SOCIOLOGIE
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ………………………………………………………………………………………………………1
ZÁKLADY SOCIOLOGIE ……………………………………………………………………………………………………………………..1
FUNKCE SOCIOLOGIE ………………………………………………………………………………………………………………………..1
PARADIGMATA SOCIOLOGIE ……………………………………………………………………………………………………………..2
DĚJINY SOCIOLOGIE ……………………………………………………………………………………………………………………..3
OBDOBÍ VELKÝCH TEORIÍ ………………………………………………………………………………………………………………….3
OBDOBÍ VELKÝCH VÝZKUMŮ …………………………………………………………………………………………………………….4
OBDOBÍ VELKÉHO HLEDÁNÍ ……………………………………………………………………………………………………………..4
METODY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU ……………………………………………………………………………………4
TECHNIKY SBĚRU DAT ……………………………………………………………………………………………………………………..4
SOCIALIZACE ………………………………………………………………………………………………………………………………….5
ZPŮSOBY SOCIÁLNÍHO UČENÍ …………………………………………………………………………………………………………..6
USPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNOSTI …………………………………………………………………………………………………………….6
Sociální nerovnosti …………………………………………………………………………………………………………………..6
Stratifikační teorie …………………………………………………………………………………………………………………..8
SPOLEČENSKÁ SKUPINA …………………………………………………………………………………………………………………..8
Agregát ………………………………………………………………………………………………………………………………………9
Dav ……………………………………………………………………………………………………………………………………………..9
Rozdělení sociálních skupin …………………………………………………………………………………………………….9
Malá sociální skupina …………………………………………………………………………………………………………… 10
Skupinové konflikty ……………………………………………………………………………………………………………… 10
Stránka | 1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
jedna z věd společenských
o zabývá se popisem společnosti
o zkoumá chování člověka ve společnosti
jaký vliv má společnost na člověka a jak člověk funguje v různých společenských vztazích
o má vliv společnosti na vývoj individuality jeho osobnosti
jako samostatná věda se vytvořila stejně jako politologie v první polovině 19. století
o příčiny: filozofové považovali za důležité, popsat přesněji vývoj společnosti
o snahy popsat společnost byly dávno
součást filozofie
první osobností s nápadem zavedení nové vědy byl francouzský filozof Auguste Comte
o položil prvotní základy pro nově vznikající obor
o snažil se objektivně popsat společnost
vycházel z pozitivismu
pozitivismus
o objektivní, vědecký a podrobný popis světa a společnosti
ZÁKLADY SOCIOLOGIE
nelze používat definice a přesná vymezení
zůstává multiparadigmatickou vědou
o pojmy lze vysvětlovat z různých úhlů pohledu
souvisí s ní i jiné vědní disciplíny
o kulturní antropologie (kultury jednotlivce v závislosti na prostředí, národnosti apod.)
o demografie (zkoumá migraci, porodnost, urbanizaci apod.)
o ekonomie (ekonomické principy souvisí s fungováním společnosti)
Karl Marx vysvětluje sociální pohyby obyvatel na základě ekonomiky
o psychologie (motivy sociálního chování)
o politologie
o jazykověda (jazyk jednotlivých sociálních skupin je ovlivňuje)
o matematika, statistika (zpracovávání výsledných dat)
FUNKCE SOCIOLOGIE
1. kritická
o zpochybňuje předsudky
při porozumění jiné sociální skupiny ztrácíme předsudek
zproblematizován jednoznačné vidění světa
2. poznávací a praktická
o vysvětlují jevy ve společnosti
3. ideologická
o v nesprávných rukách by mohla být sociologie nebezpečná
o lze zmařit úsilí nějaké politické skupiny apod.
