OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

Téma této práce mi bylo do této chvíle trošku vzdálené, proto bych chtěla trochu rozebrat tuto organizaci, zjistit jak dlouho působí, jaké má vlastně funkce a hlavně jaký má přínos pro Českou republiku.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj byla založena dne 14. 10. 1960 v Paříži, kde má i dnes svoje sídlo. Zakládající Konvenci o OECD podepsali zástupci 20ti zakládajících států. Zakládající členské země této organizace byly (a stále jsou): Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Spojené státy americké, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Tato smlouva vstoupila v platnost dne 30. 9. 1961. Dnes má již OECD 30 členů, mezi nimiž je i Česká republika, která přistoupila dne 21.12. 1995. Dalšími přistupujícími státy jsou i Japonsko, které přistoupilo 28. 4. 1964, Finsko (28. 1. 1969), Austrálie (7. 6. 1969), Nový Zéland (29. 5. 1973), Mexiko (18. 5. 1994), Maďarsko (7. 5. 1996), Polsko (22. 11. 1996), Korea (12. 12. 1996), Slovensko (14. 12. 2000).

Činnost OECD se zaměřuje na podporu ekonomického rozvoje. Na základě Konvence je zmocněna přijímat k plnění cílů rozhodnutí, činit doporučení a uzavírat smlouvy s členskými i nečlenskými státy a mezinárodními organizacemi. Veškerá rozhodnutí jsou pro členské státy závazná. Doporučení jsou sice právně nezávazná, ale jsou předkládána členským zemím, aby posoudily, jak je budou v domácích podmínkách plnit či implementovat tak, aby jejich národní prostředí bylo mezinárodně kompatibilní. OECD nedisponuje žádnými sankcemi ani jinými možnostmi vynucování přijatých závazků či příslibů. Rozhodnutí a doporučení jsou v zásadě přijímána na základě vzájemného souhlasu všech nebo většiny členů.

Základem činnosti OECD je snaha o zlepšení ekonomického rozvoje členských zemí, podporou nadnárodních společností, které mohou mít pozitivní přínos jak v oblasti hospodářské, sociální, tak i v oblasti envinonmentální.

Každá členská země je povinna zřídit tak zvané Národní kontaktní místo. Tímto místem může být vyšší státní úředník nebo státní úřad řízený vyšším státním úředníkem. Toto národní kontaktní místo rozvíjí a udržuje vztahy se zástupci podnikatelských kruhů, organizací zaměstnanců a jiných zainteresovaných stran. Tato národní kontaktní místa se zveřejňují ve Směrnicích. Každé národní kontaktní místo musí každoročně podat výboru zprávu. Zprávy by měly obsahovat informace o povaze a výsledcích činnosti národních kontaktních míst včetně činnosti při implementaci Směrnic ve specifických případech.

Doposud dochází v zemích OECD k ekonomickému oživení. V České republice došlo za rok 2003 v hospodářskému růstu, který je odhadován na 2% HDP. Hospodářský růst byl však mezi jednotlivými členskými zeměmi dosti rozdílný. OECD se proto zaměřila na identifikaci faktorů přispívajících k podpoře růstu a ke schopnosti ekonomik udržet si vysokou míru aktivity i přes nepříznivé vnější prostředí. V roce 2002 varovala OECD před desinflačním trendem světové ekonomiky, což se díky bezprecedentnímu snížení úrokových sazeb většiny centrálních bank podařilo odvrátit. Historická zkušenost potvrdila, že politická reprezentace většiny zemí nedokáže využít období ekonomického oživení na uhrazení dluhů veřejného sektoru vzniklých při hospodářském poklesu, proto by podle OECD mělo nastávající ekonomické oživení být namířeno ke splnění tohoto úkolu, který je v mnoha zemích ještě násoben fenoménem stárnutí populace a jeho negativním dopadem na veřejné finance.

Hlavním důvodem pomalého ekonomického růstu je podle OECD spatřován v makroekonomické nerovnováze, strukturálních problémech a právě v růstu finačních deficitů. Nutné je proto odstraňování překážek pro růst zaměstnanosti a produktivity, kvalifikace, rozvoje prostředí podporujícího podnikání a posilování finančních trhů a správná správa a řízení společností.

OECD též vydala směrnice na ochranu spotřebitelů, v níž upravuje obecná pravidla mezinárodní spolupráce agentur na ochranu spotřebitele. Dále se zabývá zvládání konfliktu zájmů ve veřejné službě, neboť tento problém je v poslední době stále aktuálnější. V této směrnici předkládá hlavní principy, které by měly pomoci minimalizovat jeho negativní dopady. Řešením by měla být vhodná motivace úředníků ke sledování veřejného zájmu, v mnohých případech doporučuje tato směrnice změnit celkovou organizační kulturu veřejných organizací. Významnou prevencí je i zvyšování transparentnosti veřejného sektoru, k čemuž by měly napomoci moderní technologie.

Velkou pozornost věnuje OECD nadnárodním společnostem. Neboť hlavní podíl na mezinárodních investicích mají právě velké podniky. Nadnárodní společnosti mají příležitost provádět nejlepší praktickou politiku pro trvale udržitelný rozvoj. Cílem směrnice pro nadnárodní společnosti je zajistit, aby operace těchto podniků byly v souladu se státní politikou, posílit základnu vzájemné důvěry mezi podniky, pomáhat zlepšit klima pro zahraniční investice a zvýšit tak možnost nadnárodních společností přispět k trvalému rozvoji. Směrnice má podpořit pozitivní příspěvek nadnárodních společností k ekonomickému a sociálnímu pokroku a k ochraně životního prostředí a minimalizovat potíže, k nimž může dojít v důsledku různých aktivit těchto společností. Při uskutečňování těchto cílů vlády zjišťují, že jejich partnery jsou mnohé podniky, odbory a jiné nevládní organizace, jejichž činnost směřuje k dosažení stejných cílů. Vlády mohou pomoci vytvářením domácí politiky představující účinný rámec, který zahrnuje makroekonomickou politiku, nediskriminační zacházení s firmami, odpovídající regulaci a náležitý dohled, nestranné soudnictví a vymáhání práva a efektivní a poctivou veřejnou správu. Vlády mohou také napomoci tím, že budou zachovávat a prosazovat náležité standardy a politiku podporující trvale udržitelný rozvoj.

Směrnice pro nadnárodní společnosti upravuje i pracovněprávní vztahy a zaměstnanost. Rovněž řeší i otázky životního prostředí, potírání úplatkářství.

OECD rovněž přispěla k vytváření rámce mezinárodní politiky. K nedávnému vývoji patří přijetí Úmluvy o boji proti úplatkářství zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních podnikatelských transakcích a Zásad OECD pro řízení a správu společností, přijetí Směrnice pro ochranu spotřebitelů v kontextu elektronického obchodování a probíhající práce na Směrnicích pro účtování vnitropodnikových cen pro nadnárodní společnosti a daňové správy.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj napomáhá rozvoji hospodářství členských zemí,  zvyšování zaměstnanosti a životní úrovně a přispívá k rozvoji mezinárodního obchodu.

Zdroje:

http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?ido=1954&idj=1&amb=120

http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?id=2091&ido=1956&idj=1&amb=120

http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?id=1721&ido=1956&idj=1&amb=120

http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?id=2092&ido=1956&idj=1&amb=120

http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?id=1617&ido=1955&idj=1&amb=120

http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?id=1719&ido=1955&idj=1&amb=120

http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=9453