Správní právo

6.1 Pojem a prameny správního práva

Pojem

• Správní právo je souhrn právních norem o veřejné správě a činnosti státního administrativního aparátu a o územní samosprávě

Prameny

• Nejdůležitějšími prameny správního práva jsou Ústava České republiky, zákon o obcích, zákon o krajích, správní řád, zákon o Policii České republiky

6.2 Obce

Obce

• V ČR je víc jak 9 000 obcí, z toho je asi 6 800 malých obcí, zbytek jsou města
• V Praze žije každý 9 občan ČR – Praha má víc jak milion obyvatel
• Obec je základní nejnižší organizační územní jednotkou
• Má postavení právnické osoby = veřejnoprávní korporace
• Má vlastní majetek
• Má finanční zdroje, se kterými samostatně hospodaří za podmínek stanovených zákonem, má svůj rozpočet
• Do působnosti obce nemůže zasahovat svým usnesením vláda ani jiné orgány státní správy
• Celé území ČR je rozděleno na území jednotlivých obcí (Praha, Brno jsou po právní stránce obce)
• Občany obce jsou osoby, které mají na území obce trvalý pobyt a dále osoby, kterým bylo uděleno čestné občanství
• Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel je městem, pokud tak stanoví předseda poslanecké sněmovny po vyjádření vlády
• Některá města, která přímo určuje zákon, nesou označení statutární tzn. že se člení na obvody nebo městské části, které mají vlastní samosprávný orgán
• Hlavní město Praha je dokonce samostatný kraj
• Statutární město – město, dělící se na obvody a části

Orgány obce

1. Obecní (městské) zastupitelstvo

• Nevyšším orgánem obce
• Voleno občany v komunálních volbách na 4 roky
• Má 7 – 60 členů podle velikosti obce
• Kompetence zastupitelstva v prvé řadě schvaluje program územního rozvoje, rozpočet obce, schvaluje obecně závazné vyhlášky obce, rozhoduje o zřízení městské policie

2. Obecní městská rada

• Je výkonným orgánem obce
• Má 5 – 11 členů, které volí zastupitelstvo
• Členy rady jsou starosta, jeho zástupce (místostarosta) a několik radních
• V malých obcích, kde má zastupitelstvo míň jak 15 členů se rada nevolí, její funkce vykonává starosta
• Do kompetence rady patří:
• Zabezpečování hospodaření obce a to podle schváleného rozpočtu, kdy vlastní finanční prostředky získává obec z místních poplatků a odvodů, z vlastní hospodářské činnosti
• Další finanční prostředky obec získává ze státního rozpočtu
• Na obci bývají zřízeny odbory (větší obce, města), dále zřizuje komise
• Starosta (ve statutárních městech primátor) stojí v čele obecní – městské rady, je volen zastupitelstvem, reprezentantem obce a obec zastupuje na venek
• Obec má svojí působnost:

1. V rámci samostatné působnosti obce volí a zřizuje orgány obce, samostatně hospodaří se svým majetkem, vydává obecně závazní vyhlášky, sestavuje rozpočet a hospodaří podle něj, zabezpečuje místní veřejný pořádek, podílí se na sociální péči o občany, spravuje a udržuje místní komunikace, veřejné osvětlení a zajišťuje odvoz domovního odpadu
2. V rámci přenesené působnosti obce v oblasti státní správy vede evidenci obyvatel, zabezpečuje volby do vyšších zastupitelských orgánů (krajské zastupitelstvo) a zajišťuje požární ochranu

6.3 Kraje

Kraj

• Je oblastí samosprávy
• Činitelem, který stojí mezi obcemi na jedné straně a vládou na straně druhé
• Kraje byly zřízeny ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, kraj rozhoduje o těch věcech, které nelze řešit na úrovni obcí, ale není nutné, aby je řešila vláda
• Máme 14 krajů:

