Tržní hospodářství
1) Mikroekonomie
Makroekonomie – vztahy
– ukazatelé, které hodnotí celé NH
– ekonomický koloběh
2) Trh – druhy trhu
– co, jak a pro koho vyrábět
Tržní hospodářství – systém volného podnikání s různými ekonomickými subjekty
– subjekty trhu
– předpoklady tržního hospodářství
Tržní mechanismus – co to je, jak působí
Typy ekonomického systému – zvykový
– příkazový
– tržní
3) Vztah nabídka a poptávky – nabídka, poptávka, agregátní
– grafické znázornění
– faktory ovlivňující nabídku a poptávku
4) Ceny – mezní nabídka a poptávka = rovnovážná cena
– druhy cen
– tvorba cen
5) Úloha státu v tržní ekonomice – orgány, parlament, vláda
– směry zásahu státu do ekonomiky
- a) kejnesiánská teorie
- b) neoklasická teorie
6) Hospodářská politika státu a její nástroje – momentární (peněžní, úvěrová) politika
– fiskální (rozpočtová) politika
– důchodová (mzdová a cenová) politika
– obchodně – měnová politika
– sociální politika
1) Mikroekonomie, Makroekonomie, NH a tržní ekonomika
Mikroekonomie = zkoumá chování a rozhodování jednotlivých ekonomických subjektů (domácností,
firem …), chování trhů, zabývá se oceňováním statků a služeb, výrobních
činitelů a podobnými otázkami
Makroekonomie = je součástí ekonomiky, která studuje chování národního hospodářství jako celku
Národní hospodářství = nějaký systém a souhrn činností hospodářského charakteru, které se
uskutečňují na určitém území (určitého státu)
Členění 1. podle úseku a odvětví (= hospodářská odvětí)
výrobní : zhotovuje hmotné statky a výsledkem je výrobek, služba; průmysl,zemědělství
lesnictví, stavebnictví, nákladní doprava
nevýrobní : výsledkem jsou nehmotné statky nebo služby ; správa statku, obrana,
bezpečnost, soudnictví, školství, zdravotnictví, vědecké a peněžní ústavy,
pojišťovny
- podle sektorů
primární : – prvovýroba
– získávání surovin z přírody, obdělávání půdy, těžební průmysl, lesnictví,
zemědělství
sekundární – zaměřen na výrobu hmotných statků
– zpracovatelský průmysl (textilní)
terciální – všechny služby jak pro výrobu tak pro obyvatelstvo
– doprava, spoje, obchod, ubytovací služby, cestovní ruch, školství, výzkum
Výrobní faktory NH
přírodní zdroje – dary od přírody, které využíváme ve výrobě (půda, kovy, písek, voda…)
práce – důchodová motivace (mzdy – motivují k práci)
kapitál – zvláštní zboží, které je předmětem obchodu na kapitálovém trhu, cenou je úrok
Hospodářský cyklus
- recese – (pokles do 6 měsíců)
deprese – (pokles nad 6 měsíců)
- dno – vytvořený produkt je minimální
- expanze – produkce roste (pozná se podle investic do staveb)
- konjunktura – vrchol, produkt je maximální (je větší než konjunktura před recesí)
Þ graf ukazuje, že skutečný produkt kolísá kolem potenciálního (kolik jsme mohli vyrobit v daných
možnostech výrobními faktory, aniž bychom zvyšovali inflaci
Ekonomičtí ukazatelé hodnotící úroveň NH tzv. Magický čtyřúhelník
- a) Hrubý domácí produkt
– konečná produkce všech subjektů NH vytvořenou za jeden rok v jednom státě
HDP
Výdajová metoda (produktová) | Příjmová metoda (důchodová) |
Výdaje za nákup výrobků a služeb | Důchody zaplacené za používání výrobních fakt. |
1. Výdaje domácnosti (C) | 1. Vyplácení mzdy a důchodu (V) |
2. Hrubé investice (Ig) | 2. Čisté úroky (I) |
3. Státní nákupy (kromě transferů) (G) | 3. Zisk (Z) |
4. Čistý export (E) | 4. Renta z pozemků (R) |
= HDP v tržních cenách | = HDP v cenách výrobních faktorů + spotř. daň |
Hrubé investice (investice obnovovací i rozvojové
Transfer – výdaje státního rozpočtu na důchody, sociální dávky
Čistý export = export – import
Čistý úrok = úrok přijatý – placený
Renta = výnos z půdy
Výdajová metoda = C + Ig + G + E
Příjmová metoda = ND + nepřímé daně a odpisy
Národní důchod (ND) = V + I + Z + R
HDP používáme v:
- a) naturálních jednotkách – množství výrobků a služeb, které byly provedeny za 1 rok (výdajová m.)
