Austrálie, Oceánie
- Poloha, rozloha
- Přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, podnebí, vodstvo, půdy, přírodní krajiny, nerostné bohatství)
- Socioekonomické poměry (obyvatelstvo, vývoj osídlení, postavení v rámci celosvětového hospodářství)
- Světový oceán
Poloha, rozloha
- Dohromady samostatný světadíl
- Rozloha 8 900 000 km2 (nejmenší kontinent)
- Východní část jižní polokoule
- Svou polohou odléhá od ostatních kontinentů, nejblíže k Asii
- Rozloha ostrovů 1 200 000 km2
- Největší ostrov -> Nová Guinea (2. Největší ostrov světa)
AUSTRÁLIE terra australis = jižní země
Základní informace
- Rozloha: 7 686 850 km2
- Hlavní město:Canberra (332 000 obyv.)
- Forma vlády: parlamentní federativní
- Počet obyvatel (2009):21 262 641
- Úřední jazyk:angličtina
Přírodní poměry
- Jižní polokoule – obklopena Indickým a Tichým oceánem
- Málo členité pobřeží – severovýchodní pobřeží Velká útesová bariéra ->největší korálový útes
- Nejméně hornatý kontinent – průměrná nadmořská výška pod 300 m
- téměř třetina povrchu – pouště
- tři základní orografické oblasti:
- Západoaustralská tabule – více jak polovina země
- Středoaustralská pánev
- Východoaustralské pohoří
- Západoasutralská tabule
- Západní část kontinentu
- Zarovnaný reliéf (geologický podklad – prahorní a starohorní horniny (australský štít) překryté usazeninami)
- Ve středu tři pouště – Velká písečná, Gibsonova, Viktoriina
- MacDonellovo pohoří, Musgraveovo pohoří – přes 1500 m
- Středoasutralvá pánev
- Od severu až k jižnímu pobřeží
- Převažují roviny do 100 m – tvořeny hlavně sedimenty
- Východoaustralské pohoří
- Častý název i Velké předělové pohoří
- Východní pobřeží, pokračuje i do Tasmánie
- Australské Alpy – nejvyšší hora Austrálie Mt. Kosciusko 2 228 m
Podnebí
- Jednotvárné (malá členitost reliéfu)
- Obratník Kozoroha – klimatický předěl – 2 oblasti – S tropická (1/3) a J subtropická (2/3)
- Vnitrozemí (=outback) – celoroční horko a sucho – kolem 30°
- Nerovnoměrné rozložení srážek – dostatek:
- Severní část pevniny -> letní monzun (vane v prosinci, lednu)
- Východoaustralské pohoří + jihovýchod -> jihovýchodní pasát
- Většina území – velmi nízké srážky – nejsušší kontinent
- Sluneční záření
- velmi intenzivní (hlavně na jaře)
- 140 000 lidí onemocní ročně rakovinou – kolem 1000 lidí zemře
- Vzdušné proudění
- tropické cyklóny (hurikány) – willy-willy (australský název) – SZ a SV pobřeží, červen až červenec (jejich zima)
- hot winds – horké větry, které spalují pastviny, z vnitrozemí na J a JV, jejich léto
Vodstvo
- jen menší vodní toky – kvůli nedostatku srážek
- více než polovina pevniny – bezodtoké oblasti, které nemají spojení s oceánem
- Murray + Darling – největší říční systém
- Darling – nejdelší řeka
- Murray – největší řeka
- Množství vody v řekách závislé na srážkách – většina toků vysychá
- Stálé vodní toky pouze na jihovýchodě
- Creek = australské řeky s občasným tokem
- jezera občasná, většinou se slanou vodou – vysychají – Torrensovo, Eyreovo
- Eyreovo jezero – největší slané bezodtoké jezero
- Artézská podpovrchová voda (podpovrchová voda, která je pod tlakem)
- Artézské pánve – asi 1/3 kontinentu – čerpání vody, částečné řešení nedostatku vody
Fauna, flóra
- Velmi unikátní – převládají endemické druhy (kvůli dlouhé izolaci kontinentu)
- Rozšíření vegetace ovlivněno nerovnoměrným rozložením srážek
- Severní pobřeží (vlhké a teplé) – tropické deštné lesy
- Blahovičníkové lesy (eukalyptus) – 95% všech australských lesů
- Směrem do vnitrozemí lesy přecházejí v travnaté stepi – až k pouštím
- Fauna – nedostatek vyšších savců
- Pes dingo – jediná šelma
- Vačnatci – tradiční představitelé – koala, klokani
- Ptakopysk, ježura, emu, krokodýl…
- Množství druhů přivezli evropští přistěhovalci během 19. a 20. století
- Divocí králíci – 24 kusů v polovině 19. století – za 90 let – 5 miliard
nemají přirozeného nepřítele => přemnožení
největší ekologická katastrofa v Austrálii – vypíjeli napajedla, zranění kvůli norám
nasazena myxomatóza – redukce na 1/10
- Introdukce = zavlečení (úmyslné i neúmyslné) nepůvodních druhů fauny a flóry – ohrožují původní druhy
