Pracovní právo

4.1 Pojem a prameny pracovního práva

Pojem

• Pracovní právo je souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích s výkonem práce souvisejících
• Hlavní prameny pracovního práva jsou:
  • Listina základních práv a svobod
  • Zákoník práce
  • Zákon o zaměstnanosti
  • Zákon o kolektivním vyjednávání
• Zákoník práce upravuje především vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

4.2 Právo na zaměstnání

Právo na zaměstnání

• Občan se může svobodně rozhodnout buď pro samostatné podnikání, nebo pro vstup do pracovního poměru, nebo do jiného pracovněprávního vztahu
• Kdo si neobstará práci sám, může se o ni ucházet za pomoci úřadu práce, u něhož uplatní své právo na zaměstnání
• Právem na zaměstnání se rozumí právo na:
  • Zprostředkování pracovního uplatnění
  • Rekvalifikaci
  • Podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
• Rekvalifikace:
  • Je změna dosavadní kvalifikace, která vyžaduje získání nových znalostí a dovedností
• Podpora v nezaměstnanosti – náleží uchazečům o zaměstnání na základě rozhodnutí úřadu práce. Uchazeč musí splňovat podmínky uvedené v zákoně o zaměstnanosti. Délka podpůrčí doby závisí na věku uchazeče.

4.3 Účastníci pracovně právních vztahů

Účastníci pracovně právních vztahů

• Účastníci individuální pracovněprávních vztahů jsou zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci
• Zaměstnavatelé jsou osoby právnické i osoby fyzické
• Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba věku minimálně 15 let
• Cizinci a osoby bez státní příslušnosti mohou nastoupit do zaměstnání, jestliže mají v České republice povolení k pobytu a povolení k zaměstnání

 

 

4.4 Pracovní poměr

Pracovní poměr

Vymezení pracovního poměru

• Všechny vztahy, které se řídí normami pracovního práva, se nazývají pracovně právní vztahy
• Pracovní poměr je nejvýznamnější pracovněprávní vztah
• Druhy pracovních poměrů se rozlišují zejména podle:
  1. Délky pracovní doby – na plnou nebo na kratší pracovní dobu
  2. Doby ukončení – na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou, jejíž trvání zákon limituje

Vznik pracovního poměru

• Pracovní poměr vzniká:
  1. Pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to dnem, který je ve smlouvě ujednán jako nástupní den
  2. Jmenováním vedoucího zaměstnance podle zvláštních předpisů dnem, která je při jeho jmenování uveden jako den nástupu do funkce
• Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Pracovní smlouva

• Pracovní smlouva se uzavírá písemně a jedno její vyhotovení zaměstnavatel předává zaměstnanci
• Platná pracovní smlouva musí obsahovat tři podstatné náležitosti
  • Den nástupu
  • Místo výkonu
  • Druh práce
• Zkušební doba může být dohodnuta maximálně na 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance na 6 měsíců
• Kromě podstatných náležitostí bývají obsahem pracovních smluv další ujednání:
  • O mzdě
  • O ubytování
  • O zvyšování jeho kvalifikace
  • O rozvržení pracovní doby apod.
• Jestliže zaměstnanec bez závažné překážky nenastoupí do práce v dohodnutý den nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o takové překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit

Změny pracovního poměru

• Jakékoli ujednání z obsahu smlouvy (např. o druhu práce nebo o místě výkonu) lze změnit dohodou účastníků smlouvy
• Zákoník práce umožňuje ze závažných důvodů i jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele o převedení zaměstnance bez jeho souhlasu na jinou práci
• Zaměstnavatel musí zaměstnance převést na jinou práci například v těchto případech:
  • Koná-li těhotná žena nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání
  • Je-li to nutné podle lékařského posudku v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi
  • Jestliže to vyžaduje výkon pravomocného rozhodnutí soudu
• Zaměstnavatel může zaměstnance převést na jinou práci bez jeho souhlasu například v těchto případech:
  • Proti zaměstnanci bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů
  • Zaměstnanec dočasně ztratil předpoklady pro výkon sjednané práce
  • Je-li to potřeba k odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků
• Zaměstnavatel v žádném případě není oprávněn zaměstnance bez jeho souhlasu přeložit k výkonu práce do jiného místa nebo přidělit k jinému zaměstnavateli

Skončení pracovního poměru

• Právní skutečnosti, jimiž se ukončuje a zaniká pracovní poměr:
  1. Právní úkony, které mohou být:
     • Dvoustranné – dohoda i rozvázání pracovního poměruu
     • Jednostranné:
       • Výpověď
       • Okamžité zrušení
       • Zrušení ve zkušební době

2. Události
   • Uplynutí dohodnuté doby
   • Skončení dohodnutých prací
   • Úmrtí zaměstnance

• Dohoda o rozvázání pracovního poměru se uzavírá písemně, a jestliže o to zaměstnanec požádá, musí v ní být uvedeny důvody
• Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná
• Pracovní poměr končí uplynutím doby, která je stejná pro zaměstnavatele i pro zaměstnance, začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a trvá nejméně dva měsíce
• Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu
• Zaměstnavatel musí výpověď odůvodnit podle zákoníku práce
• Zaměstnanci, kteří si nemohou hledat jiné zaměstnání nebo jsou v situaci, kdy je sotva někdo zaměstná, jsou v tzv. ochranné době. V této době jim zaměstnavatel nesmí dát výpověď (např. ženy v těhotenství, osamělé matce pečující trvale alespoň o jedno dítě mladší než tři roky..)
• Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr ze dvou důvodů, a to:
  1. Zaměstnanec byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin
  2. Zaměstnanec porušil povinnost zvlášť hrubým způsobem
• Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti, nebo když podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel ho nepředvedl v době 15 dnů od předložení tohoto posudku na jinou, pro něj vhodnou práci
• Uplynutím doby končí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou

Pracovní posudky, potvrzení, odstupné

• Pracovní posudek je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci na jeho žádost do 15 dnů, ale ne dříve než v době 2 měsíců před skončením pracovního poměru
• Potvrzení o zaměstnání musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a uvést v něm skutečnosti stanovené právními předpisy
• Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v případech uvedených v zákoníku práce

4.6 Práce konané mimo pracovní poměr

Vymezení práce konané mimo pracovní poměr

• Práce konané mimo pracovní poměr jsou:
  • Práce malého rozsahu
  • Vyskytují se jen příležitostně
  • Vyskytují se nepravidelně
• Zákoník práce umožňuje zaměstnávat zaměstnance také v jiném pracovněprávním vztahu než v pracovním poměru
• Místo pracovních smluv se v takových případech uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohoda o provedení práce (DPP)

• Dohoda o provedení práce se může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce není větší než 300 hodin v kalendářním roce
• Dohoda musí být písemná
• Odměna bývá splatná po dokončení a odevzdání práce

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

• Dohoda o pracovní činnosti se také uzavírá písemně
• Předpokládaný rozsah práce může, ale nemusí přesahovat 300 hodin
• Na základě takovéto dohody však nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby
• Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, a není-li v ní ujednán způsob jejího zrušení jinak, může ji každý z účastníků vypovědět i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou

4.7 Pracovní řád, povinnosti zaměstnanců

Pracovní řád

• Pracovní řád doplňuje obecná ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek jednotlivých pracovišť
• Pracovní řád může vydat každý zaměstnavatel
• Základní povinnosti zaměstnanců:
  • Pracovat svědomitě a řádně
  • Plně využívat pracovní dobu a pracovní prostředky
  • Dodržovat předpisy vztahující se k vykonané práci
  • Řádně hospodařit se svěřeným majetkem
• Vedoucí zaměstnanci mají ještě další povinnosti, a to zejména:
  • Organizovat, řídit a kontrolovat práci
  • Vytvářet příznivé pracovní podmínky
  • Spravedlivě odměňovat práci
  • Pečovat o zvyšování odborné úrovně podřízených zaměstnanců
• Zaměstnanci státních orgánů a organizací jsou mimo jiné povinni jednat a rozhodovat nestranně, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu práce

4.8 Pracovní doba

Pracovní doba

• Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele
• Nejdéle 40 hodin týdně
• U mladších 18 let ne víc jak 8 hodin denně

4.9 Dovolená na zotavenou

Dovolená

• Dovolená na zotavenou přísluší zaměstnanci v pracovním poměru za kalendářní rok, jestliže v něm odpracoval alespoň 60 dnů
• Základní délka dovolené je 4 týdny
• Existuje také dodatková dovolená, ta přísluší zaměstnancům, kteří konají zvlášť obtížné práce
• Zaměstnanec, který v kalendářním roce neodpracoval 60 dnů, obdrží dovolenou za odpracované dny
• Dovolená se krátí nejčastěji v případě omluvitelné dlouhodobé nepřítomnosti v práci
• Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel
• Den nástupu na dovolenou má oznámit zaměstnavatel alespoň 14 dnů předem
• Když nebylo možné vyčerpat celou dovolenou v příslušném roce, musí být zbývající část dovolené zaměstnanci poskytnuta do kolce příštího kalendářního roku
• Zaměstnavatel může zaměstnance ze návažných provozních důvodů z dovolené odvolat

4.10 Odměňování práce

Odměňování práce

• Základními právními předpisy, jimiž se řídí odměňování práce, jsou:
  • Zákoník práce
  • Nařízení vlády o minimální mzdě
• Odměně zaměstnance za vykonanou práci se všeobecně říká mzda
• Odměny zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací a státních orgánů se však nazývají platy
• Složky mzdy jsou části, z nichž se celková mzda skládá – základní (tarifní), mzda, příplatky, mimořádné odměny atd.
• Formy mzdy jsou jedna použité prostředky (peníze nebo naturálie), jednak způsoby výpočtu mzdy v závislosti na vykonané práci (mzda časová, úkolová, podílová, smíšená)

4.11 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

• Zaměstnavatelé jsou povinni:
  • Zřizovat, udržovat a zlepšovat ochranná zařízení
  • Poskytovat zaměstnancům bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky (např. brýle, rukavice, obuv…)a mycí, čistící a dezinfekční prostředky
  • Seznamovat zaměstnance s bezpečnostními předpisy
  • Zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání
  • Dbát o zdraví zaměstnanců, aby nebylo ohrožováno
• Zaměstnanci jsou povinni:
  • Dodržovat předpisy o BOZP
  • Používat ochranné pracovní prostředky a zařízení
  • Dodržovat zákazy kouření
  • Účastnit se školení a výcviku
  • Oznamovat svému nadřízenému závady na pracovištích
• Kontrolu stavu BOZP vykonávají odborové orgány