- b) peněžních jednotkách – množství peněz (důchodů), které plynou mezi subjekty NH (příjm. m.)
- a) nominální – ocenění výrobků a služeb běžnými cenami
- b) reálný – Ocenění výrobků a služeb ve stálých cenách (očištěný od inflace)
- a) potencionální – (možný), kdybychom využili všechny výrobní faktory
- b) skutečný – je menší (frikční nezaměstnanost), ten, který dosáhneme
- a) vytvořený – to co vyprodukujeme (VP)
- b) užitý – to co spotřebujeme (UP)
Rozdíl mezi těmito produkty je způsobem saldem zahraničního obchodu
obchodní bilance je aktivní – víc vyvezeme než dovezeme (UP je menší než VP)
obchodní bilance je pasivní – víc dovezeme než vyvezeme (UP je větší než VP)
Rozdělení HDP
- prvotní rozdělení – dochází k němu tam, kde vzniká (podniky)
– a) daň ze mzdy (do SR)
- b) daň z přijmu PO (do SR)
- c) DPH (do SR)
- druhotné rozdělení – nástrojem je SR, pomocí kterého se přerozděluje HDP do nevýrobní a
výrobní sféry (financuje se z něho zdravotnictví, armáda…)
Čistý domácí produkt (ČDP) – nově vypočítaná hodnota
– ČDP = HDP – amortizace (opotřebení)
Hrubý národní podnik (HNP) = výroba služeb a výrobků za jeden rok, které se vyrobí v dané zemí,
ale i v zahraničí občany této země
Čistý národní produkt (ČNP) = ČDP – HNP – amortizace
Čistý ekonomický blahobyt (NEW) – je ukazatel, který přesněji ukazuje výkonnost ekonomiky,
protože zahrnuje negativní externality (znečištění životního
prostředí), volný čas, šedou a černou ekonomiku
– je obtížné ho zjistit
- b) Inflace
– projev ekonomické nerovnováhy trhu , která se projevuje vzestupem cen (opakem je deflace =
hladina cen klesá)
– ovlivňuje negativně hospodářství, závisí na míře inflace, respektive na jejím tempu růstu
– inflace tažená poptávkou – do ekonomiky se dostávají peníze, aniž by tomu odpovídala produktivita
práce (poptávka existuje – zboží není Þ zdražení cen)
– inflace tlačená náklady – rostou vstupní ceny (mzdy, energie…)
– inflace přerozděluje – kupní síla peněz slábne (menší úspory), majetek roste
– inflace se počítá porovnáním cen tzv. spotřebního koše (seznam zboží a služeb, které
domácnosti spotřebovávají, různé druhy mají různou váhu
– inflace = Ceny sledovaného období . 100
Ceny základního období
n
– míra inflace = (1 + inflace) – 1
Druhy inflace
– mírná (0 – 10 %) – nemá příliš velký vliv na hodnotu peněz
– pádivá (10 -50 %) – vede ke zvyšování nejistoty při rozhodování investovat, hospodářská politika je
zaměřena na její potlačování (rostou ekonomické náklady)
– hyperinflace (nad 50 %) – rozvrací ekonomiku, peníze ztrácejí svoji funkci Þ naturální směna
– rovnoměrná – u všech komodit na trhu dochází ke stejnému růstu cen
– nerovnoměrná – ke zvyšování cen dochází odlišně u jednotlivých druhů zboží
- c) nezaměstnanost
– přináší negativní ekonomické i sociální důsledky v tržním hospodářství
– určité procento nezaměstnanosti je zdravé (zaměstnavatelé mají možnost si vybrat kvalitnější prac.)