1. Hlavní město Praha
2. Středočeský kraj
3. Jihočeský kraj
4. Plzeňský kraj
5. Karlovarský kraj
6. Ústecký kraj
7. Liberecký kraj
8. Královéhradecký kraj
9. Pardubický kraj
10. Kraj Vysočina
11. Jihomoravský kraj
12. Zlínský kraj
13. Olomoucký kraj
14. Moravskoslezský kraj

 

 

Zastupitelstvo kraje

• Vydává vyhlášky v rámci samostatné působnosti a nařízení kraje ve věcech výkonu státní správy
• Má právo předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně
• Schvaluje územní plán pro územní kraje
• Stanovuje rozsah dopravní obslužnosti (MHD) na území kraje
• Rozhoduje o poskytování dotací z vlastních prostředků, občanským sdružením, humanitárním organizacím, volí hejtmana kraje, zástupce hejtmana a další členy rady
• Počet členů zastupitelstva je dán počtem obyvatel kraje,
  do 600 000 obyvatel je 45 členů zastupitelstva,
  600 000 – 900 000 je 55 členů zastupitelstva,
  nad 900 000 obyvatel je 65 členů zastupitelstva
• Rada kraje připravuje podklady pro jednání zastupitelstva, zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení, přijímá podměty občanů a PO (právnických osob) k přijatým opatřením, vyřizuje návrhy, podměty a připomínky obcí a PO na území kraje, stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizovaní petic a stížností
• Hejtman je volený zastupitelstvem kraje, zastupuje kraj na venek, odpovídá za informování občanů o činnosti kraje po předchozím souhlasu ministra vnitra, jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu a spolu se svým zástupcem podepisuje právní předpisy kraje ze všech oborů činnosti
• Krajský úřad není volený, úředníci plní úkoly uložené zastupitelstvem, ke splnění svých úkolů zřizuje jednotlivé odbory, ty se dělí na jednotlivá oddělení, sekretariát ředitele KÚ (krajský úřad), sekretariát hejtmana (Michal Hašek)

6.4 Správní řízení

Vedení správního řízení

Vedení správního řízení

• Jednotlivé úkoly v řízení se činí písemně, jednotlivá sdělení v průběhu řízení lze přítomnému účastníkovi sdělit ústně, pokud netrvá sdělení písemné.
  Obsah úkonů jinou než písemnou se poznamenávají do spisu.
• Úkony právního řízení provádějí úřední osoby – oprávněné úřední osoby.
• Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděly v průběhu řízení.
• O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou se provede záznam do spisu a účastníci řízení musí být o této cestě informování.

Jednací jazyk

• Ve správním řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci správního řízení mohou jednat a písemnosti předkládat v jazyce slovenském.
• Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastníci řízení předložit v originále a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí, že překlad nevyžaduje.
• Každý kdo prohlásí, že neovládá jazyk, ve kterém se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na svoje náklady
• Neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka správní orgán ustanoví tlumočníka českého znakového jazyka, podle zvláštního zákona.
  Osobě hluchoslepé bude ustanoven prostředek, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikačních systémů pro neslyšící a hluchoslepé.
  O ustanovení tlumočníka nebo prostředníka vydává správní orgán usnesení, které se oznamuje pouze osobám, kterých se to týká.

6.5 Spis, protokol

Spis

• V každé věci správního řízení se zakládá spis, každý spis musí být označen spisovou značkou.
  Spis tvoří podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodují další písemnosti, které se k dané věci vztahují.
  Přílohou, která je součástí spisu, tvoří zejména důkazní prostředky obrazové a zvukové záznamy a záznamy s elektronických médií.
  Spis musí obsahovat soupis všech svých částí včetně příloh s datem, kdy byly do spisu vloženy – anotace.
• Zasílají-li se spisy poštovní zásilkou, musí správní orgán zvolit takovou službu, která potvrdí dodání poštovní zásilky.
• Z důvodu ochrany utajovaných informací, na niž se vztahuje ze zákona povinnost mlčenlivosti, může se v případech stanovených zvláštním zákonem část písemností a záznamů uchovávat mimo spis.
  Nevykonává-li příslušný orgán spisovou službu, předá spis po právní moci rozhodnutí tomu správnímu orgánu, který spisovou službu pro něj vykonává.

