Zdroje informací
Společenské vědy
- zkoumají zákonitosti společností a lidského vědomí
- způsobují přeměny společenských vztahů a kulturních podmínek lidského života
- patří sem filozofie, sociologie, psychologie, politologie, kulturologie (= věda o kultuře; různá vymezení kultury; jednotlivé přístupy k ní a její představitelé) religionistika, historické vědy, práva, žurnalistika, knihovnictví, lingvistika (= jazykověda), pedagogika (= zkoumá cíle, obsah, podmínky, metody a prostředky výchovy a vzdělání), ekonomie (= zkoumá, jak různé společnosti využívají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a jak je rozdělují mezi různé skupiny; = o penězích, kapitálu, bankovnictví, mezinárodním obchodováním), vědy o tělesné kultuře (= zušlechťování lidského těla a upevňování zdraví ve formě individuální nebo kolektivní)
Přírodní vědy
- vznik v 18. století
- nejstarší vědou je matematika
- zkoumají projevy živé a neživé přírody
- dělí se: hmota (fyzika, chemie), život (biologie, botanika, zoologie), člověk (anatomie, genetika, fyziologie), země (geologie, panteologie, mineralogie, meteorologie), vesmír (astronomie, astrofyzika, astronomie), matematika
- specifickým podoborem je lékařství
Lékařství
- = vědní obor jehož cílem je ochrana a zlepšování zdraví, předcházení a šíření nemocí, léčba a působení na zvýšení zdravotního uvědomění obyvatelstva
- dělí se: teoretické lékařství › anatomie, fyziologie – činnost lid. těla a vliv nemocí,
farmakologie – účinky léků na lidský organismus, hygiena, gerontologie – zkoumá stáří klinické lékařství → stanovení diagnóz a jejich léčení, = interní lékařství; kardiologie, endokrinologie – žlázy s vnitřní sekrecí, urologie, stomatologie, neurologie, dermatologie, psychiatrie, ORL – nosní, ušní, krční, logopedie, … aplikované lékařství → aplikují poznatky z teoretického a klinického lékařství; patologie, soudní lékařství, tělovýchovné lékařství, pracovní lékařství – bezpečnost práce, choroby z povolání hraniční lékařství → mikrobiologie, lékařská fyzika, zdravotnická technika, lékařská biotika – nové vynálezy syntetických materiálů k tvorbě nových lidských orgánů, psychologie, sociologie
Zemědělství
- je odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo a suroviny pro potravinářský průmysl pěstováním kulturních rostlin a chovem hospodářských zvířat
- dělí se: rostlinná výroba
živočišná výroba
- související obory: pedologie (nauka o půdách), hydrologie, meteorologie, zoologie, ekologie
Technické vědy
- souhrn lidských činností, pracovních postupů a prostředků založených na poznání přírodních zákonů umožňující využívat přírodní bohatství k průmyslovým produktům a transformaci energie
- obory: hutnictví, hornictví, strojírenství, energetika, architektura
Charakteristika informací z jednotlivých věd:
Společenské vědy
- mají specifické rysy oproti ostatním vědním oborům; souvisí to s předmětem zkoumání = velký rozsah u společenských věd
- informace jsou velmi různorodé
- aktuálnost je dlouhodobá až neomezená (průměrně 25 let)
- ke zjišťování informací se používá různých metod výzkumu
- metoda archivní – vědci zkoumají archiválie (historie, literární věda, knihověda)
- metoda terénní – výzkum specifických materiálů (archeologické vykopávky, dějiny umění, etnografie, sociologie)
Přírodní vědy
- aktuálnosti informací je 8 let
- velmi rychle se mění – díky rychlému vývoji techniky
- specifickým podoborem je lékařství
Zemědělství
- informace se mění s vývojem techniky
Technické vědy
- nejvíce se rozvíjející odvětví
- aktuálnost informací je 5 let
Primární zdroje inf. v jednotlivých vědách:
Společenské vědy
- knihy (největší funkce), odborné a vědecké časopisy,
