Sociální dynamika a statika ( teorie vývoje společnosti, společenská stratifikace a diferenciace )

Teorie vývoje společnosti

• jelikož je člověk tvor přírodní i společenským, podléhá normám a pravidlům společnosti i přírody (využití verbální komunikace a kooperativní uvědomělá činnost)
• vazby přírodní určenosti člověka rozebírají etologie a sociobiologie
• nejvýznamnějším působícím faktorem je lidská práce (ve vztahu k přírodě)
• příroda je základním předpokladem existence člověka, působí na všechny společenské procesy
• člověk se postupně vymaňuje ze závislosti na přírodě
• vztah člověk-příroda:
  • nejdříve sběrači a lovci à neolit – dělba práce (pastevci, zemědělci) à organizovaná společnost, ovládání přírody à průmyslová revoluce (plné ovládání přírody) à technologická revoluce (nenávratný vliv přírody + ekologické problémy)
• kultura:
  • = souhrn životních forem, hodnotových představ a životních podmínek v určitém čase a prostoru
  • = souhrn postojů dané společnosti
  • = souhrn chování v sociálních skupinách
  • = souhrn systému a obsahů dané společnosti (náboženství, umění, vědění)
  • sociální struktura nebo systém
  • je výtvorem lidstva, pomocí ní je jedinec zařazován do skupiny (enkulturace)
  • zahrnuje také myšlenky, ideje, teorie, normy, hodnoty (jsou chápány jako závazné)

1. kultura materiální

• prostředky výroby (nástroje, stroje), její způsoby, produkty určené pro spotřebu

2. kultura duchovní

• soubor jevů, procesů, vztahů v rámci uspokojování duchovních a sociálních potřeb člověka (umění, filosofie, věda, právo, morálka, zvyky, ideje, rituály, sankce)
  • kulturní rozdíly sledujeme v čase a v prostoru
  • subkultura = kultura vyhraněných skupin
  • kulturní difúze = působení vnějších vlivů na kulturu
  • akulturace = přijetí a osvojení prvků jiné kultury
  • masová kultura = dostupná kultura, přístupná co možná nejširšímu okruhu lidí (noviny, televize, časopisy, rozhlas, internet)
  • integrace = podřízení různých typů chování a jednání do již zvládnutých operací
• společnost
  • výsledek biologické evoluce, ale i kulturního vývoje
  • systém lidského soužití
  • názory na společnost se vyvíjeli:
    • od 1.poloviny 19.století sociologie soudí, že společnost vychází z přirozeného řádu, později je vnímána jako skupina individuí, která se vyznačuje zvláštní kulturou

Společenská stratifikace

• vztahy jedinců, pozic, rolí a sociální seskupení tvoří relativně stabilní strukturu společnosti (stát, kraje, regiony, obce)
• typy rozvrstvení:
  • demografické (věk, pohlaví)
  • etické a národnostní (etnické skupiny, národy)
  • profesní (dělba práce, povolání, klasifikace)
  • socioekonomické (vlastnictví, majetek, příjmy, životní úroveň)
  • sociokulturní (životní způsob, trávení volného času, jazyk, řeč)
  • dle typu moci (nadřízený/podřizený, politický systém, autorita)
  • prostorové
• všechny spol.diferenciace sledujeme v čase i prostoru à sociální mobilita:
  • horizontální
    • změna soc.postavení, přestěhování, změna zaměstnání
  • vertikální
    • pohyb pozicemi
  • ve společnosti existují prvky nerovnosti (dané majetkem, vlivem, prestiží)
  • přístup k nerovnosti:
    • stratifikační (Weber, vrstvy)
    • strukturální
    • dle postavení ve struktuře moci (teorie konfliktu)
    • třídní přístup (Marx, třídy)
    • sociální nerovnost

Vrstva

• skupina, příslušníci vykazují společné znaky, odlišují se jimi od jiných skupin
• příslušníci vrstvy se od sebe odlišují chováním, postoji, životním stylem

Třída

• skupina, jedinci mají obdobné sociální pozice a status (živ.styl, práva, majetek, příjmy, vzdělání)
• značná vnitřní diferenciace a soc.mobilita
• jsou chápány jako vrstvy, které jsou spolu v konfliktu (à Marx)

Elita

• eligere = vybírat
• soubor jedinců, zastávají v systému vedoucí pozice
• díky členství ve vrstvě, majetkem nebo výkonnosti ve svém oboru (à Pareto – cirkulace elit)

Masa

• = dav
• má specifické chování
• určují jej iracionální a nevědomé faktory
• těžko ovladatelné, lehko podléhá panice, ale lehce podléhají autoritativnímu vůdci