 

 

Protokol

• O ústním jednání a o ústním podání, kdy dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol.
  Kromě protokolu lze pořídit také obrazový nebo zvukový záznam.
• Protokol obsahuje místo, čas a označení úkonu, které jsou předmětem zápisu, identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu (městský úřad, stavební úřad), jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo (u policie), oprávněné úřední osoby, která úkony provedla.
  Identifikace osob obsahuje jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu.
• Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba popřípadě osoba pověřená sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se řízení zúčastnili, odepření podpisu, důvody odepření, návrhy proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenají.
• Jiné osoby, kterých se obsah protokolu přímo dotýká, mohou bezprostředně po seznámení s protokolem podat stížnost proti obsahu.
• Opravy zřejmých nesprávností provádí oprávněná úřední osoba, která opravu stvrdí svým podpisem.

Doručování společná ustanovení

• Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil
• Doručuje buď prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nelze-li takto doručit, může doručit prostřednictvím obecního úřadu v místě, může využít policie a to i obecní policie
• Nejčastěji se písemnosti doručují poštovní službou
• Doručuje se na adresu pro doručování, kterou účastník řízení sdělí
• Do vlastních rukou se doručují písemnosti, které určuje zákon nebo nařídí-li to oprávněná úřední osoba
• Do vlastních rukou se doručuje i písemnost, u které hrozí, že by mohla být vydána jinému účastníku řízení, který má na věci protichůdný zájem
• Že byla písemnost doručena, musí být zajištěno písemným dokladem, včetně dne, kdy se tak stalo
• Písemného dokladu není třeba, je-li z postupu řízení zjevné, že účastník převzal písemnost osobně
• Ve spise o tom musí být záznam
• Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a také osob, které jsou oprávněny za adresáta zásilku převzít tyto osoby, jsou povinny na výzvu doručovatele předložit průkaz totožnosti
• Průkaz totožnosti
  – Doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno: jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu (občanský průkaz, pas, řidičský průkaz)
  – Doručovatel má postavení úřední osoby a povinnosti nositele poštovního tajemství

Doručování fyzickým osobám

1. FO (fyzické osobě) se písemnost doručuje na adresu doručování, na adresu jejího trvalého pobytu. Dále na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.
2. Písemnost, která se FO doručuje do vlastních rukou zle doručit adresátovi nebo osobě, kterou adresát k přijetí písemnosti zmocnil plnou mocí z úředně ověřeného podpisu; úřední ověření není třeba, pokus byla plná moc udělena před doručujícím orgánem.
3. Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí má být doručeno příjemcem, lze doručit doporučeným dopisem nebo předáním jiné fyzické osobě v bydlišti, která souhlasí s tím, že písemnost adresátovi předá.
4. Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž doručení nemusí být potvrzeno příjemcem, lze doručit vložením písemnosti do adresátovy domovní schránky.
5. Při doručování písemnosti, která souvisí s podnikatelskou činností FO a která je doručována na adresu místa podnikání se postupuje tak, jak opři doručování právnickým osobám.
6. Písemnost určenou advokátovi včetně písemnosti do vlastních rukou mohou přijmout advokátní koncipienti (nemají složené příslušné zkoušky) nebo jiní pověření zaměstnanci. Vykonává-li advokát advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost včetně písemnosti do vlastních rukou odevzdána těmto advokátům, koncipientům nebo zaměstnancům.

Doručování právnickým osobám

• PO (Právnické osobě) se v písemnosti doručují na adresu doručování tj. na adresu sídla PO
• Zahraničním právnickým osobám se doručují písemnosti na adresu sídla, jejich organizační složky zřízené v ČR
• Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, jsou oprávněny převzít orgány právnické osoby, dále osoby, které byly pověřeny písemností přijímat
• Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou, ale převzetí má být potvrzeno příjemcem, lze doručit fyz. osobě, která je za adresáta oprávněna písemnost převzít, která převzetí potvrdí razítkem adresáta a podpisem
• Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a nevyžaduje se potvrzení příjemcem lze doručit do adresátovy domovní schránky

