Časové rozlišení
Základní pojmy
- náklad – spotřeba živé a zvěcnělé práce vyjádřená v penězích, vztahuje se k určitému výkonu
- výdaj – v užším smyslu představuje úbytek majetku bez vazby na konkrétní výkony, např. splátka bankovního úvěru z běžného účtu
- výnos – peněžní vyjádření provedených výkonů (výrobků, prací a služeb) ÚJ. Nejdůležitější složkou výnosů jsou tržba za prodané výkony. Z výnosů se uhrazují vynaložené N.
- příjem – přírůstek jedné ze složek majetku, u něhož nemusí být přímá vazba s výkony, např. připsání bankovního úvěru na běžný účet.
Účetní evidence
Náklady: Výnosy:
Účtová třída 5 6
- provozní 50 – 55 60 – 65
- finanční 56 – 57 66 – 67
- převodové účty 59 69
na jednom účtu nelze současně evidovat náklady a jim odpovídající výnosy – zákaz kompenzace
Důvody časového rozlišení
- v podvojném účetnictví platí účetní zásada, že každý náklad a výnos, příjem i výdaj musí být zaúčtovány do toho účetního období, se kterým věcně a časově souvisí.
Tzn.:
– náklad do toho období, kdy došlo ke spotřebě
– výnos do toho období, kdy došlo ke zvýšení hodnoty majetku v důsledku podnikání
– příjem do toho období, kdy došlo k příjmu peněz
– výdaj do toho období, ve kterém došlo k úbytku peněz
Časové rozlišení se dělá z důvodu správného vyčíslení HV daného roku (UCE období), Č. R. je důsledkem zásad: opatrnosti, věcné a časové souvislosti a aktuálnosti. Z toho důvodu musí být N a V, které se netýkají běžného období vyloučeny z běžného roku a N, které se běžného roku týkají tam musí být zařazeny.
- Časové rozlišení.:
a) užší pojetí
b) širší pojetí
- Časové rozlišení je upraveno ve Vnitřní účetní směrnici
Podle zákona o UCE je účetním obdobím kalendářní nebo hospodářský rok. Proto se
časové rozlišení N a V uskutečňuje až při roční uzávěrce. V pravomoci podniku je stanovit pro
časové rozlišení i období kratší, např. měsíc.
1) Časové rozlišení v užším pojetí
– náklady příštích období
– komplexní náklady příštích období
– výdaje příštích období
– výnosy příštích období
– příjmy příštích období
Aby se mohlo jednat o časové rozlišení v užším pojetí, musí být splněny 3 skutečnosti současně:
a) je znán účel vynaložené částky
b) musí být znána přesná částka
c) musí být známo přesné účetní období, k němuž částka patří
2) Časové rozlišení v širším pojetí
– dohadné položky (aktivní, pasivní)
– opravné položky
– rezervy
Časové rozlišení N a V v užším pojetí
Pro zařazení do užšího pojetí musí být splněna 3 kriteria: a) znám přesný účel, b) přesné období, c) přesná částka
V praxi se stává, že ÚJ musí dopředu zaplatit spotřebu, která nastane až v dalších letech. V tom případě účtujeme na účtu 381 – náklady příštích období.
Dále se může stát, že ÚJ spotřebuje něco, co bude platit až v následujícím období. Pak účtujeme383 – výdaje příštích období.
Jestliže ÚJ dostane zaplaceno za činnost v budoucích obdobích, vzniká jí výnos příštích období – účet 384.
Když naopak uskuteční činnost za kterou dostane zaplaceno až v dalších letech, má příjem příštích období – účet 385.
Časové rozlišení N a V v širším pojetí
zahrnuje: opravné položky, dohadné položky a rezervy
Na účtech 381, 383, 384, 385 účtujeme tehdy, když známe přesně částku, účel a období do kterého operace patří. Jestliže přesnou částku neznáme, používáme účty dohadných položek:
– 388 – dohadné položky aktivní pro časové rozlišení výnosů
– 389 – dohadné položky pasivní pro časové rozlišení nákladů (zejména)
Časové rozlišení nákladů a výnosů se uskutečňuje zpravidla až při roční účetní uzávěrce – účtuje se k 31. 12. Účty časového rozlišení jsou převážně ve skupině 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.
