, která má právní osobnost (dříve právní subjektivitu), tj. způsobilost mít práva a povinnosti, je fyzická nebo právnická osoba
• Fyzická osoba je člověk, právnické osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost

Fyzické osoby (FO)

• Každý člověk má právní osobnost od narození až do smrti
• Má ji i dítě počaté, narodí-li se živé
• Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou, obvykle úmrtním listem
• Účastníka takové události, kterou zřejmě nepřežil, prohlásí soud za mrtvého a určí den jeho smrti
• Za podmínek stanovených v občanském zákoníku může soud prohlásit za mrtvého člověka nezvěstného
• Zletilostí, tj. dosažením věku 18 let, se člověk stává plně svéprávným
• Tím nabývá plné způsobilosti k právnímu jednání
• Může samostatně zakládat, měnit a zrušovat své právní vztahy, nabývat práva a zavazovat se k povinnostem
• Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá uzavřením manželství nebo soudním rozhodnutím, pokud nezletilý dosáhl věku 16 let a požádal o to
• Soud může něčí svéprávnost omezit ze závažného důvodu, např. pro jeho duševní poruchu
• Takovému člověku současně jmenuje opatrovníka (ten vzniká soudním rozhodnutím)
• Nezletilí jsou způsobilí pouze k právním jednáním, přiměřeným rozumově a volní vyspělosti odpovídající jejich věku
• V ostatních záležitostech za ně jednají jejich zákonní zástupci, zpravidla rodiče (vyplývá ze zákona)
• Závislá práce nezletilých mladších než 15 let nebo těch, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku, je zakázána
• Osobnost každého člověka je chráněna
• Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého
• Člověk může přijmout a používat pseudonym
• Pseudonym = krycí jméno
• Vejde-li pseudonym ve známost, je chráněn stejně jako jméno
• Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného bez jeho svolení nebo bez zákonného důvodu
• Něčí podobiznu, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam lze bez jeho souhlasu použít jen k úřednímu účelu nebo přiměřeným způsobem také k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství
• Každý má právo na integritu, je nedotknutelný
• Integrita = nedotknutelný

 

 

• Nikdo nesmí zasáhnout do integrity jiného člověka bez souhlasu
• Kdo chce provést na jiném člověku zákrok, musí mi před vyžádáním souhlasu vysvětlit jeho účel včetně očekávaných následků a možného nebezpečí se zákrokem spojených

 

Právnické osoby (PO)

• Ustavení právnických osob, jejich rozlišení a působení

Ustavení

• Právnické osoby se ustavují zakladatelským právním jednáním nebo jsou zřízeny působením veřejné moci (zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci)
• Mohou vznikat i jiným způsobem, např. společenství vlastníků bytových jednotek se zakládá schválením stanov (§ 1200 OZ) a vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (§1204 OZ)
• Při ustavení PO se určuje a do veřejné evidence zapisuje alespoň její název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán a způsob jeho vytváření (volbou nebo jmenováním)
• Údaje o PO se zapisují do veřejných rejstříků vedených soudy nebo jinými orgány veřejné moci
• Rejstříky jsou instituty veřejného práva
• Proto je neupravuje OZ, ale jiné zákony
• Nejdůležitější a největší rejstříky jsou Katastr nemovitosti ČR a Matrika
• Den zápisu do rejstříku je dnem vzniku právnické osoby a dnem výmazu z rejstříku tato osoba zaniká

Rozlišení

• Podle svého postavení a své činnosti se rozlišují právnické osoby soukromého práva, které slouží soukromým zájmům (např. obchodní banky), a právnické osoby veřejného práva, které mají veřejnoprávní poslání (př. Česká národní banka)
• Největší právnickou osobou veřejného práva je stát
• Stát má sice vůči občanům v mnoha záležitostech nadřízené mocenské postavení, ale v oblasti soukromého práva se považuje za právnickou osobu na stejné úrovni s ostatními právnickými osobami i s fyzickými osobami

Působení

• Všechny právnické osoby jsou vytvářeny k uspokojování zájmů lidí
• Právnické osoby působí ve všech oblastech hospodářského a společenského života
• Mají rozmanité právní podoby a organizační struktury
• Podnětem k jejich vytváření je buď podnikatelský zájem, který vede občany k ustanovování obchodních společností a družstev, nebo občané usilují o seberealizaci mimo hospodářskou sféru v rozmanitých spolcích a zájmových organizacích kulturních, sportovních, charitativních apod.
• Sleduje-li PO dosažení obecného blaha vykonáváním veřejně prospěšné činnosti, má právo na status veřejné prospěšnosti
• Tento status se zapisuje do veřejného rejstříku

