Právní vývoj za protektorátu
Charakteristika doby
- v noci z 14. na 15.3.1939 obsadila německá vojska území Čech a Moravy
- cílem bylo rozšíření tzv. třetí říše a zabrání strategicky významného území střední Evropy
- Adolf Hitler jako říšský kancléř a vůdce zřídil na obsazeném území dne 16.3.1939 Protektorát Čechy a Morava.
Charakter protektorátu
- termín protektorát byl použit pouze pro kamuflování německé nacionální diktatury – ekonomické záměry, genocidní záměry
- protektorát měl fungovat jako autonomní svézákonný a samosprávný útvar, který je součástí Velkoněmecké říše
- takto vzniklý útvar nemohl samostatně vystupovat v zahraničí a s výjimkou velvyslance v Berlíně neměl jiné zahraniční zastoupení – říše převzala veškeré mezinárodní záležitosti, za právního nástupce zaniklé republiky se v mezinárodních vztazích považovalo Německo
- protektorát neměl dále právo na svou vlastní vojenskou obranu, ta mu byla poskytována Německem – krátce po okupaci byla rozpuštěna československá armáda, její výzbroj a výstroj získala armáda německá
- byl povolen vznik nového vojensky organizovaného sboru – Vládní vojsko . udržování vnitřní bezpečnosti a pořádku – mohlo mít max. 7000 mužů
- dohled nad poštou, dopravou, spoji, zavedení německého leteckého práva
- měna – platila i říšská marka i koruna – její kurz se řídil podle marky a byla značně podhodnocena
- celní unie protektorátu s říší
Ústřední orgány protektorátu
- orgány dvojího druhu – autonomní a říšské – ty byly nadřazeny
- činnost autonomních orgánů byla kromě norem omezována příkazy německých míst, které pohlížely na tyto orgány jako na převodní nástroj představ a cílů německé politiky
- náhražka parlamentu – výbor Národního souručenství – Němci podrobili tuto organizaci policejnímu dohledu a následně si ji zcela podřídili
- dominantní postavení vyhradil Hitler říšskému protektorovi v Čechách a na Moravě
- vystupoval jako jeho zástupce, I jako zmocněnec říšské vlády,
- byl prakticky neomezeným pánem v protektorátu,
- měl právo informovat se o všech opatřeních autonomní vlády, mohl jí dávat rady, nebo proti jejím nařízením vznášet námitky
- pokud hrozilo nebezpečí z prodlení, mohla v každé věci vydat vlastní nařízení
- jeho opatření mohla také zablokovat vyhlášení nařízení a výkon všech správních rozhodnutí a soudních rozsudků
- jeho sídlem byla Praha, úřad byl umístěn v Černínském paláci na Hradčanech
- stál v čele všech německých orgánů, úřadů a služeben na území protektorátu, kromě armádních složek
- Hlava autonomní správy, hlava protektorátu, vláda protektorátu
Nižší složky správy
- zřízení protektorátu se bezprostředně nedotklo dosavadní struktury nižších složek správní soustavy – správy zemské,okresní a obecní samosprávy
- programovým cílem bylo oslabení a posléze úplné zrušení volených zastupitelstev – jejich náplň práce postupně přešla na byrokratickou složku příslušného stupně ->pod kontrolou a nakonec pod bezprostředním řízením říšských správních orgánů
- německé správní instituce:
- pracovaly jako přímá součást říšské vlády
- příslušely jim všechny záležitosti týkající se německé správy a německých občanů na protektorátním území
- dohlížely na autonomní správu – na okresní hejtmany a obecní samosprávy
- jednotkou německé správy – ORL – Oberlandrát
- 5.1942 – Heydrich na základě Hitlerova zmocnění zjednodušil správní soustavu – přenesl část agendy oberlandrátů a část agendy říšského protektora na autonomní orgány,kt. ji začaly vykonávat z příkazu říše
Soudnictví za protektorátu
- v autonomním soudnictví nebyla zrušena žádná z dosavadních složek
- pro německé občany v protektorátu byla vytvořena trojinstanční soustava – celkem 16 soudů – 12 úředních soudů, 3 zemské soudy a vrchní zemský soud
- rovněž německý notariát a německá advokátní komora odděleny
- k trestání deliktů zaměřených proti okupační moci bylo zřízeno pět zvláštních soudů – zde bylo řízení zkráceno a zjednodušeno, rozsudek byl okamžitě vykonatelný a nebylo proti němu odvolání
Protektorátní právo
- Trestní právo
- trestní právo domácí a trestní právo německé
- německé právní předpisy aplikovány v některých případech i na příslušníky protektorátu v případě, kdy došlo např. k útoku na osobu vůdce, hanobeni Říše a porušení ustanoveni německého trestního zákona tykajícího se velezrady a zemězrady
- Pracovní právo
- všeobecná pracovní povinnost od 14 let, toto se hlídalo vydáváním tzv. pracovních knížek
- Jazykové právo – zásada dvojjazyčnosti, povinné vyučování němčiny na školách
- (17.11.1939 – studentské demonstrace – uzavření čs. vysokých škol.
- zákaz veřejného užívání šlechtictví a řádů
- Církev – z církve československé se stala církev českomoravská, 18.9.1942 byla rozpuštěna pravoslavná obec v protektorátu – napomáhání atentátu na Heydricha.
Obyvatelstvo na území Protektorátu
- říšské tj. německé obyvatelstvo:
- podléhali říšským orgánům a výhradní jurisdikci německých soudů
- na základě nařízení se německými říšskými občany stali všichni dřívější občané německé národnosti – podmínkou bylo domovské právo k 10.10.1938 v některé obci protektorátu nebo v pohraničí
- měli zastoupení v říšském sněmu
- mohli vykonávat všechny úřady v říšské správě a organizacích
- zvláštní výhody v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení
- větší příděly potravin
- občané nižší kategorie:
- příslušníci protektorátu,občané české národnosti.
- měli řadu povinností a podléhali přísné kontrole ze strany protektorátních orgánů.
- Příslušníky protektorátu se stali pouze ti občané ČSR, kteří měli dne 16.3.1939 bydliště, domovské právo nebo nárok na udělení domovského práva v některé obci na území protektorátu nebo dne 10.10.1938 měli bydliště v některé obci země České a Moravskoslezské připojené tehdy k Německé říši
Rasové předpisy
- základem se staly německé norimberské zákony
- zákon o ochraně německé krve a německé cti – zakazoval sňatek mezi židy a příslušníky německé a druhově příbuzné krve, na manžele smíšeného manželství byl vyvíjen nátlak aby se rozvedli
- židům byla omezena možnost pohybu, museli viditelně nosit žlutou hvězdu
- židům byla omezena možnost zaměstnání, neměli nárok na placenou dovolenou či nemocenskou,
- dále museli nahlásit vlastnictví cenných předmětu – šperky, starožitnosti, umělecká díla
- bylo jim zakázáno nabývat nemovitého majetku