Atopický ekzém

1.Úvod

Jako téma k vypracování seminární práce z biologie jsem si vybral „ Atopický

ekzém“ . A to z mnoha důvodů. Jedním z prvních důvodů je , že se s ním

často setkávám u žáků a studentů , které vyučuji a dále se vyskytoval u mé

současné manželky a dětí z bývalého manželství. Proto je mi toto téma velmi

blízké a mám určité osobní zkušenosti, které mi pomohly se v tomto oboru

orientovat.

 Dalo by se říci , že jsme touto chorobou hodně obklopeni a přitom na ni

          v podstatě neexistuje žádný účinný a absolutní  lék, ačkoliv by se to

          v třetím tisíciletí našeho letopočtu dalo očekávat , k dispozici jsou pouze

          tišící léky a prostředky , ať už ve formě medikamentů určených k vnitřnímu

          užití , či prostředků , které se přikládají , mažou , či jinak aplikují na postižená 

          místa a placeba . Jako odborný termín se pro atopický ekzém používá slovo

          latinského původu „ dermatitida´´ , což je slovo latinského původu a v překladu

          znamená zánět kůže . Zánětů  kůže však může být více druhů , a tak , aby bylo

          jasné , který konkrétní zánět je atopický ekzém , musíme použít termín „

          Atopická dermatitida“ . A o ní bude pojednávat tato seminární práce .

 

2. Teoretická část

2.1 Pojem „ Atopický ekzém“

Atopický (z řeckého „atopos“ – cizí, zvláštní) ekzém, neboli také atopická dermatitida, je zánětlivé onemocnění kůže. Je charakterizováno svěděním a suchostí pokožky, obvykle se projevující již v raném dětství. Má dlouhodobý průběh s opakovanými novými záněty. Atopický ekzém je také součástí tzv. atopického syndromu, kdy se společně s ním projevuji senná rýma, alergie na potraviny, nebo astma. Podle současných odhadů trpí v České republice atopickým ekzémem asi desetina obyvatel.

Ekzém je alergická reakce těla, která se projevuje na kůži jako obrana proti působící příčině a snaží se odstranit její škodlivé účinky (Čapková, Špičák, Vosmík, 2005).        Ekzém je většinou definován jako projev alergické reakce těla, ve snaze odstranit jeho vyvolávající příčinu. Velkou roli vzniku však hrají i rodinné předpoklady tak i těžká životní situace , kde se dále bude hovořit o psychosomatickém původutéto nemoci. Alergickou reakci mohou u atopiků spustit jak potraviny, např. ořechy, kořeněná jídla, ovoce, vejce, mléčné výrobky; tak i látky běžné denní potřeby, např. saponáty, vlněné látky, prach, zvířecí srst, nebo pyl z rostlin. V případě psychosomatického původu může být příčinou plno představitelných i téměř nepředstavitelných  příčin v rodině , ale i mimo ni – o posledně jmenovaném jsem se zmínil už jen pro to , že klasický model rodiny u nás přestává fungovat. Atopický ekzém je tedy nejčastějším kožním a psychosomatickým  onemocněním postihující až 20% dětí školního věku. Pokud jím trpí oba rodiče, je pravděpodobnost vzniku u dítěte 81%, pokud jeden z rodičů, tak 56%.

