Trh a tržní mechanismus
Trh – místo, kde se střetává nabídka s poptávkou a vytváří se cena a zároveň, kde vystupují 3 ekonomické subjekty.
Trh studuje vědní disciplína: ekonomie
– praktickým fungováním trhu se zabývá ekonomika
3 subjekty: domácnosti, podniky, stát
domácnosti – jednotlivci nebo rodiny, kteří jsou příjemci důchodů (plat dostávají technicko hospodářský pracovníci THP, mzdu dostávají dělníci, sociální časová úkolová, dávky (přídavky na děti, podpory, starobní důchod, invalidní důchod, renta – příjem z vlastnictví půdy, důlní renta, přijaté úroky z vkladů) domácnosti nabízejí svojí pracovní sílu, získané důchody používají na nákup spotřebních předmětů a služeb nebo ty spoří či investují
podniky – mohou vyrábět nebo poskytovat služby (obchod), podniky se poptávají především po pracovní síle. Podniky mohou být soukromé nebo státní.
– ziskové
– neziskové
– výrobní
– poskytují služby
– obchodní
právní forma: obchodní společnosti, družstva, státní podniky
stát – ministerstva, parlament, senát, obecní úřady, krajské úřady
nabízí – pracovní místa, své služby
poptává se – po finančních prostředcích, pracovní síle, po spotřebních statcích, službách
Každá ekonomika se řídí 3 ekonomickými problémy:
- Co a kolik – stát se musí rozhodnout, co je pro něj nejvýhodnější a na co má nejvýhodnější zdroje
- Jak – jakou nejvýhodnější techniku zvolit
- Pro koho – kdo ty statky dostane: pro koho jsou, kriterium rozdělování podle příjmů
Podle toho jak se řeší tyto 3 problémy, rozlišujeme 4 ekonomické systémy
- Zvykový ekonomický systém – tradice a zkušenosti přenáší se z generace na generaci, je typický pro primitivní civilizace v současné době (indiáni, Afrika)
- Příkazový systém nebo také systém plánovaní ekonomiky: – tolik a tolik věcí se vyrábí a tolik a tolik se odveze, tam či jinam – je založen na principu direktivně řízeného hospodářství, kde vláda provádí veškeré rozhodnutí o výrobě a rozdělování -krátkodobě je to vhodné používat války, živelné katastrofy či přírodní katastrofy -dlouhodobé použití nevhodné, demotivující
- Tržní ekonomiky – spočívá v tom, že se vyrábí po čem je poptávka, čisté tržní systém v žádném státě neexistuje, protože výrobci by nenabízeli to co je právě nevýhodné
- Smíšená ekonomika – tržní systém doplněný o zásahy státu, stát podporuje i služby, které jsou pro podniky nevýhodné
TRH
– místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a utváří se cena zboží
– účastníci trhu vstupují do vzájemných interakcí dobrovolně, bez nátlaku a pro výhodnost směny
Druhy trhů
1) územní – trh realizuje:
místní – jarmark, obchůdky
národní – v rámci státního celku
mezinárodní
2) podle počtu zboží – dílčí trh – podle množství – trh 1 výrobku
– individuální – trh jednoho výrobce (trh piva – od různých výrobců)
– agregátní – veškeré zboží
3) podle předmětu koupě a prodeje
trh výrobců a služeb (komoditní)
trh cenných papírů
trh práce, nemovitostí
trh výroby (spotřební, kapitálové výrobky :
- rozdělení výrobků (spotřebního zboží) do jednotlivých skupin je individuální , záleží na potřebách zákazníka (např. jak často výrobek kupuje a jaké úsilí tomu vynakládá)
Běžné zboží– je zboží, které je běžně k dostavení a při jeho nákupu dochází k minimálnímu vynaloženému, úsilí
- Každodenní potřeby – kupuje zákazník často a pravidelně, pokud se jedná o značkové zboží, zákazníci mívají svoji oblíbenu značku
- Impulzivní zboží – zákazník kupuje, bez předchozího plánování, proto ho musí prodávající umístit tam, kde je velká frekvence zákazníků, a tím jim dává podmět ke koupi (u pokladny, uličky těsně před pokladnou, kde se zatáčí s vozíkem-zpomalíme)
- Mimořádné zboží – je kupováno v okamžiku, kdy se vyskytla jeho okamžitá potřeba při nákupu nerozhoduje ani cena ani místo (pití, bagety)