Opravné položky
– koncem účetního období se provádí inventarizace při které se zjišťuje:
a) skutečný stav majetku
b) ocenění majetku (zda majetek odpovídá ocenění v účetnictví)
– opravné položky najdeme ve skupinách:
09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku
19 – Opravné položky k zásobám
29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
39 – Opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřnímu zúčtování
– při inventarizaci mohou nastat různé varianty:
1. Užitná hodnota zásob je vyšší než ocenění v uce = skrytý / latentní přírůstek
– v takovém případě se o přírůstku neúčtuje z důvodu respektování zásady bilanční opatrnosti
2. Užitná hodnota zásob je nižší než ocenění v uce = snížení hodnoty
– v takovém případě se musí zjistit, zda snížení hodnoty je trvalého nebo dočasného charakteru
a) Trvalé snížení
– účtuje se na účet 549 – Manka a škody z provozní činnosti
– účtování – trvalé snížení: 549 / RÚ
b) Dočasné snížení
– opravné položky se tvoří k majetkovým účtům (DM, zásoby, finanční účty, pohledávky)
– najdeme je vždy v poslední skupině účtové třídy, kde se účtuje majetek
– vždy je to účet RP
– opravné položky se tvoří a čerpají do nákladů na účet 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti
– (při tvorbě opravných položek k pohledávkám musíme rozlišovat účetní a daňové hledisko, daňovou účinnost řeší Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu – účet 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti)
– opravné položky nejsou daňově účinným nákladem
– účtování:
1. dočasné snížení ocenění (tvorba OP): 559 / (09, 19, 29, 39)
2. zrušení OP: (09, 19, 29, 39) / 559
– v následujícím období ÚJ zkoumá zda dočasné pominulo, nebo se stalo trvalým:
(a) dočasné snížení pominulo: OP se zruší
(b) dočasné snížení se stalo trvalým: OP se zruší a provede se trvalé snížení
Rezervy
Rezervy:
· Tvoří se na výdaje, které v budoucnu nastanou z důvodů nepřetržitě existujících rizik a ztrát z podnikání. Umožňují utvořit zdroje na krytí budoucích výdajů. Rezervy představují cizí zdroj, proto jsou v úč. třídě 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. Účel na který jsou rezervy tvořeny známe, ale částka a období jejich čerpání jsou nejisté, plní i funkci časového rozlišování nákladů.
Členění rezerv – podle závaznosti:
a) zákonné – Zákon o rezervách pro zjištění základu DzP
– daňově účinné
– rezerva na opravu DM, rezervy v bankovnictví a pojišťovnictví
– 552/ 451
– daňově účinné
– rezerva na opravu DM, rezervy v bankovnictví a pojišťovnictví
– 552/ 451
b) ostatní – upraveny pouze Směrnicí
– daňově neúčinné, bude se upravovat daňový základ
– rezervy na rizika a ztráty, rezervy na záruční opravy, rezervy na DzP
– daňově neúčinné, bude se upravovat daňový základ
– rezervy na rizika a ztráty, rezervy na záruční opravy, rezervy na DzP
Členění rezerv – podle určení:
a) účelové – přímo stanovený účel
b) obecné – rizika či ztráty z podnikání, která nejsou specifikována
Rezervy se tvoří na vrub nákladů:
Čerpání (rozpouštění rezerv:
Rezervy se tvoří procentem z určeného základu nebo jsou stanoveny v absolutních částkách. Tvorba rezerv se účtuje na vrub účtu nákladů a jejich použití ve prospěch výnosů. Zůstatky rezerv se převádějí do dalšího úč. období a jejich zůstatek může být vždy jen pasivní. Při úč. uzávěrce musí být provedená inventarizace rezerv, kterou se ověří jejich účel a přiměřenost výše.
Příklad – rezervy
1) Generální oprava budovy v r. 2 012, celkový rozpočet 2.000.000 Kč, tvorba rovnoměrně od roku 2007. V roce 2 012 oprava provedena a vyfakturována na 1.900.000 Kč + 20% DPH.
| 1) rezerva r. 2007 | 400.000,- | 552/ 451 |
| 2) rezerva r. 2008 | 400.000,- | 552/ 451 |
| 3) rezerva r. 2009 | 400.000,- | 552/ 451 |
| 4) rezerva r. 2 010 | 400.000,- | 552/ 451 |
| 5) rezerva r. 2 011 | 400.000,- | 552/ 451 |
| 6) faktura v roce 2 012
a) bez DPH b) DPH c) celkem |
1.900.000,- 380.000,- 2.280.000,- |
511/ 343/ / 321 |
| 7) úhrada | 2.280.000,- | 321/ 221 |
| 8)čerpání rezervy
a) čerpání b) zrušení zbytku |
1.900.000,- 100.000,- |
2) ÚJ tvoří rezervu na opravu os. auta, oprava 300.000,-, oprava bude provedena v roce 2 012, rovnoměrně. Faktura 310.000,- + 20% DPH.