Atopický ekzém je i velkým problémem socioekonomickým s dopadem na kvalitu života postižených pacientů a zvyšujícími se náklady na zdravotní péči. Atopický ekzém je komplexní onemocnění kůže, geneticky podmíněné. Postiženy jsou epidermis i dermis, podkladem je porucha bariérové funkce kůže na různých úrovních a imunopatologické děje na úrovni přirozené i adaptivní imunity. Porucha regulace imunitního systému ve smyslu alergie je nejčastější u dětí. U dětí, které trpí časnými projevy atopického ekzému, dochází také častěji k tzv. „atopickému pochodu“, situaci, kdy se k ekzému přidávají další typické projevy – astma a alergická rinokonjunktivitida (tedy téměř celoroční rýma). U dětí s atopickým ekzémem a současnou senzibilizací na potravinové alergeny v kojeneckém věku se astma a rýma vyskytují ve 4 letech až ve 40 %. Pojem atopie je odvozen od řeckého slova atopos – zvláštní, cizí – a jeho projevy jsou určitě svou rozmanitostí velmi zvláštní. Etiopatogenetické příčiny jsou velmi složité, zahrnují jak genetické změny, tak vlivy vnějšího prostředí a zatím jsou stále předmětem intenzívního výzkumu. Každým rokem přibývají objevy nových faktorů a jejich souvislostí, některé budou zmíněny i v této seminární  práci. Počet lidí postižených atopickým ekzémem stále roste. Jen málokdo si však uvědomuje, že existuje spojitost mezi chorobou a tím, jak se člověk cítí a jestli je ve stresu. Atopický ekzém trápí jen v České republice zhruba 15 000 dětí v kojeneckém věku. Ve skupině dětí do patnácti let už je to ale už 175 000 postižených. V odborných statistikách se potom uvádí, že u dospívajících (starších šestnácti let) a dospělých je už v České republice postiženo 260 000 lidí.

Ačkoli se mnoho lidí domnívá, že jde o kojenecké onemocnění, které časem vymizí, atopický ekzém je celoživotním onemocněním. Jeho projevy a intenzita se mohou v průběhu života měnit. Stejně tak panuje stále přesvědčení, že se dá ovlivnit pouze odstraněním dráždivých podnětů z okolí nemocného. Jen málokdo si však uvědomuje, že mezi atopickým ekzémem a psychikou člověka existuje významné spojení a že to, nakolik je člověk ve stresu či „v pohodě“, ovlivňuje projevy ekzému,

že atopický ekzém je onemocnění, jehož průběh je výrazně ovlivněn emoční a psychosociální zátěží.

 

2.2 Příznaky atopického ekzému

Nejčastějším steskem pacientů je svědění, které mnozí pokládají za nesnesitelnější než bolest. Svědění vede ke škrábání, po kterém zůstávají ranky, a při chronickém průběhu i ztluštění kůže a zhrubění kožního povrchu.

Nejvíce problémů obvykle přináší ve školním věku, v dospělosti ubývá akutních projevů, avšak i u nich se vyskytuje nadměrně suchá kůže s narušením bariérové funkce. Ta reaguje na toxické látky z prostředí, suché klima, chladné počasí a v neposlední řadě emocionální vlivy.

Klinické studie navíc prokazují, že dospělí pacienti s atopickým ekzémem jsou více úzkostní a depresivní ve srovnání s kontrolními skupinami. Úzkost a deprese mohou dokonce i ekzém „spustit“, a to zejména zesíleným škrábáním. Chronické onemocnění kůže může zvýšit i sociální citlivost a vést ke sklonu vyhýbat se společenským kontaktům. Stav kůže tak může působit jako stresor.

Viditelné příznaky kožního onemocnění bývají podle odborníků příčinou sociální stigmatizace. Mohou přerušit osobní aktivity člověka, vést k vyhýbání se společnosti i izolaci.  (onaidnes.cz)

Klinické příznaky atopického ekzému jsou typické co do lokalizace a věku dítěte. Lokálními projevy jsou erytém (červené zabarvení kůže způsobené zánětem, rozšířením nebo zmnožením cév ) edém (otok), papuly ( puchýřky), vezikuly ( dutiny v pokožce ), mokvání, krusty ( strupy ), olupování, exkoriace  (oděrky) a lichenifikace (lišeje či plísně), které mohou být vyjádřeny buď jednotlivě, nebo současně na různých místech těla a mění se od akutního projevu směrem k chronickému. Projevy na obličeji a hlavě jsou typické pro malé děti, později se ložiska začínají objevovat na končetinách a trupu, zpočátku v extenzorových lokalizacích . Jedním z nejtypičtějších projevů atopického ekzému je lokalizace v „ohybových“ lokalitách – v kubitách (loketní jamky), v popliteální

