Česká poezie 2. pol. 20. století

Obecná charakteristika:
-počátky tohoto období silně ovlivněny bachovským absolutismem (1849-1859)- tvrdá cenzura, existence jediných novin (ovládané státem), čes. psané lit. vychází málo, persekuce, policejní opatření, významné osobnosti umlčeny (Sabina, Frič- vězení, Havlíček- vyhnanství), vychází Kytice a Babička
-r. 1855 vychazí almanach Lada Niola- v čele Frič. Jeho význam nebyl v hodnotě uměleckých příspěvků, ale pobouřil veřejný život (konzervatismus)
-r. 1858 vydán almanach Máj- nástup generace májovců (název ze sympatií k Máchovi, který reprezentuje výlučnost k níž se i oni hlásili).Organisátoři: Neruda, Hálek, Barák (nebyl literárně činný).Přispěli: K. Světlá, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Maxer, J. V. Frič, Sofie Podlipská, ze starší generace: K. Sabina (vstupní programová stať- vyjýdření úcty k Máchovi a důvody proč se k němu hlásí),B. Němcová, K. J. Erben.Almanach vzbudil odpor-vytýkán nedostatek národního cítění, kopírování cizích vzorů (kosmopolitismus),odbojný tón a celková nespokojenost, navíc přispívali autoři nedávno politicky pronásledovaní, věznění
Zásady májovců:
1-svou tvorbou bojují proti sociálnímu a národnímu útisku- zájem o přítomnost
2-lidovost (tvorba pro lid a o něm)
3-pravdivý obraz skutečnosti (realismus)
4-úsilí povznést čes. lit. na svět. úroveň (?dohánění Evropy?)
-r.1868 vydán almanach Ruch (k oslavě položení základního kamene k ND)- nástup lit. generace ruchovců (S. Čech, E. Krásnohorská, Josef Holeček, J. V. Sládek- přešel k lumírovcům)
Zásady ruchovců:
1-národně zaměřeni (idea národního obrození), nevylučují zahraniční vlivy
2-oslava vlastenectví (bojové a vřelé)
3-důraz na domácí tradice
4-obnova historické tematiky
5-zájem o venkov a selství
6-idea slovanské jednoty
7-překlady ze slovanských literatur- hl. romant. poezie (Lermontov, Mickiewiez, Slowacki)
8-dominantní postavení poezie- hl. lyrika (vlastenecká, úvahová, národní)
9-oblíbený symbol: otrok (nevolnický národ), básník (tribun lidu, věštec národa)
-od r.1851 vydáván časopis Lumír (spojoval starší spisovatelskou generaci s mladší.Orientace k cizím literaturám). Lumírovci: J. V. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer
Zásady lumírovců:
1-snaha povznést čes. lit. na svět. úroveň
2-požadavek umělecké svobody
3-vliv cizích myšlenkových proudů- kosmopolitismus
4-důraz na poezii- lyrika (hl. intimní)
Společný znak lumírovců a ruchovců:převaha poezie (vysoká umělecká hodnota- v 19. st. zájem o vysoké umění), důraz na básnickou formu než na obsah
-výlučná slovní zásoba- knižní, poetické výrazy
-slova vybírána, aby zachovali metrum
-často slovosledná inverze
-parnasistní verš
Generace májovců:
JAN NERUDA (1834-1891)
-narozen v Praze- Malá Strana
-prožil revoluční rok 1848 (14 let)
-studium AG, práva (nedokončil) a pak filosofii (nedokončil)
-zaměstnán ve vojenské účtárně, jako výpomocný profesor, novinář (něm. liberální časopis- redaktor Obrazů života a Rodinné kroniky- od 60. let v Hlasu- v Národních listech) a spisovatel
-starý mládenec- 4 velké lásky (Anna Holinová, K. Světlá, Tereza Macháčková, Anna Tichá
tvorba:
-vliv- Borovský, Mácha, Erben, H. Hainer (vliv sociální balady- soc. apel do celé společnosti)
-realistická tvorba (soc. problémy, lidský život)

