Lev Nikolajevič Tolstoj – Anna Karenina
| Charakteristika
|
· Rozsáhlý (900 stran) společenský a psychologický román, jeden z nejvýznamnějších
· Studie ženy – aristokratky, která řeší rozpor mezi povinností a láskou · Několik dějových linií, které se postupně proplétají · Zachycuje obraz ruského rodinného života a vyšší společnost ve 2. pol. 19. století, během asi sedmi let · Srovnání s Paní Bovaryovou od Gustava Flauberta |
| Téma
|
· Životní tragédie Anny, která řeší rozpor mezi povinností k manželovi, synovi a milostným poblouzněním |
| Motivy
|
· Vášnivá, neopětovaná, zklamaná láska
· Cesta · Rozpor mezi sny a touhami jednotlivce a společenskými konvencemi · Psychologické studie · Model ruské tradiční rodiny – studium společnosti – kritika autora · Kritika pokrytecké morálky společnosti · Autor zachycuje krizi rodiny a milostného vztahu na třech příkladech: Anna a Vronskij – konflikt končí sebevraždou Dolly a Stěpan Oblonští – Dolly se smíří s konvenčním vztahem kvůli dětem Levin a Kitty – krize je překonána, lásku doplní i hluboké porozumnění |
| Postavy
|
· Velké množství postav, jejich osudy se propojují
· Soustředí se na vyšší vrstvy (aristokracie) · Detailní vykreslení psychologie postav · Postavy se vlivem životních událostí vyvíjí · Anna Karenina: na začátku románu na vrcholu života (elegantní, krásná, zralá, duchaplná, moudrá, srdečná a okouzlující), manželka úředníka, hluboce citově i morálně založená, dá přednost opravdovému citu před pokryteckým životem (podřízení muži a postavení) i životem ve lži (kdy obelhává manžela a schází se s jiným), i když musí obětovat to nejcennější, co má – syna Serjožu; její jednání je společensky odsouzeno, je naprosto odepsána → osobní krize, nedokáže najít vztah ke druhému dítěti, ztratí jistotu v lásce, je prakticky rozložena, je žárlivá a paranoidní, bezvýchodnou situaci vyřeší sebevraždou · Vronský: na počátku mladík bez pevných citových vazeb, hluboce se ale zamiluje do Anny, je ochoten kvůli ní utrpět ztráty společenských vazeb, postupně ale začne trpět odloučením od společnosti, jejími žárlivými scénami a začne podléhat nátlakům přátel a matky, aby ji opustil a nekazil si kariéru · Karenin: typ chladného, necitlivého člověka, kariérista; i přes hlubokou propast mezi ním a manželkou je ochoten s ní zůstat v manželství, aby neztratil společenskou prestiž, na druhou stranu se dá chápat jako oběť své doby, i jako Anny, kterou chtěl milovat, ale ona k tomu nebyla přístupna · Levin: dává přednost klidnému venkovskému životu, prostým lidem, hledá opravdovou lásku; alter ego autora (konzervativní, ale demokratické názory, touha modernizovat Rusko, filozofuje nad životem i smrtí) · Kitty: sestra Dolly, mladá a krásná dívka, kterou hluboce ranní zrada Vronského a uzavře se do sebe, nakonec pochopí, že s Levinem může být šťastná, s obtížemi si ale zvyká na venkovský život |
| Děj
|
· Román začíná líčením rodinné krize manželů Oblonských. Dolly Oblonská zjistí, že jí byl její manžel nevěrný a chce ho opustit. Stěpan Oblonskij si je této chyby vědom a snaží se situaci vyřešit tím, že povolá z Petrohradu svou sestru Annu Kareninovou, aby je opět smířila. Anna se na nádraží poprvé setká s Vronským, vidí také smrt člověka pod vlakem. Dolly seznamuje Annu se svou mladší sestrou Kitty Ščerbackou. Kitty si má v této době vybrat ženicha. Zajímají se o ni dva muži: důstojník Vronskij a její dlouholetý přítel Konstantin Levin, který ji opravdově miluje. Kitty si vybírá Vronského, když odmítne Levinovu žádost o ruku. Ten zklamaně odjíždí na venkov. Pak se koná bál, Kitty čeká, že se Vronskij vysloví, ten ale nikdy neměl v úmyslu si Kitty vzít. Na plese tančí s Annou, do které se zamiluje. Zklamaná Kitty odjíždí do lázní (Kittin otec byl dokonce několikrát v Karlových Varech), lituje, že odmítla Levina. Anna rychle odjíždí do Petrohradu k manželovi a synovi, aby unikla Vronskému a citu, který v ní začal vzbuzovat. Ten ji ale pronásleduje, a na nástupišti jí vyznává lásku. Anna podléhá citům, ve společnosti