Nerostné bohatství
- rozsáhlé přírodní bohatství, vývoz do Japonska
- železná ruda ( 3.místo v těžbě, ale 1. místo v exportu), černé uhlí – JV a SV (v těžbě mezi první desítkou na světě), bauxit – více jak 1/3 světové těžby,hlavně Yorský poloostrov
- olovo, zinek – 1.místo
- 40% světové těžby drahých kamenů – opály 95% – naleziště Cooker Pedy – „bílý muž v díře“, celé město v zemi
- uhlí – stejná hodnota zásob jako ropy v Perském zálivu – vystačí asi na 180let
- uran, Mn, Ni, hnědé uhlí
Obyvatelstvo
- Počet obyvatel (2009):21 262 641
- Hustota zalidnění: 2,8 obyvatel/km2
- 94% běloši evropského původu (hlavně britský a irský původ)
- Typická přistěhovalecká země – maximum přistěhovalců 1851 – 1951
- Domorodí obyvatelé Austrálci (Aborogines – černá rasa) – dnes v severních oblastech
- Nerovnoměrné osídlení, většina obyvatel na jihovýchodě nebo kolem pobřeží
- Vnitrozemí téměř neobydlené (farmy)
- 90% obyvatelstva žije ve městech – jeden z nejvyšších stupňů urbanizace ve světě
- Aboriginies – do 1962 neměli občanská práva, do sčítání lidu poprvé zahrnuti v roce 1971
Náboženství
- 64 % obyvatel se prohlásilo za křesťany – katolická církev (26 %), anglikánská církev (19 %)
- Nekřesťanská náboženství 5 %
- Bez vyznání 19 %
Vývoj osídlení
- První přistěhovalci – před cca 40 000 lety z jihovýchodní Asie – předci původních Aboridžinců
- 1606 – poprvé prokazatelně spatřen Evropany – zůstával stranou zájmu, pro svoji odlehlost – Nové Holandsko
- Cook – 1770 objeveno východní pobřeží Austrálie, prohlásil území za majetek brit. koruny
- Zpočátku Británie posílala do Austrálie trestance – po vypršení trestu jim přidělovala pozemky, aby tak vytvořili bělošské osídlení Austrálie
- Postupně přicházeli i běžní kolonisté
- 1851 – zlatá horečka – osídlování v několika vlnách – zapříčinily vytlačení původního obyvatelstva do pouštních oblastí
- Od 60. let 20. stol. – převažuje přirozený přírůstek nad přistěhovalectvím
Postavení v rámci celosvětového hospodářství
- Ekonomicky se Austrálie řadí k vyspělým státům
- Klíčový význam – těžba nerostných surovin
- Zpracovatelský průmysl se jen těžce vyrovnává s konkurencí výrobků z jihovýchodní Asie
- Mimořádný význam zemědělství – živočišná výroba – ovce, skot (7x víc ovcí než lidí)
- Produkce a export vlny a skopového masa – Austrálie 1. místo ve světě
- 12% celosvětového počtu ovcí a země produkuje 25%světové výroby vlny
- významný světovým vývozcem pšenice
Čas
- rozdělení do tří časových pásem
- východní čas, centrální čas, západní čas
- centrálně západní čas, platí jen na poměrně úzkém pruhu kontinentu-toto časové pásmo je široké jen 30 km a čas se posouvá o 30 minut
- Některá města nepoužívají čas podle své zeměpisné polohy (ačkoliv leží geograficky ve východním pásmu, používají centrální čas)
- některé státy používají letní čas a jiné ne
OCEÁNIE
Základní informace
- velké množství ostrovů rozptýlených v Tichém oceánu
- rozloha: 1 200 000 km2
- počet obyvatel: 11 800 000
- úřední jazyk: angličtina a francouzština
- tři hlavní skupiny ostrovů
- Melanésie – větší ostrovy a souostroví ležící na S a SV od Austrálie (od nové Guineje po Fidži)
- Mikronésie – severněji, skládá se většinou z malých korálových ostrovů (Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy)
- Polynésie – na východ od Mikronésie a Melanésie (i Nový Zéland a Havajské ostrovy)
Přírodní poměry
- ostrovy:
- kontinentální – Nový Zéland a další drobné ostrovy
- sopečného původu – převažují, v Polynésii, Havajské ostrovy
- korálové (atoly) – v teplých mořích
- Podnebí – tropické,oceánské
Obyvatelstvo
- Původní obyvatelé se liší barvou pleti
- Melanésané – tmavá
- Mikronésané – hnědá
- Polynésané – světlejší
- Na Novém Zélandu žijí Maorové
- Převahu evropského obyvatelstva mají pouze Havajské ostrovy a Nový Zéland
Nový Zéland
- Hospodářsky nejvyspělejší stát této oblasti
- Tvoří ho dva velké ostrovy – Severní a Jižní (odděleno Cookovým průlivem) +menší ostrůvky
- Nejbližší pevnina – 2000 km vzdálená Austrálie
- m. Wellington
Podnebí
- Větry vanoucí od oceánu udržují mírné a vlhké podnebí se silnými srážkami na Z pobřeží
- Severu – horko a deštivo