– obyvatelstvo – ekonomicky aktivní – zaměstnaní
– nezaměstnaní – hledají práci a registrují se na Úřadě práce
– ekonomicky neaktivní – práci nemají, a ani ji nehledají
– míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci . 100
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
– typy nezaměstnanosti:
- a) frikční – lidé plynule přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého, příčinou je ukončení školy,
změna bydliště, přechod na jinou práci, stát neusiluje o její odstranění (krátkodobá)
- b) strukturální – změna ve struktuře ekonomiky, příčinou je technický pokrok, uzavření provozů,
– vzniká v důsledku nedostatečné poptávky po zboží
– lidé se rekvalifikují a přecházejí do jiného odvětví
- c) cyklická – (sezónní), spojena s fázemi hospodářského cyklu v tržní ekonomice
- d) nedobrovolná -lidé jsou ochotni při stávajících mzdových podmínkách pracovat, ale nesehnali práci
- e) neúplná – pomíjí pojmout práci na snížení úvazek, nebo práci, která nevyhovuje plně jejich
kvalifikaci
- f) skrytá – vdané ženy, pracující v domácnosti, nejsou zaevidovány na Úřadě práce
- g) nepravá – nezaměstnaní, ale práci hledají, berou podporu nezaměstnanosti
Příčiny růstu nezaměstnanosti
– úpadek, snížení výroby
– zavádění nových technologií (potřeba méně prac. síly)
– nasycení trhu zbožím dlouhodobé spotřeby
Programy na podporu nezaměstnanosti
– úřad práce poskytuje podporu zaregistrovaných, pokud jim do 7 dnů nenajde práci
– podmínkou výplaty je předchozí zaměstnání v délce min. 12 měsíců + studium
– vyplácí se maximálně po dobu 6 měsíců – 1. – 3. měsíc – 60 % předchozího výdělku
další 3 – 50 %
– účastní-li se rekvalifikace dostává 70 % předchozího výdělku, až do ukončení rekvalifikace
– po 6 měsících končí podpora – dostává sociální dávky
– o tyto programy se starají Úřady práce
- d) Zadluženost
– je stanovena podle stavu obchodní bilance (vztah mezi importem a exportem), Þ aktivní (pasivní
saldo obchodní bilance Þ – podpora exportu (devalvace, prémie , úvěrování (EGAP, Exportní b.)
– zamezit importu (kvóty, taxy, cla)
2) Trh
Trh – systém, který určuje pravidla, podle nichž prodávající a kupující si stanovují své ceny,
nabízené a poptávané množství
– střetává se nabídka a poptávka, kupující s prodávajícím
– oblast ekonomiky, kde dochází ke směně mezi ekonomickými subjekty
Subjekty trhu
Domácnosti – nakupují výrobky a služby
– prodávají výrobní faktory (práce, půda, kapitál)
Firmy – prodávají výrobky a služby
– nakupují výrobní faktory od domácností
Stát – ovlivňuje trh, příjmy z daní a výdaje ze státních zakázek, určuje zákony, vytváří sociální
programy, ekologie, antimonopolní politika, stabilizační politika
Druhy trhu
– dílčí (jednoho podniku)
– agregátní (všech výrobků na našem území)
– místní
– národní
– světový
– zboží a služeb (komanditní)
– peníze
– výrobní faktory (práce, půda, kapitál)
– konkurenční
– monopolní (firma ovládá celý trh, tak i ceny – dříve)
– nasycený (nabídka je větší než poptávka – dříve)
– nenasycený (poptávka je větší než nabídka)
3 ekonomické problémy trhu
Co a kolik vyrábět – určuje kupující poptávkou na trhu (ochota obětovat peníze)
– vyrábět takové množství za takovou cenu aby výrobce pokryl náklady + zisk a
uspokojil poptávku
Jak – najít takové řešení u kterého by docházelo k nejlepšímu využití zdrojů (co nejlevněji,
nejefektivněji)
Pro koho – zahrnuje proces rozdělování, tzn. zaměstnanci – mzdu, podnik – zisk, stát – daně
– průzkum trhu
řešení 3 ekonomických problémů trhu
– zvyklost (v pravěku) – zvyková ekonomika, rozdělovalo se podle potřeby
– tržní ekonomika – dokonalá konkurence – stát nezasahuje (za 1. republiky)
– příkazová ekonomika – (za komunismu) – určuje kolik se bude vyrábět, kdo bude odebírat
– tržní ekonomika regulovaná státem (nyní)
typy trhu
- a) Volná soutěž, Dokonalá konkurence
– v raných dobách kapitalismu (1. republika)
– na trhu existují drobní výrobci vyrábějící stejný druh zboží Þ trh je nutí k efektivní výrobě, kdy
kupující dostává nejlepší cenu, neexistují podmínky ke vstupu do odvětví
- b) Úplný monopol
– opak volné konkurence
– existuje na trhu pouze 1 výrobce (nebo má jedinečný výrobek), – výhradní postavení, může si sám
určit cenu, nikdo ho neomezuje (není nucen k efektivnosti), vstup do odvětví je nesnadný (možný
po prodeji licence, nebo patentu)
- c) Monopolistická konkurence
– mezi monopolem a konkurencí
– na trhu je jeden monopol a spousta dalších výrobců (výroba je efektivnější než u úplného monop.)
