Ukrajina – vývozní a dovozní obchodní případ
. Základní informace o teritoriu
Oficiální název státu : Ukrajina (od 24. 8. 1991)
Rozloha : 603,7 tis. km2
Počet obyvatel : cca 49,3 mil. (stav k 1. 1. 2001)
hustota na km2 : 81
podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 58% (stav k 1. 1. 2001)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva
Za posledních 7 let je registrováno přirozené i migrační snižování počtu obyvatelstva. Úbytek obyvatelstva v roce 2000 činil odhadem 200.000 osob.
Národnostní složení
Ukrajinci – 72,7%, Rusové – 22,1%, Židé – 0,9%, Bělorusové – 0,8%, Moldavané – 0,6%, Bulhaři – 0,5%, Poláci – 0,4%, Maďaři – 0,3%. Podle oficiálních statistických údajů žije na Ukrajině kolem 10 000 etnických Čechů.
Náboženství
Převládá pravoslavné (podřízenost Kyjevskému, resp. Moskevskému patriarchátu, též autokefální), v západních oblastech řeckokatolické, římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus, jižní oblasti, zejména Krym, též muslimské. V roce 1997 bylo zaregistrováno 6 882 pravoslavných církevních společností (4186 – Moskevský patriarchát, 1529 – Kyjevský patriarchát, 1167 – Ukrajinská autokefální pravoslavná církev), 3098 řeckokatolické církve, 716 římskokatolické církve, 1580 Svazu evangelických křesťanů-baptistů, 236 církevních společností muslimů.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Státním jazykem je ukrajinština, na základě rozhodnutí některých místních orgánů je v úředním styku používána rovněž ruština (především ve východních oblastech- Luganská, Doněcká, Charkovská oblasti a na Krymu).
Administrativně správní členění
Systém administrativně teritoriálního uspořádání Ukrajiny tvoří: Autonomní republika Krym, 24 oblastí (Vinnycká, Volyňská, Dněpropetrovská, Doněcká, Žytomyrská, Zakarpatská, Záporožská, Ivano-Frankovská, Kyjevská, Kirovohradská, Luganská, Lvovská, Nikolajevská, Oděská, Poltavská, Rovenská, Sumská, Ternopolská, Charkovská, Chersonská, Chmelnycká, Čerkaská, Černovecká, Černigovská), města Kyjev a Sevastopol, která mají speciální statut.
Hlavní město: Kyjev (2,6 milionu obyvatel)
Další velká města: Charkov (1,6 mil.), Dněpropetrovsk (1,2 mil.), Doněck (1,1 mil.),
Oděsa (1,1 mil.), Záporoží (899.000), Lvov (810.000)
Peněžní jednotka a její dělení
Peněžní jednotka hryvna (zkratka UAH) byla zavedena při měnové reformě v roce 1996. Dělí se na 100 kopějek. Emitovány jsou bankovky v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 UAH a mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 25, 50 kopějek.
Kurz se pohybuje kolem 5,5 UAH za 1 USD.
- Vnitropolitická charakteristika
Stručná charakteristika politického systému a hlavních politických událostí
Zásady organizace státní moci stanoví Ústava Ukrajiny, přijatá 28.6.1996. Čl. 5 Ústavy definuje Ukrajinu jako republiku. Podle čl. 6 se státní moc uskutečňuje na zásadách jejího dělení na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
Forma vlády
Ukrajinská ústava charakterizuje formu vlády v zemi jako prezidentsko-parlamentní republiku. Hlavou výkonné moci podle ústavy je prezident, jenž je v praxi relativně málo omezovaný a de facto nekontrolovaný ze strany parlamentu. Ukrajinská vláda je vybavena omezenými pravomocemi a její existence a veškerá činnost je přímo závislá na prezidentovi.
