Pracovní řád a pracovní kázeň, Pracovní doba
Pracovní řád a pracovní kázeň
– v pracovním řádu, který může vydat každý zaměstnavatel, se podrobně rozvádějí ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek jednotlivých pracovišť
– pracovní řád musí být k dispozici všem zaměstnancům a všichni s ním mají být seznámeni
– pracovní kázeň je dobrovolné a uvědomělé plnění povinností, které vyplývají z obecných pracovněprávních předpisů, z pracovního řádu, z pracovní smlouvy a z pokynů nadřízených
– zaměstnanci mají tyto základní povinnosti:
- pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností
- plně využívat pracovní dobu a pracovní prostředky, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly
- dodržovat předpisy vztahující se k vykonávané práci, zejména technologické postupy, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k ochraně před požáry
- řádně hospodařit se svěřeným majetkem, střežit a ochraňovat jej před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele
– vedoucí zaměstnanci mají kromě uvedených základních povinností ještě další povinnosti, a to zejména:
- organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit výsledky jejich práce
- vytvářet příznivé pracovní podmínky, dbát o bezpečnost a ochranu zdraví při práci
- spravedlivě odměňovat práci jednotlivých zaměstnanců podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce
- pečovat o zvyšování odborné úrovně zaměstnanců
– zaměstnanci státních orgánů a organizací jsou povinni jednat a rozhodovat nestranně, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu svého zaměstnání, nepřijímat dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem zaměstnání, nezneužívat získaných informací ve prospěch vlastní nebo někoho jiného
– podle závažnosti porušení pracovní kázně může zaměstnavatel s provinilým zaměstnancem rozvázat pracovní poměr a požadovat náhradu způsobené škody
Pracovní doba
– pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele
– pracovní doba trvá podle zákona nejdéle 40 hodin týdně a u zaměstnanců mladších než 16 let nejdéle 30 hodin týdně
– rovnoměrné rozvržení pracovní doby předpokládá, že pracovní doba v jednotlivých dnech nepřesáhne 9 hodin, rozdíly mezi týdenními pracovními dobami nejsou větší než 3 hodiny a průměrná týdenní pracovní doba v období nejdéle čtyřtýdenním nepřesahuje hranici stanovené týdenní pracovní doby
– nerovnoměrné rozvržení pracovní doby je přípustné na pracovištích, kde to vyžaduje povaha práce nebo podmínky provozu, např. ve stavebnictví, v zemědělství, ve zdravotnictví,…
– při nerovnoměrném rozvržení se překračuje maximální hranice denní pracovní doby (pracuje se např. ve dvanáctihodinových směnách) a nedodržuje se limitovaná týdenní pracovní doba
– v rámci rozvrhu pracovních směn se stanoví začátek a konec pracovních směn
– podle potřeby může být pracovní doba směny rozdělena na části (tzv. dělené směny)
– zákon umožňuje používání tzv. pružné pracovní doby, při které si zaměstnanec podle stanovených zásad a v určeném časovém rozmezí sám zvolí počátek a konec své směny
– zaměstnanec si může se zaměstnavatelem dohodnout neúplnou neboli kratší pracovní dobu; v té často pracují např. zaměstnanci se změněnou pracovní neschopností, důchodci, ženy pečující o děti
– zaměstnavatelé musí poskytovat zaměstnancům přestávky v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut nejpozději po 4 a půl hodinách nepřetržité práce
– tyto přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a nelze je poskytovat na začátku ani na konci směny
– zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hodin
– tento odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin zaměstnanci staršímu než 18 let v případech uvedených v zákoníku práce
– zaměstnanec má mít jednou týdně nepřetržitý odpočinek alespoň 35 hodin
– dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá zaměstnancův nepřetržitý odpočinek v týdnu, a svátky
– práce přesčas je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobou a mimo rámec rozvrhu pracovních směn
– zaměstnavatel je oprávněn nařídit práci přesčas jen výjimečně v mezích povolených limitů
– noční práce je práce v době mezi 22. a 6. hodinou