Přírodní vědy
- odborné publikace a periodika, vědecko-výzkumné práce, preprinty (= nepublikovaný výtisk k seznámení se se základními referáty z dané konference, disertační práce
Zemědělství
- populárně naučná literatura, vědecko-výzkumná literatura (disertační práce, materiály z konferencí), výrobně-technická lit. (návody technologií, atlasy), patenty a normy, firemní literatura
Technické vědy
- monografie, periodika technické normy, patenty
Sekundární zdroje inf. v jednotlivých vědách:
Společenské vědy
- encyklopedie, slovníky, výzkumné zprávy, zákoníky, elektronické databáze
Přírodní vědy
- encyklopedie, katalogy, rešerše, bibliografie, CC (obsahy mezinárodních odborných a vědeckých periodik; zpracovává se od 50. let 20.stol.; dnes obsahují asi 7000 titulů mezinárodních vědeckých časopisů + knižní vědecké tituly – 2 000; využívají je vědečtí pracovníci – Dialog corporation, Albertina; elektronicky; aktualizace 1× za týden; tištěné jednou za měsíc), referátové časopisy, informační systémy a databáze
Zemědělství
- encyklopedie, slovníky
Technické vědy
- encyklopedie, příručky, sborníky, katalogy
Elektronické inf. zdroje:
Multioborové systémy PRQUEST – britský systém
- obsahuje aktuální informace od r. 1993 z humanitních, společenských
oborů, z obchodu, medicíny, aplikovaných přírodních věd, výpočetní a telekomunikační techniky
- je placený
- ve světě nejvíce uznávaný
- bibliografické záznamy, fulltext, časopisecké články
- největší a nejvýznamnější databáze
WEB OF SCIENCE – organizované ISI
- bibliografické záznamy na základě citací
- časopisecké články
- aktualizuje se 1X za týden
- služby: fulltext, rešerše, upozornění na novinky, aktuální
témata
- americký systém ze sociálních věd, přírodních věd a lékařství
SCOPUS – bibliografické záznamy
- časopisecké články + abstrakty
- denní aktualizace
EBSCO – fulltexty časopiseckých článků
- v angličtině; vytváří EIFEL DIRECT (databáze plných textů článků z téměř
4 000 časopisů a novin; funguje od roku 1990; oblast humanitních a sociálních věd)
Společenské vědy
J – STORE – zpětná databáze online digitalizovaných plných textů z 120 amerických vědních časopisů z humanitních oborů (celé ročníky)
- journal stored = sklad periodik
- nazýváme „zlatý fond“
LION – literature online
- zdigitalizované plné texty amerických literárních děl
SCIENCE DIRECT PSYCHINFO – bibliografická databáze obsahující disertační práce
- přes 2 000 000 záznamů
ASPI – právnický obor = automatizovaný systém právních informací
- kompletní aktuální česká legislativa + právo EU
PEDAGOGICKÁ BIBLIOGRAFICKÁ DATABÁZE – vydává ji NPKK
- bib. z. + anotace
- k řazení záznamů slouží
MDT+ český pedagogický tezaurus
JIB = jednotná informační brána
- katalogy + jiné zdroje
OBOROVÁ BRÁNA KIV = knihovnické informační vědy
- nese se v podobném duchu jako JIB
TDKIV – terminologická databáze knihoven a informační vědy
- spravuje NK
ADR – seznam všech knihoven v ČR CASLIN – souborný katalog CEZL – souborný katalog; přístup má pouze NK SKAT – souborný katalog; funguje při LANIU LIBRARY OF CONGRESS – ve Washingtonu; ověřování zahraniční literatury ALA ASKIP – sdružení knihovníků a informačních pracovníků IFLA LISA LLIS – fulltext, ochrana fondu, sborníky z konferencí
- databáze knihovnické literatury
ELIS – fulltext ULRICH’S PERIODICAL DIERECTORY – rejstřík; možnost objednat fulltexty
- seznam periodik (nejvíce z VB) +
kontakty na nakladatele BOOKFIND – pro knihkupce a nakladatele
- hlavně VB a Irsko
Druhově specializované systémy Seriály:
- rozvoj odborných časopisů hlavně po 2SV
VNISIST – vznik v 70. letech pod UNESCEM
- vznik ISSN – evidence všech seriálů z celého světa (odborných); pomáhá