Stránka | 2
PARADIGMATA SOCIOLOGIE
obecně: specifický úhel pohledu
o souhrn základních domněnek, pojmů, představ určité skupiny vědců na určité téma
Václav Petrusek (zemřel v roce 2012) – doporučuje používat dvě základní paradigmata
o objektivistické
souhrn daných struktur, které vytvořila lidská činnost, ale struktury působí zvenčí
člověk se strukturám přizpůsobuje
systém hodnot, které respektujeme
př.: povinná školní docházka, zákony, placení daní, jazykové struktury
předurčují naše chování
o interpretativní
člověk je ve společnosti aktivním subjektem, nepřizpůsobuje se
opakem objektivistického paradigmatu
člověk interpretuje systém hodnot, čímž je oživují a dávají v platnost
tím je vytvářena společnost
Jan Keller
o český sociologie
významný nejen na české půdě
autor mnoha knih
o interpretativní (shoda s Petruskem)
o konsensuální
konsensus = shoda
sociální řád je založen na minimální shodě (konsensu), která se týká společenských hodnot
40. a 50. léta dvacátého století
dohodnutí základních pravidel, podle kterých se lze řídit
zbytek je dynamický
o konfliktuální
jakási kritika paradigmatu předchozího
vzniklo též ve 40. letech 20. století
je potřeba se ptát, čemu slouží struktura, společenské instituce a organizace
organizace existují díky zájmu některých skupin, které mají převahu nad jinými (mocenské skupiny)
prosazování určitých zájmů
Stránka | 3
DĚJINY SOCIOLOGIE
lze je rozdělit do tří velkých období
OBDOBÍ VELKÝCH TEORIÍ
trvá po celé devatenácté století
sociologie hledá cesta a sjednocený postup
o do chvíle, co pochopí, že není jediné společné cesty
zakladatel sociologie Auguste Comte (1798 – 1857)
o vycházel z pozitivismu
snažil se ze sociologie vytvořit jednu z přírodních věd
o veškeré poznání podle něj mělo být založeno na vědeckých důkazech
o sestavil koncepci vývoje společnosti – Kurz pozitivní filosofie
kniha Kurz pozitivní filosofie
o stádium teologické
společnost v začátcích
víra v nadpřirozené síly, duchy
o stádium metafyzické/abstraktní
nadpřirozené síly nahrazeny pojmy jako podstata apod.
o stádium pozitivní/vědecké
člověk dospívá k poznání, že svět lze poznat pouze vědeckou metodou
vlastním pozorováním a rozumem se člověk snaží odhalovat zázraky světa
nastupují empirické znalosti
Emil Durkheim (1858-1917)
o nástupce Comta
o definoval sociologii jako vědu o sociálních faktech
sociální fakta jsou nezávislé na jedincích, neproměnné, pevně dané
př.: jazyk, morálka…
o sociální fakta utváří společnost
Max Weber (1864-1920)
o zpracoval mnoho témat rozdělujících společnost do skupin
o německý sociolog
definice: sociologie je věda o sociálním jednání
spojená s každodenní lidskou činností, která je smysluplná, konaná za nějakým cílem, konaná pro druhé
př.: tvorba reklamy (výsledek je cílen na druhé)
není úkolem sociologie jenom objektivně popsat lidského soukolí, nýbrž je třeba pochopit fungující společnost
jakou důležitost lidé přikládají svému jednání
zabýval se stratifikací = rozdělení společnosti na různé sociální skupiny
Vilfredo Pareto
o italský sociolog
Karel Marx
Stránka | 4
OBDOBÍ VELKÝCH VÝZKUMŮ
od začátku dvacátého století až do začátku druhé světové války
americká sociologie
o přinesla požadavek na jednotné sjednocení teorií a výzkumy
o proběhla řada výzkumů v mnoha oborech
o přinesla impulz
o výzkumy měly zmapovat společnost a zjistit, na jakých principech pracuje a funguje
OBDOBÍ VELKÉHO HLEDÁNÍ
druhá polovina dvacátého století
je charakterizováno snahou spojit teorie
hledání teoretických předpokladů, které by korespondovaly výzkumům
o teoretikové a praktičtí vědci provádějící výzkumy spolupracují
sociologie zůstává multiparadigmatickou disciplína
o více pohledů na věc, více možných interpretací
METODY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU
každý má několik kroků, které by se měly dodržovat
1. definice úkolu
dané otázky a jejich formulace, co je předmětem výzkumu, jaký způsob bude při výzkumu zvolen (dotazník, pozorování, …), výběr respondentů, apod.
