Socioekonomická geografie ČR
Obyvatelstvo – v ČR žije asi 10,5 milionu obyvatel. Hustota zalidnění je přibližně 131 ob./km2. Největší hustota zalidnění je v severní oblasti a v okrese Karviná, nejnižší je v jižní oblasti a v Tachově. Od roku 1993, 94 začal úbytek obyvatelstva. Největší přirozený přírůstek obyvatelstva je v jižních Č a j. Moravě. Nejmenší je v Praze a stř. Č. Mechanický přírůstek je kolem Prahy a Brna. Ze severní Moravy se lidé nejvíce odstěhovávají. Národnostní složení – 81% česká národnost, 13% moravská národnost, 0,5% slezská. Oficiálně je v ČR 33 000 Romů, neoficiálně desetkrát tolik. Slováci – Ostravsko, Morava, Praha (3%), Poláci (0,5%), Němci (0,5%). Náboženství – 40% římskokatolické náboženství, 4% evangelíci a husité, 0,2% pravoslavní. Celkově 46% věřících.
Zemědělství
Špatná konkurenceschopnost, vysoké náklady, chybí dotace státu, vysoký podíl státu. Vyváží se chmel, ječmen, sušené mléko, vejce a maso. Dováží se tropické ovoce, rýže, káva, kakao, čaj, tabák, bavlna. Nejúrodnější oblasti jsou v Polabí (Kolín, Hradec), j. Moravě (Hornomoravský úval). Rostlinná výroba – nejdůležitější je pěstování obilovin (50% orné půdy). Typy zemědělské výroby – kukuřičná oblast – jižní Morava, kukuřice, pšenice, zelenina, vinná réva. Řepařská oblast – Polabí, Hornomoravský úval, řepa, kukuřice (na siláž), pšenice, ovoce, zelenina. Bramborářská oblast – oblast vysočin, brambory, oves, žito, len. Horská oblast – nejvyšší oblasti, žito oves, brambory. Kukuřice – pěstuje se v nejteplejších oblastech, j. Moravě. Řepa – pěstuje se v teplých oblastech, postupně ubývá, krachují cukrovary (Haná, Polabí). Brambory – Českomoravská vrchovina, krmivo, výroba škrobu atd. Pšenice – nížiny, vývoz, ječmen – krmivo pro zvířata, výroba sladu, žito, oves – hornaté oblasti, krmivo, řepka olejka – rozšiřuje se pěstování, zelenina – j. Morava, velká města, ovocné sady – soukromé vlastnictví (Kolín, Liberec, Dolnomoravský úval), vinná réva – jižní Morava, chmel – Žatecko, Rakovnicko. Živočišná výroba – chov skotu – po celém území, extenzivní chov, pastviny na horách, chová se na maso, v nížinách se chovají ve stájích na mléko. Chov prasat – náročnější, rychleji se množí, oblasti s dostatkem brambor a obilovin, Polabí, j. Morava, velká města. Chov drůbeže – pro vejce, maso, peří, j. Čechy, j. Morava, Praha, Polabí. Chov ovcí a koz – ve velkém se nechovají. Chov včel – soukromé vlastnictví. Chov ryb – j. Čechy.