sb. HŘBITOVNÍ KVÍTÍ (1858)
-vydána téměř současně s Večerní písně (Hálek)
-vliv: národní situace, autorovi chudoby a nešťastné lásky (Anna Holinová)
-pesimismus, skepse, ironie, pochyby- Hálek: harmonie, přijímá svět ve své podobě- Neruda nechce harmonizovat (poukazuje na rozporné poměry své doby- obrazy lidské bídy, odhaluje ztráty iluzí)
-drsný tón, málo básnických obrazů, snaha po přesném pojmenování, hovorový jazyk- Hálek: líbivost, konvenční poetičnost, mlhavost výrazu
.sb. neúspěch u kritiky ani u čtenářů

sb. KNIHY VERŠU (1868)
-trojdílný soubor
1-epické básně- Erben vzorem- odvrat od Erbenova patriarchálního venkova a mýtických představ- zachycuje rozpory v lidských vztazích
2-lyrické b.- intimní lyrika: 3 cykly: Otci-básně vznik u otcova smrtelného lože
-zobrazen konflikt: synovská láska versus odbojnost
Matičce- vyznání Nerudovi lásky k matce (rozdílný vztah k otci a k matce)
A nně- boj mezi citem a hrdostí, citem a nedůvěrou k velké lásce
3-b. příležitostné- např. b. VŠÍM JSEM BYL RÁD- bilance dosavadního života (zklamání i vítězství)- spokojenost básníka
-1873- 2. vydání sb. (doplněno Nerudou o další básněú
-vyjádřena široká obl. myšlenek, pocitů. témat (intimní zážitky, sociální temetika, vztah k přírodě)
-v této době Neruda oceňován jako prozaik a fejetonista, poezie není dosud plně zhodnocena (uznáván Vrchlický a Čech ? dekorativnost)

sb. PÍSNĚ KOSMICKÉ (1878)
-nápadné odlišení od 1. sbírek Nerudy
-zamyšlení nad posláním soudobého člověka i národa
-vzájemné vztahy lidí a národů konfrontuje s řádem vesmíru (z vesmír. zákonitostí mu plyne optimist. víra v národní budouctnost)
-forma písňová: pololidové popěvky, hymnické ódy, vlastenecké deklamace
-proměna Nerudova vlastenectví: vychází z vědomí síly nikoliv z bolestného citu
-projev s pathosem, množ. personifikací a zdrobělin (měsíček-tatíček. hvězdičky-dětičky)
-Neruda okouzlen a studoval astronomii
-vrcholné obd. Nerudy- sb. kladně přijata

r. 1883 založil edici Poetické besedy, kde měli vycházet básnické práce májovců, lumírovců i ruchovců.Neruda kladl důraz na epický ráz sb.- sám zahájil tuto edici následující sb.
sb. BALADY A ROMANCE (1883)
-epická sb.
-označení básní jako balady a romance libovolné ? přechod mezi baladou a romancí splývá (přetváří osobitým způsobem)- striktně nedodržuje formu (balady ráz romance či legendy a obráceně)
-Neruda zdánlivě neosobní- objektivní přístup k lásce a přesto všude prosazuje svůj osibní postoj
-mistr pointy (rozvine děj- překvapivě skončí- pracuje se čtenářem- nenechá ho nic domýšlet)
-autor se neúčastní děje (formou pozorování)
-sociální cítění, motivy ze života (lidské vztahy)- nenajdeme u Erbena
-3 okruhy námětů:
1-obecně lidské vztahy (hl. vztah matky a syna)-balada horská, balada dětská, romance helgolanská
2-typizace čes. národ. charakteru- romance o Karlu IV., romanso o jaru 1848, romance polce
3-biblická a legendární tematika (aktualizována a zasazena do čes. lidového prostředí)-jako by byla výtvorem lidové tradice

sb. PROSTÉ MOTIVY (1883)
-lyrika intimní, přírodní, úvahová
-4 oddíly podle ročních obd. (jarní, letní, podzimní, zimní)- proměny přírody paralelně s proměnou lidského života (symbol sepětí rytmu přírody s lid. životem)
-charakter lidové poezie- motiv lidového popěvku
-laděno pesimisticky
-patrný vroucí vztah Nerudy k přírodě a venkovu
-poslední sb., kterou dokončil za života

sb. ZPĚVY PÁTEČNÍ (1896)
-vydáno posmrtně- sestavil J. Vrchlický
-lyrika národní a vlastenecká
-forma: žalozpěvy, hymny
-téma: národní utrpení, odboj
-motivy: láska a bolest, lev, kalich
-obraz moře (lidstva) umělecky rozvíjen

