Podnik a podnikání
podnik
cíle a funkce podniku (podle vlastnictví, podle velikosti, podle právní formy, atd)
obchodní rejstřík
živnosti, jejich členění, podmínky vzniku živnosti
podnikatelský plán
činnosti související se založením podniku
organizační výstavba podniku
zánik podniku
konkurz a vyrovnání
právní úprava
Činnosti související se založením podniku: zápis do obchodního rejstříku a splnění podmínek,
které se vztahují k danné společnosti
Podnik
Podnik: ekonomicko právní subjekt, který je založený za účelem dosažení zisku.
je to soubor všech hmotných, nehmotných a osobních věcí náležících podnikateli.
Ekonomická samostatnost – samostatně hospodaří, tj. ze svých výnosů hradí své náklady a dosahuje
zisku. Samostatně si určuje předmět své podnikatelské činnosti. Své
zdroje (kapitál) používá k zajištění svých cílů. Na trhu vystupuje jako
samostatný subjekt.
Právní samostatnost – podnik jedná samostatně pod svým obchodním jménem. Obchodní jméno se v
praxi nazývá firma. Název firmy je také součástí zápisu do obchodního rejstříku.
Každá firma musí obsahovat označení podniku, údaj o právní formě podniku.
Podnikání
Podnikání – podnikání je soustavná činnost, prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a
na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikání je vymezováno a
upravováno právními normami.
Podnikání vymezují dva zákony: Živnostenský zákon
Obchodní zákoník
jsou to závazná pravidla, která jsou vynutitelná ze strany státní moci
Podnikatelé mohou být: fyzické osoby – jednotliví občané
právnické osoby, čili: církve, občanská sdružení, družstva, společnosti,
nadace fondy, obce, banky, spořitelny, pojišťovny,
burzy, rozpočtové organizace
Podnikatel může být osoba nejen zapsaná do obchodního rejstříku, ale i
nezapsaná, která podniká na základě živnostenského oprávnění.
Statutární orgány: u většího podniku jako je např. státní podnik, družstvo atd. může jménem podniku
jednat právě tento orgán. Statutárním orgánem může být např. ředitel nebo správní
rada. Tento orgán může být jen jeden a je zapsán v obchodním rejstříku.
Cíle a funkce podniku – druhy podniku
- a) podle forem vlastnictví
- státní organizace – státní podniky – zpravidla ziskové, státu odvádějí daně
- rozpočtové organizace – často neziskové, poskytují služby v oblasti školství, státní správy, obrany. Při své činnosti vynakládají výdaje, které stát uhrazuje. Pokud získají nějaké příjmy ze své činnosti, odvádějí je státu.
- příspěvkové organizace – také neziskové. Působí v oblasti vzdělávání, zábavy, kultury. Ze svých příjmů uhrazují výdaje a rozdíl odvádí do státního rozpočtu. Mají-li vyšší výdaje než příjmy, dostávají od státu příspěvek ve výši rozdílu
- státní fondy – jsou účelovými organizacemi (státní fond tržní regulace v zemědělství – nakupujeme přebytky zem. výrobků). Účelem je zajistit, aby nedošlo k prudkému snižování cen na trhu.
- družstevní – vlastnictví skupiny lidí
- soukromé organizace – soukromé vlastnictví majetku, se kterým hospodaří individuální podnikatelé (soukromé osoby)
- podniky společně = obchodní společnosti
- b) podle právní a organizační formy
- státní podniky (podniky zahraničního obchodu, podle zákona o státním podniku). Zakládány ministerstvy nebo jiným orgánem státní správy. Hospodaří na svůj vlastní účet.
- státní podnik (zaměřený na podnikatelskou činnost)
- veřejně prospěšné podniky – dostávají dotace od státu – údržba zeleně, odvoz odpadků
- družstevní – zemědělská, bytová, výrobní, spotřební. Dobrovolná sdružení občanů nebo právnických osob ke společné hospodářské a jiné činnosti a k uspokojování a podpoře jejich zájmů. Zapisují se do obchodního rejstříku a řídí se podle stanov.
- soukromé podniky – živnosti –
- obchodní společnosti – fyzické a právnické osoby se spojí ke společnému podnikání a uzavřou společenskou smlouvu:
– osobní – veřejná obchodní společnost, komanditní společnost
– kapitálové – společnosti s ručením omezeným, akciová společnost
- jiné společnosti – drobné provozovny magistrátů nebo obcí, hospodářská zařízení zájmových sdružení, zájmové sdružení právnických osob, holdingová společnost, občanské sdružení, konsorcium, tichá společnost, joint ventures.
- c) podle způsobu řízení
Přímé řízení může uskutečňovat centrální hospodářský orgán (ministerstvo) nebo správní orgán (radnice, magistrát). Řízení centrálními orgány (přímé) je zaměřeno na metodiku hospodářského vedení. Centrální orgány přímo do činnosti hospodářských subjektů nezasahují. Stát (ministerstvo) vystupuje pouze jako nepřímý regulátor.
