Právní úprava sociálního pojištění
Charakteristika
- největším veřejným příjmem
- vykazuje znaky účelovosti a ekvivalentnosti
- povinná platba (daňový charakter).
SP je uceleným, odděleným systémem, který zahrnuje jak příjmovou stranu (pojistné SP), tak i výdajovou stranu (sociální dávky).
Systém sociálního pojištění
sociální zabezpečení + veřejné zdravotní pojištění
důchodové státní politika nemocenské
pojištění zaměstnanosti pojištění
| subsystém | platba | poskytovaná plnění |
| VZP | pojistné odváděné ZP | poskytovaná zdravotní péče |
| nemocenské pojištění | pojistné na nemocenské pojištění odváděné do SR (správě sociálního zabezpe.) | nemocenská (vynahrazuje příjmy po dobu pracovní neschopnosti), OČR, peněžitá pomoc v mateřství |
| důchodové pojištění | pojistné na důchodové poj. odváděné do SR (SSZ) | starobní, invalidní, pozůstalostní
(vdovský, sirotčí) důchody |
| státní politika zaměstnanosti | příspěvek na státní politiku odváděný do SR (SSZ) | peněžitá pomoc v nezaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti (rekvalifikace, tvorba nových pracovních míst) |
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (VZP)
Pojištěnci
- osoby s trvalým pobytem v ČR
- osoby, které nemají trvalý pobyt v ČR, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR
- mají právo na výběr ZP (max. 1krát za 12 měsíců)
- mají povinnost oznamovat změny ZP (jména, bydliště, …)
- počet pojištěnců je vyšší než plátců (u některých povinnost přebírá stát)
Plátci
- zaměstnanec
- OSVČ
- zaměstnavatelé – hradí za zaměstnance pojistné ze 2/3; 1/3 zaměstnanec
- stát – platí za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, …
- osoby bez zdanitelných příjmů – ženy v domácnosti, neevidovaní nezaměstnaní, studenti od věku 26 let, …
Vznik
- narozením osoby s trvalým pobytem v ČR
- získáním trvalého pobytu v ČR
- zaměstnáním u zaměstnavatele se sídlem v ČR
Pojistné
- výši a způsob placení zdravotního pojištění upravuje zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
- výše pojistného 13,5 % u OSVČ,
- zaměstnanec 13,5 % = 4,5% sražené ze mzdy + 9% odváděné zaměstnavatelem
- pojistné je plátce povinen si sám vypočítat
- zaokrouhluje se na Kč nahoru
Vyměřovací základ
u zaměstnance:
- úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (NE – dohoda o provedení práce, zaměstnání malého rozsahu = hrubý příjem do 2000,- nebo výkon práce do 15 dnů)
u OSVČ
- 50 % daňového základu
stát
- vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je 5 355 Kč
Minimální vyměřovací základ
- měsíční:
- u zaměstnance: – minimální mzda (NE: osoby s postižením II. a III. stupně, OSVČ, která je zaměstnancem a odvádí zálohy aspoň z minimálního vyměřovací základu z podnikání)
- u OSVČ: – 50 % průměrné mzdy (NE: OSVČ, která má příjmy i ze zaměstnání a z něho odvádí pojistné aspoň z minimálního základu, osoba, za kterou je plátcem stát
- osoby bez zdanitelných příjmů – hradí měsíční zálohy odpovídající minimální mzdě
Maximální vyměřovací základ
- u zaměstnance i OSVČ – roční částka = 72 násobek průměrné mzdy
OSVČ vedlejší
- musí mít současně zaměstnání s dosaženým příjmem alespoň ve výši minimální mzdy nebo musí patřit do okruhu osob, za které platí pojistné stát
- nevztahuje se na ně minimální vyměřovací základ
- nemusí platit zálohy na ZP
- pojistné se jim vypočítá po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosažených příjmů, ze kterých se rovněž případně určí i zálohy na další období
- zálohu si OSVČ vedlejší ovšem může hradit i v částce, kterou si sama určí na základě předpokládaných příjmů
Rozhodné období
- u zaměstnance, osob bez zdanitelných příjmů, státních pojištěnců = kalendářní měsíc
- u OSVČ = kalendářní rok
Výběr pojistného
- pojistné se odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovně (eventuelně hotově – max. 5000,- Kč)
- splatnost pojistného
- za zaměstnance – od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce
- za OSVČ – měsíční zálohy do 8. dne následujícího měsíce
- podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ
- do jednoho měsíce po posledním dni pro podání DP
- doplatek za kalendářní rok
- do 8 dnů od podání přehledu o příjmech a výdajích
- novou výši záloh
- už za měsíc, ve kterém podával přehled
- promlčení dlužného pojistného VZP za 10 let
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ (SZ)
- pojistné na sociální zabezpečení tvoří
- pojistné na důchodové pojištění (důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí)
- nemocenské pojištění
- příspěvek na sociální politiku zaměstnanosti
Pojištěnec
= poplatník pojistného
- každý, kdo je účasten, musí přispívat
- zaměstnavatelé (FO, PO zaměstnávající aspoň 1 zaměstnance, organizační složky státu se zaměstnanci)
- zaměstnanci (v pracovním poměru, dohody o pracovní činnosti, soudci, členové družstva, zastupitelstva, vlády, prezident, …)