Prezident
Ukrajinský prezident je volen na pětileté funkční období v rámci všeobecného rovného a přímého volebního práva. Volby mohou probíhat ve dvou kolech, a to za předpokladu, že v kole prvním nezíská ani jeden z prezidentských kandidátů nadpoloviční většinu hlasů. Prezidentem je již ve druhém volebním období Leonid Kučma.
Parlament
Ukrajinský parlament (Nejvyšší rada Ukrajiny – NRU) je jednokomorovým shromážděním voleným smíšeným systémem na čtyřleté volební období. Polovina z celkového počtu 450 poslanců je volena v rámci poměrného zastoupení na základě stranických kandidátek či kandidátek registrovaných politických subjektů. Ke vstupu do parlamentu musí subjekt získat nejméně 4 % hlasů voličů, kteří se rozhodli jít k volbám. Polovina poslanců je volena v jednomandátových volebních obvodech.
Vláda
Vláda je jmenována prezidentem resp. prezident jmenuje dle ústavy premiéra a na jeho návrh pak jednotlivé ministry jeho vlády, což je však v rozporu s realitou, kdy jsou ministři mnohdy jmenování přes odpor premiéra, bez jeho vědomí jsou odvoláváni a přes jeho návrh na jejich odvolání jsou prezidentem na svých postech ponecháváni. Vláda vytváří v průběhu 100 dnů vládní program, který poté schvaluje NRU. V průběhu prvního roku od schválení vládního programu je vláda ze strany parlamentu prakticky neodvolatelná.
- Přehled bilaterálních smluv s ČR
Dvoustranná smluvní základna sestává z dokumentů sjednaných předchůdcovskými státy ČR a Ukrajiny a z dokumentů sjednaných v období historicky nových států. Mezi tyto dohody patří:
– Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou /platná od 25.7.1996/
– Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o obchodně ekonomických vztazích a vědecko technické spolupráci /platná od 17.03.1994/
– Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic /platná od 2.11.1995/
– Ujednání mezi Ministerstvem, školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Ukrajiny o spolupráci v oblasti školství a vědy na léta 1997 – 1999 /platná od 1.7.1997/.
Problém sukcese do smluv z bývalého období řeší Protokol mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou, který vstoupil v platnost 28.2.2000.
Dokument má zásadní význam pro činnost a další tvorbu dvoustranné smluvní základny, protože v přílohách stanoví, které smlouvy z období SSSR budou zachovány a které smlouvy pozbývají platnosti dnem vstupu v platnost uvedeného Protokolu.
- Smlouvy a dohody, které zůstávají v platnosti:
– Ujednání o navázání diplomatických styků s dohodou o škrtnutí finančních závazků vzniklých z revoluce mezi Republikou československou a Svazem sovětských socialistických republik sjednané výměnou nót /Ženeva, 9.6.1934/
– Smlouva o obchodu a plavbě mezi Republikou československou a Svazem sovětských socialistických republik /Moskva, 11.12.1947/
– Dohoda o bezplatném předání sanatoria v Karlových Varech , náležícího Sovětskému svazu do vlastnictví československého státu a o poskytování léčby sovětským občanům v sanatoriích v Karlových Varech /Praha, 23.4.1957/
– Dohoda mezi Československou republikou a SSSR o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou /Moskva, 6. července 1957, účinnost od 8.1.1958/
– Protokol k Dohodě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou /Moskva, 6.7.1957/
– Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o vypořádání zbylých majetkových a finančních otázek vzniklých před 9. květnem 1945 /výměna nót 7.5. a 13.7.1959, Moskva 13.7.1959/
– Dohoda o vzájemném uznávání úředních značek ručních palných sportovně – loveckých zbraní /Moskva, 21.12.1970/
– Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik /Moskva, 27. dubna 1972/
– Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o poskytnutí užívacích práv k pozemkům na výstavbu areálů sovětské školy v Praze a budov velvyslanectví ČSSR v Moskvě /Praha, 11.9.1979/
– Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o výměně školských areálů v Praze /Praha, 11.9.1979/
– Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách vzájemných cest občanů obou států /Praha, 17.12.1981/
– Protokol o vzájemném uznávání úředních značek ručních palných sportovně loveckých zbraní, podepsané dne 21. prosince 1970 /Československá socialistická republika – Svaz sovětských socialistických republik/, /Praha 31.3.1982/
– Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních /Moskva, 12. srpna 1982/
– Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při osvojení jamburgského naleziště plynu, výstavbě dálkového plynovodu Jamburg – západní hranice SSSR a objektu Uralského plynárenského komplexu a s tím spojených dodávkách zemního plynu ze SSSR do ČSSR a Protokol k Dohodě /Moskva, 16.12.1985/
– Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Svazu Sovětských socialistických republik o vzájemném uznávání Typových osvědčení způsobilosti k leteckému provozu civilních letadel /Praha, 17.4.1991/
– Protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při osvojení jamburgského naleziště zemního plynu, výstavbě dálkového plynovodu Jamburg – západní hranice SSSR a objektu Uralského plynárenského komplexu a s tím spojených dodávkách zemního plynu ze SSSR do ČSSR z 16. prosince 1985 /Praha, 2.8.1991/.
- Smlouvy a dohody, které pozbyly platnosti dnem vstupu v platnost Protokolu a je potřeba obnovit je na nových zásadách:
– Dohoda o otázkách sociálního zabezpečení
– Protokol o spolupráci v celní oblasti
– Protokol o vzájemném uznávání dokumentů o vzdělání a vědeckých hodnostech
– dokument k problematice dvojího občanství
– dokument o spolupráci v platební oblasti, především o problematice neobchodních plateb.
Smlouvy o právní pomoci v občanských věcech a o sociálním zabezpečení jsou připraveny k podpisu.
- Ekonomická charakteristika Ukrajiny
Zhodnocení hospodářského vývoje
V r. 2000 byl poprvé v historii samostatné Ukrajiny zaznamenán výrazný růst ekonomiky. HDP v uvedeném období vzrostl o 6%, průmyslová výroba o téměř 13%, investice do fixního kapitálu se zvýšily o 11%. Nehledě na cenový růst o téměř 26% zůstala inflace i nadále pod kontrolou. Stabilitou se vyznačoval rovněž kurs domácí měny. V souladu s uvedeným byla nominální čtyřprocentní devalvace hryvny doprovázena jejím reálným zhodnocením o více než 17%. Výsledkem hospodaření s celostátním rozpočtem byl přebytek téměř 920 milionů hryven, což činí 2,3% HDP.
Ekonomické oživení na Ukrajině bylo současně stimulováno rozšířením exportních možností domácího průmyslu. Ekonomická konjunktura v zemích, které jsou hlavními odběrateli ukrajinského zboží ovlivnila růst ukrajinské výroby a vývozu železných a neželezných hutních výrobků, chemikálií a umělých hnojiv. Méně povzbudivou je skutečnost, že Ukrajina v průběhu posledního roku nedokázala využít zmíněného oživení na zahraničních trzích k rozšíření spektra vyvážených výrobků, ale naopak zvýšila podíl jenom některých druhů produkce, což se může v budoucnu projevit zvýšenou celkovou citlivostí ekonomiky na omezeném počtu nosných segmentů trhu. Jediným pozitivem je růst vývozu strojírenských výrobků, čímž se zvýšil jejich podíl na celku z 8 na 9%.
Průmyslová výroba vzrostla o 18,5 %. Mezi nejvýznamnější odvětví patří hutnictví, elektroenergetika, potravinářství, uhelný průmysl, ropný a plynárenský průmysl, strojírenství. Současný index celkové reálné průmyslové výroby dosahuje pouze 30% úrovně stejného období roku 1990. Mnozí odborníci nepovažují výše uvedený strukturní vývoj ukrajinského průmyslu za pozitivní. Nadále roste podíl energeticky náročných odvětví. Na rozdíl od Ruska nemá Ukrajina dostatek potřebných surovin a je rovněž závislá na dovozu energetických surovin.