Uložení písemnosti

• Nebyl-li adresát při doručování písemnosti zastižen a nebylo možno doručit ji jiným přípustným způsobem, písemnost se uloží
• Nebyla-li při doručování zastižena žádná osoba, které bylo možné písemnost doručit a písemnost nebylo možné doručit ani jiným možným způsobem, písemnost se uloží:

1. U správního orgánu, který ji vyhotovil
2. U obecního úřadu nebo v provozovně pošty, pokud se doručuje jejich prostřednictvím

• Adresa se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl
• Současně se sděluje, kde, od kdy a v kterou denní dobu lze písemnost vyzvednout, pokud to zákon umožňuje a správní orgán to nevyloučí
• Písemnost je po uplynutí lhůty 10 dnů vložena do schránky, jinak se vrátí zpět správnímu orgánu, který ji vyhotovil

Pamatuj!!! Taková zásilka se považuje za doručenou!!!

Překážky při doručování

• Pokud si adresát ve lhůtě 10 dnů písemnost nevyzvedne, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty
• Prokáže-li adresa vážný důvod, že bez svého zavinění nemohl uloženou písemnost vyzvednout, může požádat o určení neplatnosti, kdy byla písemnost doručena
• Jestliže adresát písemnosti = FO nebo FO, které má být předána písemnost adresovaná PO, odmítne písemnost převzít, předá se i poučení o právních důsledcích nepřevzetí písemnosti
• Jestliže adresát předání poučení znemožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo

Doručování veřejnou vyhláškou

• Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat nebo osoby, které nejsou známy, se doručuje veřejnou vyhláškou
• Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že písemnost popř. oznámení o možnosti převzít písemnost vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje
• Na písemnosti se vyznačuje den vyvěšení, 15 dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou

Úřední deska

• Každý správní orgán zařizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná, obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup

 

Účastníci řízení

1. Účastníky řízení (dále jen „účastník“) jsou:
2. V řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se rozhodnutí správního orgánu vztahuje.
3. V řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnosti nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají nebo nemají.
4. Účastníky jsou i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím správního orgánu přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.
5. Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem řízení dokud se neprokáže opak. O tom zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, které se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno a ostatní účastníci se o něm pouze vyrozumí.

Procesní způsobilost

1. Každý je způsobilý, činí v řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakému zákon přiznává způsobilost k právních úkonů.
2. Procesní způsobilost nemají FO, které byly zbaveny soudem způsobilosti k právním úkonům a dále osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, tak že nemají procesní způsobilost v rozsahu daného omezení.
3. Správní orgán může dát příležitost FO, které nemá procesní způsobilost, aby se v průběhu řízení k věci vyjádřila.
4. V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn názor nezletilého dítěte ve věci. Za tímto účelem správní orgán poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno přímo nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vyžaduje to zájem dítěte, lze jeho názor zjistit i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. K názoru dítěte orgán přihlíží s přihlédnutím jeho věku a rozumové vyspělosti.

Úkony účastníků řízení

1. Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy či mít jiné návrhy rozhodnutí. Správní orgán může vydat usnesení, do kdy mohou účastníci činit své návrhy.
2. Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko.
3. Účastníkům řízení musí být dána možnost před vydáním rozhodnutí vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí.
4. Účastník je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti, průkazem totožnosti se rozumí doklad, který je veřejnou listinou, ve které je uvedeno jméno a příjmení, datum narození, místo trvalého bydliště, a z něhož je patrná i podoba osoby.

Podání

1. Podání je úkon, který směřuje vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno.
2. Z podání musí být patrno, kdo ho činí, které věci se týká a co se navrhuje.
   – FO uvede v podání jméno, příjemní, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování. V podání, které souvisí s podnikatelskou činností, uvede fyzická osoba jméno a příjmení, dodatek odlišující osobu podnikatele, druh podnikání IČO a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.
   – PO uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob, adresu sídla, popř. jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno a podpis osoby, která ho činí.
3. Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
4. Podání je možno učinit písemně nebo ústně nebo elektronicky, musíme mít zřízený elektronický podpis.
5. Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy k tomuto orgánu přišlo.

