Osobnost a dílo Karla Čapka a jeho aktuálnost pro dnešek
narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích jako syn lékaře
studoval filozofii v Praze, Berlíně a Paříži
v letech 1917-1920 byl zaměstnán v redakci Národních listů, později v Lidových novinách, v letech 1921-1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla
ve dvacátých a třicátých letech podnikl mnoho cest po evropských zemích
ve třicátých letech se zapojoval do společenského a politického života
zasloužil se o popularizaci českého problému na západě (hlavně v Anglii, ve Francii)
byl neustále pronásledován fašisty
zemřel na sklonku roku 1938
studoval filozofii v Praze, Berlíně a Paříži
v letech 1917-1920 byl zaměstnán v redakci Národních listů, později v Lidových novinách, v letech 1921-1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla
ve dvacátých a třicátých letech podnikl mnoho cest po evropských zemích
ve třicátých letech se zapojoval do společenského a politického života
zasloužil se o popularizaci českého problému na západě (hlavně v Anglii, ve Francii)
byl neustále pronásledován fašisty
zemřel na sklonku roku 1938
| První období (1913-1921): | |
| první knihy psal společně s bratrem Josefem – Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny | |
| Boží muka – filozofické povídky | |
| na začátku dvacátých let Čapka začíná zajímat filozofie – nelze poznat objektivní skutečnost – povídka Šlépěje – vyšla i později v kompletu Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy | |
| drama – Loupežník – lyrická hra oslavující mládí a svobodu | |
| – Ze života hmyzu – satirická komedie napsaná společně oběma bratry | |
| Francouzská poezie nové doby – překlady francouzské moderní poezie (od prokletých básníků až po Apolinaira) | |
| Druhé období (1921-1927): | ||
| konflikt techniky a člověka – v některých dílech je lidstvo zachráněno přirozenými lidkými city – láskou, pokorou | ||
| drama – RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) – roboti ovládnou svět a světu hrozí záhuba | ||
| – mezi dvěma roboty vznikne cit a oduševnění – záruky nezničitelnosti lidské podstaty | ||
| – Věc Makropulos | ||
| – Adam Stvořitel – společně s Josefem | ||
| – Adam zničí svět, Bůh mu dovolí stvořit nový svět podle jeho představ – ten je však ještě horší než původní | ||
| romány – Továrna na absolutno | ||
| – Krakatit | ||
Třetí období (1928-1933):
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
cestopisy Italské listy, Výlet do Španěl, Cesta na sever, Obrázky z Holandska, Anglické listy
Zahradníkův rok, Dášeňka čili život stěněte, Jak se co dělá, Kniha apokryfů
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – nadpřirozené postavy jsou umístěny do současného světa
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
cestopisy Italské listy, Výlet do Španěl, Cesta na sever, Obrázky z Holandska, Anglické listy
Zahradníkův rok, Dášeňka čili život stěněte, Jak se co dělá, Kniha apokryfů
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – nadpřirozené postavy jsou umístěny do současného světa
| Čtvrté období (1933-1935): | |
| trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – nemá společné postavy ani děj | |
| – společný problém – mnohostrannost a složitost člověka | |
| – Hordubal – vyšetřování a soudní proces s viníky smrti Hordubala | |
| – Povětroň – úvahy několika osob (lékař, básník, jasnovidec, milosrdná sestra) nad neznámým člověkem umírajícím po letecké havárii | |
| – zdůraznění odpovědnosti při vytváření úsudku, nebo dokonce vynesení rozsudku na člověkem – ten je složitou jednotkou | |
| – konečná pravda – je vždy relativní a skládá se z dílčích pravd | |
| Páté období (1935-1938): | ||
| Čapek se angažoval do společenských problémů tehdejší doby, zapojil se do protifašistického boje | ||
| první republika sice byla demokratická, ale neřešila sociální problémy | ||
| Hovory s T. G. Masarykem – oba byli humanisté – kriticky se dívali na sociální problematiku | ||
| román Válka s Mloky – má podobu alegorie | ||
| – experimentální charakter – děj se střídá s novinovými reportážemi | ||
| – v Tichomoří žijí inteligentní salamandři – jsou využíváni ke sběru perel – lidstvo je vyzbrojí, aby se mohli bránit proti žralokům | ||
| – salamandři mohou žít pouze na pobřeží a rychle se množí – začnou lidstvo ohrožovat | ||
| – postupně si zvykají na pevninu | ||
| – nakonec hrozí válka mezi salamandry z východu a západu | ||
| hra Matka – reakce na občanskou válku ve Španělsku | ||
| – hlavní postavy – členové matčiny rodiny – mají kladnou nebo zápornou roli | ||
| – matka (+) | ||
| – její manžel (-) – voják v koloniích, zemřel při bojích s domorodci | ||
| – synové Ondřej (+) a Jiří (-) – oba zemřeli pro vědu – Ondřej jako lékař v koloniích na sobě zkoušel možný nový lék, Jiří zemřel v letadle, když se pro armádu pokoušel překonat výškový rekord | ||
| – synové Petr (+) – zemřel na straně revolucionářů a Kornel (-) – zemřel na straně reakce | ||
| – nejmladšího syna Toniho matka nechce do války pustit, i když Toni sám chce jít | ||
| – na konci hry se z rozhlasu ozve zpráva o bombardování městečka Guernicy i se školkou – matka zjistí, že musí podřídit své osobní štěstí zájmu společnosti | ||
| hra Bílá nemoc – jedině doktor Galén zná lék na bílou nemoc | ||
| – na ni zemře baron Krüg, nakažen je i Maršál | ||
| – Galén ho slíbí vyléčit, pouze když zastaví přípravy na válku | ||
| – Maršál nakonec svolí, Galén je však před palácem zabit zfanatizovaným davem | ||
| povídka První parta | ||
| román Život a dílo skladatele Foltýna – Foltýn kupuje nápady od mladých umělců – dělá z nich opery | ||
| – po jeho smrti se na něho dívá každý dívá jiným pohledem | ||
Doporučená literatura
Krakatit, cestopisy, Jak se co dělá, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s Mloky, Matka, Bílá nemoc