Zvláštní zboží – zákazníci velmi pečlivě srovnávají kvalitu a cenu = proto navštíví více obchodů, kde kvalitu porovnávají (oblečení, elektronika, auta, kola)
Speciální zboží – má zvláštní postavení na trhu, kdy zákazník se neohlíží na cenu je ochoten vyvinout větší úsilí, aby dostal to zboží
- vyznačuje se značkou (výrobek vyrobený na zakázku)
Trh finanční
peněžní, kapitálový, devizový
Marketingový pohled na trh:
trh potencionální – zachycuje lidi, kteří mají o ručitý výrobek zájem
trh použitelný – kupující mají zájem a peníze
kvalifikovaný použitelný trh – mají zájem, peníze, kvalifikaci (zbraň – zbrojní průkaz)
podchycený trh – zachycuje zákazníky, kteří si u dané firmy již něco koupili
NABÍDKA
– množství zboží, které výrobci dobrovolně dodávají na trh za určitou cenu
– nabídka dílčí – nabídka jednoho výrobce
– nabídka agregátní – součet všech druhů dílčích nabídek
nabídka se dá znázornit pomocí tabulky a křivky
Tabulka zachycuje
Nabídka tabulka kola | |
Cena – P | Nabízené množství |
6 000 | 10 000 |
10 000 | 15 000 |
20 000 | 22 000 |
50 000 | 30 000 |
Zákon rostoucí nabídky:
S rostoucí cenou nabízené množství roste
– pro výrobce je výhodnější nabízet výrobky s vyšší cenou Õ realizuje vyšší zisk + připojí se ti, pro které nižší cena nebyla výhodná
Faktory ovlivňující nabídku:
poptávka
cena
ceny vstupů (materiál, clo, mzdy zaměstnanců) Õ vlivem technického pokroku a zaváděním automatizace dochází ke snižování nákladů na jednotku výroby Õ může docházet ke zvyšování ceny
Změny ceny substitutů (náhražek) za zkoumaný výrobek (houska – chleba, červený víno – bílý víno)
BV ČV
Ú Ø
Ø Ú
pokles ceny způsobí
organizace trhu nebo zásoby státu do ekonomiky
STÁT domácí stoupne
CLO Ú zahraniční klesne
specifické faktory : povodně
nabídku snižuje
neúroda snižuje
všechny tyto faktory se dají znázornit do grafu, tak, že se provádí posun nabídkové křivky
cena je konstantní – podmínka
1) zakreslete do grafu nabídky, zavedení technického pokroku
POPTÁVKA
množství zboží, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit
Druhy poptávky:
– agregátní
– individuální
– dílčí
individuální – poptávka jednotlivých kupujících
dílčí – poptávka po určitém výrobku
agregátní – souhrn všech zamýšlených koupí
Znázornění
– pomocí poptávkové tabulky a grafu
– znázorňují závislost poptávaného množství na ceně
Poptávková tabulka kola | |
Cena – P | Nabízené množství |
5 000 | 30 000 |
10 000 | 15 000 |
25 000 | 10 000 |
40 000 | 5 000 |
Zákon klesající poptávky:
S klesající cenou roste poptávané zboží
Zdůvodnění: existují 2 faktory
provádí se pomocí
- a) důchodového efektu – vychází z toho, že důchody subjektů jsou pro určité období dané
stoupne cena – z důchodu si toho koupí méně (pokles poptávaného množství)
- b) substitučním efektem – náhražka
– při zvýšení ceny lidé mění své potřeby
– roste-li cena výrobku, pak je snaho ho nahradit jiným
Faktory působící na poptávku:
– nabídka
– cena
– reklama, tradice státu, přídní podmínky
– ceny substitutu a komplementů (doplněk zkoumaného výrobku)
– změna výše důchodů
– změny v populaci
Vzájemné působení nabídky a poptávky
– trh je v rovnováze, když se nabízené a poptávané množství sobě rovná
– spojíme-li křivku nabídky a poptávky do jednoho grafu vzniká průsečík EQUILIBRIUM
Tabulka S a D po kolech
P | QS | QD |
5 000 | – | 30 000 |
6 000 | 10 000 | – |
10 000 | 15 000 | 15 000 |
20 000 | 22 000 | – |
25 000 | – | 10 000 |
40 000 | – | 5 000 |
50 000 | 30 000 | – |
Při jiné ceně než rovnovážné, vzniká na trhu přebytek popřípadě nedostatek nabízeného množství ve srovnání s poptávaným množstvím.
Při přebytečné S vázne odbyt a vzniká soutěž prodávajících, konkurence na straně nabídky, která vede ke snižování cen. S poklesem ceny klesá nabízené množství, ale zároveň stoupá i poptávané množství.