Jednání za právnické osoby

• Právnické osoby jsou při právních jednáních zastupovány osobami fyzickými, které za ně jednají jejich jménem a na jejich účet přímo jako jejich orgány nebo jde o nepřímé zastoupení smluvní (dříve nazývané „zastoupení na základě plné moci“)
• Orgány právnické osoby jsou jednak individuální, jimiž je jeden člen, nebo kolektivní, mající více členů
• Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, které se při plnění svých úkolů dopustil člen jejího orgánu, její zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě
• Sankce v takovém případě postihuje právnickou osobu
• Právnická osoba vůči provinilé FO uplatňuje regres (zpětný postih odpovědné osoby)

Zrušení právnické osoby

• Právnická osoba zrušuje právním jednáním jejího příslušného orgánu, uplynutím doby, na kterou byla ustavena, dosažením účelu, pro který byla ustavena, rozhodnutím soudu či jiného orgánu veřejné moci nebo z jiných důvodů stanovených zákonem
• Obvykle se ruší s likvidací
• Určený likvidátor vymáhá její pohledávky, uhrazuje její dluhy a zpeněžuje její majetek
• Ke zrušení bez likvidace dochází v takovém případě, kdy celé jmění PO i se všemi dluhy a pohledávkami nabývá její právní zástupce

Typy právnických osob

• Podle svého základu se rozlišují 3 typy právnických osob: Korporace, Fundace, Ústavy

Korporace

• Korporace tvoří jejich členové (společníci)
• Každá korporace je tedy společenstvím osob, jejím základem je osobní složka (corpus = latinsky tělo)
• I právnická osoba tvořená jen jedním členem je korporací
• V OZ jsou podrobně upraveny nejčastěji se vyskytující korporace, spolky
• Spolek mohou založit nejméně 3 osoby, mající společný zájem o vytvoření samosprávného dobrovolného svazku
• Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, které vedly společníky k jeho založení
• Spolky nelze zakládat za účelem podnikání nebo jiné výdělečné činnosti

Fundace

• Fundace mají majetkový základ
• Jejich základ (fundus = latinsky základ) tvoří peníze nebo jiné majetkové hodnoty vyčleněné a určené ke stanovenému účelu
• Fundace se ustavují zakladatelským právním jednáním nebo zákonem v OZ upravené fundace jsou nadace a nadační fondy
• Nadace se zakládají k užitečnému účelu, který může být veřejně prospěšný nebo dobročinný
• Je zakázáno zakládat nadace k podpoře politických stran nebo k dosažení výdělečných cílů
• Nadace sice může i podnikat, určí-li to její statut, ale její podnikání smí být pouhou vedlejší činností a jeho výtěžky musí sloužit jen k podpoře jejího účelu
• Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti
• Zákon vyžaduje dodržení formy veřejné listiny, která musí obsahovat mimo jiné i název a sídlo nadace, jméno a bydliště zakladatele, účel a výši nadačního kapitálu
• Výše majetkového vkladu při založení nadace musí představovat částku nejméně 500 000 Kč
• Vnitřní uspořádání, orgány a činnost nadace upravuje její statut
• Statutárním (řídícím) orgánem je správní rada mající alespoň 3 členy
• Dalším orgánem nadace bývá dozorčí rada
• Není-li zřízena, vykonává její působnost revizor
• Nadační fond slouží stejně jako nadace k veřejně prospěšnému nebo dobročinnému účelu
• Stejným způsobem se také zakládá veřejnou listinou
• Liší se však od nadace tím, že není trvalý
• Jeho majetek nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu
• Naopak může být celý spotřebován k účelu, pro nějž byl založen
• Na rozdíl od nadace není minimální výše jeho majetku limitování
• V názvu tohoto fondu musí být uvedena slova „nadační fond“

Ústavy

• Ústavy jsou PO, jejichž základem je spojení složky osobní se složkou majetkovou
• Od korporací se liší hlavně tím, že řízení a provoz v nich nezajišťují členové, ale zaměstnanci
• Statutárním orgánem ústavu je ředitel odpovědný správní radě, která ho do funkce jmenuje a z funkce odvolává
• Podle zaměření jejich činností způsobu jejich založení a řízení se rozlišují ústavy soukromoprávní a veřejnoprávní

Typy právnických osob podle zákona o obchodních korporacích

Rozlišení obchodních korporací

• Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnosti“) a družstva
• Obchodními společnostmi jsou:
• Veřejná obchodní společnost
• Komanditní společnost (osobní společnosti)
• Společnost s ručením omezením (s.r.o.)
• Akciová společnost (kapitálové společnosti)
• Družstvy jsou:
• Družstva
• Evropská družstevní společnost