se často setkávají, mají spolu poměr. Karenin v té době Annu poprvé nabádá, aby dbala společenských konvencí. Levin mezitím na venkově hospodaří a stará se o bratra, přemýšlí o životě. Před dostihy, které byly Vronského vášní, mu Anna oznamuje, že je těhotná. Když Vronský v dostihu padá z koně, Anna se neubrání výkřiku a tak všechny pobouří, protože dá otevřeně najevo svůj poměr. Annu tento stav ničí, nedovede být pokrytecká, nedovede lhát a přetvařovat se a manželovi říká pravdu, ten žádá jen diskrétnost, aby měl klid. Chce zůstat s Annou, za jedinou podmínku si klade, že nechce Vronského ve svém domě. Pak se s ním tam ale setkává, chce rozvod, ostatní mu ho rozmlouvají, protože by jím Annu společensky zničil. Pak se setkává Kitty s Levinem, pomocí psaní počátečních písmen slov si vyznají lásku a plánují svatbu. Anna má těžký porod, všichni myslí že umírá, smiřuje se s Kareninem, který odhání Vronského. Ten se neúspěšně pokouší spáchat sebevraždu. Anna ale neumírá, teď nenávidí manžela, hnusí se jí, Karenin se ale nechce rozvádět, tak Anna odjíždí s dcerou a Vronským do ciziny (Itálie), opouští Serjožu. Kitty se krátce po svatbě stará o umírajícího Levinova bratra, pak zjistí, že je těhotná. Karenin nachází útěchu v Bohu, zakazuje Anně vidět Serjožu, ta ho ale tajně navštěvuje po návratu do Ruska. Anna nerespektuje své postavení a zklamává se, že je sama, je urážena, stěhují se na venkov, který je nedusí, navštěvuje je Dolly, ale už k sobě nemůžou najít cestu. Mezi Annou a Vronským nastává rozkol, ona je podrážděná kvůli jeho chladu, on kvůli tomu, že mu ztěžuje život, Anna mu také přičítá, že za vše špatné co se jí děje může Vronský, protože ji svedl, často se hádají. Anna navíc trpí odloučením od syna, k dceři nenalezla cit, Vronský se k ní chová čím dál chladněji, podezírá ho, že ji nemiluje. Jednoho dne, po těžké hádce s Vronským, její zoufalství vrcholí. Uvědomuje si, kolik lidí zradila a jak je celou společností zavržena. Nevidí jiné východisko a rozhodne se svůj život ukončit skokem pod vlak. Když se Vronský dozví o její sebevraždě, ztrácí smysl svého života a nastupuje jako dobrovolník do války proti Turkům v Srbsku. Kitty zatím porodila, Levin se smíří s Bohem, se životem a je i s rodinou šťastný.
· Annina sebevražda nevyznívá jako výraz beznaděje, ale jako pomsta a trest Vronskému a společnosti za utrpení, které jí způsobili – při činu jedná chladně, racionálně |
| Kompozice
|
· Chronologická kompozice, množství vedlejších epizod
· 8 částí, román je dál rozčleněn do krátkých kapitol · Příběh je zasazen do šlechtických salonů Moskvy a Petrohradu, venkovských sídel · Hlavní dějové linie: · 1. dějová linie: Anna Karenina, Karenin a Vronskij · 2. dějová linie: Levin a Kitty · Další dějové linie: Stěpan a Dolly Oblonští, Kozlov… |
| Jazyk a styl
|
· Poměrně málo přímé řeči
· SZ: spisovná neutrální, knižní, časté francouzské výrazy (zdání světovosti) · Pozorování celku i detailu · Charakteristika přímá, nepřímá |
| Autor
|
· Ruský spisovatel, pedagog a filozof
· Ideály: prostota, přirozenost, pravda · Bojuje na Kavkaze, cestuje po Evropě, uvědomuje si špatný stav Ruska · Otvírá vlastní školu, projekt ale nemá úspěch |
| Další tvorba
|
· Vzkříšení
· Vojna a mír · Rozsáhlý čtyřdílný historický román (románová epopej) odehrávající se za napoleonských válek · Hl. myšlenka: dějiny nevytváří jedinec, ale kolektiv · Hlavní postavy: Nataša Rostovová, Andrej Bolkonskij, Pierre Bezuchov |
| Směry | · Kritický realismus společnosti, zásad a přetvářky (objektivní, typizace hrdinů, studium člověka, vývoj vlivem prostředí) |
| Epocha | · Světová próza druhé poloviny 19. století – kritický realismus:
· F: Balzac (Otec Goriot), Flaubert, Maupassant, Verne, Dumas ml., Zola (Zabiják) · VB: Dickens, Brönteovy, Stevenson, Doyle · R: Gogol (Revizor), Dostojevskij (Zločin a trest), Čechov · Dále: Sienkiewicz, Ibsen, Andersen, May · Filmová adaptace
|
„Všechny štastné rodiny jsou si podobny, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“