Lidské faktory:

– každá osobnost má v životě více funkcí (práce, rodina, křesťanství atd.)

– neexistuje žádný průměrný člověk, existují pouze  individuality

– vždy zachovávat osobní důstojnost

– vždy je třeba člověka chápat jako celek

 

Motivace

= pochází z lati. movére-hýbati se

Vnitřní aktivace jedince = aktivace o které jsem přesvědčen (dostanu více peněz když budu více pracovat)

 

Stimulace

Vnější aktivace = nebo-li budeme k něčemu přinuceni (někdo na mě neustále dohlíží jestli pracuji)

 

Metody chování pro motivaci

 

1) MC GREGOROVÁ TEORIE X a Y

– X = člověk je líný, nechce se mu pracovat. Nerad přijímá odpovědnost, chce mít jistotu

– Y = člověk pracovitý, chce být odpovědný

Pravda je někde mezi.

 

2)  TEORIE HIERARCHIE POTŘEB

– vytvořil Maslow, vznikla z toho Maslowa pyramida

 

1. základna, základem všeho jsou fyziologické potřeby (lidské potřeby=jíst, pít, které musí být uspokojeny,

abychom mohli myslet na práci)

 

1. potřeby jistota a bezpečí – pokud splníme bod I, toužíme po jistotě, bezpečí práce atd.

 

III. potřeby přátel a přijetí – máme jistotu bodu I, II, máme potřebu být součástí nějaké spol. skupiny (rodina,

kolektiv v práci)

 

1. potřeba prožívat vážnost – splnění I,II, III, chceme uznání, to co děláme, aby bylo oceněno

 

1. potřeby seberealizace – realizace dlouhých myšlenek (něco jsem dokázal)

 

3) MOTIVAČNÍ – HYGIENYCKÝ PŘÍSTUP K MOTIVACI

– dvoj faktorová teorie, jednoduše říká, že potřeby existují ve formě uspokojené a neuspokojené

 

4) TEORIE OČEKÁVÁNÍ

– lidé neustále na něco čekají, vedoucí by měl dát naději pracovníkům, že přijde něco nového, aby je to hnalo dopředu.

 

5) TEORIE EKVITY

– založena na spravedlnosti, pokus se vedoucí bude chovat spravedlivě, určitě bude pracovníky motivovat

 

6) TEORIE ZESÍLENÍ

– odstranění překážek v práci, perfektní pracovní podmínky

 

7) MC CLELANDOVA TEORIE POTŘEB

Co nás motivuje

– potřeba moci: někteří lidé mají potřebu ovládat lidi

– potřeba oblíbenosti: někteří chtějí být oblíbeni a to je vede dopředu

– potřeba úspěchu

 

8) SPECIÁLNÍ MOTIVAČNÍ TECHNIKY

– peníze ,               – spoluúčast – budou mi nabízet vedení firmy, bude mě to motivovat  

 

9) OBOHACENÍ PRÁCE

– rozšíření práce – pošťák dostane práci navíc př. roznášet obědy

Vůdcovství

 

Styly vůdcovství:

1. a) autokratický – převládají příkazy, neposlouchají se názory podřízených a převládají tresty nad odměnami.

    (Vojsko, lidé s nižším vzděláním)

1. b) demokratický – zde se radí vedoucí s podřízenými, převládají spíše odměny než tresty (Výzkumné laborat)
2. c) liberální – také se dá nazvat jako systém chaosu. Nevýrazná postava vedoucího, existují tady různé kliky,

patolízáctví.

 

Rozhodování pomocí skupin a komisí

 

Důvody pro užívání komisí:

1) uvažování a úsudek skupiny – více hlav více rozumu, kde je více hlav tam je více myšlenek

2) obava z příliš velké pravomoci jedné osoby

3) reprezentace zainteresované skupiny (prolínání několika firem)

4) koordinace organizačních jednotek, plánů, taktik

5) přenos informací

6) stimulování roztříštěné pravomoci

7) motivace pomocí spoluúčasti

 

Nevýhody komisí

1. a) vyhýbání se činnosti – manager má nějaký problém, kterým se nechce zabývat předá to komisi
2. b) časová a finanční náročnost – musíme ho platit, i když tlachá
3. c) kompromis jako společný jmenovatel
4. d) častá nerozhodnost – nejsme schopni se dohodnout na ničem a vyřešit problémy také nejsme schopni
5. e) tendence sebedestrukce – když se objeví vůdce
6. f) tyranie několika osob – může dojít k psychickému nátlaku
7. g) rozštěpení pravomocí

 

Podmínky pro úspěšné fungování komisí

1) pravomoc – poradní komise, musí být schopna aspoň poradit

2) velikost komise – optimálně 5 členů

3) selektivní členství – vybereme kvalitní lidi nebo je dáme pryč

4) měla by mít úlohu

5) měla by mít předsedu

6) ze zasedání by měl být protokol

7) nákladově by měla být efektivní – měla by se oplatit

 

Komunikace

– přenos informací od odesílatele k příjemci, za předpokladu, že příjemce informaci porozuměl

význam této komunikace: pomocí komunikace je možno dosáhnout změny

 

Proces komunikace

– na úvod musí být odesílatel

– musí tady být kanály pro přenos (slovní, písemná, telefonická, emailová)

– musí být příjemce (přijímá tyto informace)

– musí být zpětná vazba (uskuteční se změna)

– a tzv. situační a organizační faktory v komunikaci

– informační šum (informace se změní a příjemce je nepochopí)

 

Komunikace v organizaci

– manager musí vědět (mít informace)

– tok informací (shora dolů, zdola nahoru a napříč)

– preference písemné komunikace (dobré vztahy na pracovišti, důležité informace podávat písemně)

– ústní komunikace

– mimoverbální komunikace (mimika)

 

Překážky a poruchy v komunikaci

1. a) špatné vyjádření sdělení (někdo neumí říct, co chce říct)
2. b) problémy může přivodit mezinárodní prostředí (cizojazyčnost)
3. c) ztráty při přenosu
4. d) špatné naslouchání a unáhlené hodnocení
5. e) překážky neosobní komunikace (jednou za čas je třeba se s těmi lidmi vidět)
6. f) nedůvěra, hrozby, obavy
7. g) nedostatečná doba na přípravu změny (zpracuj úkol 1,2,3 najednou a chci je do 12:00)
8. h) přemíra informací (hodí mi 4 knihy a za půl hodiny chce mít potřebné informace)