Založení a vznik obchodní korporace

• Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou
• Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo, se uzavírá přijetím na ustavující schůzi
• Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel
• V tomto případě se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny
• Obchodní korporace vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, kam se zapisuje:
• Obchodní firma (název) s vyznačením, o jaký typ korporace jde
• Sídlo a předmět podnikání, jména a bydliště (u právnických osob sídla) zakladatelů a určení statutárního orgánu
• Výše základního kapitálu

Vklad do základního kapitálu a jeho důsledky

• Vklad do základního kapitálu společnosti je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu
• Předmětem vkladu je věc, kterou společník vkládá do obchodní korporace za účelem nabytí účasti v ní
• Vkladovou povinnost může splnit v penězích (peněžitý vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad)
• Souhrn všech vkladů je základní kapitál obchodní společnosti
• Důsledky výše vkladu – podle výše vkladu se určuje společníkův podíl na čistém obchodním majetku společnosti
• Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a jeho práva a povinnosti vyplývají z této účasti

Orgány obchodní korporace

• Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvu členská schůze
• Statutárním orgánem v v.o.s. je každý společník, v k.s. jen komplementáři, v s.r.o. každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán

 

Zrušení a zánik obchodní korporace

• Ke zrušení obchodní korporace dochází z iniciativy společnosti nebo rozhodnutím soudu
• Soud o jejím zrušení může rozhodnout pouze z důvodů uvedených v zákoně
• Návrh na zrušení může podat státní orgán nebo osoba, která prokáže, že na tom má právní zájem
• Ruší-li se obchodní korporace s likvidací, konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předkládá likvidátor nejvyššímu orgánu obchodní korporace
• Likvidátor je povinen uchovat uvedené dokumenty po dobu 10 let od zániku obchodní korporace
• V případě jejího zrušení bez likvidace zajišťuje uchování jejích dokumentů právní nástupce, který přejímá majetek zrušené korporace i všechny její dluhy
• Zánik obchodní korporace nastává dnem výmazu z obchodního rejstříku

Společenství, která nejsou obchodními korporacemi

• Konsorcium je dočasné podnikatelské spojení obvykle z toho důvodu, že k dosažení cíle nestačí prostředky jednoho subjektu
• Např. několik bank tvoří konsorcium za účelem společenského úvěrování velké stavby
• Holding je kapitálová účastna obchodní korporaci (nejčastěji na akciové společnosti), vedoucí k jejímu finančnímu ovládnutí
• To se projevuje jako vztah holdingové „mateřské společnosti“, které patří podstatná část akcií
• Centrálami holdingu bývají banky

Typy společností upravené v Zákoně o obchodních korporacích (ZOK)

• Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za jejich závazky veškerým svým majetkem společně a nerozdílně
• Společníci se osobně účastní na podnikání společnosti
• Jeli-li společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinností jí pověřený zmocněnec, který může být pouze FO
• Komanditní společnost (k.s.) je společnost, v níž alespoň jeden společník (komandita) ručí za její závazky omezeně jenom svým vkladem a alespoň jeden společník (komplementář) ručí neomezeně veškerým svým majetkem
• Jako statutární orgán řídí společnost komplementáři
• Společenská výše vkladů komandistů a způsob rozdělení zisku na část připadající komandistům a část připadající komplementářům
• Společnost s ručením omezením (S.r.o.) je společnost, ve které společenská smlouva stanoví mimo jiné výši základního kapitálu, jména a bydliště, nebo sídla společníků a výši jejich vkladů připadajících na jejich podíly
• Podíl každého společníka se určuje podle poměru jeho vkladu k výši základního kapitálu
• Společníci ručí za závazky společnosti do výš svých vkladových povinností
• Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je jednatel nebo skupina jednatelů
• Tento typ společnosti může založit i jediný zakladatel
• Akciová společnost (a.s.) je společnost, jejíž základní kapitál je ve výši nejméně 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR a je rozvržen na určitý počet akcií
• Akcie je cenný papír o určité jmenovité hodnotě, jeho držitel (akcionář) je společníkem akciové společnosti
• Podílí se podle zákona a podle stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení a likvidaci
• Podíl na zisku se nazývá dividenda
• Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo jiných osob nebo za účelem podnikání
• Musí mít nejméně 3 členy a jeho firma má obsahovat označení „družstvo“
• Zakladatel družstva svolá zaměstnance na ustavující schůzi za účelem přijetí stanov, zvolení orgánů a schválení základního členského vkladu
• Stanovy družstva musí mimo jiné obsahovat:
• Firmu a předmět podnikání nebo činnosti
• Práva a povinnosti člena
• Výši základního členského vkladu
• Počet členů představenstva a kontrolní komise
• Souhrn základních členských vkladů tvoří zákaldní kapitál družstva
• Podle předmětu činnosti existují např. družstva zemědělská, výrobní, bytová, sociální, stavební, obchodní

