Rámové konstrukce

Konstrukční část: Rozdělení rámů, výhody a nevýhody rámových konstrukcí, vyztužování
Statická část: Průběh V a M jednoduchého rámu, zatíženého svislým rovnoměrným spojitým zatížením
pro stojky vetknuté a kloubové uložené
– Vznikají tuhým spojení vodorovných prvků – příčlí (trámy, průvlaky) a svislých prvků (sloupy, stěny)
– Výhody rámových konstrukcí
o Velká tuhost konstrukce (jsou odolné extrémnímu krátkobobému namáhání – sedání podpor, zemětřesení)
o V půdoryse zabírají místo pouze ojedinělé sloupy
o Monolitické skleletové konstrukce mají vzhledem k vícenásobné statické neurčitosti menší průřezy
– Nevýhody:
o Účinkem objemových změn vznikají i v nezatížené konstrukci ohybové momenty a napětí
o Větší pracnost na stavbě (eliminováno systémovým bedněním)
o Velký přenost hluku a otřesu (eliminace pružným oddělením podlah a příček od nosných k-cí)
Podle orientace hlavních rámů je možné uspořádání:
1) Příčné rámy
– jsou vhodné při dlouhých a vysokých
budovách (V ≥ 3 * Š)
– dobře zachycují velký tlak větru
a) bez přečnívajících příčlí
b) s přečnívajícími příčlemi
c) s přečnívající deskou
2) Podélné rámy
– jsou výhodné u nízkých budov V≤ Š
– tlak větru stačí zachytit tuhost styčníků stropní k-ce s rámy
Vytvořil Pavel Hroch – D4 -2010/11 – 2
3) Prostorové rámy
– vyznačují se velkou tuhostí, jsou účelné u vysokých budov V>> Š,D
– stropy mohou být provedené:
a) křížem vyztužená deska
b) rošt
c) kazetový strop
Zatížení rámových konstrukcí:
1. Zatížení svislé (stálé, nahodilé)
2. Vodorovné – především účinek větru
3. Účinkem objemových změn – teplota,
smršťování
4. Účinky poklesu podpor
Statické působení jednoduchého rámu:
– Stupeň vetknutí příčle do stojek závisí na vzájemné tuhosti stojek a příčle
Průběh momentů:
a) Vetknuté stojky b) Podepření klouby
Vytvořil Pavel Hroch – D4 -2010/11 – 3
Vyztužování styčníku:
Styk sloupu se základem:
a) Vetknutý →
b) Vrubový kloub →→
Rámový příčel
– Návrh je závislý na silových účincích zatížení, při stropní k-ci tvořené trámovým stropem působí akce trámů
na příčel jako osamnělá břemena
– Výška příčle se navrhuje 1/10-1/12 L (až 1/8), minimálně o 50mm větší než výška připojeného trámu
– Vyztužování se provede v souladu s průběhem ohybového momentu jako u nosníku vetknutého nebo
spojitého
– Akce stropních trámů vyvozující v příčli svislá tahová napětí se zachycují přídavnou výztuží
Sloupy
– Jsou namáhány tlakem a ohybovým momentem → posuzují se na mimostředný tlak
– Vyztužování – viz konstrukčí zásady tlačených prvků (sloupy)
Vyztužování styčníků
1) Krajní rámový styčník
2) Rohový styčník rámu – vyztužuje se tak, aby byl zabezpečen přechod ohybových momentů z prvního prvku
do druhého
3) Vnitřní rámový styčník
Lomená příčel