KLASICISMUS 1750-1800
- obecně – vzorový dokonalý
- v užším slova smyslu – slohové umění, které předchází romantismu. Navazuje na ideály renesance, staví se proti baroku
- v hudbě dochází v tomto období k vrcholu
- snaha o srozumitelnost, jednoduchost, zpěvnost, jasné srozumitelné členění
- melodie – základním prvkem hudebního díla, je symetrické členění na předvětí a závětí (např. 4+4 akty). Na klasickém tématu je vystavěna celá věta, téma se obohacuje = zpracovává
- dur vs. moll – převažuje durová volba tónin nad mollovou
- diatonika vs. chromatika – převažovala diatonika
- homofonie vs. polyfonie – převažuje homofonie, polyfonie pouze v duchovních skladbách
- dynamika – objevují se mezistupně mezi pianem a forte – crescendo, decrescendo, manheimské vzdechy
- orchestr – dominující nástroj housle => nejvýznamnější smyčce, přibyl klarinet, ze žesťových lesní roh, nový nástroj klavír vytlačil cembalo¨
- typické hudební formy:
symfonie – druh orchestrální skladby, 4 věty – první věta psána v sonátové formě
koncert – pro sólový nástroj s doprovodem orchestru, 3 věty, kadence – sólové, virtuózní sólistovy vstupy zařazované obvykle před závěrem jednotlivých vět. Z počátku byla kadence improvizovaná, až později se zapisovala do not. Sólista naznačí, že jeho kadence končí dlouhým trilkem.
sonáta – především klavírní nebo houslové
duo, trio, kvartet – nejčastěji smyčcový – 1. housle, 2. housle, viola a violoncello, kvintet – dechový, sextet, septet, oktet, nonet
opera – CHRISTOPH WILLIBALD GLUCK – německý skladatel, reformátor opery. Mládí prožil v Čechách, v Praze studoval u B.M.Černohorského. Psal vážné opery na antické náměty, napsal asi 107 oper
REFORMA: 1) předehra má navodit atmosféru celého díla
2) požadoval, aby to, co se zpívalo výrazově odpovídalo pravdě => dramatická pravdivost. Zpívající postavy se na jevišti proměnily v aktivní herce. Zpěv byl jednodušší, prostší.
3) chtěl, aby recitativy byly zpěvnější. Odstraňuje nadbytečné ozdoby, které bránily srozumitelnosti.
4) zbory povýšily na kolektivy lidí, které se staly bezprostřední součástí dramatické akce.
opera – ORFEUS A EURYDIKA, PARIS A HELENA, DON JUAN, IFIGENIE
V AULIDĚ, IFEGENIE V TAURIDĚ
VÍDEŇSKÝ KLASICISMUS
- Vídeňská škola Haydn, Mozart Beethoven
JOSEPH HAYDN – rakouský skladatel, navazoval na tvorbu manheimské školy, zejména na Stamice. Psal především smyčcová kvarteta – Smyčcový kvartet D-dur, Skřivánčí
Symfonie – napsal přes 100 symfonií. Představitel monotematismu – 2. téma je odvozeno z prvního. Názvy symfonií jsou odvozeny z instrumentačních efektů, podle místa vzniku, podle věnování nebo dodatečně pojmenovány publikem.
Londýnské symfonie (12) – např. symfonie G-dur, S úderem kotlů (kotle = tympány)
Symfonie D-dur, Hodiny
Symfonie Fis-moll, Na rozloučenou – malá muzikantská demonstrace (kníže E. ) na letním sídle
Hráči v poslední větě postupně zhasínali svíce, zůstali jen dva „rodinní“.
Symfonie C-dur, Marie Terezie
Oratoria – Oratorium stvoření světa (inspiroval se Hendelem)
Napsal také hudbu k německé státní hymně.