CENNÉ PAPÍRY PENĚŽNÍHO TRHU
Druhy směnek a šeků
Jejich náležitosti, převoditelnost a použitelnost v praxi
Finanční trh
– je to místo setkání nabídky a poptávky po peněžním kapitálu, probíhají zde obchody jimiž se uskutečňuje účelné rozdělování peněžního kapitálu na různé potřeby a vytváří se zde jeho cena.
Schéma finančního trhu:
FINANČNÍ TRH
Peněžní trh Kapitálový trh
krátkodobé krátkodobé středně a dlouhodobé středně a dlouhodobé
úvěry cenné papíry cenné papíry úvěry
TRH
primární sekundární
Peněžní trh – je trhem krátkodobých peněz a půjček jejichž splatnost nepřesahuje 1 rok a slouží ke krátkodobému přenosu peněžních prostředků. Umožňuje překlenout časový nesoulad mezi peněžními výdaji a příjmy. Probíhá rovněž ve formě cenných papírů.
Kapitálový trh – představuje obchody zahrnující střednědobé a dlouhodobé cenné úvěry a majetkové závazky. Své dlouhodobé potřeby kapitálu může podnik kromě získání úvěru uspokojit i emisí cenných papírů.
Obchody s cennými papíry peněžního i kapitálového trhu probíhají na primárním a sekundárním trhu.
Primární trh – jsou zde umisťovány nové cenné papíry, které emitent vydává poprvé.
Sekundární trh – obchoduje se zde se všemi cennými papíry, které prošly primárním trhem.
Cenné papíry
Cenné papíry jsou listiny, které celým svým obsahem představují pohledávky vlastníků těchto listin vůči dlužníkům. Listina cenného papíru ztělesňuje určitá práva. Osoba uplatňující tato práva musí mít cenný papír v držení a musí být na cenném papíru uvedena. Výjimkou jsou cenné papíry na doručitele.
Při ztrátě nebo zničení cenného papíru lze právo z cenného papíru znovu získat tzv. amortizací – to je soudní cestou získané prohlášení, že předmětný cenný papír je neplatný. Po skončení lhůty potřebné k amortizaci je vystaven duplikát a teprve potom může vlastník své právo z cenného papíru uplatnit.
Za cenné papíry lze považovat jen takové listiny, které za cenné papíry prohlašuje zákon. Již z tohoto tvrzení je zřejmé, že existuje omezený počet druhu cenných papírů.
Druhy cenných papírů:
- akcie
- zatímní listy
- podílové listy
- dluhopisy (včetně vkladových listů a certifikátů)
- investiční kupóny
- kupóny
- směnky
- šeky
- náložní listy (včetně konosamentů)
- skladištní listy
Např.:
Podílové listy – akcie
- rizikové cenné papíry
- představují podílový spoluvlastnický vztah
- přinášejí proměnlivý důchod (dividenda) – podle výsledků společnosti a rozhodnutí akcionářů
- majitel těchto cenných papírů není věřitelem, nýbrž spolumajitelem
- nejsou splatitelné, prostředky lze získat jejich prodejem
Dluhopisy – obligace
- nerizikové
- představují dlužnicko-věřitelský vztah
- přinášejí stálý důchod podle dohodnutých podmínek
- majitel je věřitelem
- tyto cenné papíry jsou splatitelné (mohou být i nesplatitelné, kdy dlužník vyplácí pouze úrok, ale vložený kapitál se nevrací – věčná renta)
Cenné papíry můžeme třídit podle různých hledisek:
- podle podoby cenných papírů
Cenné papíry mohou mít podobu buď:
- listinou neboli materiální – konkrétní listina
- zaknihované cenné papíry nebo dematerializovaná – cenné papíry fyzicky neexistují, obchody s těmito papíry se realizují přes účty klientů, vlastnictví potvrzováno výpisem z účtu. Mezi výhody patří zejména úspora nákladů, větší rychlost emitování, odpadá riziko ztráty.
- podle formy cenných papírů (z hlediska rozdílné převoditelnosti)
Rozlišujeme:
- cenné papíry na doručitele (na majitele) – cenné papíry jsou převoditelné předáním, práva s cennými papíry spojená má držitel (majitel) cenného papíru.
- cenné papíry na řad – cenné papíry na řad mají na sobě vyznačená jména svých majitelů, kteří se mohou měnit. Ke změně majitele dochází převodem, který je nutno vyznačit na rubu cenného papíru tzv. rubopisem.
