Účetní závěrka

• Závěrka je konečným obdobím účetnictví a představuje sestavení účetních výkazů.
• Účetní práce zahrnují běžné účetní zápisy podle účetních dokladů, přezkoušení jejich správnosti, uzavření syntetických účtů na závěrkové účty.
• Povinnost účetní závěrky a druhy závěrek vyplývají ze zákona o účetnictví a také ze zákona vychází ověřovací povinnost. Ověřuje ji auditor a to při splnění některých kritérií.

– aktiva větší jako 40 000 000,-

– obrat větší jako 80 000 000,-

– více jako 50 zaměstnanců

U akciové společnosti stačí splnit pouze jedno kritérium a u ostatních PO alespoň 2.

DRUHY VÝKAZŮ

1) rozvaha

2) výkaz zisku a ztrát

3) příloha

1) Rozvaha

• obsahuje informace o stavu a struktuře majetku, závazků a o vlastním kapitálu, tedy o

aktivech a pasivech účetní jednotky. Označování podle velkých písmen abecedy a při plném

rozsahu i římskými a arabskými čísly

Brutto: hrubý stav – majetek v PC

Korekce: oprava – oprávky, opravné položky

Netto: čistý stav

Brutto – Korekce = Netto

2) Výkaz zisku a ztrát

– informuje o výši nákladů a výnosů, o jejich struktuře a o dosaženém hospodářském výsledku

– je sestaven ke dni závěrky

– je uveden v tisících Kč

– porovnávají se údaje za minulé a sledované období

– druhové členění N a V     Výnosy – římské číslice

Náklady – velkými písmeny

– členění N a V na provozní, finanční a mimořádné

3) Příloha

– nemá závaznou jednotnou formu, ale je stanoveno, co musí obsahovat.

Rozsah –        plný (má auditora)

Snížený (kdo nemá auditora)

Části:

1. a) Obecné údaje o účetní jednotce – název, právní forma, sídlo, počet zaměstnanců,  úvěry, předmět podnikání.
2. b) Informace o použitých metodách

– způsob pro účtování zásob (A, B)

– metoda odepisování

1. c) Doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztrát – jaké tvoříme rezervy
2. d) Součástí přílohy mohou být nepovinné výkazy = doplňující výkazy (nejsou dané  formou)

CASH FLOW

• součástí přílohy
• kolik měla firma peněžních prostředků na začátku období, nač je vydala, kolik jich přibylo a z jaké činnosti a jaký je jejich konečný stav
• rozlišují se peněžní toky kladné a záporné
• slouží přehled o peněžních tocích, který je rozvedením položky peněžní prostředky v rozvaze
• jeho účelem je získání informací o příjmech a výdajích peněžních prostředků za určitý časový interval

• důvodem sestavování je rozdíl mezi příjmy a výnosy, náklady a výdaji
• upravuje výnosy a nálady nepřímou metodou (nepeněžní operace) na skutečné příjmy a výdaje

–          nepeněžní operace – odpisy, opravné položky, apod.

–          změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu – zásoby, pohledávky, závazků, časové rozlišení

–          položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností

– příjem = kladný tok

– výdaj = záporný tok

+ A      – peněžní tok

– A       + peněžní tok

+ P      + peněžní tok

– P       – peněžní tok

Inzerce ∇

            – výkaz cash flow se sleduje (má 3 části)

– provozní – základní výdělečná činnosti

– investiční – pořízení a prodej dlouhodobého majetků, poskytnutí
D úvěru

– finanční – změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a

dlouhodobých, popř. i krátkodobých závazků

cash flow sleduje:  – stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

– tvorbu peněžních prostředků podle jednotlivých činností

– užití peněžních prostředků podle jednotlivých činností

– stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci uvažovan. obd.

