Regionální geografie transformujících se zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy
Geografická poloha a vymezení regionu
Vznik– stř. Evropa vznikla při Variském vrásnění v prvohorách, V Evropa se rozkládá na Baltském štítu, JV Evropa vznikla při Alpsko-himalájském vrásnění ve třetihorách
Vymezení regionu– střední, V a JV Evropa- Balkánský poloostrov
Státy– bývalé socialistické státy– ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko; státy východní Evropy– Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Moldavsko; státy bývalé Jugoslávie– Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Černá Hora, Kosovo; zbylé Balkánské státy– Bulharsko, Rumunsko, Albánie
Charakteristika přírodních podmínek
Podnebí-a, střední Evropa– mírný podnebný pás středoevropského typu
b, východní Evropa– ve vnitrozemí kontinentální podnebí, v Černého moře subtropické klima
středomořského typu
c, jihovýchodní Evropa– teplé kontinentální mírné až subtropické podnebí
Povrch– a, střední Evropa– povrch je rozmanitý, ve vnitrozemí jak nížiny, tak vrchoviny a velehory;
Alpy, Karpaty; hustá říční síť; pastviny, louky, jehličnaté lesy
b, východní Evropa– hlavně roviny (Východoevropská rovina), na Z Ukrajiny část Karpat,
hornatý poloostrov Krym
c, jihovýchodní Evropa– hornatý povrch (Karpaty, Dinárské hory,..), ale i nížiny v okolí Dunaje
Základní charakteristiky obyvatelstva a hospodářství
Obyvatelstvo– a, střední Evropa– bílé, nejvyšší koncentrace podél řek a v místech těžby uhlí, pokles obyvatel, hodně migrantů; Slované a ugrofinští Maďaři; vysoce vzdělané obyvatelstvo
b, východní Evropa– bílé, Východní Slované, v 90. letech prudký pokles porodnosti
c, jihovýchodní Evropa– bílé, hodně Slovanů- kromě Albánie, Kosova a Rumunska;
v jednotlivých státech významné národnostní menšiny
Hospodářství– a, bývalé socialistické státy– tzv. „transformující se země“ stř. Evropy- ekonomicky i politicky; politická– změna na demokratický systém; ekonomická– změna ve struktuře, z plánovaného hospodářství=> tržní hospodářství, byly 5 leté plány, kolik a jaké výrobky se budou vyrábět, zvýhodňováni ti, co splnili na 100% a více, i když to nebylo potřeba; členské země EU
b, státy východní Evropy-vznik rozpadem SSSR v roce 1990-1991=>nové nezávislé státy
c, státy bývalé Jugoslávie– rozpad Jugoslávie- měla federativní uspořádání, více národnostní, v 90. letech se národy snažily vystoupit ze svazu-1. Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina-už problém, žili zde Srbové=> válka (Srbové vs Bosna a Hercegovina)=Balkánská válka– i na území Chorvatska, trvala několik let, ukončená tlakem OSN=> Srbsko válku ukončilo=> Srbsko, Černá Horda, Makedonie, Kosovo; náboženství– Chorvaté katolíci, Srbové pravoslavní, Bosňáci muslimové=> konflikty; postkomunistické státy, nižší úroveň HDP
d, zbylé Balkánské státy– postkomunistické státy, nižší úroveň HDP
Změny ve vymezení Polska ve 20. století
Druhá polská republika– Polsko se stalo nezávislým státem po trojím dělení Polska na konci 18. století znovu až roku 1918, republika se snažila prosadit své územní nároky a dosáhnout hranic z roku 1772=> napětí s okolními státy + několik válek; byla to parlamentní republika do r. 1926, kdy byl uskutečněn státní převrat a zavedena vojenská diktatura
Polsko během 2. světové války– 1939 obsadila Polsko Hitlerova vojska, bylo připojeno ke Třetí říši, po válce se území Polska přesunulo spíše víc na Z než na V