Nehledě na statistický růst celkového objemu průmyslové výroby, vývoj struktury ukrajinského průmyslu nemůže být zatím hodnocen pozitivně. Stejně jako v Rusku i zde roste podíl surovinově a energeticky vysoce náročných odvětví na rozdíl od klesajícího podílu lehkého průmyslu a strojírenství. Uvedená skutečnost neodpovídá, hlavně z hlediska zdrojů energetických surovin, možnostem Ukrajiny, což vede k její značné dovozní závislosti především na již zmíněném Rusku. Nevyhovující je rovněž úroveň reálné privatizace průmyslových podniků a s tím souvisejícího přílivu přímých zahraničních investic do průmyslové výroby. Nedostatečná deregulace ekonomiky neumožňuje vytváření nových a efektivních výrobních podniků.
Poprvé po dobu existence samostatné Ukrajiny byl v minulém roce zaznamenán celkový růst zemědělské výroby 5,8%. Výrazná část soukromně hospodařících rolníků využila možnosti rozšíření svých hospodářství připojením rozdělené zemědělské půdy bývalých kolektivních zemědělských podniků. V důsledku vzrostla průměrná výměra zemědělské půdy, připadající na jednoho hospodařícího rolníka do 5,2 ha. V současné době soukromí rolníci vyrábí dvě třetiny celkové zemědělské produkce na Ukrajině, přičemž v živočišné výrobě jejich podíl dosahuje 75 %. Bohužel v ukrajinském zemědělství panuje vysoká zadluženost především za používané materiálně technické zdroje. Celková výše zmíněné zadluženosti je odhadována na 6 miliard hryven (1,1 miliardy USD). Pro srovnání – čistý zisk zemědělských podniků v roce 2000 dosáhl 0,7 miliardy hryven.
Průměrná měsíční nominální mzda dosáhla 317 hryven (60 USD). Nejvyšší průměrná nominální mzda (576 hryven – 108 USD) je v Kyjevě a nejnižší v západních oblastech Ukrajiny (204 – 280 hryven, t.j. 38 – 53 USD). V průmyslu průměrná mzda dosáhla 414 hryven (78 USD). V 1. pololetí 2001 vzrostl index spotřebitelských cen (CPI) v meziročním srovnání o 5,3 %.
Nezaměstnanost se udržela na poměrně stabilní úrovni 4,9%. Vyšší úroveň nezaměstnanosti v rozpětí 5,0 – 7,5% byla zaznamenána v západních, severozápadních a severních oblastech Ukrajiny (kromě Lvovské oblasti). Naproti tomu v oblastech průmyslově rozvinutější jihovýchodní Ukrajiny (Oděsa, Nikolajev, Cherson, Záporoží, Doněck, Lugansk a Charkov) se úroveň nezaměstnanosti pohybovala v rozpětí 1,1 – 3,7%. Uvedené údaje mohou být značně zkresleny v důsledku toho, že část zaměstnanců podniků nevykonává žádnou práci a tudíž nepobírá mzdu, nicméně využívá řadu sociálních služeb a výhod, které podniky svým „zaměstnancům“ poskytují.
V první polovině roku 2001 byl zaznamenán přebytek konsolidovaného státního rozpočtu ve výši 1,9 miliardy hryven (2,1% HDP). V 1. pololetí 2001 byly na Ukrajině zaregistrovány přímé zahraniční investice v hodnotě 367,8 milionu USD. Nejvyšší podíl na investicích měli USA (17 %), Kypr (9,3 %), Nizozemsko (9,1%), Velké Británie (8,1%), Rusko (7 %), SRN (9,1 %), Jižní Korea (4,2%). Nejvíce „přitažlivým“ byl potravinářský průmysl a zpracování zemědělských výrobků (19,8 %). Celkově byly k pololetí roku 2001 zaregistrovány přímé zahraniční investice v hodnotě 4064,5 milionů USD, což činí 83 USD na jednoho obyvatele.
