Bohumil Hrabal – Obsluhoval jsem anglického krále
Charakteristika
|
· Novela zachycující období od 30. do poloviny 50. let v ČSR
· Vrcholné dílo Bohumila Hrabala oficiálně vydané až v roce 1989 |
Téma
|
· Životní příběh Jana Dítěte, který si vypracoval z pikolíka v nádražním hotelu na milionáře a opět o všechno přišel kvůli komunistickému převratu |
Motivy | · Filosofické prvky, erotika
· Pábitelství (spontánní vyprávění založené na fantazii, pábitelé jsou posedlí vyprávěním o neuvěřitelných historkách, kterak se neskutečné stalo skutečným: o podomkovi, Zdeňkových flámech, panu prezidentovi…) · Zesměšnění totalitních režimů, na český národ se dívá objektivně, ne přes růžové brýle |
Postavy
|
· Jan Dítě (Ditie): prosťáček, přejímá názory lidí kolem sebe, vidí svět dětskýma, nezkaženýma očima, je naivní; malý vzhledem, trpí tím, že je menší než ostatní (nosí proto dvojité podpatky a tuhý límec); chce se vyrovnat velkým pánům a stát se milionářem, je cílevědomý; zjišťuje ale, že oni jej mezi sebe nepřijali, že se navíc nejlépe cítí o samotě, uprostřed lesů; typ pábitele
· Zdeněk: Janův vzor, vrchní z Hotelu Tichota, zcestovalý (hovoří francouzsky, německy), peníze nešetří, ale jednou za čas všechny utrácí jako velký pán (platí za celou hospodu, objednává hudbu); zapojil se do odboje, po únoru komunistický funkcionář · Pan Tichota: podivínský hoteliér, je tlustý, upoutaný na kolečkové křeslo (rozpouští se za teplého počasí), perfekcionista, tyranizuje zaměstnance pískáním na píšťalku · Pan Brandejs, pan Šroubek: milionáři a hoteliéři, Dítě se jim chce vyrovnat, aby konečně netrpěl svojí malostí, nepřijmou ho k sobě (je válečný zbohatlík) · Pan vrchní Skřivánek: Dítětův vzor, pohledný, obsluhoval anglického krále, což je vrchol kvalifikace a profesionality, vždy ví, odkud host je a co si objedná · Líza: německá učitelka tělocviku z Chebu, s Dítětem se potkává až po Mnichovu, přesvědčená nacistka (po začátku války se stane vrchní vojenskou sestrou), je menšího vzrůstu, takže si spolu připadají rovnocenní, jejich láska je živočišná, ale poznamenaná jejich nerovným společenským postavením a jejími nacistickými názory (absurdní oplodňovací akt árijské ženy) · Profesor francouzštiny a etiky: intelektuál, mluví ale sprostě, aby zakryl své skutečné city k Marcele · Marcela: pracovala v čokoládovně Orion, na brigádu ji poslali za přílišnou sexuální aktivitu (nebyla prostitutka, jen měla fyzickou potřebu lásky, a to i klidně na jednu noc) · Lehká děvčata: zprostředkovávají Dítětovi první i další milostné zkušenosti, vidí na nich jen krásu a roztouženost (opakující se scéna s obkládáním podbřišků květinami) |
Děj
|
· Patnáctiletý Jan Dítě nastoupil do hotelu U Zlatého města Prahy jako pikolík (roznáší pivo, prodává párky na nádraží), našetří si na svoji první milostnou zkušenost v domě U Rajských (dívce obloží břicho lístky květin, ta ho za to miluje, přijde za ním do hostince, špatně ji obsluhují, Jan jí polije šaty grenadinou, tak se ještě polije sama, aby mu šéf nenadával), hotel navštěvují obchodní cestující: umělé chrupy, prezervativy a nafukovací panny, jeden si vykládá peníze na zem, Jan se chce také stát milionářem a vykládat peníze, cestující mu dohodí místo v hotelu Tichota
· Jan se v novém hotelu setkává se Zdeňkem, šéfem, podomkem – příhody s podomkem, generálem, panem prezidentem, svěcením Bambina di Praga → potom, co upadá v nelibost Tichoty, odchází, na nádraží opět potká obchodního cestujícího, ten mu sežene místo v hotelu Paříž v Praze. · Tady poznává pana Skřivánka, ke kterému vzhlíží. Stává se číšníkem, pan Skřivánek ho učí, co si který host dá a odkud je – příhody o burziánech, o sázení, zlatých lžičkách, za obsluhování u stolu habešský císař vyznamená Jana řádem (pan Brandejs ani Šroubek si s ním nepřipijí, závidí mu), ztratí se jedna zlatá lžička → z krádeže podezřívají Jana, ten se vydá do Stromovky spáchat sebevraždu, na stromě ale najde oběšeného, to mu zachrání život, lžička se najde, Jan se vrací. · Stále větší napětí mezi Čechy a Němci, Jan je vstřícný ke všem, ostatní ho pokládají za vlastizrádce. Seznámí se s Lízou v kině, když jí šlápne na nohu, brání její čest, když