při MVS a rešerších Patenty:
- patenty, ochranné známky, užitné vzory
- vydává Úřad průmyslového vlastnictví
WPI = world patent index
- mezinárodní; zachycuje patentovou literaturu a chrání průmysl a autorské právo
IMPADOCK – dřívější název, dnes je znám spíše pod názvem ESPACENET – bibliografické záznamy + anotace + ilustrace Šedá literatura:
- firemní literatura, ceník sborníky z konferencí, diplomové práce, výzkumné zprávy
- 1963 – vznik Weinbergovy zprávy – snaha o vytvoření inf. systému
EAGLE – Evropská asociace pro šíření šedé literatury SIGLE – nyní není již tak aktuální; snaha o zachycení veškeré šedé lit. v Evropě –bib. z. bez anotací především z oblasti přírodních věd, techniky a zdravotnictví COROIS PQDB – doktorské disertační práce; psáno ve fulltextech ESF – elektronický archiv závěrečných prací ve fulltextech
- na MV
Normy:
- normy jsou většinou doporučené (aby bylo po celém světě např. stejné zásuvky)
- originální normy mají označení ISO
ČNI – Český normalizační institut ÚNMZ – Úřad pro normalizaci, metrologie a státní zkušebnictví (aby byly výrobky bezpečné) ISONET – bibliografické záznamy
- mezinárodní systém
- jeho úkolem je registrovat a přinášet informace o existujících normách,
dozvídáme se i něco o certifikaci (kvalitě výrobku) Knižní dokumenty:
- vznik systému r. 1967 ve VB → snaha o evidenci a identifikaci dokumentů
- v ČR vzniká až po roce 1989
ISBN – smyslem je rychlá identifikace dokumentů; využívají ho knihovny (akvizice, MVS, rešerše), vydavatelství, nakladatelství, knihkupci
- sídlo: Berlín – mezinárodní úřad ISBN
- v každém státě je pobočka (v ČR to je NK), která stanoví určitý počet čísel
mezi nakladatele; poslední číslo si volí nakladatelství OHLÁŠENÉ KNIHY – existují pouze v elektronické verzi na stránkách NK NAKL – evidence nakladatelů Hudebniny:
- patří sem tištěné dokumenty související s hudbou (zpěvníky, noty, rukopisy not)
- dostávají číslo ISMN
- systém byl vytvořen v roce 1995
ISMN – urychlení a pomoc při vyhledávání, registraci a zpracovávání hudebnin MPIID – mezinárodní rejstřík vydavatelů hudebnin
- přístupný online i na CD Romu
Přírodní vědy
CAS – Chemical Abstrakt Service
- referáty z oblasti chemie; dokumentografický sytém + záznamy
CIN – Chemical Industry Known
- faktografický systém z oblasti chemie a ekonomie
INSPEC – bibliografická dat. zabývající se technikou, fyzikou, informačními technologiemi a energetikou
- v ČR s ním pracuje STK
- využívá se spolu s CAS a CIN ke tvorbě rešerší
INIS – mezinárodní systém z oboru jaderné energetiky
- mírové využití jaderné energie
- klíčová slova, abstrakty
- zpracovává ho Mezinárodní Asociace pro atomovou energii – IAEA
MEDLINE – nejstarší bibliografická databáze z oboru medicíny
- vznik v USA
- obsahuje 80% záznamů + abstraktů z oboru
EMBASE – druhá největší bibliografická databáze převážně z farmakologie
- největší zastoupení evropských lékařských časopisů
- má propojení do katalogů jiných knihoven
- služba DDS (document delivery servece) – elektronické dodávání plného
textu dokumentů BIBLIOMEDICA – bibliografická databáze, kterou spravuje NK
- obsahuje recenze, referáty a články z odborných časopisů, konferencí a odborných publikací z ČR a SR
MEDVIK – medicínská virtuální knihovna; vede ji NLK
- cíl: umožnění přístupu zejména k zahraničním odborným a vědeckým
časopisům z různých institucí BIOLOGICAL ABSTRACT BIOLOGICAL RECORD ASEP – vytváří AV ČR
- automatizovaný knihovnický systém evidence periodik
- snaha o registraci zahraničních periodik + česká periodika
Zemědělství
AGRICOLA – katalog Národní zemědělské knihovny v USA AGRIS – vytváří mezinárodní organizace FAO
- bibliografická databáze s informacemi o zemědělství a zdravé výživě