Nepřímé řízení se realizuje formou ekonomických nástrojů. Ty mohou uplatňovat centrální i správní orgány. Mezi tyto nástroje patří cenová regulace, daně a poplatky, celní regulace a ovlivňování poptávky.
- d) podle velikosti
- nejmenší (do 10 prac.)
- malé (několik 10 prac.)
- střední (do 500 prac.)
- velké (nad 500 prac.)
- e) podle příslušnosti k určitému odvětví
- průmysl
- zemědělství
- služby
- bankovnictví
- cestovní ruch, doprava, stroje, atd.
- f) podle zaměření činnosti
– ziskové – výdělečné – nejdůležitějším hlediskem pro provádění všech činností je dosažení
zisku
– neziskové – nevýdělečné – mají jiný cíl než dosahování zisku, jsou to organizace poskytující
služby sociální povahy. Jejich hlavním cílem je celkové zlepšení
úrovně společnosti. Cíle těchto organizací jsou různorodé a těžko
změnitelné.
Obchodní rejstřík
Veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů. Návrh na zápis do OR podepisují zakladatelé, podpisy musí být úředně ověřeny, je nutno přiložit společenskou smlouvu. Do obchodního rejstříku se zapisují právnické osoby a fyzické osoby se zapisují na vlastní žádost, nebo stanoví-li to zákon.
Zápis v obchodním rejstříku musí obsahovat:
- obchodní jméno
- IČO
- předmět podnikání
- právní formu podnikání
- adresa, příp. bydliště
- výši základního jmění
- výši členských vkladů
- jména a bydliště osob, které jsou statutárními orgány
Živnost
živnost: k provozování živností je nutný splnění podmínek
- a) všeobecný – věk nad 18 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům
- zvláštních – splehlivost, morální způsobilost
dělení živností: ohlašovací – na základě podnikatelova ohlášení příslušnému živnostenskému úřadu
zvláštní podmínkou může být například osvědčení
řemeslné: je nutné vyučení v oboru a praxe např. zámečnictví
vázané: je nutné osvědčení, doklad o schopnosti tuto činnost
provozovat např. autoškola
volné: stačí splnění všeobecných podmínek
koncesované – smí se provozovat pouze na základě udělení koncese, je tedy nutné
povolení státu klade na podnikatele velké nároky
Činnosti související se založením podniku: zápis do obchodního rejstříku a splnění podmínek,
které se vztahují k danné společnosti
Podnikatelský plán
podnikatelský plán: podnikatel si sám podle situace rozhodne, co bude
vyrábět nebo jaké služby poskytovat
činnosti s tím související: 1) vymezení konkrétního předmětu činnosti
2) sestavení počáteční rozpočtu – musí zvážit všechny náklady
3) musí najít prostor pro svou provozovnu, popř. zaměstnance, která bude
mít
Organizační výstavba podniku
Dosud typická organizační forma odpovídá čtyřstupňovému řízení (podnik – závod – provoz – dílna). Na úrovni všech stupňů řízení vznikají odborné útvary, které se na úrovni podniku nazývají úseky (např. výrobní, technický, obchodní, ekonomický, personální).
Kromě úseků podnik zřizuje štábní útvary pro zabezpečení činnosti řídícího orgánu. Jsou to např. sekretariát, podniková kontrola, atd.
V menších podnicích se v tržních ekonomikách často používá tzv. pružná organizace. Pro zajištění určitých činností nebo úkolů se vytvářejí tzv. týmy. Po splnění úkolu se tým rozpouští a vytvářejí se týmy nové. Touto organizace se dosahuje decentralizace a demokratizace řízení v podniku.
Zánik podniku
Po založení se na základě žádosti provede zápis do obchodního rejstříku = vznik podniku.
Vlastní založení podniku musí být v souladu s právními předpisy pro zvolenou formu podniku.
Podnik zaniká výmazem z obchodního rejstříku a následuje až po zrušení podniku.
Způsoby zániku podniku:
- úmrtím podnikatele, pokud nepřejdou práva na dědice
- uvalením konkurzu
- splynutím (fúzí)
- rozdělením podniku
- dohodou společníků
- zrušením (uplynutím doby, dosažením účelu, rozhodnutím orgánů, konkurzem)
Podnik však může být zrušen také:
- bez likvidace – tzn. při přeměně v jinou společnost či družstvo
- s likvidací – jestliže nepřešlo celé jméně na jiného právního zástupce. Musí být jmenováni
likvidátoři, kteří provedou majetkové vyrovnání.
Konkurz a vyrovnání
Právní úprava
Právní úprava podnikání se řídí předpisy a dvěma zákony: Živnostenský zákon
Obchodní zákoník