Globální oteplování
Cílem tohoto abstraktu je porovnat různé názory na problematiku a pokusit se přiklonit k tomu správnému – je globální oteplování pouze nafouknutou mediální a politickou bublinou, anebo skutečnou hrozbou?
1. Změny klimatu
1.1. Historie pojmu „globální oteplování“
Změny klimatu a ochrana životního prostředí jsou v posledních několika letech často skloňovanými tématy. Pojem „globální oteplování“ byl ale poprvé zmíněn již roku 1896 švédským vědcem Svante Arrheniem. Ten si paradoxně myslel, že by oteplování mohlo být prospěšné, a to zejména pro severské země. Až po téměř 100 letech, v roce 1992, se začaly vlády některých zemí obávat jistého nebezpečí a rozhodly se podepsat Rámcovou úmluvu OSN o klimatických změnách.[1] Ratifikovalo ji 189 států, které se zavázaly ke snižování emisí skleníkových plynů. Později na ni navázal Kjótský protokol, konkretizující snížení emisí o 5,2 %. Zjednodušeně řečeno by se měly všechny země postupně dostat na stejnou úroveň, přičemž musí změnit stav svých emisí o určitý počet procent; většina zredukovat (například ČR o 8%), některé mají zachovat současný stav (například Rusko) a některé země naopak můžou produkovat emisí více (například Island). Novinkou se stal obchod s emisemi – pokud některá ze zemí vyprodukuje víc emisí než by měla, může si odkoupit emise od jiné země, která znečišťuje méně. Protokol byl podepsán 184 státy a vešel v platnost v únoru roku 2005.[2]
1.2. Příčiny oteplování
Od roku 1880 se průměrná teplota na Zemi zvýšila o 0,8 °C a vědci předpokládají, že do roku 2060 se zvýší o dalších 2,5 °C. Poslední dvě desetiletí 20. století byla nejteplejšími roky za posledních 400 let a podle posledních studií dokonce za několik tisíciletí.[3]
Hlavní příčinou oteplování jsou emise plynů, zejména CO, CO2 a metanu, vypouštěné do ovzduší. Největším znečišťovatelem jsou továrny spalující fosilní paliva. Asi 20 % emisí CO2 vypouští motorová vozidla s benzínovými motory. Další příčinou je úbytek zalesněné plochy, způsobený kácením (většinou za komerčním účelem) – Amazonský deštný prales je nazýván „plícemi planety“, ale stejně tak bychom ho mohli nazvat „přirozená klimatizace planety“, jelikož stromy pomáhají ochlazovat atmosféru.[4]
1.3. Důsledky oteplování
Názory vědců na dopad se různí, většinou se ale shodují v několika bodech:
- dojde k tání ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu; některé ostrovy a část pevniny budou zatopeny
- stále častěji bude docházet ke katastrofám jako hurikány, vlny horka, tornáda, sucha a požáry, hlad, nedostatek pitné vody, eroze biodiverzity
- vyšší teplota poskytne některým bakteriím lepší podmínky pro množení
- změní se chování zvířat a ekosystémy budou narušeny
1.4. Opozice
Jak už to u závažných témat bývá, samozřejmě i v oblasti ekologie a životního prostředí se názory různí. Někteří oponenti globálního oteplování pouze nesouhlasí s přehnanými obavami, jiní zpochybňují jev jako takový. Jako zástupce opozičního názoru jsem si vybrala prezidenta Václava Klause. Kromě různých mluvených projevů sepsal své názory do knihy Modrá, nikoli zelená planeta. V ní kritizuje environmentalisty (environmentalismus je podle něj větší zdroj ohrožení demokracie) a říká, že panika okolo globálního oteplování je zbytečná – stává se totiž ideovým a politickým střetem. „Přístup environmentalistů k přírodě je obdobou marxistického přístupu k ekonomickým zákonitostem, protože i oni se snaží svobodnou spontaneitu vývoje světa (a lidstva) nahradit rádoby optimálním, centrálním či- jak je dnes módní říkat – globálním plánováním světového vývoje.“ [5] Růst průměrné teploty je podle Klause minimální a neznamená tedy žádné vážnější riziko pro Zemi a potažmo lidstvo. Jako řešení Klaus navrhuje nedělat nic a nechat věcem volný průběh, protože do této doby jakýkoli pokus „poroučet větru a dešti“ se vždy ukázal být nákladným a neúčinným.