Polská lidová republika– od roku 1952 do 1989, už třetí republika, vymezení Polska podobné dnešku
Třetí republika– po pádu komunismu, cíl transformovat ekonomiku, dnešní Polsko
Česko-slovenské soužití
Československo– 1918- 1993, vznik po 1. světové válce, nástupnický stát Rakouska-Uherska
Soužití– vztahy mezi Čechy a Slováky byly problematické už během 19. století- většina Slováků chtěla žít v 1 státě s Čechy a využívat výhod většího územního celku, na druhé straně chtěli samostatně rozhodovat o svých záležitostech=> snaha o autonomii Slovenska i v ČSR=> 1939 samostatný Slovenský stát
-problém roku 1989, kdy se měl prezidentem stát Havel=Čech, ale Dubček se stal předsedou Sněmovny národů=> problém zažehnán
–napětí– Havlův návrh na změnu státu- z ČSSR na ČSR, ale Slováci chtěli Česko- Slovensko, aby bylo jasné, že se federace skládá ze 2 národních států=> 2 návrhy (pro ČR ČS federativní republika a pro SR Č-s. federativní republika)- ale nakonec Česká a Slovenská Federativní Republika
–1992– nová ústava Slovenské republiky, která neuznávala suverenitu ČSFR=>postupný zánik federace
Evropské Rusko- vliv ruské politiky na „satelitní státy“
Vznik SNS– po roce 1991 došlo k rozpadu SSSR a vzniku volného společenství Svazu nezávislých států (SNS); oficiální politika Ruska toto území stále vnímá minimálně jako „blízké zahraničí“, podobně jako bývalé socialistické státy Evropy
Národnostní a etnické nepokoje na území SNS
Národnostní a etnické nepokoje– přesuny obyvatel jiných národností na ve státech bývalého SSSR, participace Rusů na nových elitách
Maďarsko
-hl. m. Budapešť, parlamentní republika
–přírodní podmínky– nížiny- Uherská nížina (Panonské pánve), Karpaty– tektonický zlom (S) => termální a minerální prameny
–podnebí– mírné kontinentální- srážkový stín (Alpy)
–vodstvo– Dunaj, Tisa- dopravní cesty, zavlažování
–přírodní krajiny– stepi=pusta
–obyvatelstvo– 98,6% Maďaři- někteří na Slovensku a v Rumunsku; římskokatolické náboženství ; venkovské obyvatelstvo (zemědělství); 1/5 v hl. m.
–hospodářství– černozemě=> zemědělství– obiloviny (pšenice, kukuřice), tabák, slunečnice, zelenina, rajčata, papriky, okurky, melouny, meruňky, broskve; chov prasat, drůbeže
–průmysl– potravinářský, chemický- umělá hnojiva; strojírenství- zemědělské stroje; těží bauxit=> hliníkárna
–cestovní ruch– lázeňství- na S minerální prameny; hl. m. , jezero Balaton; Segedín, Debrecín
Slovensko
– hl. Bratislava
-vzniklo rozdělením ČSR 1993, ½ obyvatelstva a rozlohy co my
–obyvatelstvo– Slováci, Maďaři (10%) na J- jsou tam i dvojjazyčné názvy, maďarské školy- VŠ se nepodařila; hodně Slováků v ČR
–přírodní podmínky– hornaté- Karpaty (třetihory)- Gerlachovský štít; na J pohoří sopečného původu=> termální prameny; JZ- Uherská nížina
–podnebí– mírné- teplá, suchá léta v nížinách
–vodstvo– úmoří Černého moře, na hranici Dunaj- doprava; řeka Váh a další- energie (1/3- 1/3 v jaderných a 1/3 v tepelných)
–ekonomika– rozvíjející se stát, člen Eurozóny; nadnárodní firmy si zde zbudovaly závody=> auta, domácí spotřebiče
–zemědělství– a, hornatý S– chov ovcí (vlna, mléko)
b, J– zelenina, slunečnice, tabák, ovoce
–cestovní ruch– Tatry, Karpaty; krasové oblasti- Slovenský ráj; lázeňské oblasti na J
-na Z Slovenska vyšší životní úroveň než na V
-Bratislava, Košice, Prešov, Žilina, Nitra,…
Polsko
– hl. m. Varšava, republika- rozdělená do vejvodství
–obyvatelstvo– málo menšin
–přírodní podmínky-nížiny, na J se reliéf zvyšuje, ovlivněno ledovcem-Mazurská jez.(jachty), morény
–podnebí– mírné- dost srážek