- OSVČ – v případě provozování podnikání jako hlavní činnosti je OSVČ účastna vždy, pokud podnikání provozuje jako vedlejší činnost – účast jen pokud překročí limit (rozdíl P-V je vyšší než 62 121,-Kč = rozhodná částka)
- osoby dobrovolně se účastnící
Pojistné
- stanoví se procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období
- OSVČ – 29,2 % bez nemocenského pojištění (není povinné pro OSVČ) + 2,3% nemocenské
- zaměstnanec – 6,5% sražené ze mzdy + 26 % odváděné zaměstnavatelem
Vyměřovací základ
- zaokrouhluje se na celé Kč nahoru
- součástí vyměřovací základu nejsou nemocenské dávky
- u zaměstnance:
- úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů
- u zaměstnavatele:
- úhrn příjmů jeho zaměstnanců
- u OSVČ:
- částka, kterou si sama OSVČ určí, nejméně však 50 % daňového základu
- u osob dobrovolně se účastnící sociálního pojištění:
- částka, kterou si osoba urči, nejméně však 25 % průměrné měsíční mzdy
Minimální vyměřovací základ (měsíční)
- u zaměstnance – není stanoven
- u OSVČ hlavní – 25 % průměrné mzdy
- u OSVČ vedlejší – 10% z průměrné mzdy
Maximální vyměřovací základ (roční)
- u zaměstnance i OSVČ – 48násobek průměrné mzdy
OSVČ – Vedlejší činnost
– OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude platit zálohy na pojistné:
- pokud se přihlásí k účasti na pojištění
- nebo pokud její daňový základ (příjmy- výdaje) překročil rozhodnou částku 62 121,-
- minimální výše zálohy na pojistné pak ve výši 756 Kč měsíčně
Rozhodné období
- kalendářní měsíc – u zaměstnanců, osob bez zdanitelných příjmů a státních pojištěnců
- kalendářní rok – pouze u OSVČ – zjišťují svůj vyměřovací základ ze základu daně = rozdílu příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) za zdaňovací období
Výběr pojistného
- splatnost pojistného:
- za zaměstnance – od 1.do 20.dne následujícího kalendářního měsíce
- za OSVČ – měsíční zálohy – do 8 dne následujícího měsíce
- podání přehledu o příjmech a výdajích – do jednoho měsíce po posledním dni pro podání DP
- doplatek za kalendářní rok – do 8 dnů ode dne podání přehledu o příjmech výdajích, eventuelně ode dne, kdy měl být přehled podán
- vprůběhu roku – odvod záloh jako 1/12 vypočtené povinnosti (nebo minimální výše)
- novou výši záloh – už za měsíc, ve kterém podával přehled
- promlčení dlužného pojistného SZ za 10let
Nemocenské pojištění
- cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek.
- OSVČ si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně, pojištění nejsou studenti a žáci
- minimální vyměřovací základ pojistného na nemocenské pojištění = 5 000 Kč (sazba 2, 3 % =115 ,-Kč je minimální výše zálohy)
- nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek:
- nemocenské
- poskytuje se za kalendářní dny
- náleží od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN) nebo karantény až do jejího ukončení
- doba, po kterou občan nemocenskou pobírá = podpůrčí doba (max. 380 kalendářních dnů od vzniku)
- ošetřovné
- při péči o člena rodiny, dítě do 10let (max. 9 kalendářních dnů – eventuelně 16 dnů, pokud se jedná o osamocenou osobu – ošetřovatel)
- náleží od prvního dne
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
- se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám ze zákona zakázána
- peněžitá pomoc v mateřství
- podpůrčí doba u PPM začíná nástupem na PPM, kterou si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu
- trvá 28 (1 dítě) – 37 týdnů (2 a více)
Důchodové pojištění
Důchodová reforma má tři pilíře:
- První pilíř penzijní reformy: povinné DŮCHODOVÉ POJIŠŤENÍ
- představuje stávající státní systém důchodového zabezpečení, ze kterého budou vypláceny starobní důchody.
- existují dvě varianty odvodů do prvního pilíře penzijní reformy:
- 28 % z hrubé mzdy (bez 2. pilíře)
- 25 % z hrubé mzdy (s 2. pilířem)
- výplaty (odchod do starobního důchodu): postupné vyplácení jako doživotní penze
- Druhý pilíř penzijní reformy: dobrovolné DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ
- nově vzniklý Druhý pilíř důchodové reformy je označován jako tzv. opt-out.
- financování druhého pilíře penzijní reformy je navrženo takto:
- 3 % z hrubé mzdy (převod z 1. pilíře)
- 2 % z hrubé mzdy (vlastní příspěvek)
- výplaty (odchod do starobního důchodu)
- postupné vyplácení jako doživotní penze
- postupné vyplácení jako penze po dobu 20 let
- Třetí pilíř penzijní reformy: doplňkové PENZIJNÍ SPOŘENÍ
- současné penzijní připojištění (se státním příspěvkem) bude transformováno do nových tzv. účastnických fondů
- na financování třetího pilíře penzijní reformy se bude podílet účastník, zaměstnavatel a stát:
- příspěvky účastníka
- příspěvky zaměstnavatele
- státní příspěvky
- daňové odpočty
- výplaty (při dosažení 60 let)
- jednorázové vyplacení
- postupné vyplácení jako doživotní penze
- postupné vyplácení jako penze po určenou dobu, odbytné
Pojmy u SP, ZP:
- vyměřovací základ = co bylo u daní základem daně
- sazba pojistného = u daní sazba daně
- rozhodné období = u daní zdaňovací období
- přehled = daňové přiznání