3.3. Podnikání

Podnikání

• Podnikatel je osoba, která samostatně a soustavně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem za účelem dosažení zisku
• Podnikatelem může být při splnění zákonných podmínek každá FO a z PO taková, u které je podnikání slučitelné s jejím posláním

Obchodní firma

• Při podnikání je zvykem používat obchodní firmu
• To je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku
• Jeden podnikatel nesmí mít víc obchodních firem
• Jeho firma nesmí být zaměnitelná s jinou firmou a nesmí působit klamavě
• Kdo nemá firmu, jedná při svém podnikání pod svým vlastním jménem

Sídlo podnikatele

• Je adresa zapsaná v rejstříku
• Nezapisuje-li se FO jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchod závod, popř. kde á bydliště

Konkurence a nekalá soutěž

• V tržním hospodářství si podnikatelé mají konkurovat
• Nepřístupné jsou kartelové dohody, v nichž se podnikatelé domluví o cenách, o rozdělení trhů, nákupních zdrojů a o jiné spolupráci likvidujících jejich konkurenci a poškozující spotřebitele
• Za nekalou soutěž se považuje zejména klamavá nebo srovnávací reklama, klamavé označování zboží a služeb napodobování cizích výrobků, jejich označení či obalů

3.4. Rodinné právo

Rodinné právo

Pojem, zásady a prameny rodinného práva

• Rodinné právo tvoří právní normy, které upravují manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi manželskými i nemanželskými, mezi dalšími blízkými příbuznými, vztahy při náhradní rodinné péči
• Účelem je ochrana manželství, mateřství, rodiny a zájmů dětí

Zásady

• Právním základem rodinného života je zásada solidarity, podle které jsou členové rodiny povinni si vzájemně podle svých schopností a možností pomáhat
• Rodinné vztahy sice patří do oblasti soukromého práva, ale státní orgány do nich mohou z vlastní iniciativy zasahovat za účelem ochrany zájmů nezletilých dětí

Prameny – Hlavními prameny rodinného práva jsou: Občanský zákoník a Zákon o sociálně-právní ochraně dětí

Manželství

• Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonným způsobem formou občanského nebo církevního sňatku
• Uzavření manželství je veřejný slavnostní obřad, který se uskutečňuje za přítomnosti dvou svědků
• Snoubenci při něm prohlašují, že spolu svobodně vstupují do manželství, že jim není známa žádná překážka vylučující uzavření platného manželství, že znají navzájem svůj zdravotní vztah a jak se dohodli o příjmení, že zvážili uspořádání svých majetkových poměrů a že zvážili také své bydlení a hmotné zajištění
• Dohoda o příjmení má 3 alternativy, snoubenci u obřadu prohlásí, že:
• Příjmení jednoho z nich bude společným
• Si svá příjmení ponechají (zároveň tak prohlásí, jaké příjmení budou mít jejich společné děti)
• Ten, jehož příjmení nemá být společné, bude ke svému příjmení připojovat své dosavadní příjmení
• Občanský sňatek je obřad uzavření manželství před orgánem veřejné moci (zpravidla obce) v přítomnosti matrikáře
• Církevní sňatek se uzavírá před orgánem církve nebo náboženské společnosti k tomu oprávněné podle právního předpisu
• Oddávající je povinen doručit protokol o uzavření manželství místně příslušnému obecnímu úřadu k zápisu do matriky

Zákonné překážky manželství

• Platné manželství nemůže být uzavřeno:
  1. S nezletilým, který není úplně svéprávný
     Z důležitých důvodů může soud povolit uzavření manželství nezletilé osobě, která dovršila 16 let
  2. S osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena
  3. S ženatým mužem nebo vdanou ženou (překážka bigamie) nebo osobou žijící v registrovaném partnerství s osobou téhož pohlaví
  4. Mezi předky a potomky není mezi sourozenci
     Totéž se týká osob, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením
     Uzavření manželství mezi bratrancem a sestřenicí je přípustné
  5. Mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo mezi pěstounem a jemu svěřeným dítětem
• Od neplatného manželství se odlišuje zdánlivé manželství, u kterého nepřichází v úvahu jeho prohlašování soudem za neplatné, protože tu manželství nevzniklo – neuzavřeli sňatek zákonným způsobem