- Jih země + větší výšky – chladněji
Obyvatelstvo
- počet obyvatel 4 000 000 (odhad 2003)
- většina evropského původu
- významná menšina – Maoři (9,2%)
- Maorština je vedle angličtiny úřední řečí
- Většina (75%) obyvatel žije na Severním ostrově a ještě o něco vyšší podíl ve městech
Hospodářství
- Zemědělská země
- Na každého obyvatele připadá podle odhadů asi 20 hospodářských zvířat
- Ovce – zdroj proslulého jehněčího a vlny – vývoz do celého světa
- Pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka, vzrůstá počet vinic – vysoce kvalitní víno
- Nerostné zdroje nejsou velké, ale téměř stačí krýt spotřebu
- Hlavní obchodní partneři – Austrálie, Japonsko, USA a členské státy Evropské unie
Světový oceán
- Cca 71% povrchu Země, 361,3 mil. km²
- Dělí se na 4 oceány
- Tichý oceán
- Atlantský oceán
- Indický oceán
- Severní ledový oceán
- Hranice určuje obrys břehové linie, morfologie dna, fyzikální a chemické vlastnosti vod
- Střední hlouba dosahuje 3790 m -> s výjimkou Sev. ledového oceánu (1200 m) je poměrně vyrovnaná
- Voda oceánu a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob vody
- Průměrná slanost vody (salinita) je 35 promile
- Zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla – významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety
Tichý oceán (Pacifik)
- 179,7 mil km², (asi 35% povrchu Země) -> největší
- Po celém obvodu obklopen systémem hlubokooceánských příkopů
- Místa častých zemětřesení a sopečné činnosti (sopečné ostrovy + podmořské hory)
- Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh
- Nejhlubší příkop -> Mariánský příkop 11 034m (nejnižší bod)
- Zasahuje do všech podnebných pásem (rozdíly v teplotě a salinitě)
- Nejlépe vyvinutý systém proudů -> vliv na podnebí kontinentů
- Nejbohatší svět organismů ze všech oceánů – hlavně oblasti korálových útesů
- Velký význam na rybolov (2/3 úlovků mořských ryb)
- Námořní doprava (významné světové přístavy – Singapur, Kobe, Šanghaj…)
Atlantský oceán
- 106,5 mil. km2 -> druhý největší
- Velmi členité pobřeží – poloostrovy, ostrovy, zálivy, průlivy, okrajová + vnitřní moře
- Nejhlubší příkop – Portorický příkop 8 648 m
- Zasahuje do všech podnebných pásem (rozdíly v teplotě a salinitě)
- Středoatlantský hřbet -> hlavní útvar oceánského dna
- Od Islandu k jihu, 20 300 km na vzdálenost => nejdelší horské pásmo na Zemi
- Osou hřbetu probíhá úzké hluboké údolí (rift) -> četná zemětřesení, sopečná činnost, únik horkých vod a plynů
- Oceánské ostrovy – vznik sopečnou činností (Azory, Sv. Helena)
- Kontinentální ostrovy – blízko při pobřeží, oddělily se od kontinentu (Grónsko, Britské o. …)
- Oceánské proudy -> výrazný vliv na podnebí Evropy
- Systém Golfského + Severoatlantského proudu -> oteplení severozápadní Evropy
- Rozsáhlé šelfové oblasti -> ložiska ropy a zemního plynu
- Polovina všech námořních přeprav
- Největší světové námořní přístavy (Rotterdam)
Indický oceán
- 73,556 milionu km² -> třetí největší
- Převážně v oblastech jižní polokoule (hlavně v tropickém a subtropickém podnebném pásu)
- nejteplejší světový oceán
- Masivní hřbety, rozsáhlé pánve, korálové útesy
- Nejhlubší místo -> Jávský (Sundský) příkop – 7450 m
- Rudé moře -> maximální salinita 42 promile
- Sezónní změny podnebí -> sezónní změny směru mořských proudů v souvislosti se změnami směrů větrů (letní + zimní monzuny)
- 7% na světovém rybolovu (zejména krevety a tuňák)
Severní ledový oceán
- 14 mil. km² -> nejmenší světový oceán
- Převážně oblasti za severním polárním kruhem
- Nejmenší průměrná hloubka
- Nejnižší salinita
- Arktická pánev -> střední část oceánu
- Pokryta ledem o mocnosti 3-4 metry – odtává během letního období pouze v okrajových mořích při pobřeží
- tři druhy polárního ledu:
- polární – pokrývá větší část oceánu, jeho tloušťka je až 50 m, v létě taje a tloušťka se zmenšuje až na 2 m
- tabulový – vzniká na okrajích oceánu, maximální tloušťka je 2 m. Led je polámaný a ledové kry na sebe narážejí, v období maximálního rozsahu pokrývá asi 12 mil. km²
- rychlý led – tvoří se mezi tabulovým ledem a pobřežím
- Šelf pobřežních oblastí -> nerostné bohatství