–vodstvo– hustá síť; Odra, Visla- dopravní cesty, průmysl
–přírodní krajiny– smíšené lesy- vykácené
–hospodářství– zemědělství– exportní, levnější (dotace od EU do zemědělství), obiloviny (žito, ječmen), brambory, zelenina (kořenová, listová), chov skotu- pro masu
–průmysl– umělá hnojiva, zemědělské stroje, potravinářství
– Horní Slezsko– soli, síra, černé uhlí, železná ruda, barevné kovy=> energetika, hutnictví, chemický
–průmyslová města– Krakow, Katowice
–cestovní ruch– moc ne, málo historických památek, hlavně Krakow, Mazurská jezera, na SV jsou národní parky- zubr evropský, přístav Štitín- kotví zde české lodě
Ukrajina
-hl. m. Kyjev, poloprezidentská republika
-v Kyjevě 2 směry- proruský vs. proevropský=> občanská válka, svrhnul se prezident
–Krym– připojil se k Rusku, Ukrajina se území nedobrovolně vzdala
–přírodní podmínky– nížinatá, rovinatá, jen na Z Karpaty
–podnebí– mírné- málo srážek; i středomořské na J
–vodstvo– velké řeky, Dněpr, Dněstr- doprava, přehrady-energie, zavlažování
–přírodní krajiny– stepi (nížinatá oblast, dobrá půda) a smíšené lesy (Z, jsou zachovalé)
-obyvatelstvo– Ukrajinci a Rusové (Krym); ukrajinština, ruština; pravoslaví; nejvíce obyvatel na V
–hospodářství– vazby na Rusko=> nedostatek nerostů (po konfliktu)
–nerostné suroviny– V, Donbas- průmyslová oblast- železná ruda, barevné kovy=> těžký průmysl- hutnictví, strojírenství, chemický
–zemědělství– kvalitní, obilí, brambory, cukrová řepa- dováží se do Ruska
–cestovní ruch– Krym, město Oděsa
–Z– nejchudší, zemědělství, proevropská část
Moldavsko
-hl. m. Kišiněv, poloprezidentská republika
-částečně autonomní regiony- Gagauzsko a Podněstří
–přírodní podmínky– nížinatý, rovinatý
–podnebí– mírné, vnitrozemské
–vodstvo– Prut- hranice s Rumunskem; Dněstr- vodní přehrady
–přírodní krajiny– vykácené původní lesy, přeměněné na zemědělskou půdu
–obyvatelstvo– Moldavané, Ukrajinci, Rusové, Gagauzové, Rumuni; moldavština; v létě chodí migranti do zemí EU za prací
–ekonomika– chudší, zaostalejší; Rusko– obchodní partner=> závislost
–zemědělství– kvalitní půdy; zelenina, ovoce, víno, tabák
Bělorusko
-hl. m. Minsk, republika, prezident trochu diktátorská politiku-manipulace voleb, nesvoboda slova
–přírodní bohatství– malé
–ekonomika– závislé na Rusku, dřív se k nim chtěli připojit
–přírodní podmínky– rovinaté, bažiny- povrchová voda špatně odtéká
–vodstvo– SZ úmoří Baltského moře- Němen, Dvina; Dněpr- Černé moře; dopravní cesty, elektrárny
–přírodní krajiny- smíšené lesy a zemědělská půda-pastviny
–zemědělství– obiloviny, zelenina, nenáročné plodiny
–průmysl– hl. m., strojírenství- elektrotechnika, nákladní auta, zemědělská technika
Rusko
-hl. m. Moskva; federativní, největší stát na světě, světová velmoc (Rusko vs. USA)
–přírodní podmínky– a, Evropská část– menší členitost, mírné podnebí, velké řeky, lesy- příznivé
b, Asijská část– extrémy- rozsáhlé nížiny, vysoká pohoří na J, velké teplotní rozdíly, Verchojanské pohoří (největší teplotní rozdíly -40°C- 25°C); S- velmi chladné (chladné větry), na J ubývá srážek=> stepní oblasti (u Kazachstánu)
–obyvatelstvo– hodně v Evropě, málo v Asii (pohoří Ural); Rusové, Čečenci (autonomní oblast Čečensko), Evenkové, Tataři; hodně národnostních menšin- Ukrajinci, Kazachové, Lotyši; hodně Rusů ve státech bývalé SSSR- Ukrajina, Lotyšsko, Moldavsko
–ekonomika– hospodářská velmoc, patří mezi nejvyspělejší, ale ne tak dobré HDP
–průmysl– ne moc moderní, ale těžký- těží nerosty- vyváží=> hutnictví, výroba energie, chemický, těžké strojírenství, stavební-vývoz