2. realizace projektu
dva typy výzkumu: kvantitativní/kvalitativní
o spíše využívána kvantitativní metody
zjišťováno málo informací o velkém počtu lidí
o kvalitativní
zjišťováno mnoho informací o malé skupině lidí
účelem je jít do hloubky
TECHNIKY SBĚRU DAT
základní metodou je analýza dokumentu
o analýza oficiálních i neoficiálních dokumentů (dopisy, deníky)
celá řada historických událostí a osobností byly lépe pochopeny, díky četbě deníků
o sekundární analýza
studium dokumentů vytvořených za jiným účelem
dotazník
o nejčastější metoda výzkumu
o forma písemná/telefonická/e-mailové
o otevřené otázky/uzavřené otázky
rozhovor
o odpovídání na otázky ústní formou
anketa
o pouze orientační
o má malou vypovídací hodnotu
Stránka | 5
pozorování
o základní rozdělení zúčastněné/nezúčastněné
dále dělení na zjevné/skryté
o sociolog sleduje danou skupinu lidí se snahou popsat principy, které ve skupině fungují, jaká je struktura společnosti
o lze zvolit několik způsobů
sociolog členem skupiny, odhalené povolání – zúčastněné, zjevné
skupina neví, že je pozorována, sociolog je člen skupiny – zúčastněné, skryté
odhalení funkce sociologa, neúčast na jejich životě – nezúčastněné, zjevné
pouze pozorování – nezúčastněné, skryté
o kulturní antropologie
Margaret Meadová
prováděla výzkum na Havajských ostrovech (nezúčastěné, zjevné)
skupina uvedla chybné údaje
experiment
o v dnešní době tato metoda velmi ustupuje do pozadí
o umožňuje poznat vztahy ve společnosti
o velmi náročný
musí být proveden tak, aby bylo možno je reprodukovat
omnibusový výzkum
o spojení několik témat v dotazníku
panelový výzkum
o provádí se na stejných respondentech
o probíhají dlouhodobě
SOCIALIZACE
proces, kdy se postupně začleňujeme do společnosti
o přebíráme pravidla, hodnoty (morální, kulturní)
prostřednictvím socializace jsme schopni se stát součástí společnost, ve které se pohybujeme
resocializace = upevnění a znovu nalezení hodnot a norem (vězení apod.)
primární socializace
o socializace probíhají v úplném počátku našeho bytí
sekundární socializace
o probíhá celý život
při interakci s různými novými situacemi
každý člověk je jí podroben
o v opačném případě se nemůže stát součástí společnosti
o „vlčí děti“
1920 – nejznámější případ dvou sester Mali a Kamali
vyrůstaly s vlčí smečkou, později byly převezeny do civilizace, nepoznali průběh socializace – byly přizpůsobené životu ve smečce
začlenění do civilizace bylo velmi obtížné (obě sestry přežily jen krátkou dobu, musely žít v izolaci)
obdobných případů je zaznamenáno padesát
ani jedno z dětí se nedokázalo bez problémů zařadit do společnosti
výchova ovcemi, dobytkem, medvědy, pštrosy
Stránka | 6
důležitý nástroj pro uchování určité civilizace/kultury
o předkové předávají své kulturní hodnoty svým potomkům
v případě nepředávání si tradic z otce na syna může vést k zániku civilizace
cíle socializace
o jedinec je schopen reagovat na situace ve společnosti
měl by se každých okolností chovat tak, jako by byl pod dohledem (i v soukromí)
o anonymita davu = jedinec vystupuje v závislosti na skupině
o zvnitřnění hodnot a společenských norem = jedinec dosáhne tohoto stavu
normy a pravidla na nás působí zvenku
o časem se přesvědčíme o jejich správnosti
normy přijmeme je za své
socializační činitelé
o rodina, lidé, se kterými přicházíme do kontaktu (učí nás, jak reagovat v daných situacích)
o sociální podmínky, do kterých se narodíme
poměry, ve kterých vyrůstáme
škola, vrstevníci
o velký význam se v dnešní době přisuzuje masovým médiím
ZPŮSOBY SOCIÁLNÍHO UČENÍ
asociace
o v určitých situacích se snažíme využít zkušeností
posilování
o je založeno na formě odměny a trestu
observace/pozorování
o sledujeme, jak se v určitých situacích chovají ostatní, a později je napodobujeme
během svého života zastáváme několik sociálních rolí
o sociální role – syn, vnučka, přítel, předseda třídy apod.
