Pedosféra

Pedosféra je půdní obal Země. Věda, která se zabývá půdou se nazývá pedologie. Půda má dvě složky – anorganickou a organickou.  Mezi anorganické části se řadí úlomky hornin, půdní voda, půdní vzduch (větší obsah CO₂), apod. Organické části jsou živé a neživé. Živé složce se říká edafon. Zooedafon se dělí na makrozooedafon a mikrozooedafon. Fytoedafon jsou pak rostliny. Neživé složce je humus. Humus jsou odumřelé zbytky rostlin a živočichů.

Vlastnosti půdy

• Úrodnost – udává schopnost půdy poskytovat rostlinám důležité látky
• Pórovitost – určuje kolik volných prostorů je v půdě
• Struktura – určuje schopnost půdy seskupovat se a vytvářet hroudy (jemně hrudkovitá, zrnitá, deskovitá), záleží na vodě, jílu apod.
• Zrnitost – 1) podle velikosti zrn (větší než 2mm – skelet, menší než 2mm – jemnozem, menší než 0,01mm – jíl, 0,01-0,1mm – jemný písek, 0,1-2mm – písek) 2) podle zastoupení jílu (nad 75% – jílové půdy, jíly, 75-60% – jílovité půdy, 60-45% – jílovito-hlinité půdy, 45-30% – hlinité půdy, 30-20% – písčito-hlinité půdy, 20-10% – hlinito-písčité půdy, méně než 10% – písčité půdy, žádný jíl – kamenité půdy) 3) podle zemědělské praxe se půdy dělí na těžké (vysoký obsah jílu, špatně se obdělávají, špatně propouští vodu, jílovité a jílové půdy), středně těžké (hlinité, jílovito-hlinité, písčito-hlinité), lehké (písčité, hlinito-písčité)
• Barva – určena minerály
• Reakce – kyselá, zásaditá, neutrální půda

Vznik půdy

       Půda vzniká půdotvornými procesy, což je souhrn chemických, mechanických a biologických dějů v půdě. Půdu ovlivňuje reliéf, matečná hornina, srážky, vítr, podnebí, živočichové, člověk, podzemní voda.

·         Primitivní půdotvorný proces = zvětrávání horniny a hromadění humusu

• Illimerizace = přesun jílových částic z horní části do spodní pomocí vody
• Podzolizace = chemický proces při kterém se rozkládají minerální části vlivem kyselin
• Černozemní půdotvorný proces = hromadění velkého množství humusu z kořenového systému stepní vegetace
• Hnědnutí = chemické zvětrávání při kterém vzniká jíl bohatý na křemík, mírný pás
• Laterizace = vznik oxidů železa a hliníku (červené a žluté zabarvení), v tropech (teplo+vlhko)
• Oglejení = půda je periodicky provlhčována spodní vodou, vzhled mramoru, vybělení
• Glejový proces = půda je stále provlhčená, světlý až namodralý horizont
• Halogenní procesy = pohyb solí v půdě
• Antropogenní procesy – způsobeny člověkem, meliorace = zvýšení úrodnosti půdy, degradace = znehodnocení půdy

Typy půd

Typ půd se určují podle půdních horizontů, liší se barvou a půdotvornými procesy.

A – vrchní humusový horizont

B – obohacený horizont o minerály

C – matečná hornina

D – jiná hornina než mateřská

Ca – obohacený vápníkem

                         G – glejový horizont, trvale provlhčený

• červenožluté půdy – rovník, vznikají laterizací vlivem teplého a vlhkého podnebí
• červené půdy savan – slabší laterizace, v období sucha je na povrchu železitá půda
• pouštní půdy – kamenité, písčité, štěrkovité, malé množství humusu, hromadění solí
• černozemě – stepi, obsahují jen horizonty A a C, černozemní proces, A je velmi silný
• kaštanové půdy – ve velmi suchých stepích, vrchní horizont je slabší než u černozemě
• hnědozemě – 3 horizonty, A světlý, slabý, B velký, illimerizace, v nížinách do 450m, mírně teplé a vlhké podnebí
• illimerizované půdy – ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí, tři horizonty
• hnědé půdy – v mírném podnebí, v lesích, hnědnutím, nejsou moc hluboké, kyselé
• podzoly – ve vlhkém a chladném podnebí, vyšší oblasti, podzolizací, světle šedý A, hnědý B
• půdy tunder a polárních oblastí – malé množství humusu, permafrost

Vertikální zonálnost půdních typů

• nivní půdy – říční náplavy, zaplavovány, nejnižší oblasti, A, C, provlhčená vrstva G
• lužní půdy – dál od toků, velmi úrodné, černice = A je velmi černá
• černozemě
• hnědozemě
• illimerizované půdy
• hnědé lesní půdy
• podzolové

Azonální půdy

Nejsou rozšířeny podle zeměpisné šířky nebo nadmořské výšky. Určují se podle podloží a podzemních vod.

• oglejené půdy – ve vlhkých částech nížin, na povrchu mramorované
• glejové půdy – vlhké, nevhodné pro zemědělství
• rankery – obsahují Si, na silikátových horninách, podzolizace a hnědnutí
• renziny – horské půdy, na vápencích, hnědý A
• rašelinné půdy – obsahuje zbytky rašeliníku (T)
• bažinné půdy – ve vlhkých oblastech, hodně organických zbytků
• slané půdy – obsahují sůl
• andosoly – úrodné půdy v okolí sopek
• regosoly – v místech, kde byl dříve ledovec