– celkový peněžní tok za sledované období

PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

– podává informace o zvýšení nebo snížení VK (ZK, fondy, zisk) mezi 2 rozvahové dny

– samostatný výkaz, je součástí přílohy, nemá danou formu, je v pravomoci ÚJ

– sestavuje se za minulé období (2007), uvádí se srovnatelné údaje za předchozí období (2006)

– musí se připojit komentář, vysvětlivky, kde budou konkrétní důvody pohybu u jednotlivých
složek vlastního kapitálu

DRUHY ZÁVĚRKY

1) řádná – sestavuje se zpravidla k poslednímu dni běž. účetního období, což bývá 31. 12.

2) mimořádná – sestavuje se v mimořádných situacích (likvidace, krádež…apod)

3) mezitímní – provádí se v průběhu účetního období. Nedělá se při ní                       

                         inventarizace a neuzavírají se účetní knihy

VÝROČNÍ ZPRÁVA

• dělá ji povinně účetní jednotka s auditorem a nemá stanovenou formu
• má reprezentativní charakter
• musí obsahovat:

– obecné údaje

– vývoj společnosti (pozitivní a negativní zprávy)

– plány do budoucího roku

– informace o skutečnostech, které nastaly po dni účetní závěrky

– informace o výzkumu a vývoji

– vyjádření auditora

• musí být zveřejněna –  v listárně OR a doba uložení je do konce následujícího úč. Období

PŘÍKLAD NA ÚČETNÍ ZÁVĚRKU

1.	VBÚ	Záloha na daň z příjmů PO	70 000,–	341/ 221
2.	ID	Předpis DzPPO	90 000,–	591/ 341
3.	VBÚ	Úhrada doplatku (1-2)	20 000,–	341/ 221
4.	ID	Doměrek daně předepsán FÚ	10 000,–	595/ 341
5.	ID	Penále z doměřené daně	3 000,–	545/ 341
6.	VBÚ	Úhrada FÚ (4+5)	13 000,–	341/2

 

FINANČNÍ ANALÝZA

–          rozbor a výsledek hospodaření účetní jednotky

–          rozbor rozvahy

–          rozbor výkazu zisku a ztráty

–          rozbor rozvahy a výkazu zisku a ztráty pomocí poměrových ukazatelů mezivýkazových

ukazatele:

1. absolutní
   – údaje přímo získané z účetních výkazů, jež vyjadřují
   a) stav k určitému okamžiku (většinou k 31.12.)
   b) objem za určité období (z výkazu zisku a ztráty za účetní období)
2. rozdílové
   – získají se rozdílem dvou absolutních údajů
   a) přírůstek či úbytek jednotlivých aktiv či pasiv
   b) přírůstek či úbytek nákladů, výnosů a výsledku hospodaření
3. poměrové
   – získají se podílem dvou absolutních údajů
   a) likvidita
   – vyjadřuje schopnost firmy hradit splatné závazky
   – výpočet: oběžná aktiva / krátkodobé závazky
   b) rentabilita
   – schopnost podniku dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu
   – výpočet:        – R celkových aktiv:  zisk / celková aktiva
   – R vlastního kapitálu:  zisk / vlastní kapitál
   – R nákladů:  zisk / náklady
   c) aktivita
   – měří, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy
   – výpočet         – U obratu celkových aktiv:  roční tržby / celková aktiva
   – U doby obratu zásob:  průměrná zásoba / JDS
   – U doby obratu pohledávek:  průměrná zásoba / denní tržby na FA

metody a využití jejich výsledků:

– srovnáním v čase                – vytvoření časové řady jednotlivých skupin ukazatelů a zkoumání
vývojových trendů (vývoj firmy)

– srovnáním v prostoru        – srovnání skutečně dosažených hodnot s plánovanými

– srovnání s plánem              – porovnání skutečně dosažených hodnot s plánovanými

– srovnání expertem              – na základě jeho subjektivní představy, jaké by měly být optimální
hodnoty ukazatelů v dané firmě

– postup při FA

1. výpočet ukazatelů
2. hodnocení vypočtených ukazatelů
3. návrhy na opatření

– výsledky FA jsou určeny:

• řídícím orgánůmfirmy
• peněžním ústavům
• finančním úřadům
• akcionářům
• dodavatelům, odběratelům