ÁVÍTĚZSLAV HLEK (1835-1874)
-narozen na Mělnicku
-studium: AG, filosofie (nedokončil)- zcela se věnuje lit.
-život plný harmonické rovnováhy- Neruda. dítě velkoměsta, poznal soc. bídu, existenční starosti
tvorba:
-vliv let strávených na středočes. venkově
-lyrická melodičnost a harmonizace- Neruda: skepse, drsnost
-uvědomění rozdílů mezi bídou a bohatstvím- vyrovnává optimismem

ALFRED (1858)
-lyricko-epická skladba
-podoba byronské povídce
-vliv Mácha- Máj
–tragický příběh zklamané lásky a zločinu

sb. VEČERNÍ PÍSNĚ (1859)
-lyrika
-forma písňová
-vliv lidové poezie
-milostná lyrika vychází z osobního prožitku (šťastná láska k dívce ze zámožné rodiny- sňatek- existenční zajištění Hálka)
-zdůraznění přirozeného citového života nezatíženého náboženským, společenským předsudkem
-zmírnění protikladů a rozporů soudobé společnosti
– subjektivní vyjádření citů (atmosféra rozkvetlé jarní přírody symbolizuje národní naděje)
-optimismus, radost ze života- Neruda: pesimismus
-kritika i čtenáři sb. přijali kladně

POHÁDKY Z NAŠÍ VESNICE (1874)
-epika (hl. balady)
-vliv Erbena
-zobrazeny humorné, smutné, tragické chvíle ze života venkovanů
-zaujímá sociálně kritický postoj (vnímá soc. rozdíly na vesnici)

sb. V PŘÍRODĚ
-obraz rodného kraje- harmonie, klid versus společnost plná rozporů

ADOLF HEYDUK (1835-1923)
-přítel Nerudy
-stoupenec čes.-slovenské vzájemnosti (věnoval jí několik sb.)
tvorba:

sb. BÁSNĚ (konec 50. let)
-cyklus Cigánské melodie: postava cikána, motivy ze slovenského života
vyjadřuje postavení bezprávého člověka (stojí mimo společnost nebo se proti ní bouří) a svobodný život bez konvencí

sb. CIMBÁL A HUSLE (1876)
-vyznání lásky ke Slovensku, k odporu proti národním utiskovatelům
-scény ze slovenského lidového života- zabarveno idilicky
-oslava podtatranské přírody
-nabádá k vzájemnému sblížení Čechů a Slováků
-forma písňová
-slovakismy
-nadšený ohlas na Slovensku

80. léta: veršované povídky z jihočes. lidového prostředí- DŘEVORUBEC
veršované historické skladby- ZA VOLNOST A VÍRU

RUDOLF MAYER (1835-1923)

V POLEDNE
-sociální balada
-monolog bouřícího se topiče, úvahy o pomstě tyranovi

VÁCLAV ŠOLC (1838-1871)

sb. PRVOSENKY
-tematika sociální
-oslava venkova
-oceněn význam lidské práce- např. b. Píseň o ruse mozolné

Generace ruchovců (tzv. škola národní)
SVATOPLUK ČECH (1846-1908)
-narozen u Benešova
-studium: v Praze gymnázium, práva
-krátká advokátní praxe, pak redaktor časopisu Květy, zcela se věnuje lit.
tvorba:
-vliv Byrona (v mládí četl), Kolláře (ideové slovanství- Václav Živsa- využil časoměrných hexametrů jako úcta ke Kollářovi), Havlíčka (satira, humor)
-verš- pravidelný, zdobný
-hrdina- pod romantickou maskou patrný soudobý člověk