Zahraniční obchod
Hodnota zahraničního obchodu se zbožím v r. 2000 činila 28,6 miliard USD (růst oproti r.1999 o 21,8%), z toho vývoz ukrajinského zboží dosáhl 14,6 miliardy USD (+25,8%) a dovoz téměř 14 miliard USD (+17,8%).
Poprvé byla v ukrajinském zahraničním obchodu se zbožím vytvořena kladná bilance ve výši 616,5 milionů USD. Koeficient pokrytí dovozu vývozem byl 1,04 (0,98 v r.1999). Ukrajina obchodovala se 198 státy světa.
Teritoriální struktura
Ukrajina v r. 2000 nejvíce vyvážela do Ruska (24,1% celkové hodnoty vývozu) Turecka (6%), SRN (5,1%), USA (5%), Itálie (4,4%), Číny (4,3%) Polska (2,9%) a Bulharska (2,6%).
Ve vývozu vzrostl podíl států SNS z 28,1% v r. 1999 na 30,8% v r. 2000, nicméně nebyla zatím dosažena úroveň r. 1998, kdy uvedený podíl tvořil 33,3%. Naproti tomu mírně poklesl podíl vývozu do evropských států z 31,5% v r. 1998 a 32,7% v r. 1999 na 31,4% v r.2000. Třetí největší skupinou odběratelů ukrajinského zboží jsou asijské státy (bez SNS). Po výraznějším vzestupu podílu vývozu do uvedených států z 23,7% v r. 1998 na 27,5% v r. 1999 došlo v r. 2000 k jeho návratu do úrovně 23,6%.
Vývoz ukrajinského zboží do EU vzrostl oproti roku 1999 o 11%. Současně s nárůstem dovozu zboží ze států uvedeného bloku o 20% se prohloubilo odpovídající záporné saldo do hodnoty téměř 530 milionů USD.
Naproti tomu, obchodování se státy CEFTA zakončila Ukrajina s kladnou bilancí téměř 820 milionů USD. Obrat zahraničního obchodu v dané relaci vzrostl o čtvrtinu.
Koeficient pokrytí dovozu vývozem v uvedené relaci dosáhl hodnoty 1,9. Rychlejší růst kladné bilance Ukrajiny ve vztahu k CEFTA je důsledkem objemově téměř neměnné a jednotvárné tendence vývozu surovin (včetně nerostných paliv a elektrické energie) z Ukrajiny a klesajícího dovozu několikanásobně širší škály výrobků s vyšší přidanou hodnotou, které jsou mnohem „citlivější“ na různé tarifní a netarifní bariéry při dovozu, přičemž nelze opomenout rovněž objektivně nízkou kupní sílu ukrajinského trhu.
Pro upřesnění je potřeba uvést, že 70% celkové hodnoty ukrajinského vývozu železné rudy a železorudného koncentrátu směřuje do Polska, Česka a na Slovensko. Tato hodnota tvoří šestinu celkového ukrajinského vývozu zboží do zemí CEFTA. Hodnota vývozu zemního plynu z Ukrajiny do Bulharska, Polska a Maďarska (146 milionů USD) tvořila dvanáctinu ukrajinského vývozu do CEFTA. Výrazněji se na ukrajinském vývozu projevil prodej elektrické energie do Maďarska, Polska a na Slovensko (60 milionů USD), hliníku do Maďarska a Česka (65 mil. USD), dřeva do Maďarska, na Slovensko a do Polska (55 milionů USD), železa, oceli a výrobků z nich, jiných nerostných paliv a dalších výrobků již zmíněného surovinového charakteru.
