| – po válce – řada spisovatel se přihlásila do KSČ |
|
– jen několik literátů varovalo před nekritickým obdivem SSSR (Jan Černý) |
|
– po „vystřízlivění“ začal na nebezpečí schematismu upozorňovat větší počet spisovatelů |
|
– návraty k válce – západní fronta – Jiří Mucha – několik novel a románů o letcích v Anglii |
|
|
– východní fronta – Jan Mareš |
|
|
– Jan Drda – soubor povídek Němá barikáda |
| – po roce 1948 – Svaz československých spisovatelů se přihlásil k socialistickému realismu SSSR |
|
– budovatelská literatura – po stránce ideové – silně zpolitizována |
|
|
– po stránce formální – schematismus |
|
|
– slovní zásobou a formou jednoduchá |
|
|
– agitační |
|
|
– tématika – znárodnění, obrana před imperialismem, internacionální bratrství se SSSR |
|
|
– budovatelský román – tři typy kladných hrdinů – dělník, rolník, politický pracovník |
|
|
|
– Marie Majerová, Marie Pujmanová, T. Svatopluk – Bez šéfa, Zdeněk Pluhař – Modré údolí, Jan Otčenášek – Plným krokem |
|
|
|
– potlačena individualita, knihy byly nereálné, hlavní hrdina byl neživotný (nešlo si pod ním představit konkrétního člověka), romány vždy končily happy-endem |
| Jan Otčenášek – Občan Brych – zabývá se do hloubky psychikou hlavní postavy |
|
– Romeo, Julie a tma – problematika židovství |
|
|
– přeloženo do mnoha jazyků |
| Ladislav Fuks – pocházel z Prahy |
|
– studoval dějiny umění, psychologii, filozofii |
|
– pracoval v Národní galerii |
|
– od 60. let se věnoval čistě literatuře |
|
– zabýval se židovskou tématikou |
|
– Pan Theodor Mundstock |
|
– Mí černovlasí bratři – soubor povídek |
|
– Spalovač mrtvol |
| Ota Pavel – celý život ho ovlivňoval sport |
|
– stal se sportovním redaktorem Rudého práva |
|
– ve svých sportovních povídkách skloubil fikci a reportáž |
|
– Dukla mezi mrakodrapy – o vítězství Dukly Praha na americkém poháru |
|
|
– sbírka povídek, které jsou prostřídávány medailonky hráčů |
|
– Plná bedna šampaňského, Výstup na Eiger, Pohár od pánaboha |
| Bohumil Hrabal – nedostudovaný vysokoškolák (práva) |
|
– vystřídal velké množství zaměstnání (nádražák, pojišťovací agent, pracoval ve slévárnách, sběrných surovinách) |
|
– v 60. letech píše soubory povídek – Perličky na dně |
|
– Pábitelé |
|
– Taneční hodiny pro starší a pokročilé – celá povídka je jedna věta |
|
– Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet – některé povídky – námět pro film J. Menzela Skřivánci na niti |
|
– Ostře sledované vlaky |
| Vladimír Páral – pochází z Prahy, studoval gymnázium v Brně a pak VŠCHT v Pardubicích |
|
– pracovat odešel do severních Čech – byl v Liberci vývojovým technologem – poznal realitu chemických závodů |
|
– Veletrh splněných přání |
|
– Soukromá vichřice |
|
– Katapult |
|
– Milenci a vrazi |
|
– Profesionální žena |
|
– píše zkratkovitě, schematicky (aby ukázal na stereotyp), používá hutná vyjádření, text prokládá pasážemi z odborných textů, podnikových hlášení |
| Josef Škvorecký – narodil se v Náchodě, studoval filozofickou fakultu v Praze |
|
– v šedesátých letech pracoval jako redaktor Světové literatury |
|
– v roce 1968 emigroval do Kanady – dnes přednáší na univerzitě v Torontu |
|
|
– založil nakladatelství Sixty-Eight Publishers |
|
– Zbabělci |
|
– Legenda Emöke, Lvíče, Sedmiramenný svícen |
|
– Nápady čtenáře detektivek – snaží se pozvednou detektivní žánr |
| Milan Kundera – pochází z Brna |
|
– před emigrací přednášel na AMU |
|
– žije v Paříži |
|
– Směšné lásky – drobné postřehy za současnosti |
|
– Žert |
| Ludvík Vaculík – z Valašských Klobouk |
|
– v 50. letech nadšený komunista |
|
– v roce 1958 vyloučen z KSČ |
|
– v roce 1968 autorem článku Dva tisíce slov |
|
– Sekyra |
| Ivan Klíma – v šedesátých letech pracoval v Květech, Literárních novinách, Literárních listech |
|
– do roku 1968 byl komunista – pak žil dva roku v Michiganu – po návratu nechtěl mít s KSČ nic společného |
|
– Milenci na jednu noc |
Doporučená literatura
Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol
Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky
Josef Škvorecký: Zbabělci
Milan Kundera: Žert