SUROVINOVÉ ZDROJE, JEJICH VÝZNAM A ROZMÍSTĚNÍ
SUROVINOVÉ ZDROJE A JEJICH KLASIFIKACE:
- dělí se na nevyčerpatelné (slun. energie, hydrosféra, tepelná energie Země) a vyčerpatelné (obnovitelné – pedosféra, biosféra; neobnovitelné – paliva, rudy)
ENERGETICKÉ ZDROJE, ZMĚNY VE VYUŽITÍ TĚCHTO ZDROJŮ, VLIV NA EKONOMIKU, SOCIÁLNÍ POMĚRY I POLITIKU:
- v minulosti se využívala jako zdroj energie svalová síla, větrná a vodní energie; palivem bylo dřevo
- uhlí přišlo až s průmyslovou revolucí a s industrializací
- těžba uhlí -> vytvoření průmyslových aglomerací (např. střední Anglie, Porúří, Horní Slezsko…)
- od pol. 20. stol. pokles významu pevných paliv (nyní 1/3 energetické spotřeby ve světě)
- od 60. let v západní Evropě omezování těžby – vyčerpání kvalitního uhlí (dovoz z ekologických důvodů) -> propouštění horníků
- nejvíc uhlí těží Čína, USA, Indie, JAR a Austrálie
- ropa – od pol. 20. stol. roste význam (40% energ. potřeb)
- mnoho výhod oproti uhlí (těžba, doprava, větší využití)
- největší ložiska: Perský záliv (Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák), Rusko, Mexický záliv (USA, Mexiko, Venezuela), Afrika (Libye, Alžírsko, Nigérie), Čína nebo Indonésie
- disproporce mezi hlavními oblastmi spotřeby ropy (vyspělé země) a její těžby (rozvojové země)
- OPEC = Organizace zemí vyvážejících ropu -> zvýšení poplatků za právo těžby a stanovení kvót těžby
- 1973 ropná krize – výrazné zvýšení ceny -> výrazné zvýšení HDP (z chudých států těžících ropu se staly bohaté)
- v současnosti se Evropa snaží využívat své zásoby v Severním moři
- význam ropy má důsledky jak v hospodářství tak i v politických zájmech (např. dodávky ropy z Ruska do Evropy, krize v Perském zálivu, válka v Iráku a Afgan.)
- v současnosti největší vzestup těžby – zemní plyn (25%)
- největší těžba v Rusku, USA, Kanadě, Británii nebo v Alžírsku
- jaderná energie – klady i zápory, 20% podílu ve výrobě elektřiny na světě, v Evropě 30%, největší využití v USA, VB, Rusku, Francii…
- ekologické způsoby – vodní energie (velké toky řek, velké spády, přílivové elektrárny) – např. J. Amerika (75%); geotermická, větrná a sluneční energie
- spotřební energie – ukazatel hospodářské vyspělosti, u nejvyspělejších zemí se nezvyšuje, nízká v chudých zemích
ÚLOHA RUD V EKONOMICE A ROZMÍSTĚNÍ JEJICH TĚŽBY:
- Ložiska rud – využití závisí na rentabilitě těžby (poloha ložisek, bohatství kovu v rudě)
- klíčová role žel. rudy za průmyslové revoluce
- největší ložiska žel. rudy: Čína, Brazílie, Austrálie, Rusko, Ukrajina, Švédsko
- ruda chrómu a manganu (významná pro výrobu oceli): Rusko a JAR
- ruda bauxitu: Austrálie, Jamajka, Venezuela, Brazílie, Francie, Maďarsko
- měď: USA, Kanada, Austrálie, Chile, Mexiko, Čína, Indonésie, Polsko, pokles v Africe
- zinek: Čína, Austrálie, Kanada a Peru
- stagnace těžby olova, cínu a niklu
- těžba rud v méně vyvinutých zemích – zisk inkasují zahraniční těžební společnosti
- Drahé kovy:
- zlato: JAR, USA, Austrálie, Čína, Kanada
- platina: JAR
- stříbro: Mexiko
- Nerudy: chemické suroviny (soli, fosfáty, síra), pro stavebnictví (vápenec, kámen, hlíny), sklářský a keramický průmysl (písek, kaolin)