V dovozu na Ukrajinu byly v r. 2000 největšími partnery Rusko (41,7% celkové hodnoty dovozu), SRN (8,1%), Turkmenistán (6,8%), Bělorusko (4,3%), Kazachstán (3%), USA (2,6%), Itálie (2,5%) a Polsko (2,2%).
Neustále se zvyšuje podíl států SNS na celkové hodnotě ukrajinského dovozu. Zmíněný podíl vzrostl v průběhu let 1998-2000 z 53,8% na 57,6%. Podíl evropských států se po výraznějším poklesu z 34% v r.1998 na 29,9% v r. 1999 mírně zvýšil na 30,9%.
Vývoz
Největší podíl na celkovém vývozu zboží mají, stejně jako v předchozích letech, obecné kovy a výrobky z nich (44%). Za nimi následují výrobky chemického průmyslu (11%), nerostné výrobky (10%), stroje a přístroje (9%), textilie a textilní výrobky (4%), dopravní prostředky (3%), výrobky potravinářského průmyslu (3%), rostlinné výrobky (2,5%), živá zvířata a živočišné výrobky (2,5%), plasty (1,7%), živočišné a rostlinné tuky (1,7%), dřevo (1,5%), buničina a papír (1,4%).
Nejvýraznější pokles vývozu z 0,5 milionu na 120 tis. USD (-75%) byl zaznamenán u obilí. Hodnota vývozu obilí v r. 1999 přesahovala 4%, v r. 2000 klesla pod 1% z celkové hodnoty vývozu.
Dovoz
Téměř polovinu hodnoty dovozu (47%) tvoří nerostné výrobky. Značný podíl na dovozu mají rovněž stroje, přístroje, elektrická zařízení apod. (14%), výrobky chemického průmyslu (6%), obecné kovy a výrobky z nich (5%), plasty (5%), textilie a textilní výrobky (4%) a dopravní prostředky (4%).
V rámci podrobnějšího hodnocení vzrostl nejvíce dovoz surové ropy.
Bilance vzájemné obchodní výměny s ČR za posledních 5 let (mil. USD)
Spektrum dovozu z Ukrajiny do ČR tvoří několik výrazných toků zboží, jež mají charakter surovin a polotovarů, určených k dalšímu zpracování. Pro ilustraci – v roce 2000 tvořil dovoz železné rudy z hodnotového hlediska 54% a prvních deset dovážených druhů zboží (železná ruda, válcované výrobky ze železa, černouhelný dehet, hliník včetně šrotu, ropné destiláty, feroslitiny, titanová ruda, dřevo a kyseliny) tvořilo 85% celkového dovozu z Ukrajiny. Celkový dovoz tvořil 235,9 mil. USD. Při dovozu uvedených položek jsou uplatňována minimální (někdy nulová) tarifní dovozní omezení.
Na druhé straně je český vývoz na Ukrajinu při celkovém objemu 144 mil. USD tvořen několikanásobně větším počtem položek, které jsou v celkové struktuře rozloženy rovnoměrněji. Jedná se převážně o zboží s vyšší přidanou hodnotou (široká škála strojírenských výrobků, spotřební zboží, léky apod.). Kromě vyšších tarifních omezení jsou čeští vývozci daleko častěji nuceni překonávat i netarifní překážky související především s certifikací vyvážených výrobků apod.
Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců
Na Ukrajině se velmi pomalu rozvíjí síť samostatných distributorů zboží, schopných odebírat větší dodávky s kontinuální realizací v rámci své obchodní sítě. Nerozvinutost prodejních sítí ztěžuje a prodražuje dodávky zboží především spotřebního charakteru, čehož důsledkem je poměrně pasivní postoj ze strany českých výrobců k prosazování (vývozu) svých výrobků na zdejším trhu (mnohé české firmy jsou ochotny prodat své zboží jenom ze skladu v ČR za podmínky okamžitého placení při odběru).