( část pod koleny )  oblasti, na zápěstí, méně často na kotnících. U dětí jsou dosti typickým místem nárty, u starších dětí kombinace obličeje a krku. (Špičák 1998)

Úporné a bolestivé bývají tzv. „minimální projevy atopického ekzému“, nejčastěji na prstech a ploskách dolních končetin. Ložiska jsou nevelká, ale často s hlubokými ragádami a extrémním vysušením kůže. Mezi vzácnější morfologické projevy řadíme atopickou cheilitidu s postižením rtů, jejich okolí a koutků úst, numulární typ ekzému s projevy okrouhlých erytémových a suchých ložisek kdekoliv na těle a dále dyshidrotický atopický ekzém, postihující nejčastěji dlaně, vzácněji chodidla. Typickým znakem je svědění, u těžších forem velmi intenzívní, zasahující do denní činnosti pacienta, ovlivňující psychiku a rušící významně noční spánek. (Vosmík 2008)

 

2.3 Léčba medikací

Pokud pomineme psychosomatické důvody ,  kde příčinou může být rozvod , domácí násilí , ale i jiné modely asociálního chování , které je typické pro liberální typy společností , kde nejlepším lékem je změna prostředí a vyhnutí se činiteli těchto situací . (Z finančního hlediska je však i toto dost velký problém) Tak nejdříve musíme vypozorovat co je napadeno , jak dlouho se to projevuje a čím se to projevuje . V dnešní uspěchané době , kdy oba rodiče pracují a dělají práci i za své bývalé kolegy , kteří byli vyhozeni z úsporných důvodů se mnohdy atopický ekzém léčí až na poslední chvíli , kdy pokožka nejen svědí , ale je plná mokvavých strupů a mazlavých otoků se léčí radikální léčbou. Někdy je tento stav popisován jako „ akutní atopický ekzém“.Je provázen vysokými teplotami a celkovou vyčerpaností organizmu a psychickou frustrací pacienta. V tomto případě se podávají léky proti vysoké teplotě (aspirin , paracetamol atd..) spolu s účinnými antibiotiky , ale i hormonální léčbou , která však nesmí překročit 3 – 4 dny – nejčastěji masti zvané“ kortikoidy“. Na noc se pacientovi dávají takzvaná antihistaminika , která zabrání pacientovi ve škrabání a zabraňují dalším alergenním reakcím. Tyto se mimochodem používají i při bodnutí hmyzem atd.

Nyní jsem se zmínil o akutní léčbě , neboli „frontálním útoku na nepřítele“ . Po takovém ataku většina příznaků ustoupí , anebo i navždy či na dlouhou dobu zmizí. V případě recidivy se však používá systematická léčba a ta je rozdělena na tyto kategorie léčení : Režimová opatření , lokální léčba , celková léčba antihistaminiky , antibiotická léčba , systémová imunosupresivní léčba ,  fototerapie , probiotika , podpůrná léčba a alternativní léčba . 

Režimová opatření

Léčba pacienta s atopickým ekzémem se řídí věkem, tíží projevů, akutností či chronicitou projevů. Dá se říci, že jde o komplexní, ale individualizovanou léčbu. Žádný ideální léčebný algoritmus neexistuje. Přesto se pokusím zmínit některé zásady. Předpokladem úspěšné léčby jsou kromě medikamentů topických i celkových režimová opatření daná co možná nejlepší znalostí faktorů zhoršujících stav atopický ekzém a případných spouštěčů. Cílem je se co nejvíce, jak jen je to možné, těchto faktorů vyvarovat. Obecná režimová opatření zahrnují zásadně nekuřácké prostředí, vyhýbání se iritantům, jako jsou výpary chemických látek, ale i iritační látky kosmetické, detergenty apod. Důležitá je úprava životosprávy, úprava jídelníčku i u dětí bez potravinové alergie.