Vztahy mezi manžely

• Muž a žena mají stejná práva a povinnosti
• Mají žít spolu, být si věrní, vzájemně si pomáhat, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí
• Manželé mají povinnost dohodnout se o podstatných záležitostech rodiny a povinnost hradit náklady společné domácnosti
• Manželé se mohou bez plné moci navzájem zastupovat v běžných záležitostech
• Jednání jednoho z nich je v takovém případě závazné pro oba dva

Rodina, příbuzenstvo

• Rodinou ve smyslu právním jsou manželé a jejich děti
• Ostatní spolužijící osoby jsou příslušníci domácnosti, nikoli členové rodiny
• Příbuzenství přímé linii je mezi osobami přímo pocházejícími jeden z druhého
• Blízkost příbuzenského vztahu se vyjadřuje stupni
• V jakém stupni jsou 2 osoby spřízněny, záleží na počtu porodů, k nimž muselo dojít, aby příbuzenský vztah vznikl
• Otec a syn jsou příbuzní v prvním stupni, dědeček s vnukem ve druhém stupni
• Příbuzenství v pobočné linii je mezi osobami, které mají společného předka
• Nejbližší příbuzní v pobočné linii jsou sourozenci
• Zde začíná příbuzenství druhým stupněm
• Příbuzenské vztahy vznikají také nemanželským zrozením
• Mezi jedním manželem a příbuzným druhého manželem nejsou vztahy příbuzenské, ale švagrovské

Manželské majetkové právo

Příspěvky na domácnost

• Každý z manželů má právo, aby ho druhý manžel informoval o svých příjmech a o stavu jeho jmění
• Mají-li manželé společnou domácnost, jsou povinni přispívat na potřeby rodiny tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla srovnatelná

Majetkové vztahy mezi manžely

• Mohou být upraveny rozmanitými způsoby podle toho, na čem se manželé dohodnou
• Zákonný manželský majetkový režim spočívá v ustanovení OZ o společném jmění, které vzniká mezi manžely ode dne uzavření sňatku
• Je to majetek získaný za trvání manželství, bez ohledu na to, který z manželů ho pořídil
• Smluvený režim – manželé se mohou dohodnout o oddělení, rozšíření nebo zúžení společného jmění, taková smlouva musí mít formu veřejné listiny, většinou se jedná o předmanželskou smlouvu, podepsanou před uzavřením sňatku
• Režim založený soudním rozhodnutím se uplatňuje jen v případě, že je nutné z vážných důvodů zrušit nebo zúžit společné jmění manželů
• Společné jmění zaniká ukončením manželství nebo pravomocným odsouzením jednoho z manželů v trestním řízení k trestu propadnutím majetku
• Zrušené společné jmění se vypořádává rozdělením majetku dohodou nebo rozhodnutím soudu nebo ze zákona
• K vypořádání ze zákona dochází, když do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění nedšlo dohodou k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu

Bydlení manželů

• Obydlí manželů je tam, kde mají rodinnou domácnost
• Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně
• Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní věcné (absolutní) právo bydlení, vznikne uzavřením manželství také právo tam bydlet i druhému manželovi
• Je-li obydlím manželů dům či byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo (relativní, závazkové), vznikne uzavřením manželství oběma manželům společné nájemní právo, pokud si manželé neujednají něco jiného
• Ve společné domácnosti je nepřípustné domácí násilí
• Stane-li se společné bydlení pro jednoho z manželů nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí anebo hrozby takového násilí vůči manželovi nebo jiné osobě, která v domácnosti žije, může soud na návrh dotčeného manžela omezit, popř. i vyloučit na určenou dobu právo provinilého manžela v domě nebo bytě bydlet
• Toto omezení nebo vyloučení určí soud nejdéle na dobu 6 měsíců

Zánik manželství

• Manželství zaniká smrtí manžela nebo soudním rozhodnutím o prohlášení manžela za mrtvého nebo soudním rozhodnutím o rozvodu manželství, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení
• Soud rozvrácené manželství nerozvede, kdyby rozvod byl ze zvláštních důvodů v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů nebo se zájmem manžela, který se na rozvodu manželství převážně nepodílel, a rozvodem by mu byla způsobena zvlášť závazná újma
• Mají-li manželé nezletilé dítě, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o péči o dítě po rozvodu manželství
• Připojí-li se druhý manžel k návrhu na rozvod, soud může manželství rozvést, aniž by zjišťoval příčiny jeho rozvratu, jestliže
• Manželství trvalo alespoň jeden rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí
• Manželé, rodiče nezletilého dítěte, se rozhodli na úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil
• Manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popř. výživného po rozvodu