HUSITA NA BALTU
-báseň v almanachu Ruch (1868)

epika:
ADAMITÉ (1876)
-veršovaná epopej
-námět:zničení náboženské sekty Adamitů Žižkou
-pod historickou tematikou dobová problematika

ŽIŽKA (1879)
.skladba oslavující husitství

DAGMAR (1885)
-epos- postava dánské královny Dagmar (čes. původ)

VÁCLAV Z MICHALKOVIC (1880)
-skladba o chlapci, kterého se ujali jezuité- vzbouří se proti nim, když zjistí, že je synem čes. pána popraveného na Staroměst. nám. r. 1621
-obšírné líčení a popisy, detaily
-apel na velikost čes. historie

2 alegorické básně (reakce na soudobé dění)
EVROPA (1878)
-Evr.- symbolické jméno lodi plující do vyhnanství s polit. vězni a revolucionářemi- spor anarchistů a revolucionářů způsobí zkázu lodi
-Čech nevěřil v úspěch revoluce
SLAVIE (1882)
-na palubě lodi zástupci slovanských národů- rozpory (nevyřešené poměry mezi Poláky a Rusi), ale sjednotí se, aby čelili vzpouře lodníků (revoluční anarchisté)- smíření Rusa s Polákem zabrání anarchii
-autor přijal názory rus. slavjanofilů- soc. rozpory lze vyřešit slovanským selským komunismem

epopeje s venkovskou tematikou:
LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ (1883)
-venkov. kovář s dcerou brání svůj majetek proti něm. kapitálu- reakce na sílící lidový odpor proti něm. kapitálu
VE STÍNU LÍPY
-7 příběhů, které si vypráví sousedi pod lípou
-oslava čes. kraje
-idyla: klidný venkovský život bez rozporů

satira ve verších:
HANUMAN (1884)
-zvířecí epos
-obraz opičího města- chyby čes. národní povahy , národní lhostejnost

lyrika:
-typická- rétoričnost
JITŘNÍ PÍSNĚ (1887)
-výzva k národnímu sebevědomí

NOVÉ PÍSNĚ (1888)
-vítá příchod dělnické třídy

PÍSNĚ OTROKA (1895)
-obraz otroka- symbol nesvobodného člověka i národa i básníka
-forma alegorická
-3 oddíly-lyrika (vzpomínky na dávnověk)
-epika (příběh lásky otroka k otrokyni- touha po svobodě
-závěr- básníkova vize budouctnosti- naděje na svobodu, ale ještě pohled do skutečnosti- řinčení okovů
-autor se nikdy nevyjádřil koho otrokem myslel

Generace lumírovců (tzv. škola kosmopolitní):
JULIUS ZEYER (1841-1901)
-narozen v Praze (patricijská rodina)
-po studiích odmítl převzít rodinný dřevařský podnik (otcovo přání)- chce se věnovat pouze lit.
-2 krát do Ruska jako vychovatel a společník ve šlechtických rodinách
-zcestovalý (Evropa, Orient)- kontakty se svět. lit.
-sponzorován mecenášem Hlávkem
-přítel Vrchlického, rozuměl si i s nově nastupující mladou generaci (na rozdíl od Vrchlického)- kolem časopisu Katolická moderna
tvorba:
-vnesl zpět prvky romantické (náb. mystika, středověk, exotika, tajemno, výlučnost, romant. vzdor)- novoromantik
-unikal do nereálného světa- vyrovnání nalezl v náboženství
epika:
-často vliv starých bájí, mýtů a pověstí
VYŠEHRAD (1880)
-soubor 5 básní: Libuša, Zelený vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír
-tematika z čes. národních dějin- inspirace rkps Zelenohorským
GRISELDA (1883)
-veršovaná novela- o pobělohorském národním utrpení
-začíná slovy Byl pozdní večer?..vliv Máchy- Máj
-romant. vzdor hrdiny
-blankvers=jambický nerýmovaný verš (čistý verš)
KAROLÍNSKÁ EPOPEJ (1896)
-parafráze starofranc. hrdinských zpěvů o rytířské družině Karla Velikého
-4 části- Pohádka o Karli Velikém
-Román o 4 synech Ajmonových
-Píseň o Rolandu
-Píseň korunování krále Lovise
-nejde o oslavu silného panovníka- chce zobrazit staré děje tak, jak je viděla lidová tradice
-oslava ctností, které postrádal u součastníků- viděl je ve středověkém rytířství (hrdinskost, čestnost, věrnost)
Z LETOPISů LÁSKY (1889-92)
-obsahují epickou skladbu Olgerd Gejštor (o lásce litevského zemana k čes. královně Anně)
TROJE PAMĚTI VÍTA CHORÁZE (1900)
-autobiografické prvky