Častými spouštěči v dětském věku jsou zejména kakao a čokoláda, ale i jiné zbytné pochutiny. Důležité je správné oblékání dětí, tak aby nedocházelo k místní mikroiritaci pokožky, oblečení vrstvené, aby se zabránilo zbytečnému pocení, protože pot je významným spouštěčem exacerbace atopického ekzému. Jistá omezení vyžaduje režim atopika i ve škole – tělesná výchova, plavání v bazénu s chlorovanou vodou, práce s dráždivými materiály, keramická hlína ve výtvarné výchově apod. Doporučení k určitému schématu léčebného postupu dává pracovní skupina odborníků alergologů, dermatologů a imunologů z celého světa v konsenzu PRACTALL (Obr. 1)

Původ obrázku www. http://zdravi.e15.cz

Lokální léčba

Součástí péče o kůži atopika je správný způsob čištění kůže. Koupel nebo sprchování by měly být krátké (maximálně 5 min) s teplotou vody od 27 do 30 °C a s přídavkem olejových přípravků do vody v posledních 2 minutách koupele nebo sprchových šamponů určených pro ekzematiky, z nichž některé mají i mírný antibakteriální účinek. pH kůže má být udržováno ve fyziologických hranicích, tj. mezi 5,5 a 6, proto se doporučuje používat speciální přípravky udržující toto rozmezí. Koupání by mělo být prováděno, jen když je to absolutně nezbytné. Následovat by mělo pečlivé promazání kůže hned po šetrném osušení. Promazávání kůže ekzematika je základní cestou ke zlepšení bariérové funkce. Aplikováno dvakrát denně zlepšuje i suchost kůže a zmírňuje svědění. Výhodou je použití preparátů s přídavkem urey, které zlepšují hydrataci kůže. Využít lze i salicylovou kyselinu v případě chronických hyperkeratotických lézí.

Protizánětlivá lokální léčba Tato léčba může být aplikována ve formě kortikoidů a inhibitorů kalcineurinu. Léčbu řídí dermatolog. Pro velmi těžké stavy je vhodná léčba vlhkými zábaly s roztoky kortikoidů. Pro běžné projevy jsou stále lokálními léky první volby kortikoidy v režimu intermitentním, který se pacient, nebo spíše jeho rodiče ve spolupráci s dermatologem, musí „naučit aplikovat“. Pro děti nad 2 roky věku lze lokální léčbu zvolit kombinovanou s kortikoidy a inhibito
ry kalcineurinu – takrolimus nebo pimekrolimus. Tyto nově používané protizánětlivé léky mají své výhody v cílenějším postižení podstaty zánětlivé reakce, ale i nevýhody v oslabení antivirové imunity kůže.

 

Léčba antihistaminiky

Tuto léčbu většinou řídí spíše alergolog se svými zkušenostmi s antihistaminovou léčbou i dalších alergických projevů. Antihistaminika I. generace s protisvědivým a současně tlumivým účinkem lze v léčbě dětí využít hlavně ke zklidnění projevů v noci a zlepšení spánku dětí. Antihistaminika II. generace přinášejí celkový protizánětlivý efekt, který se klinicky u mnohých pacientů uplatňuje. Velké studie, např. ETAC (Early Treatment of Atopic Child – studie, ve které byl dětem podáván cetirizin od věku 1 roku po dobu 18 měsíců), bohužel nepotvrdily předpokládaný preventivní účinek na další rozvoj alergických onemocnění, zejména astmatu u atopiků. Nutno říci, že u velmi těžkých ekzematiků je účinek dostupných antihistaminik na svědění velmi omezený či žádný.

 

Antibiotická léčba

Antibiotika – impetiginizace ekzémových projevů mohou být použita lokálně i celkově. Antivirotikum – acyklovir systémově – indikováno pro případy herpetické superinfekce . U mykotické superinfekce jsou indikována antimykotika.

