ČR – fyzickogeografické podmínky
Geologické éry:
PREKAMBRIUM
Prahory – Utvářela se prvotní zemská kůra a jádra kontinentů – sedimentace, vulkanismus.
Probíhala předkadomská vrásnění provázená vulkanismem a přeměnou hornin.
(Českomoravská vrchovina) Starohory – Většinu území zaplavilo moře, ve kterém se ukládaly vrstvy břidlic, pískovců, slepenců, vápenců.V moři docházelo k vulkanismu.Na konci starohor začalo kadomské vrásnění, provázené výstupem vyvřelých hornin, přeměnou hornin a ústupem moře.(Chrudim-mořské usazeniny)
PRVOHORY
Doznělo kadomské vrásnění – vulkanismus na Rokycansku a Křivoklátsko, převažovala zde pevnina.
- Kambrium – do středních Čech a na Moravu proniklo moře (usazeniny typu břidlic a drobů)
- Ordovik – pokračovala mořská záplava a začalo kalednoské vrásnění
- Silur – V mořem zalitém Barrendienu a Železných horách se ukládaly vápence a probíhal
podmořský vulkanismus.Moře zaplavilo i část Jeseníků, Drahanské vrchoviny.
- Devon – Moře zůstalo.Začalo hercynské vrásnění.
- Karbon – Hercynské vrásnění vytvořilo mohutné horstvo.Ukládaly se prachovce a jílovce,
ze kterých vzniklo černého uhlí (Kladensko, Plzeňsko, Podkrkonoší)
- žulový masiv (stř. a již.Čechy, Českomoravská vrchovina,Drahanská vrch.)
- Perm – V Podkrkonoší se projevil vulkanismus jako dozvuk hercyn.vrásnění.
(konec společného vývoje Českého masivu a Karpat)
DRUHOHORY
- Trias – pouštní podmínky (souš),horstvo se snižuje.
- Jura – V Českém masívu horstvo bylo rozrušováno erozí.
- Křída – Křídové sedimenty se ukládaly i v mořem zalité Třeboňské a Budějovické pánvi.
alpinské (-himalájské) vrásnění-třetihorní vulkanická činnost.Vyzdviženy Krušné hory, Šumava, Krkonoše, Jeseníky,Brdy.Poklesly Třeboňská a Budějovická pánev,Podkrušno- horské pánve.
flyšové horniny = střídání vrstev písku (ten vzniká sedimenty) a jílu (mořské usazeniny).
TŘETIHORY
- Paleogén
- Neogén – fluviální procesy = říční naplaveniny
- Česká vysočina – vrásnění,vulkanická činnost (Chebsko, Č.středohoří,Doupovské hory)
- Vznik kerných pohoří (Krkonoše, Šumava).
ČTVRTOHORY
- Pleistocén
- Holocén – střídání dob ledových a meziledových
- horské ledovce – Krkonoše – jezera
- Šumava – 5 jezer
- Jeseníky – usazování písků a spraše
- pevninské ledovce – ze S do Moravské brány
(Opavsko, Ostravsko, Frýdlantské, Liberecko)
- tvorba půd, vznik jeskyní
V Českém masívu převládají horniny:
O žula – hlubinná vyvřelina, účinkem vnějších činitelů a odnesením vrstev na povrch O čedič,znělec – povrchová vyvřelina (konec třetihor, Č.středohoří, Doupovské h., Komorní hůrka u Fr.L, termální prameny, Říp u Prahy, Ralsko, Kozákov. O pískovec – účinkem vnějších činitelů různé tvary: skalní věž(města) skalní brány-Bravčická brána pokličky-Kokořínsko
- Labské pískovce, Adršpačskoteplické skály, Český ráj, Prachovské skály
O vápence – nejčastěji Doupovské hory (prvohory), účinkem tekouí podzem.vody Mor.Kras, Č.kras-Beroun, Hranický K.(nejhlubší propast v ČR-Hranická) Javořiký K., Mladečský K.
Pangea – před 325mil. let tvořil pevninu tento velký kontinent.V obd.jury se rozdělila na 2 části: Laurasie – S Amerika, Eurasie Gondwana – J Amerika, Afrika, Arabský pol., indický subkontinent, Austrálie, Antarktida
4 provincie : Česká vysočina Západopanonská pánev Západní Karpaty Středoevropská nížina
10 subprovincií Geomorfologická regionalizace nejdete podrobně v atlase Česká republika nové vydání.