Vztahy mezi rodiči a dětmi, rodičovská zodpovědnost

• Narozením dítěte vzniká jeho příbuzenský vztah k rodičům
• Rozsah vzájemných příbuzenských práv a povinností je přitom stejný, ať jde o dítě manželské nebo nemanželské

Rodičovská zodpovědnost

• Tvoří ji souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, při jeho zastupování a při správě jeho jmění

Povinnosti dítěte

• Dítě, které žije s rodiči ve společné domácnosti, je povinno jim pomáhat a přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, jestliže už má své příjmy
• Tato povinnost trvá i v jeho dospělosti, žije-li u rodičů

Náhradní rodinná péče a sociálně-právní ochrana dětí

• Péči o opuštěné děti má na starosti stát
• Umísťují je do domácností FO nebo do státních, církevních a jiných výchovných zařízení

Osvojení

• Je přijetí cizího opuštěného dítěte za vlastní, přičemž osvojitelům vznikají stejná práva a povinnost jako skutečným rodičům
• Dítěti zanikají příbuzenské vztahy k původní rodině, dítě dostává příjmení osvojitelé a vstupuje do příbuzenských vztahů k osvojiteli a k jeho příbuzným
• Osvojení jednotlivcem nebo manžely rozhodne soud na návrh osvojitelů

Poručenství

• Poručník (opatrovník) zajišťuje rodičovskou píči v případě, že rodiče dítěte zemřeli nebo nemohou vykonávat rodičovskou zodpovědnost

Pěstounská péče

• Do pěstounské péče se může dostat dítě, jehož výchova nebyla z dlouhodobých příčin zjišťována
• Dítě se může dostat do pěstounské péče:
  • Jednotlivce
  • Společné pěstounské péče manželů
  • Skupinové péče v zařízeních k tomu určených

Ústavní výchova

• Orgány sociálně –právní ochrany dětí

Vyživovací povinnosti

• K vyživovacím povinnostem patří placení výživného a péče o vyživovanou osobu
• Vyživovací povinnosti:
  • Rodičů vůči dětem
  • Dětí vůči rodičům
  • Mezi manžely
  • Mezi ostatními příbuznými
  • Příspěvek na výživu rozvedeného manžela
  • Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce

3.5. Majetková práva

• Absolutní práva – věcná práva
• Relativní práva – závazková práva

Právní pojetí věcí, majetek

• Předmětem majetkových vztahů jsou věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty
• Majetek osoby jsou hmotné věci, které má ve vlastnictví, a majetková práva k nehmotným věcem (práva duševního vlastnictví) a pohledávky
• Věci hmotné jsou prostorově vymezené a lidskými smysly poznatelné celky světa, který nás obklopuje
  1. Věci movité a nemovité = kolo x dům
  2. Věci spotřebitelné a opotřebitelné = banán x mixér
  3. Věci zastupitelné (hromadné) a nezastupitelné (individuálně určené) = obilí x stroj
  4. Věci dělitelné a nedělitelné = pozemek x auto
  5. Věc hlavní a její součásti nebo příslušenství = auto x rezerva
• Nehmotné věci nemají hmotnou podstatu a zřetelné prostorové vymezení, jsou to především produkty myšlení
• Nehmotné věci mají také majetkovou hodnotu, oceňují se

Absolutní majetková práva

• Absolutní majetková práva se vztahují jednak k věcem vlastním, jednak k věcem cizím
• Týkají se také právní úpravy správy cizího majetku a dělení majetku

Věcná práva k věcem vlastním

• Držba:
  • Je faktické ovládání věci
• Vlastnictví:
  • Právo vlastnické je nejvýznamnější absolutní právo
• Spoluvlastnictví:
  • Ve vlastnictví dvou nebo více osob
• Právo duševního vlastnictví:
  • Jeho hlavním pramenem je zákon o právu autorském
  • Autorské právo trvá po dobu autorova žití a pro autorovy dědice ještě 70 let po jeho smrti
  • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském

Věcná práva k věcem cizím

• Právo stavby:
  • Jde o věcné právo osoby (stavebníka) mít stavbu na pozemku jiného vlastníka
  • Nabývá smlouvou mezi stavebníkem a vlastníkem, ale také vydržením nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci
• Věcná břemena:
  • Věc musí být zatížena věcným břemenem neboli služebností, která zakládá povinnost vlastnit věci něco trpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch oprávněné osoby
• Služebnosti:
  • Pozemkové
    • Inženýrské sítě
    • Cesty
    • Právo pastvy
    • (celkem 10)
  • Osobní
    • Užívací právo
    • Požívací právo = právo věc užívat a brát z ní výnosy
    • Služebnost bytu
  • Služebnost zaniká změnou služebné věci, která již nemůže sloužit původnímu účelu, uplynutím doby, smrtí oprávněného člověka nebo zánikem právnické osoby
  • Zástavní právo:
    • Zástava je věc určená k zajištění pohledávky
    • Zastavena může být každá věc, s níž lze obchodovat
  • Zadržovací právo:
    • Toto právo umožňuje věřiteli zadržet za účelem zajištění své spatné peněžní pohledávky movitou věc, jejímž vlastníkem je dlužník

Dědické právo

• Je souhrn právních norem, které upravují přechod majetku zemřelého na jeho právní nástupce (dědice)
• Zůstavitel:
  • Osoba, jejíž majetek se po její smrti dědí
• Pozůstalost:
  • Majetek (a dluhy) po zemřelém
• Odúmrť:
  • Pozůstalost připadající státu v případě, že nedědí žádný dědic
• Dědit mohou fyzické i právnické osoby
• Nabytí majetku potvrzuje soud
• Závěť:
  • Vyjadřuje přání zůstavitele
• Dědickou smlouvu, která vyžaduje formu veřejné listiny, určuje zůstavitel druhou smluvní stranu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá
• Odkazovníku se odkazem zřizuje pohledávka na vydání určité věci z pozůstalosti
• Odkazovník není dědicem, takže neodpovídá za zůstavitelovy dluhy
• Ze zákona dědí příbuzní a blízké osoby podle stanoveného pořadí dědických tříd

1. třída dědiců – zůstavitelovy děti, manžel, případně partner
2. třída dědiců – manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele
3. třída dědiců – zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele; nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, dědí jeho děti
4. třída dědiců – prarodiče zůstavitele
5. třída dědiců – prarodiče rodičů zůstavitele
6. třída dědiců – děti dětí sourozenců zůstavitele, děti prarodičů zůstavitele; nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti

• Potomci jsou neopomenutelní dědicové
• Zůstavitel však může dědice vydědit z některých důvodů uvedených v zákoně (např. proto, že trvale vede nezřízený život)
• Dědic naopak může dědictví odmítnout (např. proto, že zůstavitel byl zadlužen)
• Nemůže však odmítnout dědictví jen z části (např. zůstavitelovy dluhy)

Relativní majetková práva

Obecná ustanovení o závazcích

• Obecná ustanovení závazkového práva vytvářejí všeobecný právní rámec pro způsoby vzniku, změn, zajištění a zániku všech druhů závazkových vztahů
• Na obecné ustanovení navazují právní úpravy typických druhů smluv a závazků, které se nazývají pojmenované smlouvy, protože mají své uzákoněné názvy
• Obsah závazků:
  • Závazky mají rozmanitý obsah, jehož všechny alternativy vyjadřují čtyři latinská pojmenování dare, facere, pati, non facere
  • Dlužník je povinen něco dát =dare, něco vykonat = facdere, něco strpět = pati nebo něco nekonat =non facere
• Vznik závazků:
• Smlouva:
  • Je souhlasný projev vůle účastníků (obou smluvních stran) právního vztahu
  • Obsahem smlouvy jsou podstatné náležitosti:
    • Předmět smlouvy
    • Jeho cena
  • Od uzavřené smlouvy může účastník odstoupit, jestliže je to v zákoně stanoveno nebo si účastníci tuto možnost odstoupení ujednali
• Odpovědnost za vady:
  • Převodce (zcizitel), který někomu přenechává věc za úplatu, odpovídá nabyvateli za to, že věc má v dobře plnění vlastnosti vymíněné nebo obvyklé, že je možno ji použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle ujednání
  • Zcizení = legální převod majetku do cizích rukou
  • Odcizení = krádež
  • Zcizitel neodpovídá za vady zjevné a za vady zjistitelné z evidence nemovitostí, ledaže nabyvatele výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad
• Změny závazků:
  • Změny závazků se týkají obsahu nebo účastníků
  • Zásadně se uskutečňují dohodou účastníků
• Zajištění závazků:
  • Závazky zajišťuje stát, jehož mocenské orgány mohou vynucovat plnění povinností vyplývajících ze závazkových vztahů
  • K tomu, aby stát nemusel zasahovat, se kromě zástavního práva a zadržovacího práva používají různá zajištění nebo utvrzení dluhu
  • Smluvní pokuta:
    • Sjednává se písemně
  • Ručení:
    • Vzniká písemným prohlášením ručitele
  • Dohoda o srážkách ze mzdy:
    • Mezi věřitelem a dlužníkem musí mít také písemnou formu
  • Zánik závazků:
    • Závazky zanikají splnění, ale i jinými způsoby – dohodou, nemožností plnění, uplynutím doby, smrtí dlužníka nebo věřitele apod.
  • POZOR! Písemná forma darovací smlouvy je nutní i v případě, nedojde-li k odevzdání daru zároveň s projevy vůle darovat a přijmout dar. OZ umožňuje odvolání daru pro nouzi (upadne-li dárce do takové nouze, že nemá ani na nutnou obživu) nebo pro nevděk (ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy)