určitá forma chování, která se od jedince očekává v určité sociální situaci
vzorce chování = usnadňuje jedinci žít ve společnosti
distance od role = střetnutí dvou rolí (policista zastihne svoji matku…)
USPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNOSTI
SOCIÁLNÍ NEROVNOSTI
mnoho států se je snaží zmírnit
o vymítit je nemožné a nesprávné
stát jako instituce zajišťuje rovnost občanů jen v některých oblastech
o právní a politická oblast (volby, zákony…)
sociální dávky, stipendia, nadace, charity
o snaha kompenzovat nepřízeň sociálních podmínek
Stránka | 7
meritokratický princip
o zohledňování individuálního výkonu a rovnost příležitostí
o uplatňuje se pro zmírnění sociální nerovnosti
o princip uspořádání společnosti tak, aby byl co nejvíce rovný všem individuím
existují dvě hlediska, která utvářejí strukturu společnosti
o společenský status a moc
pozice ve společnosti
o pozice rozděleny na horizontální a vertikální
v horizontální linii rozdělení společnosti jsou si jedinci rovni
ve vertikální linii rozdělení rozhoduje o postavení kvalifikace, prestiž, autorita, moc…
sociální pozice se může měnit (společnost je dynamická) = mobilita
sociální mobilita horizontální = změna lokality zaměstnání…
sociální mobilita vertikální = povýšení, ztráta zaměstnání…
o sociální pozice mají svoji danou autoritu
moc, kterou jednotlivci v pozicích drží, je akceptována
formální autorita – vyplývá z funkce (nadřízený, policista)
neformální autorita – vyplývá přímo z vlastností jedince
Max Weber
o strukturu společnosti vidí v mocenských vztazích
mocenská moc = panství
lze jej udržovat pouze z pozice
legitimizace = uznání vlastnictví moci od ostatních
o charismatická legitimita = vychází z jedince (propojení s neformální autoritou)
o tradiční legitimita = vychází z tradice (tradičně je uznávaná funkce – král apod.)
o racionální legitimita = úcta k úřadu spíše než k osobě (propojení s formální autoritou)
jedinec předpokládá, že danou funkci na úrovni zastává osoba kvalifikovaná
sociální (společenský) status
o naše sociální postavení ve společnosti
o závisí na mnoha aspektech (vzdělání, majetek, věk, povolání…)
o pojem byl do sociologie zaveden antropologem Ralfem Lintonem
o základní ukazatele postavení: plat, majetek, moc
je hodnocen i životní styl jedince
o status připsaný (askriptivní)
získán bez vlastního přičinění (dědictví, narození do rodiny šlechtice)
o status získaný
získaný vzděláním, zaměstnáním…
vlastním přičiněním
Stránka | 8
STRATIFIKAČNÍ TEORIE
vychází z myšlenek Maxe Webera
lat. stratum = vrstva
zohledňuje politicko-mocenské aspekty
rozdělení se liší podle typu společnosti
o kastovní princip = rozlišování na jednotlivé kasty
společenské vrstvy, které jsou přísně dané a uzavřené (zcela neprostupné)
v jaké kastě se dítě narodí, tak i v té zemře
příslušnost je dědičná, nelze ji změnit
portug. casta = rasa
pojmem lze označit i izolovanou etnickou skupinu
jsou rozděleny na základě náboženství
o stavový princip
systém středověkého rozdělení společnosti
tři stavy: duchovenstvo, šlechta a tzv. třetí stav (měšťané, rolníci…)
jednotlivé vrstvy jsou poměrně dobře prostupné (záleželo na době)
koupení šlechtického titulu, pasování na rytíře, sňatek…
dány zákonem
o třídy
rozdělení podle majetku, vzdělání, moci, vlivu
příslušnost není dána dědictvím
jsou nejvíce prostupné
Karel Marx konkretizoval rozdělení
vyčleňuje se vyšší třída (zaměstnavatelé, manažeři, bankéři…), středí třída (úředníci, specialisté) a nižší třída (zemědělci, dělníci)
střední lze dále rozlišit na vyšší a nižší střední třídu
SPOLEČENSKÁ SKUPINA
lze ji definovat z mnoha hledisek
o člověk je členem mnoha společenských skupin
o mají stejné zájmy, cíl apod.