2. Co dál?
Co tedy můžeme jako lidstvo dělat, nechat věcem volný průběh, nebo radikálně zasáhnout? Buď můžeme začít jednat hned, kromě dodržování mezinárodních úmluv se můžeme pokusit o nějaké ráznější řešení, například omezení spotřeby vyčerpatelných přírodních zdrojů či přechod na alternativní zdroje při výrobě elektřiny nebo v dopravě. Další možností je vyvrácení teorie globálního oteplování, resp. získání důkazu, že lidstvo není odpovědné za jakékoliv klimatické změny. Teprve poté se můžeme začít chovat podle slov prezidenta Klause, která zazněla v jeho Novoročním projevu: „Nemůžeme vědět, kolik – kvůli nim – smíme spotřebovat dnes známých a dostupných přírodních zdrojů. Jednu setinu, jednu tisícinu nebo jednu milióntinu? A budou vůbec námi dnes eventuálně ušetřené zdroje potřebovat? Jedna věc je jistá. Nežijeme z jakékoli benevolence minulých generací a zatím nic nedlužíme generacím budoucím.“[6]
Podle mého názoru nemůžeme dělat nic, dokud se neshodneme na tom nejzákladnějším: máme co do činění se skutečným problémem, nebo se opravdu jedná o zveličení přirozeného průběhu věcí v přírodě? V každém případě by neuškodilo, kdybychom jednali poněkud ekologičtěji. Každý z nás má možnost přispět ke zlepšení životního prostředí na Zemi. Recyklace odpadu, alternativní zdroje elektřiny, snížení množství výfukových plynů a vůbec šetrnější přístup k přírodě by nás sice stál obětování vlastního pohodlí, ale mohl by pomoci zpříjemnit pobyt na této planetě dalším generacím.
3. Seznam použité literatury
3.1. Citované zdroje
- Klaus, V. (2007): Modrá, nikoliv zelená planeta, Dokořán, 1. Vydání, 168 stran, ISBN 978-80-7363-152-9, str. 17
- Klaus, V. (2010): Novoroční projev prezidenta republiky, Pražský hrad, dostupné na http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=r9NXTOXfWaLA, staženo dne 8. 1. 2010
3.2. Další použité zdroje
- Moore, T. G.: Global Warming: A Balance Sheet, dostupné na http://www.econlib.org/library/Enc/GlobalWarmingABalanceSheet.html, staženo dne 2. 12. 2009
- OSN: Kjótský protokol, dostupný na http://unfccc.int/resource/docs/convkp/kpeng.pdf, staženo dne 2. 12. 2009
- S. Environmental Protection Agency: Temperature Changes, dostupné na http://www.epa.gov/climatechange/science/recenttc.html#ref, staženo dne 2. 12. 2009
- Stock, J., Rochen, J. (1998): The Choice: Doomsday or Arbor Day, University of Michigan, dostupné na http://www.umich.edu/~gs265/society/deforestation.htm, staženo dne 2. 12. 2009
- Klaus, V. (2007): Modrá, nikoliv zelená planeta, Dokořán, 1. Vydání, 168 stran, ISBN 978-80-7363-152-9
4. Klíčová slova
globální oteplování, změny klimatu, životní prostředí, environmentalismus
[1] Dle Moore, T. G.: Global Warming: A Balance Sheet, dostupné na http://www.econlib.org/library/Enc/GlobalWarmingABalanceSheet.html, staženo dne 2. 12. 2009
[2] Dle OSN: Kjótský protokol, dostupný na http://unfccc.int/resource/docs/convkp/kpeng.pdf, staženo dne 2. 12. 2009
[3] Dle U.S. Environmental Protection Agency: Temperature Changes, dostupné na http://www.epa.gov/climatechange/science/recenttc.html#ref, staženo dne 2. 12. 2009
[4] Dle Stock, J., Rochen, J. (1998): The Choice: Doomsday or Arbor Day, University of Michigan, dostupné na http://www.umich.edu/~gs265/society/deforestation.htm, staženo dne 2. 12. 2009
[5] Klaus, V. (2007): Modrá, nikoliv zelená planeta, Dokořán, 1. Vydání, 168 stran, ISBN 978-80-7363-152-9, str. 17
[6] Klaus, V. (2010): Novoroční projev prezidenta republiky, Pražský hrad, dostupné na http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=r9NXTOXfWaLA, staženo dne 8. 1. 2010