- d) Polyopol
– mezi monopolem a konkurencí
– na trhu existují 2 nebo více monopolů
selhání trhu
- monopoly
– (výsada), samostatná existence monopolů není nic špatného, pokud se jí nezneužívá (Becherovka)
– každý stát se brání proti monopolům Þ Zákoník práce – nekalá soutěž (kartely)
- existence neziskového sektoru
– poskytují služby bez placení (státní organizace (rozpočtové, příspěvkové), zájmové (rybáři,
zahrádkáři,…), církve, nadace, politické strany, odbory
– důvodem jsou úředníci, kteří hospodaří s cizím majetkem
- Existence externality
– vliv trhu na subjekty, které se přímo neúčastní
– negativní (obtěžují okolí hlukem, znečištění životního prostředí) – ceny pozemku klesají
– pozitivní (postavení fabriky, a k ní se musí vybudovat silnice, kanalizace, plyn) – ceny pozemku
rostou
Tržní ekonomika – rozvinutý mechanismus pro vědomou koordinaci lidí a jejích činností
prostřednictvím cen a trhu
- Vztah nabídky a poptávky
Poptávka – je množství zboží, které jdou kupující ochotni koupit za určitou cenu
– druhy – pružná – poptávané zboží závisí na ceně zboží (např. zlato)
– nepružná – cena se mění poptávané zboží zůstává (základní potraviny)
– individuální (jednoho kupujícího)
– dílčí (po jednom konkrétním výrobku)
– agregátní (poptávka po všech výrobcích od všech firem)
– je ovlivněna – cenami
– úrovní mezd
– množstvím lidí, kteří chtějí koupit výrobky
Nabídka – je množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající ochotni vyrobit a prodávat
při dané ceně
– druhy – individuální (nabídka 1 firmy)
– dílčí (nabídka 1 druhu výrobku)
– agrární (nabídka celého státu)
– je ovlivněna – technickými a technologickými postupy výroby
– cenami vstupů
– cenami na trhu
– velikostí poptávky
Poptávka
Cena | 0,20 | 1 | 1,50 |
Množství | 88 | 78 | 66 |
Nabídka
Cena | 0,20 | 1 | 1,50 |
Množství | 0 | 50 | 100 |
Rovnovážný bod – bod kde se setkají nabídka a poptávka
Nerealizovaná nabídka – nabídka je větší než poptávka, část zboží nenajde kupce (cena je větší než
rovnovážný bod)
– řešení – snížení ceny (slevy) – zvýšení poptávky
– snížení výroby – sníží se nabídka
Neuspokojená poptávka – poptávka převyšuje nabídku (cena je menší než rovnovážný bod)
– řešení – zvýšení ceny – snížení nabídky
– zvýšení výroby – zvýší se nabídka
Tržní mechanismus
sleduje – velikost trhu
– kvalitu trhu – kupní připravenost, síla lidí
– dynamiku trhu
– atraktivitu trhu – dostupnost výrobků
– umístnění trhu
– psychologii spotřebitele (vkus, profese, věk, pohlaví, zájmy, bydliště)
– dobře působí v podmínkách dokonalé konkurence
(žádný výrobce nemá monopolní postavení, nemůže si určit ceny)
– špatně působí v podmínkách nedokonalé konkurence
(výrobce má monopolní postavení – určuje si ceny, nemůžeme si vybrat), bráníme se proti tomuto
postavení Zákonem o hospodářské soutěži (antimonopolním zákonem)
4) Ceny
– jsou pro zákazníka velmi důležité (podle jejich výše se spotřebitel rozhoduje zda – li vydá za
výrobek peníze či nikoliv (nízká cena – kupuje, vysoká cena – nekupuje)
– význam ceny – uvádí do rovnováhy nabídku a poptávku (rovnovážná cena)
– ovlivňuje zdroje
– pro spotřebitele představuje úhrn fin. prostředků, aby výměnou obdržel jinou
hodnotu
– pro výrobce je stanovení ceny klíčovým rozhodnutím, které ovlivňuje další činnost
firmy
– cenu ovlivňuje – situace na trhu
– stanovení nákladů (kalkulace)
– konkurence
– nabídka a poptávka
– kvalita zboží a jeho vzhled
– cena zastupitelných výrobků
– reklama, móda
– stanovení ceny – cena = náklad + zisk
zisk = cena – náklady
náklady = cena – zisk
– náklady určujeme podle kalkulačního vzorce
– druhy cen – pořizovací (cena pořízení + vedlejší poř. náklady)
– pořízení (u cenných papírů)
– na bázi vlastních nákladů (u vlastní výroby)
– reprodukční (bezúplatné převzetí – darování, dědictví)
5) Úloha státu v tržní ekonomice