Nahlížení do spisu

1. Účastníci a jejich zástupci (advokáti) mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí v dané věci pravomocné.
2. Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáže-li vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého účastníka, anebo půjde-li o veřejný zájem.
3. Nevidomým osobám se obsah spisu přečte. Na požádání správní orgán umožní pořízení zvukového záznamu. Správní orgán nevidomé osobě také umožní, aby do spisu nahlížel její průvodce.
4. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.
5. Odepře-li správní orgán osobě nahlížet do spisu, vydá potom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě.
6. Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, kde je uložená povinnost mlčenlivosti.

Lhůty a počítání času

• Správní orgán určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon
• Usnesení o určení lhůty oznamuje tomu, komu je určená i těm účastníkům, kterých se řízení týká
• Pokud je provedení určitého úkonu vázáno na lhůtu:

1. Nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek okolnosti. Za počátek lhůty se považuje následující den.
2. Připadne-li konec lhůty na sobotu nebo neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

6.6 Průběh řízení

Průběh řízení

Zahájení řízení

• Řízení o žádosti je zahájeno, dnem kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správnímu orgánu
• Žádost může podat více žadatelů společně a není třeba, aby podání byla učiněna současně. Pro zahájení řízení je podstatné, kdy tak učinil poslední žadatel.

Žádost

• Žádost musí mít náležitosti (podání) a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky.
• Nemá-li žádost předepsané náležitosti, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, poučí ho o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě a současně může řízení přerušit.
• Žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná, takovou žádost státní orgán neprojedná a správní řízení zastaví, o čem uvědomí účastníky řízení.
• Žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo žádost vzít zpět. Toto právo nelze uplatnit v době, když už správní orgán vydal rozhodnutí do zahájení odvolacího řízení.

Předvolání

• Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast je při úkonu řízení nutná
• Předvolání musí být písemné, doručuje se do vlastních rukou s dostatečným předstihem nejméně pětidenním
• V předvolání musí být uvedeno kdo, kdy, kam, v jaké věci, a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní důsledky v případě, že se nedostaví
• Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo, nemůže-li se dostavit z vážných důvodů, je povinen se bez odkladně s uvedením důvodu, se správnímu orgánu omluvit

 

Předvedení

• Jestliže se účastník nebo svědek bez náležité omluvy nedostaví, může správní orgán vydat usnesení, na jehož základě účastník a jeho svědek předveden
• Písemné usnesení se doručuje orgánům, které mají předvedení provést
• Úřední osoby rovněž doručí předváděnému
• Předvedení zajišťuje Policie ČR nebo jiný ozbrojený sbor, o kterém to stanovuje zvláštní zákon
• V řízení před orgány obce zajišťuje předvedení též obecní policie

Pořádková pokuta

• Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně stěžuje jeho postup, tím že

1. Se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu
2. Navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo c)
3. Neuposlechne pokynu úřední osoby

• Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání
• Při stanovení výše pořádkové pokuty správní orgán dbá, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení
• Pokutu lze ukládat opakovaně
• Pořádkovou pokutu vybírá správní orgán, který ji uložil
• Příjem z pořádkové pokuty je přímém rozpočtu, ze kterého se hradí činnost správního orgánu, který pokutu uložil
• Pravomocně uloženou pořádkovou pokutu může správní orgán novým rozhodnutím prominout nebo snížit
• Správní orgán přihlíží tomu, jak osoba, které byla udělena pořádková pokuta, plní své procesní povinnosti v řízení

Vykázání z místa konání úkonu

• Pro toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná
• Vykázání (správní orgán poučí vykazovanou osobu o následcích neuposlechnutí) u osob předvedených vykázání vynucují orgány, které převedli
• Jestliže úkon není uskutečňován v úředních místnostech správního orgánu, nelze z místa úkonu vykázat osobu, která má vlastnické či užívací k prostoru, kde se úkon koná