2) Nedostatečná S ( při nižší ceně než je Po)
Prodejci zvyšují cenu, tím se zvyšuje nabízené množství
vzniká konkurence na straně poptávky
proces pohybu ceny se neustále opakuje Õ cena osciluje kolem rovnovážné ceny Õ tržní mechanismus
Změny rovnováhy
– ke změně rovnovážné ceny a rovnovážného množství dochází tehdy, jestliže faktory ovlivňující nabídku a poptávku, posunou jejich křivky
– existují 2 základní příklady těchto změn
- a) poptávková křivka se nemění, ale mění se faktory na straně nabídky
1) poptávka po bramborách je stejná, ale byla neúroda
Př. změna tržní rovnováhy u osobních aut, jestliže dojde ke zdražení benzínu
– sníží se cena materiálů a výrobní náklady klesnou
- b) nabídková křivka se nemění a poptávková křivka se posouvá vlivem změny faktorů na straně poptávky
- nabídka automobil se nemění, ale dochází ke zdražení benzínu
Konkurence
– proces, je neoddělitelný od trhu
– když si konkurují – dochází ke střetávání zájmů
3 základní formy:
podle toho kterou stranou trhu je konkurence realizována
- konkurence mez nabídkou a poptávkou
- konkurence na straně poptávky – mezi kupujícími; při nedostatečné nabídce; vede ke zvyšování ceny
- konkurence na straně nabídky – mezi prodávajícími; při přebytečné nabídce
2 formy:
- a) cenová konkurence – výrobci začnou snižovat ceny
možnosti snížení ceny: snížení nákladů, zvyšování objemu výroby (extenzivní, intenzivní)
- b) necenová konkurence – reklama, podpora prodeje, rozšiřování sortimentu – marketingový a stimulační mix a využití totálního výrobku (2 a 3 vrstva)
Struktura trhu
– konkretizace probíhá na různých trzích, a záleží na podmínkách jaké na daném trhu převládají
–struktura trhu – souhrn podmínek, které charakterizují daný trh
podmínky:
- počet firem na trhu
- velikost firmy
- druh výrobku
- vstup nebo výstup z odvětví do odvětví
- konkurence dokonalá (perfekt)
- konkurence nedokonalá
I. konkurence dokonalá
- ve skutečnosti neexistuje
- je to jenom ekonomická teorie
- pouze v tržním systému
Znak:
- Na trhu existuje velký počet podniků a každý podnik vyrábí jen malý díl produkce
- Výroba jednotlivých firem, je identická spotřebitelům je jedno od které firmy výrobek koupí, protože vlastnosti výrobků jsou stejné
- Vstup a výstup z odvětví do odvětví je volný, není omezený – nová firma má stejné podmínky, jako firmy, které na trhu u působí
- Podnik si může obstarat stejné technické vybavení, nejsou žádné administrativní zábrany
- Snadný výstup – zbytek výrobků se dá prodat a skončit s podnikáním
Co způsobuje snadný vstup do odvětví?
Způsobuje přelévání kapitálu z odvětví do odvětví, protože firmy chtějí podnikat tam, kde realizují vysoký zisk = funguje zde tržní mechanismus
Dokonalá konkurence vede ke snižování cen (přebytečná nabídka)
II. Nedokonalá konkurence
- Monopol – 1 výrobce, 1 nabízející
- Oligopol –
- Oligopson – 1 poptávající
- Monopson
- Monopolistická konkurence
Monopol – na trhu existuje pouze jeden výrobce, který má absolutní moc nad spotřebitelem
- vstup do odvětví je nesnadný
- monopol diktuje cenu, ale cena nemůže být abnormálně vysoká (max. výše ceny je dána poptávkou)
- nefunguje tržní mechanismu
- ČEZ, Český Telecom
Oligopol
Oligos – malý
- malý počet nabízejících, kteří si vzájemně konkurují
- proti množství je velký počet kupujících
- mobilní operátoři – konkurují si
- jednotlivý konkurenti konkurují – podobá se to dokonalé konkurenci
- prodávající se vzájemně domluví a uzavřou kartelové dohody, dohodnou se na ceně nebo si rozdělí teritorium působnosti OPEC
- vstup a výstup do oligopolu z odvětví do odvětví je těžký
- počítačové firmy, mobilní operátoři, ropné společnosti, televizní stanice
Oligopson
- na trhu existuje malý počet poptávajících, ale naproti nim je velký počet nabízejících
- např. obchodních řetězců je málo, ale je velké množství např. nabízejících firem s elektronikou
Monopson
- poptávající je 1 subjekt; nabízejících hodně
- státní zakázky (výrobce zbraní, dopravní podniky, telecom)
Monopolistická konkurence
- na trhu existuje hodně malých a středních firem; jeden stejný nebo podobný výrobek, který se odlišuje nějakým určitým znakem (značka, disain)
- odlišně vlastnosti způsobují na trhu zvláštní situaci ® výrobky se můžou zaměnit, ale na druhé straně má své vlastní kupující (vlastní trh), kteří tu vlastnost (znak) preferují
- monopol je v značce, disainu (zvláštnost)
- konkurence – existují podobné výrobky
- nejvýhodnější forma dokonalé konkurence, vede k neustálému technickému rozvoji
Tržní selhání
- ekonomové, tvrdí, že trh je nejdokonalejší nástroj pro řízení národního hospodářství. V praxi trh selhává, nebo-li má svoje slabá místa. Trh neplní svoje funkce. Nejdůležitější funkce trhu je podněcovat k výrobě. Musí to zabezpečit někdo jiný.
