Neželezné kovy (těžké)
- rozdělení neželezných kovů
- charakteristika neželezných kovů a těžkých neželezných kovů
- měď a její slitiny – vlastnosti a použití mědi, druhy slitin a jejich využití
Charakteristika
- Někdy je nazýváme barevné kovy.
- Získáváme je z kovových rud, která se nachází v přírodě
- Většina těchto kovů v čistém stavu nemá takové vlastnosti, které jsou požadovány při konstrukci součástí strojů, proto se spíše uplatňují jako slitiny s jinými kovy
- Každý z neželezných kovů má různé vlastnosti (např. tvrdost, pevnost, odolnost proti korozi) mohou být také měkké a mít nízkou pevnost v tahu.
Rozdělení neželezných kovů:
- Těžké neželezné kovy a jejich slitiny- (hustota nad 5kg/dm3) – např. měď
- Lehké neželezné kovy a jejich slitiny- (hustota do 5 kg/dm3) – např. hliník
- Drahé kovy– např. zlato, stříbro, platina
- Toxické– např. rtuť, olovo, uran, plutonium
Mezi těžké neželezné kovy (tj. hustota nad 5kg/dm3) patří:
- Měď » Cín
- Olovo » Zinek
- Nikl
Hlavním představitelem těžkých kovů a nejvíce užívaným neželezným kovem této skupiny je
- Měď
Měď a slitiny mědi
- Teplota tavení mědi je kolem 1000 °C
- kde využíváme měděné galvanické povlaky
Měď se vyrábí obvykle redukcí rud. Redukce – získání vyšší čistoty mědi
- Měď má šestinásobně větší tepelnou a elektrickou vodivost než ocel.
- Měď je měkká, houževnatá. Obrobitelnost je špatná, protože se maže.
- Velmi dobře se však dá pájet i svařovat na tvrdo i na měkko
- Má dobrou odolnost proti korozi (na povrchu se vytvoří povlak oxidu měďného, který pak chrání kov před korozí)
- Na střechách z měděného plechu se po čase vytvoří zelený povlak zvaný měděnka
- Používá se v tepelné, vytápěcí a chladírenské technice pro svoji tepelnou vodivost v podobě trubek
- Měď můžeme používat i na ochranu železných kovů před korozí.
Použití mědi:
- lihovary, pivovary
- elektrotechnika
- potravinářský průmysl
- potrubí
- střechy
Rozdělení mědi:
- Měď tvářená
- Měď slévárenská – využívá se pro výrobu slitin
Slitiny mědi:
- Tvářené litiny
- Slévárenské slitiny
Nejznámějšími slitinami mědi jsou
- bronz– měď a cín (sochy, medaile, zvony)
Je dobře obrobiteln, svařitelný a hájitelný. Použivá se ve strojírenství, elektrotechnice, v hodinářství. Mají dobré kluzné vlastnosti (ložisková pouzdra), dobrá vodivost (spínače). U slévárenských bronzů malá smrštivost.
- mosaz –měď a zinek (mosazné nádobí)
Pevnost mosazí je vyšší než u čisté mědi (400-700) MPa a odolnost mosazí proti povětrnostním vlivům je dobrá, trochu menší nežu čisté mědi
- Nikl
- velmi vzácný, má omezené použití
- dobře tvárný za tepla i za studena
- dobře odolává povětrnostním vlivům, velmi odolný i za vyšších teplot (800 °C)
- použití hlavně do slitinových ocelí, ve vakuové elektrotechnice,
v chemickém a potravinářském průmyslu, v lékařství (nástroje),
při povrchových úpravách (niklování).
- Olovo
- velmi měkké a tvárné
- dobře slévatelné, obrobitelné, nedá se pilovat (maže se)
- vysoká odolnost proti korozi
na vzduchu se pokrývá šedou vrstvou oxidů (ochrana proti korozi) - ve styku s měkkou vodou vzniká jedovatý hydroxid olovnatý
- dobře tvářitelné, svařitelné, pájitelné
- díky velké hustotě – protizávaží
k vyvažování mechanismů
- Cín
- dobře slévatelný, tvárný
- použití – k pocínování (galvanicky, natavováním, elektrolyticky)
- velké množství cínu se používá k výrobě slitin (měkkých pájek, kompozic atd.).
- Zinek
- obrobitelnost je špatná (maže se)
- dobrá odolnost proti povětrnostním vlivům, ale málo odolný proti kyselinám a zásadám
- použití – pro výrobu slitin (např. mosazi) a sloučenin /např. zinková běloba), na ochranu povrchu kovů