Závazky z právních jednání

• Darování:
  • Darovací smlouvou dárce bezplatně předává věc obdarovanému, který dar přijímá

 

• Koupě:
  • Kupní smlouvou prodávající za kupní cenu převádí vlastnictví na kupujícího
  • Smlouva může být ústní, pouze při koupi nemovitostí musí být písemná
  • K vadnému plnění smlouvy dochází, nepředá-li prodávající předmět ve správné (ujednané nebo obvyklé) jakosti nebo v dohodnutém množství nebo provedení
  • Za vady se považují i nedostatky v dokladech nutných k užívání věci nebo záměna čili plnění jiné věci
  • Prodávající je povinen uzavírat kupní smlouvy upozornit kupujícího na vady věci, o nichž ví
  • Při nepodstatném porušení smlouvy lze uplatnit právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu
  • Při podstatném porušení smlouvy má kupující právo volby ze čtyř možností řešení:
    • Dodání nové věci nebo chybějící věci
    • Odstranění vady opravou
    • Poskytnutí slevy z kupní ceny
    • Odstoupení od smlouvy
  • Přísnější ustanovení o odpovědnosti prodávajících platí pro prodej zboží v obchodech
  • Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití
  • Záruční doba nebo doba použitelnosti se uvádí na obalu nebo v reklamě
• Směna:
  • Směnnou smlouvou se vyměňuje věc za věc
• Nájem:
  • Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit nájemné
  • Pronajímatel:
    • Je povinen udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání
  • Nájemce:
    • Je oprávněn užívat najatou věc dohodnutým způsobem a je povinen platit nájemné a provádět běžnou údržbu najaté věci
  • Pacht:
    • Pachtovní smlouvou propachtovatel přenechá pachtýři věc k dočasnému požívání a pachtýř se zavazuje platit za to pachtovné nebo poskytnout propachtovateli část výnosu z věci
    • Může se jednat o pacht zemědělské půdy nebo o pacht závodu (podniku)
    • Na rozdíl od nájmu neslouží propachtovaná věc pouze k užívání, ale poskytuje výnosy, plody
    • Pachtýř je povinen o věc pečovat jako řádný hospodář, aby hospodaření bylo výnosné
  • Dílo:
    • Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za ně dohodnutou cenu
    • Dílem může být zhotovení určité věci nebo údržba, oprava či úprava věci
    • Stavba je vždy dílem
    • V zájmu předcházení sporům se doporučuje uzavírat smlouvu o dílo písemně
  • Licence:
    • Licenční smlouvou poskytovatel dává nabyvateli oprávnění nebo-li licenci k výkonu práva duševního vlastnictví za dohodnutou cenu
  • Závazky z častých smluv příkazního typu:
    • Příkazní smlouva:
      • Touto smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce
    • Zprostředkovatelská smlouva:
      • Touto smlouvou se zprostředkovatel za provizi zavazuje působit tak, aby zájemce mohl uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou
    • Komisionářská smlouva:
      • Touto smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet určitou záležitost za odměnu
    • Smlouva o zájezd:
      • Touto smlouvou se pořadatel vůči zákazníkovi zavazuje obstarat soubor služeb cestovního ruchu (zájezd) na dobu delší než 24 hodin

Závazky z protiprávních jednání

• Odpovědnost za škodu a za nemajetkovou újmu
• Nemajetková újma je protiprávní zásah do osobních práv člověka, vymezených v Listině základních práv a svobod
• I ta se často oceňuje a odčiňuje penězi
• Obecnou odpovědnost za škodu má FO i PO
• Každý je odpovědný také za škody způsobené jeho zvířaty nebo věcmi
• Za škodu způsobenou více osobami odpovídají všichni škůdci solidárně = společně a nerozdílně
• Kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní regresní neboli zpětný nárok
• Nekalá soutěž:
  • Porušování pravidel poctivého podnikání se nazývá nekalá soutěž