–elektrická energie– tepelné, vodní- Volha, Jenisej; jaderné
–zemědělství- špatné, na J Evropy stepi=> dováží- dřív z Ukrajiny
-Petrohrad=„Benátky severu“, carský palác, muzea;Volgograd, Nižnij Novogorod, Vladivostok-Dálný V
–nerostné bohatství– v asijské části=> doveze se to do Evropy- tady se zpracuje=> vývoz
–lehký průmysl– pro spotřebu na domácí trh
–transsibiřská magistrála– Moskva=> Vladivostok; nejdelší železniční trh, dovoz nerostů (i přes vodu)
–kvartér– vesmírný výzkum
–součástí bývalého SSSR bylo dne 14 samostatných států– Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko, Litva (Evropa), Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie (státy Zakavkazska), Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán (stř. Asie)
Chorvatsko
-hl. m. Zábřeh, republika
–přírodní podmínky– vnitrozemí nížinaté, mírné, suché; řeky Sáva a Dráva; pobřeží hornaté (Dinárské hory), suché, macchie, pinie
-ekonomika– S zemědělství, průmysl; pobřeží méně zalidněné, jen rybolov/subtropické plodiny
–cestovní ruch– významné pobřeží; Dubrovník, Zadar, Rijeka, Split
-byly hodně zničené cesty=> rychle obnovili- dálnice Split => Dubrovník, spojuje rakouskou a slovinskou hranici; od 2013 EU
Bosna a Hercegovina
-hl. m. Sarajevo, republika
-chudý stát
-hornatý (Dinárské hory), na S nížina
–ložiska nerostů– moc nevyužívá
-převládá islám
-řeší národnostní problémy se Srby- dnes se Srbové po válce vrací k majetku
Srbsko
-hl. m. Bělehrad
–přírodní podmínky– hornatý
–ekonomika– chudý stát
–zemědělství– moc ne
Makedonie
-hl. m. Skopje
-hornatý
–zemědělství– chov ovcí a skotu, na svazích hor víno
Černá Hora
– hl. m. Podgorica
–přírodní podmínky– čisté prostředí, soutěsky
–cestovní ruch– pobřeží a vnitrozemí
Kosovo
-hl. m. Priština
-chudý, dost Albánců– islám
Albánie
-hl. m. Tirana
-dřív socialistický stát, nejchudší z Evropy; islám
-hornatý, obyvatelstvo na pobřeží
–cestovní ruch moc ne– i okradení
Rumunsko
-hl. m. Bukurešť, republika
–přírodní podmínky– stř. Karpaty, V a Z nížiny- Uherská a Rumunská
–podnebí– v horách drsné- chladné, více srážek; v nížinách teplo a sucho (srážkový stín)
–vodstvo– úmoří Černého moře, Dunaj (státní hranice), Prut- zavlažování
–obyvatelstvo– národnostní menšiny- Maďaři, Moldavané; hodně Rumunů v Moldavsku; Banád– oblast v horách, žijí tu Češi; hodně Romů; málo v Karpatech, nejvíce Z a J
–nerostné bohatství– Z, barevné kovy, železná ruda
–průmysl– Temešvár, těžký; ropa– V, vyváží=> chemický průmysl- Galati, Iasi
–zemědělství– J a střr., textilní, potravinářství; obiloviny, tabák, slunečnice, meruňky, broskve- moc nevyváží; víno
–cestovní ruch– hory- Karpaty, lyžařská střediska, i v létě- krajina je málo přeměněná; pobřeží Černého moře- delta Dunaje (CHKO), písčité pláže; Constenta– přístav; Dacia– auta
Osnova
- Geografická poloha a vymezení regionu- vznik, vymezení regionu, státy
- Charakteristika přírodních podmínek- podnebí, povrch
- Základní charakteristiky obyvatelstva a hospodářství
- Změny ve vymezená Polska ve 20. století
- Česko-slovenské soužití
- Evropské Rusko- vliv ruské politiky na „satelitní státy“
- Národnostní a etnické nepokoje na území SNS
- Bývalé socialistické státy- Slovensko, Maďarsko, Polsko
- Státy východní Evropy- Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Moldavsko
- Státy bývalé Jugoslávie- Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Černá Hora, Kosovo
- Zbylé Balkánské státy- Bulharsko, Rumunsko, Albánie