Zastavení řízení

• Řízení o žádosti správní orgán zastaví usnesení když:

1. Žadatel vzal svou žádost zpět. Jestliže je žadatelů více, musí souhlasit se zpět vzetím žádosti všichni.
2. Byla-li podána žádost právně nepřípustná
3. Žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání v pokračování řízení
4. Žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, jehož zaplacení byl v řízení vyzván a má povinnost ho uhradit
5. Správní orgán zjistí překážku řízení podle paragrafu 48., odst. 1 správní řád
6. Žadatel zemřel nebo zanikl, a pokud v řízení nepokračují právní zástupci, řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele
7. Žádost se stala zjevně bezpředmětnou

• Řízení vedené z moci úřední správní orgán usnesením zastaví, jestliže zjistí, že bylo již zahájeno řízení v též věci u jiného správního orgánu
• Usnesení o zastavení řízení se musí poznamenat do spisu

6.7 Rozhodnutí

Rozhodnutí

Obsah a forma rozhodnutí

• Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá práva a povinnosti jmenovitě určené osoby nebo prohlašuje, že taková osoba práva a povinnosti v určité věci má nebo nemá
• Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Rozhodnutí se písemně nevyhotovuje, stanoví-li to zákon, výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku se pouze vyhlásí, učiní se záznam, který obsahuje výrok, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.
• V odůvodnění se uvedou důvody výroku, podklady při jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídí a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení.
• Poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.
• V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení rozhodnutí, dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka (kulaté razítko), jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.
• Podpis oprávněné úřední osoby se na stejnopisu nahrazuje doložkou, vlastní rukou nebo v.r.
• U jména oprávněné úřední osoby, dále musí být uvedeno za Správnost vyhotovení, odpovídá úřední osoba
• V písemném vyhotovení rozhodnutí se musí uvést jména, příjmení, bydliště všech účastníků řízení
• Pokud se na žádost účastníka má rozhodnutí doručit elektronicky, vyhodnotí úřední osoba, která za písemné vyhotovení odpovídá, jeho elektronickou verzi s tím že na místě otisku úředního razítka vyjádří tuto skutečnost slovy „otisk úředního razítka“ a dokument podepíše svým elektronickým podpisem

Lhůty pro vydání rozhodnutí

1. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (bezodkladně)
2. Vydáním rozhodnutí se rozumí – předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení provádí-li doručení sám správní orgán, na zásilku vyznačí slovy, „vypraveno dne“
3. Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením ústní vyhlášení má účinky tehdy, jestliže se účastník vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, tato skutečnost se poznamená do spisu
4. Účastník se může vzdát práva na oznamování všech rozhodnutí vydaných v řízení s výjimkou rozhodnutí, kterým se řízení končí

Právní moc, vykonatelnost a jiné právní účinky rozhodnutí

1. V právní moci je rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.
2. Pravomocné rozhodnutí je závazné pro všechny účastníky řízení a pro všechny správní orgány.
3. Pravomocné rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci.

Ochrana před nečinností

1. Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.
2. Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dověděl o skutečnostech důvodných k zahájení řízení z moci úřední.
3. Nadřízený správní orgán může:
4. Přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby v určené lhůtě učinil potřebná opatření ke sjednání nápravy nebo aby vydal rozhodnutí
5. Usnesením převzít věc a rozhodnout na místo nečinného správního orgánu
6. Usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení

Odvolací řízení

• Účastník řízení může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak
• Právo podat odvolání nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal
• Jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu
• Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné
• Odvolání musí mít uvedené náležitosti (paragraf 37, odstavec 2) a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy
• Není-li v odvolání uvedeno v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, potom platí, že napadá celé rozhodnutí
• Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis růstal správnímu orgánu a každý účastník dostal jeden stejnopis
• Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady odvolatele
• Pokud odvolání směřuje proti některé části výroku, nabývá zbytek výroku právní moci
• K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedeným odvoláním, se přihlédne jen tehdy, pokud je účastník řízení nemohl uplatnit dříve