jí strhávají bílé podkolenky na ulici, po obsazení Prahy se opět setkají, když Líza zjistí, že má německé kořeny, pomiluje se s ním a vezmou se. · Jan musí odejít z Prahy, působí v sudetské šlechtitelské stanici nové árijské krve, Líza mu z fronty doveze cenné známky, zplodí spolu dítě, vyhodí ho. V Praze na nádraží ho zatýká Gestapo, protože nevědomky udělal znamení odbojářů (zachránil tak Zdeňka). · Po propuštění pracuje v hotelu Košíček, kde se loučí manželské a milenecké páry Němců odjíždějících na frontu. Líza zahyne v Chebu po náletu (nikdy nenašli její hlavu), Jan opustí svého dementního synka, po válce je odsouzen na půl roku za to, že se nechal vyšetřit, zda je schopen oplodnit Němku. · Za peníze ze známek si koupí dva hotely, nakonec vybuduje hotel V Lomu, jezdí tam místní i zahraniční smetánka – příhody se Steinbeckem, artistou na laně, po únoru je perzekvován, ale Zdeněk ho chrání (to Janovi vadí, opět se s ním nezachází jako s milionářem). Odchází do internačního tábora milionářů, je odsouzen na 2 roky (za 2 miliony), tady si milionáři a milicionáři společně užívají – příhody plot, holuby, poslední večeře, hra na milicionáře. · Tábor je zrušen, Jan jde na brigádu do pohraničí, seznámí se zde s profesorem a Marcelou, po uplynutí brigády odjede na Šumavu do hor dělat cestáře, teprve tady, v úplné samotě a odtržení od lidí, jen se zvířaty zažívá pravé štěstí, mluví sám se sebou, filozofuje, o zimních večerech začne sepisovat svůj příběh o tom, jak se neuvěřitelné stalo skutečným. |
Kompozice
|
· Chronologická, s množstvím retrospektivních prvků
· Rozděleno do 5 kapitol, které na sebe volně navazují o Sklenice grenadýny, Hotel Tichota, Obsluhoval jsem anglického krále, A hlavu jsem už nenašel, Kterak jsem se stal milionářem · Kapitoly začínají větou: „Dávejte pozor, co vám teďka řeknu“ a končí větou: „Stačí vám to? Tím dneska končím.“ → rámcová kompozice · Stavbou připomíná volný tok Janových myšlenek, jeho vzpomínek → dlouhé, členité věty, množství neukončených výpovědí, nelogická návaznost |
Jazyk a styl | · Ich-forma – autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou
· Převažuje hovorová a obecná čeština, slangové výrazy · Styl se mění dle období, které Jan popisuje (první republika – rychlé střídání dojmů, detailnost; válka – vyprávění zpomaluje; po válce – klid a mír, úvahový charakter) |
Autor
|
· 1914-1997, rozený Kilian
· Nejvýznamnější český a světově proslulý autor od 60. let · Narodil se v Židenicích, žil v Nymburku (otec byl správce pivovaru), vystřídal mnoho zaměstnání – odraz ve tvorbě, po 1968 nesměl určitý čas publikovat · Hospoda U Tygra, zahrádkářská kolonie Kersko · Umírá po pádu z okna nemocnice při krmení holubů · Znaky tvorby: o témata z každodenního života, banality, postřehy o optimistický pohled, stírá rozdíl mezi kontrasty, jsou součástí života o postavy: obyčejní lidé, lidové postavy, lidé z periferie o chybí hlubší psychologie postav o osobité vidění světa, lyrizace, expresivita, poetika, erotika o bez souvislého děje – bezsyžetová próza (tok asociací, nesouvisejících myšlenek, metoda koláže – ne Ostře sledované vlaky) o obecná čeština, vulgarismy, černý humor, groteska · Dvorní režiséři: Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová
|
Další tvorba
|
· Soubory povídek: Perlička na dně, Pábitelé
· Ostře sledované vlaky o novela, nádraží za války, útok na ostře sledovaný vlak podle skutečné události · Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet o zfilmováno jako Skřivánci na niti, soubor povídek o chudých lidech · Nymburská trilogie Městečko u vody: Postřižiny, Krasosmutnění, Harlekýnovy miliony · Slavnosti sněženek o povídky o venkovanech z chatové oblasti Kersko · Příliš hlučná samota |
Směry | · Realismus, naturalismus, poválečná próza |
Epocha | · Česká literatura druhé poloviny 20. století:
· Lustig, Fuks (Spalovač mrtvol), Procházka (Ucho), Pavel (Smrt krásných srnců), Körner (Adelheid, Údolí včel), Páral, Škvorecký, Kundera, Vaculík, Kohout · Ve světové literatuře: · Sartre, Eco, Dahl, Orwell, Pasternak, Solženicyn, Kerouac, Bukowski, Heller, Styron, Irving, Marquez, Coelho · 2006 zfilmováno Jiřím Menzelem |