lyrika:
POEZIE (1884)
NOVÉ BÁSNĚ (1907)- vydané posmrtně

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845-1912)
-narozen na Berounsku (chudá rodina)
-studium přírodních věd- přerušil- odjezd do Ameriky r. 1868 na 2 roky (vychovatel, učitel, redaktor krajanských novin)- návrat- redaktor v Národních listech
-prof. angličtiny na OA a na filosof. fakultě
-těžce nervově nemocen
tvorba:
-přechod od ruchovců k lumírovcům
-překladatel- polská, ruské, angloamerická (Byron, 33 Shakespearovských dramat)
-básník citu a bolesti- citlivá a existenční poezie (v dílech se vyrovnává se svým osudem)

NA HROBECH INDIÁNSKÝCH
-reakce na poměry v Americe- soucit s indiány (jejich útlak mu připomíná poměry ve vlasti, jejich osudy do kontrastu s amer. svobodou)

BÁSNĚ (1875)
-intimní elegická lyrika
-vliv prožitku smrti manželky- smutek- odlišnost od pesimismu prvních sbírek Nerudy i Vrchlického
JISKRY NA MOŘI (1880)
-elegický cyklus básní- věnované mrtvé manželce
-vyznívá již smířeně- nové rodinné štěstí vytlačilo smutnou vzpomínku
-vlastenecká lyrika
-epické příběhy ze života venkovského lidu- návaznost na Hálka- Pohádky z naší vesnice
-hutný výraz, umění zkratky
sb. SVĚTLOU STOPOU (1881)
-téma: soc. problematika (protifeudální odpor, kapitalismus ničící venkovského i městského člověka)
sb. NA PRAHU RÁJE (1883)
-žánrové obrazy z rodného kraje
-cyklus dětských básní- O dětech a s dětmi
sb. ZE ŽIVOTA (1884)
-vlastenecká lyrika- viz Čech- Nové písně
-výzvy k národní hrdosti
sb. SLUNCEM A STÍNEM (1887)
-milostná lyrika
-o zákonitosti smrti, o věčném koloběhu lidského života
sb. SELSKÉ PÍSNĚ (1889)
-lyrika
-obraz pracujícího rolníka a jeho životní postoje
-autor jménem rolníka představuje svůj vztah ke světu v obl. filosofické, mravní, estetické
ČESKÉ ZNĚLKY (1889)
-lyrika
-postoj rolníka promítnut do národní situace
-rolník=svobodný člověk- v jeho nezávislosti autor spatřuje příslib příští národní svobody

zakladatel moderní poezie pro děti- překonání násilné didaktičnosti, přiblížení dětské fantazii:
sb. ZLATÝ MÁJ (1887)
sb. SKŘIVÁNCÍ PÍSNĚ (1888)
sb. ZVONY A ZVONKY (1894)

90. léta:
-záměrný protiklad k moderní artistní poezii mladé básnické generace
-vliv lidové poezie- viz. Čelakovský
STAROSVĚTSKÉ PÍSNIČKY
SMĚSKA

-zamyšlení nad smyslem lidského života, práce, bolesti a smrti
-básník hledá oporu v Bohu
V ZIMNÍM SLUNCI
ZA SOUMRAKU
NOVÉ SELSKÉ PÍSNĚ

JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853-1912)
-vlastním jménem Emil Frída
-narozen v Lounech
-bohoslovecká studia, pak filosofie
-rok jako vychovatel ve šlechtické rodině v Itálii- návrat- jako tajemník Čes. učení technického
-prof. srovnávacích dějin lit. na univerzitě
-z počátku šťastné manželství- krize- vliv na tvorbu (pesimismus)
-překladatel z románských jazyků (Hugo, Rostand, Baudelaire, Dante, Petrarca, Tasso, Calderon)
tvorba:
-forma: sonet, balada (anglická, franc.- Villonská), gazel (orientální forma), rytornel (krátká báseň- ze dvou, tří veršů)- pokusy o neobvyklé formy
-mistr básnického slova a obrazu (metafory, přirovnání, nadsázka)
-upřímně, otevřeně, intenzivně vyjadřuje city (láska šťastná i nešťastná k lidem, přírodě)
-básně ze sebe přímo chrlil (obdoba Mozarta)

Z HLUBIN (1875)
-vliv Neruda- Hřbitovní kvítí, Mayer, Mácha
SNY O ŠTĚSTÍ (1876)
-oslava smyslového života, jara, mládí

-lyrika, epika (balady, romance- náměty čerpá z cizích bájí a mýtů):
EKLOGY A PÍSNĚ (1880)
DOJMY A ROZMARY (1880)

VITTORIA COLONNA (1877)
-monolog stárnoucího Michelangela o lásce a tvůrčích problémech- zájem Vrchlického o osudy géniů

70. léta-odlišení od soudobé poezie- převaha subjektivní složky
-osvobození poezie od služby národu
Symfonie (1878)
ROK NA JIHU (1878)

ZLOMKY EPOPEJE
-cyklus sbírek-Vrchlický přesně neurčil, které sb. sem patří
-jednotlivé sb. vznik v delších časových odstupech- názorové proměny (od optimismu k pesimismu)
-vliv- V.Hugo (Legendy věků)
-inspirace dějinami (neusiluje o zobrazení celkového vývoje lidstva)- na rozdíl od Huga a Machara (Svědomí věků)
-DUCH A SVĚT (1878)
-MÝTY (1879, 1880)- tematika domácí- např. Šárka, Legenda o sv. Prokopu
-NOVÉ BÁSNĚ EPICKÉ (1881)
-STARÉ ZVĚSTI (1883)
-SFINX (1883)
-PERSPEKTIVY (1884)
-SELSKÉ BALADY (1885)
-ZLOMKY EPOPEJE (1886)- dala název celému cyklu, v úvodu- smysl epopeje (snaha sledovat co člověk prožil v různých dějinných epocháh)- optimistická víra v budouctnost lidstva, kritika současnosti
-NOVÉ ZLOMKY EPOPEJE (1895)
-BOZI A LIDÉ (1899)
-VOTIVNÍ DESKY (1902)
-TŘETÍ KNIHA BÁSNÍ EPICKÝCH (1907)

sb. EKLOGY A PÍSNĚ (1880)
-lyrika milostná
-láska vroucí, plná úcty a něhy
-autor se obrací k mladé snoubence
sb. DOJMY A ROZMARY (1880)
sb. POUTÍ K ELDORÁDU (1882)
sb. CO ŽIVOT DAL (1883)
sb.JAK TÁHLA MRAČNA (1885)
sb. HUDBA V DUŠI (1886)
sb. MOTÝLI VŠECH BAREV (1887)
sb. ČAROVNÁ ZAHRADA (1888)
sb. DNI A NOCI (1889)
-v těchto sb. převaha milostné lyriky- obrací se k milované ženě-povyšuje ji na ideál, smysl života a práce (láska=inspirační podnět)

90. léta: střety s mladou generací- kritika Šaldy, Březiny, Karáska- odmítá tuto novou tvorbu inspirovanou vzory, které sám nedávno přinesl
BREVIÁŘ MODERNÍHO ČLOVĚKA- autorovo umělecké vyznání, obrana vlastní tvorby, projev nesouhlasu s hesly realismu
OKNA V BOUŘI- konec rodinného štěstí v životě autora- bolest a zklamání

poč. 20. st.- obrat k optimismu- KORÁLOVÉ OSTROVY
-SKRYTÉ ZDROJE
-STROM ŽIVOTA
¨ -MEČ DAMOKLůV- vydáno posmrtně
-odraz duševního stavu před chorobou- pocity úzkosti