– je nesporná – pro chod ekonomiky je nutno vytvářet určitá pravidla a stanovovat alespoň globální
směry vývoje
– stupeň vlivu státu na ekonomiku lze charakterizovat podílem státních výdajů na HDP
– funkce – vytváří právní rámec pro fungování ekonomiky (práva a povinnosti vlastníků, formy
hospodářských subjektů, zákony)
– stabilizační politika (magický čtyřúhelník)
– ovlivňuje racionální rozdělování zdrojů v zájmu zvyšování ekonomické efektivnosti
– vytváří sociální programy
– antimonopolní politika
– ekologie
6) Hospodářská politika
Cíle – zajišťuje sociální jistoty obyvatelstva
– vnější měnová a obchodní stabilita
– zajištění růstu ekonomiky
Subjekty – vláda + ministerstva
– parlament, senát, ČNB
– nadnárodní organizace (MMF, WB, OSN)
Oblasti – a) fiskální (rozpočtová)
– b) monetární – finanční
– úvěrová
– c) důchodová – mzdová
– cenová
– d) vnější měnová
- a) fiskální (rozpočtová)
Rozpočtová soustava – a) státní rozpočet
- b) rozpočty okresů a obcí
- c) Rozpočty zdravotních pojišťoven
- a) Státní rozpočet
– plán příjmů a výdajů státu, sestavuje se za rozpočtové období (1 rok), nemusí vždy souhlasit s
rokem kalendářním
– SR přerozděluje HDP do výrobní a nevýrobní sféry
– státní fond mající příjmy i výdaje
– účet vede ČNB
– návrh státního rozpočtu předkládá ministerstvo financí poslanecké sněmovně
– Rozpočtové provizorium – návrh státního rozpočtu, který neprošel
– Státní závěrečný účet – hospodaření státu za příslušný rok
– SR se sestavuje: – vyrovnaný (do r. 1998, ODS), spotřebovává jen to co máme
– přebytkový – omezuje kvalitu společenské spotřeby
– schodkový (1999, ČSSD), výdaje převýší příjmy
– cyklicky – souvisí s hospodářským cyklem, je vyrovnáván přebytky minulých
let, je neškodný a nemá vliv na HDP
– strukturální – nemáme čím vyrovnávat, je jích více za sebou, negativní vliv na
NH, vzniká díky dlouhodobě používané fiskální politiky
– měl by nastartovat ekonomický růst
– Příjmy SR – Daně, pojištění, clo, poplatky
– Výdaje SR – Transfery (důchody starobní, invalidní), vládní výdaje, dotace (školství, zdravotnictví),
platby do zahraničí
– investiční
– neinvestiční
– Nesoulad mezi příjmy a výdaji se řeší: a) zvýšením daní
- b) vydáním státních obligací
– expanzivní politika – zvyšují se výdaje (letos)
– restriktivní politika – snižují se výdaje SR (do r. 1998)
- b) monetární politika
– tuto politiky vykonává ČNB
– zajišťuje rovnováhu na trhu pomocí následujících nástrojů:
- a) diskontní sazba – úroková míra, za kterou ČNB půjčuje ostatním bankám
– zvýšení Þ stahuje peníze z ekonomiku, snížení Þ vrací peníze do ekonomiky
- b) povinné minimální rezervy – procentní částka z přijatých vkladů, kterou ostatní banky musí uložit
u ČNB
– zvýšení Þ stahuje peníze z ekonomiky, snížení Þ vrací peníze do e.
- c) operace na volném trhu – obchodování s cennými papíry
– prodává Þ stahuje peníze z oběhu, kupuje Þ vrací peníze do oběhu
- d) ostatní nástroje – max. úvěrový limit, max. úroková sazba
– souvisí s inflací (popř. deflací)
- c) důchodová politika
– důchod = příjem
– souvisí s politikou cenovou a sociální
– zahrnuje různé formy regulace mezd (do r. 1995 regulace – za překročení povoleného % –
pokuta), doporučení podnikatelům a odborovým svazům apod.
– regulace státu by měla být minimální (jinak by stát snížil efektivnost podniků)
– sociální politika – systém sociálních dávek, který zajistí potřebným přežití
– odvozují se od čistého příjmu rodiny tzv. životního minima, je stanoveno podle
věku, + příspěvky na domácnost, dopravu…
- d) Vnější měnová politika
– souvisí s zahraničním obchodem
– nástroje – přímé – clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu (hygienická nařízení, normy)
– nepřímé – intervence na devizových účtech, provádí ČNB, chce ovlivnit kurz (revalvace,
devalvace), střetává se nabídka a poptávka po devizách