FSTA = fond science technology abstrakt
- vytváří FAO
- bibliografická databáze s informacemi o zemědělství a zdravé výživě +
referáty ČZB – Česká zemědělská bibliografická databáze
- spravuje ji ústřední zemědělská a potravinářská knihvna
Technické vědy
COMPENDEX – veškeré informace o výzkumné celosvětové literatuře v oboru strojírenství
- dokumentografická databáze
- záznamy článků, statí a příspěvků
ICONDA – bibliografické záznamy pro stavebnictví, architekturu a územní plánování INSPEC – elektronika, počítačové vědy a informační technologie INIS – jaderná energetika
Virtuální knihovny:
= specializovaný předmětový katalog ohodnocených zdrojů pro specifickou komunitu uživatelů
- jsou tam pouze odkaze na zdroje z určitého vědního oboru
- je určeno odborníkům
- volně přístupné na webu
- výhody: ? zvýšená kvalita
? vysoké pokrytí ? všechny odkazy jsou zkatalogizované – dozvíme se více o odkazu ? někdy mohou být přidané anotace ? zahrnuto hodnocení uživatelů a jejich diskuze ? záznamy si můžeme nechat poslat na e-mail LII – pouze v angličtině
- librarian’s index for your i-net
- vznik v USA
- 11 000 vybraných zdrojů
- zaměřeno na veřejné knihovny
- každý týden vychází bulletin – nové odkazy, které byly přidány
- jednotlivé záznamy + heslář – připomíná knihovní katalog
- třídění podle relevance kategorií (podle kvality)
- obsahuje i adresář všech zdrojů – můžeme v nich vyhledávat
- zabývá se pouze knihovnictvím
IPL – internet public library = veřejná internetová knihovna vytvořena v USA
- hodně využívaná
- obsahuje asi 40 000 záznamů
- vznikla v roce 1995
- v katalogu je 20 000 knih ve fulltextu
INFOMINE – vznik v roce 1994 v USA
- akademická oblast – vysoké školy, vědecká a studijní sbírka informačních
zdrojů
- obsahuje asi 150 000 odkazů
- diskusní skupiny
- popis odkazů automatem i knihovníkem
BUBL – vytváří evropská vysoká škola
- slouží vědeckým pracovníkům
- katalog s 12 000 zdroji; tříděno podle Deweyho desetinného třídění
- alternativní rozhranní katalogu Bubl 5 : 15 – ke každému tématu (heslo) najdeme
min. 5 zdrojů a max. 15 odkazů (zdrojů)
- ohodnocení odkazů
- aktualizace 1× za měsíc
Digitální knihovny:
= organizovaná sbírka primárních digitálních dokumentů s odpovídajícími službami dostupná na webu
- mohou obsahovat texty, obrázky, schémata, audio, audiovizuální dokumenty, 3D dokumenty
- přístupné pro určitou komunitu uživatelů
- většinou nebývají placené (platíme pouze za určité služby)
- první myšlenka pochází z roku 1945
- v 60. letech vznikl MARC (aby všichni zapisovali do PC stejným způsobem) a OPAC
- v 80. letech se začaly přidávat fulltexty
- 1994 – vznik DL INITIATIVE – soustavně se zabývá vznikem a provozem digitálních knihoven
- výhody proti webu:
? vysoká kvalita zdrojů ? záznamy jsou zkatalogizované ? snadné vyhledávání ? multimedialita ? specializovanost ? kontrola nad zdroji (jestli tam jsou opravdu ty záznamy) ? ochrana autorského práva
- nevýhody proti webu:
? dostupnost (každá knihovna používá jiný software a my ho nemusíme mít nainstalovaný ? drahé ? málo rozšířené ? malá globální podpora
- společné znaky digitálních a kamenných knihoven:
? mají sbírku dokumentů a je nějak uspořádaná ? mají sbírku metodických struktur (katalogy, rejstříky) – můžeme v nich vyhledávat ? musí poskytovat určité služby ? určité tématické zaměření ? sledování kvality zdrojů – v knihovnách jsou ověřené ? dlouhodobé uchovávání dokumentů
- rozdíly mezi digitálními a kamennými knihovnami:
? nepřetržitý vzdálený přístup (pokud mám doma Internet, tak nemám problém se dostat do knihovny ? do dokumentu může nahlížet více uživatelů současně ? lepší využití fondů ? efektivnější a snadnější vyhledávání ? nemusíme dokumenty kopírovat, můžeme rovnou stahovat ? snadnější ochrana fondu ? odpadají problémy s prostorem vznikají nové formáty informací
- nedostatky digitálních knihoven oproti kamenným knihovnám:
? je potřeba stále nových technologií ? chybí lidský faktor ? různorodost databází ? existence velkého množství dokumentů ? nepřipravené sociální prostředí (společnost na tuto formu není moc připravená) ? chybějící legislativa a ekonomické možnosti
- výhody klasických knihoven:
? staletá tradice (organizace, uspořádání, …) ? jednotné standardy (jak katalogizovat, …. – MARC, AACR ZR) ? spolupráce (MVS, MMVS, CC, …) knihoven ? legislativa (problém s autorským právem) ? ustálené vzorce chování ? vybalancovaný systém mezi nakladatelem, knihovnou a čtenářem
- budování digitální knihovny:
? 3 způsoby:
- digitalizace
- born – digital – rovnou vytváříme v digitální podobě
- harvesting – pomocí robota si uložíme to, co je na webu a co
se nám hodí
- problémy:
? ekonomické, legislativní, sociální ? problém s autorským právem ? peníze (dig. knih. má levnější výrobu dok., distribuci, skladování a prodej; má složitější ochranu před kopírováním)
- ekonomika:
? Kdo zaplatí náklady? Jak je budeme financovat? Jak se rozdělí zisk? ekonomické modely
- otevřený přístup – zadarmo; peníze získáme reklamou, grantem
- omezený přístup – placený; koupíme si licenci, platba za použití
určitých služeb ? otevřený přístup je výhodnější, lehčí a ekonomičtější
AMERICAN MEMORY – vznik v USA
- vytváří ji Kongresová knihovna ve Washingtonu
- cílem je zdigitalizovat 5 mil. artefaktů
- součástí jsou i zvukové záznamy
- obsahuje velké množství záznamů z různých odvětví
- mají své vlastní standardy v popisování – snaha uchovat je co
nejdéle INTERNATIONAL CHILDREN’S DIGITAL LIBRARY – při vzniku existovala spolupráce s pedagogy, psychology a dětmi
- 2 500 zdigitalizovaných knih
ve 41 jazycích MANUSCRIPTORIUM – česká digitální knihovna
- zdigitalizované rukopisy a vzácné tisky
- vytváří NK a Albertina
KRAMERIUS – česká digitální knihovna
- snaha zdigitalizovat česká periodika
EVROPSKÁ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA – snaha o vytvoření dig. knihovny
- do roku 2010 by tam mělo být více než 6 mil. knih
- momentálně tam je kolem 2 000 000 záznamů
- snaha o to, aby do ní přispívali všechny národní
knihovny; převést do co nejvíce jazyků
- postupně by se měly přidávat archivy a muzea
WORLD DIGITAL LITERATURE – měla by začít vznikat příští rok
- na vytváření se podílí Google, NK USA a VB
- měla by obsahovat mapy, nahrávky, knihy, staré tisky,
periodika
Vyhledávání na webu:
- 3 základní způsoby:
? vyhledávací stroj – př. Google
- výhody: dostupnost, efektivní vyhledávání, celkem
vysoké pokrytí, aktuálnost
- nevýhody: složité dotazy (můžeme tam mít téma
zmíněno pouze okrajově) neviditelný web (oblast, kterou musíme znát, abychom se tam mohli dostat – je to moc hluboko – mnoho odkazů, chráněné heslem) kvalita zdrojů (nemusí být tolik kvalitní) – nerozumí obsahu a vidí pouze zadané heslo dlouhodobá dostupnost (dnes ano, zítra ne) problém s autorskými právy
? předmětový katalog – seznam, centrum
- výhody: vysoká kvalita (protože to vybírá člověk)
částečně prohledá i neviditelný web kategorie (postupné vyhledávání ve struktuře př. školy – VŠ – Vysočina) dostupnost, jednoduchost ve vyhledávání
- nevýhody: ? aktuálnost (chvíli trvá, než se tam
dostanou novinky, rychlá obměna stránek
- rozpad, zrušení)
pokrytí ( menší) žádná kontrola náročné pro tvorbu
? integrovaný portál – snaha o vytvoření ideálního souboru
- dnes žádný neexistuje (Seznam se snaží)
- místo něj vznikají virtuální knihovny