Průmysl
Zaostalé technologie, nevyrábí se moderní výrobky, nemáme moderní odvětví, drahé výrobky, méně kvalitní. Rozvíjí se dopravní, strojírenský a chemický průmysl. Upadá hutnictví, těžké strojírenství. Dováží se elektrotechnika, vyváží se auta, sklářské výrobky, porcelán, tramvaje, vagóny. Hutnictví železa a oceli – železnou rudu dovážíme z Ukrajiny, Brazílie, Švédska. Ostravsko, Třinec – kolejnice, Frýdek Místek – válcovaný plech, stř. Č, Kladno – ocel, Chomutov – trubky, Prostějov, Kyjov – železo ze šrotu – druhovýroba, hutnictví mědi – Čelákovice, hutnictví neželezných kovů – Příbram – zinek, olovo, zpracování drahých kovů – Praha. Energetický průmysl – převládají tepelné elektrárny (podkrušnohorské pánve, Dětmarovice, Tušimice, Ostravsko, Chvaletice, Mělník). Jaderné elektrárny – Temelín, Dukovany, už se netěží uran. Vodní elektrárny – doplňkový charakter, výkon závisí na průtoku a spádu řeky, ekologicky šetrné, levná výroba (Lipno, Orlík, Slapy, Dalešice, Vranov). Větrné elektrárny v Krušných horách, Moravě, geotermální el. – Karlovy Vary. Tepelné elektrárny – 75%, jaderné – 22%, vodní – 3% energie. Chemický průmysl – Polabí – Pardubice (Paramo), Kolín (Koramo). Litvínov, Kralupy n. Vltavou, Neratovice, Ústí n. Labem – těžký chem. průmysl. Gumárenský – Břeclav, Zlín. Léčiva – Praha. Strojírenský průmysl – nejdůležitější, rovnoměrně rozložen – s. Č, Praha, Brno, s. Morava. Automobily – Mladá Boleslav – Škoda, Kopřivnice – Liaz, vagóny – Studénka, sklářský průmysl – s. Č. Keramický průmysl – s. Č. Textilní průmysl – s.Č. dříve se pěstoval len. Dřevozpracující – j. Č, Šumava, j. Morava, papírenský průmysl – u řek – Štětí, Větřní.
Doprava
Klesá počet přepravovaných osob, nepatrně roste letecká doprava. U nákladní dopravy roste silniční a potrubní doprava. Nejdůležitější je silniční doprava (kratší tratě), železniční (na delší tratě). Železniční doprava – nejhustší je v severních Č (doprava uhlí), přes Prahu, Kolín, Českou Třebovou (hlavní tah). Železnice jsou zaostalé v rychlosti i kvalitě. 1/3 je elektrifikovaná, převážně hlavní tahy. Silniční – nemá evropskou úroveň, málo dálnic, děravé silnice. D1 – Praha, Brno, D11 – Praha, Hradec, D2 – na Slovensko, D5 – do Plzně, D8 – Ústí nad Labem ve stavbě. D3 – plánovaná do Českých Budějovic. Autobusová – snížení počtu spojů, nedostatečně propojená místa, nejhustší je v Praze a velkých městech, nejřidší na jihu a jihozápadě Č. Potrubní – přeprava ropy, zemního plynu – Ingolstadt –Německo – Litvínov, Družba – z Ruska. Vodní – nákladní – dřevo uhlí (Labe), v létě rekreační, přístav – Praha Holešovice, Mělník, Ústí, Děčín. Letecká – 4 mezinárodní letiště – Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary (Moskva). Městská hromadná doprava – přepraví ročně 2 mld. Lidí, nejvýkonnější, ve větších městech.
Služby
Většina služeb je ve větších městech. Největší centrum služeb je v Praze, mezinárodní, celostátní význam, místní význam, nejrychleji se rozvíjí obchod, pohostinství, ubytování. Nejvyšší platy – bankovnictví, pojišťovnictví. Krize a úpadek – školství, zdravotnictví. Obchod – velká invaze zahraničních společností. Školství – v téměř každé obci základní školy, ve větší městech střední školy, ve velkých městech vysoké školy. Kultura – UNESCO – Č. Krumlov, Praha – Vyšehrad, Telč, Železná Hora, Kutná Hora, Litomyšl, Kroměříž, Lednicko – Valtický areál. Cestovní ruch – Realizační podmínky poměrně příznivé, lokalizační podmínky – přírodní omezené, kulturně historické (hl. centrum návštěv, nejvýznamnější Praha, ½ zahraničních turistů, Krkonoše). Lázeňská oblast.