Odvolací lhůta

• Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí

Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno

• V případě chybějícího neúplného nebo nesprávného poučení lze podat odvolání do 15 dnů opravného usnesení o poučení nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí

Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí

• Osoba, která byla účastníkem řízení, ale rozhodnutí nebylo správní orgánem oznámeno, může podat do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí dověděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu účastníku řízení, zmeškání úkonu nelze prominout
• Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil

Podání odvolání

• Odvolání se podává u správního orgánu (soudu), který napadené rozhodnutí vydal
• Správní orgán zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům řízení a vyzve je, aby se k němu v dané lhůtě vyjádřili, tato lhůta nesmí být kratší než 5 dnů
• Vyjádření účastníků k podanému odvolání je součástí spisu

Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

• Jestliže odvolací orgán (Jihomoravský krajský úřad – JmKÚ nebo Krajský soud), že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné,

1. Napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví
2. Napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. V odůvodnění rozhodnutí vysloví odvolací orgán právní názor, kterým je správní orgán vázán proti novému rozhodnutí lze opět podat odvolání

• Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze odvolat! Přesto lze využít přeskumného řízení
• Přeskumné řízení (vede ministerstvo), které z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy
• Jestliže po zahájení přeskumného řízení správní orgán dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, účastníkovi by vznikla újma, řízení zastaví
• Usnesení o zahájení preskumného řízení musí být vydáno nejdéle do 2 měsíců

6.8 Exekuce

Exekuce

• Podle ustanovení hlavy 11 správního řádu se postupuje, pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní
• Exekučním správním orgánem je správní orgán, který je oprávněn podle zvláštního zákona k exekuci
• Exekučním titulem, na jehož základě se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz je

1. Vykonatelné rozhodnutí
2. Vykonatelný smír

• Exekuční titul u exekučního správního orgánu uplatňuje

1. Správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, nebo který schválil smír
2. Osoba oprávněná z exekučního titulu

• Správní orgán nebo osoba oprávněná z exekučního titulu mohou po provedení exekuce požádat také soud a soudního exekutora

Exekuce na peněžitá plnění

• Pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatňuje postup pro správu daní

Právo vymáhat nepeněžitou povinnost

• Vůči jinému než vůči tomu, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost nepeněžitého plnění a je uveden v exekučním titulu, může exekuční správní orgán vydat exekuční výzvu nebo nařídit exekuci a v nařízené exekuci pokračovat jen, jestliže je prokázáno, že na něj přešla, nebo byla převedena nepeněžitá povinnost
• Jestliže povinný po nařízení exekuce zemřel nebo zanikl, může exekuční správní orgán v provádění exekuce týkající se majetku patřícího do dědictví pokračovat proti dědici nebo správci dědictví, v případě zániku právnické osoby může exekuční správní orgán pokračovat proti jejím právním nástupcům
• Exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do pěti let a provádět ji nejpozději do deseti let, co měla být povinnost dobrovolně splněna

Exekuční výzva

1. Nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen, může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna
2. Exekuční výzva se vydává usnesením, které kromě běžných náležitostí obsahuje
   1. Označení exekučního titulu, na jehož základě se vydává
   2. Vymezení nepeněžní povinnosti, která má být splněna údaje o původní lhůtě, ve které měla být nepeněžitá povinnost splněna, a den ke kterému jsou údaje v exekuční výzvě uvedeny
   3. Určení náhradní lhůty, v niž má být, nepeněžitá povinnost splněna
   4. Musí být uvedeno upozornění, že pokud nebude nepeněžitá povinnost splněna v náhradní lhůtě, potom po uplynutí této lhůty se nařídí exekuce

!!!!!!!!!! PROTI EXEKUČNÍ VÝZVĚ SE NELZE ODVOLAT!!!!!!!!!