U rychlo- a středněobrátkového zboží (například spotřební zboží a stavební materiály) je pro dovozce již téměř nezbytně nutné držet patřičné objemy uvedeného zboží „na skladu“. Doby, kdy ukrajinští odběratelé jezdili sami do Česka na nakupovali jej, již téměř pominuly.
Současný trh a konkurence diktuje nutnost prodeje zboží již standardně propuštěného do oběhu (po proclení apod.). Na základě uvedených skutečností doporučujeme českým dovozcům vytvářet sítě dealerů po celém území Ukrajiny a mít v čele této prodejní struktury českého manažera, který bude řídit celý proces distribuce na Ukrajině.
V případě dodávek technologických celků, strojů a zařízení je výhodnější nechat se zastupovat technicky a obchodně zdatným partnerem (může být i Ukrajinec), který bude mít zákazníky blíže v dosahu, více porozumí jejich požadavkům a bude schopen operativněji zajistit i záruční a pozáruční servis. V neposlední řadě také obyčejně lépe ohlídá hladký průběh plateb za dodané zboží, nebo služby.
Problémy a rizika místního trhu
Největším problémem je nízká platební schopnost místních podnikatelských subjektů a nedostatečně rozvinutá možnost kapitálového krytí dodávek zboží na Ukrajinu. V případech, že se jedná o dodávky zboží pro subjekty ve státním vlastnictví, se velmi často objevují problémy související s určením odpovědnosti za dluhy vzniklé ze zmíněných dodávek (v rámci státních orgánů dochází často ke změnám kompetencí a s tím související přeskupování odpovědnosti, což značně snižuje jejich důvěryhodnost ve vztahu k ručení za závazky vzniklé z obchodních operací).
Málo povzbudivou je rovněž nedostatečně rozvinutá infrastruktura potřebná k pohybu a skladování zboží na území Ukrajiny, t. j. nekvalitní silniční svršek (průměrná rychlost tranzitu zboží silniční kamionovou dopravou přes území Ukrajiny je přibližně 16 km/h), rizika spojena s častým obtěžováním přepravců různými kriminálními strukturami (objevují se případy přepadení osobních vozů pracovníků zastupitelských úřadů, nehledě na odlišnost diplomatických a běžných SPZ). Uvedené skutečnosti značně prodražují dopravu zboží na Ukrajinu našimi dopravci.
Poměrně časté jsou případy vymáhání úplatků – celníky a dopravní policií počínaje a obchodními partnery ze státních podniků konče.
Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu
Základním zákonem upravujícím podmínky pro zahraniční investování je zákon Ukrajiny „O podmínkách zahraničního investování“.
Zákon definuje podnik se zahraniční kapitálovou účastí jako podnik s jakoukoli organizačně-právní formou, vytvořený v souladu s ukrajinskou legislativou, v němž podíl zahraniční investice v základním jmění činí minimálně 10%. Zákon neuvádí omezení týkající se maximální a minimální výše zahraničních investic na území Ukrajiny.
Organizačně se právní formy podniků (organizací) řídí zákony „O podniku“ a
„O hospodářských družstvech“.
České investice na Ukrajinu
Celkový objem českých přímých investic do ukrajinské ekonomiky dosáhl ke konci roku 2000 hodnoty přesahující 34,6 mil. USD, přičemž v roce 2000 měl jejich čistý vklad hodnotu 12,5 milionů USD.
Nejvýraznější dosavadní přísun investic byl zaznamenán do obchodní infrastruktury a veřejného stravování (33%), potravinářského průmyslu (22%), výroby zdravotnických potřeb (8%), chemického průmyslu (7%), dřevařského a papírenského průmyslu (6%), finančnictví (4%), lehkého průmyslu (2%) a strojírenského průmyslu (2%).
Největší přísun investic v r.2000 byl zaznamenán v obchodu a veřejném stravování, potravinářském průmyslu, chemickém průmyslu a dopravě.