 

Systémová imunosupresivní léčba

Kortikoidy systémově jsou velmi efektivní léčbou pro krátkodobé použití u těžkých exacerbací (suchou pkožkou), ovšem s nevýhodou rebound fenoménu po jejich vysazení. Pro případy těžkého chronického s těžkým postižením kvality života pacienta je vhodná i u dětí imunosupresivní léčba cyklosporinem A (u dětí až od 3 let věku) nebo v případech, kde je neúčinný či ho nelze použít, azathioprinem

 

Fototerapie

Tato léčba je zcela v rukách dermatologů a je určena pro některé úporné projevy atopického ekzému. Používá se UVB o vlnové délce 311 nm nebo kombinace UVA/UVB.

 

Probiotika

Přes velkou snahu o prokázání efektivity podávání probiotik u ekzematiků nepotvrdily rozsáhlé a dlouhodobé studie jednoznačně efekt této terapie, nicméně jistě ekzém nezhoršuje a stav střev může ovlivňovat vcelku pozitivně.

 

2.4 Alternativní  léčba

Co se týče alternativní léčby , nikdy nedojde ke shodě jak mezi lékaři samotnými , tak mezi lékaři a jejich alternativními konkurenty ( čínská medicína , léčitelé a další šamani a čarodějové:) Zmiňme tedy alespoň některé . Homeopatická léčba , lázeňská léčba (různé koupele a bahýnka) , mastičky koňské , mastičky z konopí či nejasného původu.

Homeopatická léčba

Jak už jsem se zmínil v úvodu seminární práce , byl jsem atopickým ekzémem hodně obklopen v rodině a tak jsem se setkal i s touto alternativou u starší dcery na začátku devadesátých let. Z laického hlediska jde o malé kuličky o průměru 1mm umístěné v plastovém obalu , který se liší jen nápisem od ostatních homeopatik. V polovině 90.let však začal předlouhý proces , který skončil až v roce 2002 u Strassbourgského soudu a homeopatika na čas zmizela. Z vlastní zkušenosti musím říci , že léčebné účinky nebyly nijak oslňující.

Z odborného hlediska je to obdobné , ČLS JEP odmítá homeopatii jako vědu považuje všechny účinky homeopatických preparátů za placebo efekt. Soukromé osoby, vědci a lékaři (např. Donald Driscol, advokát ze Severní Kalifornie a onkolog Wallace Sampson) vedou soudní spory s výrobci a distributory homeopatických léků s tvrzením, že homeopatické produkty jsou vnucované v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitelů, poukazují na neférové obchodní praktiky a zavádějící reklamu.

Heřtův Skeptický výkladový slovník označuje homeopatii za absurdní výmysl, který dnes nemá žádné opodstatnění, a o jejích principech říká, že jsou v příkrém rozporu s tzv. přírodními zákony i s vědeckými poznatky a lze je snadno vyvrátit věcnými i logickými argumenty.

Kritici tvrdí, že je nepravděpodobné, že velmi malé množství léčivé látky v homeopatických preparátech má jakýkoliv efekt na tělo, a upozorňují, že často homeopatické léky neobsahují ani jednu molekulu původní účinné látky.

 

3.Závěr

Závěrem lze říci , že atopický ekzém není žádnou smrtelnou nemocí , ale nejedná se o věc , nad kterou můžeme jen mávnout rukou a neřešit ji. Zvláště pokud se jedná ve valné většině o dítě , které tyto věci snáší hůře , nemůže se ani tolik kontrolovat jako dospělý jedinec (škrábání se, nervozita, nevyspalost atd) a navíc si děti ve velké míře hrají venku a nemyjí si až tak často ruce . Tudíž i podmínky pro akutní stadia této nemoci jsou příznivější. Takže to má důsledky výchovné a spojitou nádobou nedozírné společenské důsledky.  A proto si na závěr přejme, aby se vědci primárně nezabývali jen vývojem léku proti rakovině a AIDS a dalšími ,“populárními“ tématy živenými  mainstreamovými i bulvárními médii , ale i těmito zdánlivě neškodným , ale po pravdě řečeno minimálně nepříjemným záležitostem.