- příčiny tržního selhání:
- existence nedokonalé konkurence
- existence veřejných statků a služeb
- externality
2) Existence veřejných statků a služeb
- jsou bezplatné
- musí se nabídnout všem
- hradí to daňový poplatníci
- čistý veřejný statek – bezpečnost, obrana země, státní správa veřejné služby na, které si občan částečně přispívá – komunikace, školství, zdravotnictví
3) externality
2 typy
- pozitivní – výnosy 3. stran
- negativní – náklady 3. stran
- a) pozitivní
- vedle má soused velmi uštěkaného psa, který začne štěkat, když někdo projde kolem, nemusíme hlídat barák před zloději
- znamená, že člověk (nebo firma) není schopna získat všechny výnosy ze své činnosti, část výnosů si bezplatně přisvojují jiní
- b) negativní
- po městě jezdí hodně automobilů, ohrožují zdraví jiných díky spalování škodlivých plynů. Nechtějí si dát udělat katalyzátor.
- Firma nehradí všechny náklady své činnosti, ale část přenáší na 3. osoby
Příčiny externalit
1) výrobci
2) Spotřebitelé – kuřáci jsou zdrojem negativní externality
– domácnosti, které tupý tuhými palivy
– hlučné restaurační zařízení
3) Omezení společenského zdroje
– rybáři a vodáci
– rybáři a koupající se
– auta na silnici
Řešení externalit
1) Řeší stát – pomocí různých legislativních opatření (stát vydává nařízení, vyhlášky, zákony, které omezují negativní dopad na národní hospodářství)
– stát pokutuje za znečištění živ. prostředí
– náklady výrobce nižší = stát pokutou zvyšuje náklady
pozitivní – stát může poskytovat dotace (elektrárnám)
2) Vyřešení vlastnických vztahů – přesně se určí, komu co patří (vlastník) a vlastník si stanovuje pravidla pro chování s majetkem
Explicitní a implicitní náklady
Implicitní – obětované příležitosti si nezjišťují v účetnictví
Explicitní – náklady obětované příležitosti – příležitost, kterou člověk nevyužívá, protože se věnuje jiné činnosti
Implicitní:
- výnosy nebo užitky z těchto obětovaných příležitostí, člověk by měl volit tu činnost u které má náklady obět. příležitosti ….
- musím se učit ekonomiku nebo jít s přítelem ven. Vyberu si krásně strávené odpoledne s přítelem.
Explicitní – vykazují se v účetnictví; vykazujeme spotřebu energie
Absolutní a komparativní výhoda
(Itálie + Dánsko)
Náklady na výrobu 1t | Ryby | Obilí |
Itálie | 4 lidi | 2 lidi |
Dánsko | 5 lidí | 5lidí |
v Itálii je vyšší produktivita práce u obou produktů = že má vůči Dánsku absolutní výhodu= absolutní výhoda = výrobce má vyšší produktivitu práce
Ekonomy by měly zjímat náklady obětované příležitosti
Náklady obětované příležitosti | Ryby | Obilí |
Itálie | 2t obilí | 0,5t ryb |
Dánsko | 1t obilí | 1t ryb |
Komparativní výhoda = nižší náklady obětované příležitosti
Itálie má komparativní výhodu ve výrobě obilí (protože obětuje pouze 0,5t ryb) a Dánsko obětuje 1t.
Dánsko má komp. výhodu v produkci ryb, protože obětuje pouze 1t obilí a Itálie 2t obilí.
Teorie absolutní a komparativní výhody vysvětlují nutnost zahraničního obchodu.
- Adam Smith ( 1723 – 1790)
- teoretik absolutní výhody; tvrdit, že země má vyvážet ty výrobky a služby u kterých má absolutní výhodu a dovážet ty u kterých abs. výhodu nemá.
2) David Ricardo 19. století
- zastáncem komparativní výhody
- země má vyvážet ty výrobky a služby u kterých má komp. výhody a dovážet ty u kterých je nemá