liší se podle velikosti i délky trvání
o trvalé/dočasné skupiny
rodina
o primární socializace
o jedná se o první sociální skupinu, do které se člověk dostává
o základní a rozšířená rodina (+strýčkové…)
o nukleární rodina = základní rodina – rodiče a dítě, jádro rodiny
o rodiny úplné/neúplné
v rámci neúplných rodin sociolog sleduje, jak rodič zaplňuje místo chybějícího člena
o funkce, které rodina musí plnit ze zákona:
materiální (poskytnutí jídla, oblečení apod.), ochranná (měla by nabídnout pocit bezpečí, uspokojení, …), vzdělávací a socializační (má povinnost poskytnout rodině vzdělání, pomoc se začleněním se do společnosti), biologická (pokračování v rodu)
s proměnou společnosti se mění pohled na pozici rodiny ve společnosti
Stránka | 9
AGREGÁT
sociální slupina, která je založena na prostorovém principu
obyvatelé jednoho města, cestující v jednom autobusu
o jsou určeny místem výskytu
DAV
skupina lidí, která se vyskytuje na stejném místě a má stejný zájem
obecně bývá chápán v negativním smyslu
dvě teorie:
o člověk se v davu chová jako by byl sám
o člověk se v davu chová jinak, než by se choval kdekoliv jinde
Gustav Le Bon
o zabýval se teorií davu
o francouzský sociolog
o podporoval myšlenku, že dav může podporovat ztrátu morálních zásad
1. dělení
o aktivní dav
útočné, únikové, získávací, expresivní (demonstrující dav)
o pasivní dav (diváci…)
2. dělení
o davy sociálně strukturované
o sešly se na určitém místě za daným účelem, jsou uznávané, legální, fungují v rámci pravidel (diváci, posluchači, plánované expresivní davy…)
o náhodné davy
objevují se náhodně (shromaždovaní lidí kolem nehody auta…)
panický dav
obtěžující davy (fronta na lístky…) – objevuje se snaha projevit vlastní zájmy
3. dělení – davy nezákonné
o nepohybují se v mezích zákona
o lynčující davy, nepovolené demonstrace, ničící a devastující davy…
ROZDĚLENÍ SOCIÁLNÍCH SKUPIN
primární sociální skupiny
o jsou nejblíže k nám
o př.: rodina, přátelé…
o bývají velmi malé, vztahy mezi jedinci jsou neformální, bezprostřední
o jsme jejich členy v běžném životě, dodávají pocit bezpečí, klidu
sekundární sociální skupiny
o vztahy mezi jedinci už mají formální ráz
o vznikají v pozdějším období
o př.: sběratelé, kluby, politická strana…
spolky, které jsou organizované a sledují společný zájem
referenční sociální skupiny
o skupina, ke které my zaujímáme jistá stanoviska
o větší vliv na nás mají skupiny tzv. pozitivně referenční
chceme se stát jejími členy
přejímáme hodnoty skupiny, napodobujeme členy skupiny (oblečení, jazyk…)
o negativně referenční skupiny
jejich členem se stát nechceme, zaujímáme k nim negativní postoj
můžeme dělat přesný opak toho, co dělají členové referenční skupiny
Stránka | 10
členská skupina
o jsme již jejím členem
formální sociální skupiny
o je charakterizována přesnými předpisy a řádem, jenž ve skupině panuje
o jsou dána pravidla, která je potřeba dodržovat (školní řád apod.)
o přesná hierarchie členů skupiny
o jedinec ve skupině má své povinnosti a dané místo
neformální sociální skupiny
o často vzniká v rámci formálních sociálních skupin
o jsou postaveny na neoficiálních vztazích
vznikají pevné sociální vztahy mezi jednotlivými členy skupiny
MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA
oficiálně se mluví o přibližně třiceti lidech
o při spontánním vzniku jsou počty mnohem nižší
kolegium
o malá skupina o třech lidech
někteří sociologové zastávají názor, že dva jedinci jsou skupina
členství v malých skupinách je velmi důležité
o utváří a zobrazuje naše postavení ve společnosti
o nabízí nám pocit jistoty a bezpečí, samozřejmost rolí
SKUPINOVÉ KONFLIKTY
vztahy ve skupině ne vždy fungují
o dochází ke konfliktům
konflikt přicházející z okolí většinou způsobuje sblížení skupiny
o projevována je solidarita, …