Nařízení exekuce

• Exekuční správní orgán nařídí exekuci vydáním exekučního příkazu

Exekuční příkaz

• Je usnesením, které vedle běžných náležitostí obsahuje
  • Označení exekučního titulu, na jehož základě se vydává
  • Vymezení nepeněžité povinnosti, která má být splněna
  • Způsob jakým bude exekuce provedena
  • Věci a práva, které májí být exekucí postiženy
  • Další údaje pokud je to k exekuci potřebné
• Exekuční příkaz se oznamuje povinnému a dalším osobám, kterým z exekučního příkazu vyplývají povinnosti a práva
• Proti exekučnímu příkazu se nelze odvolat

Způsoby provedení exekuce

• Lze ji nařídit a provést těmito způsoby:
  1. Náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění
  2. Přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění zejména vyklizením odebráním movité věci a předvedením
  3. Ukládáním donucovacích pokut

Exekuční náklady

• Hradí povinný
• Náhrada exekučních nákladů spočívá v úhradě paušální částky ve výši 2000 korun a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění exekuce
• Povinný hradí exekuční náklady za výkon exekuce vždycky, jestliže byl vydán exekuční příkaz

 

Vyklizení

• Ukládá-li exekuční titul, aby povinný vyklidil objekt, vydá exekuční správní orgán exekuční příkaz a exekuci provede
• Povinný musí být vyrozuměn nejméně 5 dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno
• Rovněž vyrozumí obec, na jejímž území se vyklizený objekt nachází
• Úkonu vyklizení přihlíží přizvaná nestranná osoba, tyto osoby nemají status účastníka řízení
• Ukládá-li exekuční titul o vyklizení objektu, který je v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, může oprávněná úřední osoba (exekutor) z důvodu časové tísně doručit exekuční příkaz povinnému až při provádění výkonu
• Není-li povinný vyklizení přítomen, doručí se mu exekuční příkaz spolu s protokolem o vyklizení
• Zjistí-li exekutor, že se vyklízení objektu týká osoby, jejíž zdravotní stav by mohl výt při vyklízení vážně ohrožen, není provedení exekuce přípustné
• Takováto osoba, musí o svém zdravotním stavu předložit lékařské potvrzení anebo ho si ho exekutor vyžádá sám
• Je-li k vyklizení určen byt nebo místnost sloužící k bydlení a je třeba zajistit bytovou náhradu, exekutor po tomto vyrozumí obec, na jejímž území se vyklizený byt nachází
• Exekutor může vyklizení bytu přerušit, musí podložit, jestliže povinnému byla zajištěna bytová náhrada
• Je-li objekt, nebo jeho část v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, provede exekuční orgán jeho vyklizení vždy
• Exekuce se provede tak, že oprávněná úřední osoba z vyklizovaného objektu
  1. Odstraní věci movité patřící povinnému i příslušníkům domácnosti, jakož i věci movité, které patří úplně někomu jinému, ale jsou vmístěny se souhlasem povinného ve vyklizovaném objektu
  2. Vykáže povinného a všechny, kdo se ve vyklizovacím prostoru zdržují
  3. Movité věci odstraněné z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému nebo zletilému příslušníku rodiny
  4. Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl movité věci převzít nebo převzetí věci odmítne, věci se sepíší a na náklady povinného se dají do úschovy a exekutor povinnému oznámí, komu byly movité věci dány do úschovy, a informuje o možnosti si movité věci převzít
  5. Nevyzvedne-li si povinný movité věci z úschovy do 6 měsíců ode dne uschování, exekuční orgán je prodá
  6. Výtěžek z prodeje, vyplatí povinnému mínus náklady na úschovu
  7. Movité věci, které se neprodají, připadají státu

Osobní prohlídka

• Prohlídka bytu a jiných místností (dílny, kůlny …)
• Povinný je oprávněné úřední osobě při odebírání movité věci povinen umožnit přístup na všechna místa, kde by se movitá věr mohla nacházet
• Úřední osoba oprávněná, učiní osobní prohlídku povinného a dále prohlídku bytu, sídla a místa podnikání a dalších místností jakož i skříní a schránek v nich umístněných, v nichž by se mohla movitá věc nacházet, a kterou má povinný vydat
• Povinný je povinen úřední osobě prohlídku bytu umožnit