Moderní proudy ve světové próze 20. století
Počátek dvacátého století:
| Henry Miller – Obratník raka, Obratník kozoroha | |
| – Tiché dny v Clichy | |
| – Millerovy knihy nesměly být v USA vydávány – byly považovány za pornografii | |
| James Joyce – Odysseus | ||
| – vydán až roku 1922 v Paříži, pro obvinění z pornografie nesměl být do roku 1933 vydán v anglicky mluvící zemi | ||
| – Dubliňané | ||
| Franz Kafka – narodil se v Praze v rodině židovského velkoobchodníka | |
| – vystudoval práva, stal se úředníkem pojišťovny | |
| – těžce nesl, že se stal součástí byrokratického mechanismu, práce ho ubíjela, rozešel se i s židovskou náboženskou obcí, nesplynul ani s německy mluvícími Pražany ani s Čechy, ztroskotaly i tři jeho pokusy založit manželství | |
| – romány Proces, Zámek | |
| – povídky Amerika, V trestanecké kolonii, Proměna, Krtek | |
| – hrdinové nemají vnější ani vnitřní charakteristiku | |
Marcel Proust – rozsáhlý sedmidílný román Hledání ztraceného času
Mezi válkami:
USA
Sinclair Lewis – Babbit – kritika amerického vidění úspěšného života
| John Steinbeck – všímá si lidí na okraji společnosti – alkoholiků, tuláků, žebráků | |
| – Na plechárně, Pláň Tortilla, O myších a lidech, Hrozny hněvu, Na východ od ráje, Toulky s Charliem | |
| William Faulkner – jižanský autor – prostředí přežívajícího rasismu | |
| – Divoké palmy | |
Francie
Gabriel Chevallier – Zvonokosy – satira na charakter francouzského maloměšťáka
| Antoine de Saint-Exupéry – s létáním spojil celý svůj život | |
| – Malý princ | |
Henri Charriere – Motýlek
Andre Gide – Vatikánské kobky, Penězokazi
Louis Aragon – Pařížský venkovan
Henri Barbusse – Oheň
Andre Gide – Vatikánské kobky, Penězokazi
Louis Aragon – Pařížský venkovan
Henri Barbusse – Oheň
Německy psaná literatura
| Lion Feuchtwanger – problematika a dějiny židovství | |
| – Židovka z Toleda, Lišky na vinici | |
Thomes a Heinrich Mannové – historická próza, kritika společnosti dvacátých let
| Hermann Hesse – Stepní vlk | |
| – Siddhartha – novela – popisuje vznik a vývoj buddhismu | |
Rusko
| Sergej Jesenin – básník, přírodní lyrik | |
| – ve třicátých letech spáchal sebevraždu | |
Boris Pasternak – Doktor Živago – příběh z ruských koncentráků
Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
Anglie
George Bernard Shaw – Pygmalion
Herbert George Wells – Neviditelný
Herbert George Wells – Neviditelný
| Po druhé světové válce: | |
| větší pestrost literatury, mnohostranný pohled na život | |
| je zaznamenán nástup netradičních literatur (souvisí s dekolonizací) | |
| velká komercionalizace literatury – obrovská popularita katastrofických knih a milostných příběhů | |
| krize mezilidských vztahů – nadčasové téma, jedno z vůbec nejpopulárnějších | |
| experimentální román | |
Beat generation
– lidé ubití společností, často píší o tom, co sami zažili
| Jack Kerouac – román Na cestě – programová kniha beat generation | |
| – Podzemníci, Dharmoví tuláci | |
| Allan Ginsberg – básník | |
| – detabuizoval nepříjemná témata – v básních přiznával užívání LSD, byl odpůrce války ve Vietnamu, zabýval se homosexualitou (sám byl homosexuál) | |
| – byl ovlivněn východoasijským myšlením | |
| – dvakrát navštívil ČR | |
| – skladba Kvílení | |
| Charles Bukowski – provokativní literatura, autor se vysmívá čtenáři, uráží ho | |
| – hodně užívá vulgarismy | |
| – časté autobiografické prvky | |
| – Hollywood, Všechny řitě světa i ta má | |
| Lawrence Ferlinghetti – básník | |
| – Startuji ze San Franciska | |
Existencialismus
– po druhé světové válce hlavně ve Francii, Řecku
– ovlivněn německou klasickou filozofií (Hegel), Nietzschem, Heideggerem, Marxem, Descartesem
Albert Camus – Cizinec, Mor
Jean Paul Sartre – Zeď
– ovlivněn německou klasickou filozofií (Hegel), Nietzschem, Heideggerem, Marxem, Descartesem
Albert Camus – Cizinec, Mor
Jean Paul Sartre – Zeď
Italský neorealismus
– 40., 50. léta
– kromě literatury se prosazuje také ve filmu
– kromě literatury se prosazuje také ve filmu
| Federico Fellini – filmový režisér, scénárista | |
| – Darmošlapové, Silnice, Cabiriiny noci | |
| Alberto Moravia – spojuje neorealismus a existencialismus | |
| – Horalka, Římanka, Nuda | |
Vybraní autoři světové literatury druhé poloviny dvacátého století:
USA
John Irving – Svět podle Garpa
Joseph Heller – Hlava XXII, Bůh ví
Ken Kessey – Vyhoďme ho z kola ven – podle románu natočil Miloš Forman film Přelet nad kukaččím hnízdem
Joseph Heller – Hlava XXII, Bůh ví
Ken Kessey – Vyhoďme ho z kola ven – podle románu natočil Miloš Forman film Přelet nad kukaččím hnízdem
| Woody Allen – obvyklí hlavní hrdinové – frustrovaní, zakomplexovaní muži | |
| – filmy – Zahraj to znovu, Same, Purpurová růže z Káhiry, Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, Hana a její sestry | |
| – povídkové soubory – Vedlejší účinky, Bez peří | |
Itálie
Umberto Eco – Foucaltovo kyvadlo, Jméno růže
Anglie
James Clavell – Král krysa, Šogún, Tai-pan
Patrick Ryan – Jak jsem vyhrál válku
William Golding – Pán much
David Lodge – Hostující profesoři
Patrick Ryan – Jak jsem vyhrál válku
William Golding – Pán much
David Lodge – Hostující profesoři
Magiský realismus
– v Latinské Americe a kavkazských republikách SSSR
Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
Isabel Allendeová – Dům duchů
Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
Isabel Allendeová – Dům duchů
Doporučená literatura
John Steinbeck: O myších a lidech
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
George Bernard Shaw: Pygmalion
Jack Kerouac: Na cestě
Ken Kessey: Vyhoďme ho z kola ven
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
George Bernard Shaw: Pygmalion
Jack Kerouac: Na cestě
Ken Kessey: Vyhoďme ho z kola ven