- cenné papíry na jméno – cenné papíry na jméno mají na sobě přímo uvedeno (zapsáno) jméno majitele cenného papíru. Převod vlastnického práva se uskutečňuje cesí (písemné postoupení), o převodu je třeba uvědomit emitenta
- podle charakteru důchodů (plynoucích z držení cenných papírů)
Rozlišujeme:
- cenné papíry přinášející stálý důchod – obligace, vkladní knížky
- cenné papíry přinášející proměnlivý důchod – akcie
- cenné papíry neúročené – šeky, losy
- podle toho, kde se s cennými papíry obchoduje
- veřejně obchodovatelné cenné papíry – lze s nimi obchodovat na veřejném trhu (RM-S, BCPP)
- neveřejně obchodovatelné cenné papíry – lze s nimi obchodovat, ale ne na veřejných trzích
- podle toho, kdo cenné papíry vydává (podle dlužníka)
- veřejné cenné papíry – státní dluhopisy a komunální obligace
- soukromé cenné papíry – všechny ostatní cenné papíry
- z hlediska emise
- hromadně vydávané cenné papíry – slouží k vytvoření základního kapitálu společnosti (akcie) nebo např. ke krytí schodku státního rozpočtu (státní obligace), k obstarávání finančních zdrojů
- individuálně vydané cenné papíry – představují individuální pohledávku vůči výstavci – např. směnky, šeky, náložní listy.
- podle druhu právního nároku, který z cenného papírů vyplývá
- cenné papíry dlužnického charakteru – vyjadřují dlužnické závazky (směnka)
- cenné papíry s majetkovým a spoluvlastnickým právem – akcie
- cenné papíry vyjadřující pohledávku – zástavní list
- dispoziční cenné papíry – skladní listy
- podle způsobu zajištění cenných papírů
- se zárukou – splacení včetně úroku se zajišťuje buď majetkem emitenta nebo prostřednictvím záruk jiného subjektu
- bez záruky – jejich splacení garantují pouze emitenti (špičkové firmy s dobrou pověstí a finanční situací)
Za prvotřídní zajištění cenných papírů se považuje záruka státu – tzv. prvotřídně zajištěné cenné papíry.
Hodnota cenných papírů
- jmenovitá (nominální) – je to cena, která je na cenném papíru uvedena, určuje ji emitent, je stabilní
- kurzová – cena, kterou cenný papír skutečně má, určuje ji trh a není stabilní
- výnosová – představuje ziskovost cenného papíru, uvádí se v % a musí se vypočítat
Cenné papíry peněžního trhu
Směnky
Směnku můžeme charakterizovat jako cenný papír, který ztělesňuje nárok na peněžité plnění neboli obsahují bezpodmínečný písemný závazek zaplatit určitou částku, určité osobě, na určitém místě, v určitou dobu.
Směnka bývá označována jako krátkodobý, obchodovatelný cenný papír, vystavený ve formě stanovené zákonem, obsahující směnečné náležitosti.
Členění:
- cizí – její pomocí přikazuje výstavce směnky (trasant) 3. osobě (trasátovi), aby místo něho zaplatil jeho věřiteli (remitentovi). Směnečného obchodu se účastní 3 osoby:
- výstavce = trasant = emitent = vedlejší dlužník
- věřitel = remitent
- trasát = směnečník = hlavní dlužník – ten je povinen směnku zaplatit, pokud ji akceptoval
- vlastní – obsahuje závazek dlužníka zaplatit svému věřiteli (remitentovi) stanovenou částku na stanoveném místě
- cizí na vlastní řad – je zvláštním druhem cizí směnky, kde výstavce a věřitel jsou a táž osoba. Výstavce tedy v podstatě zavazuje směnečníka, aby mu zaplatil dlužnou částku.
- blankosměnka – zpravidla není vyplněna směnečná suma nebo datum splatnosti nebo obojí
Podstatné náležitosti směnek
(vychází ze zákona 191/1950 Sb.)
- pokud některá náležitost chybí, směnka je neplatná (nejde-li o blankosměnku)
- náležitosti cizích směnek
- slovo SMĚNKA v textu listiny
- bezpodmínečný příkaz zaplatit (určitou částku)
- jméno směnečníka (toho, kdo má platit)
- datum a místo vystavení
- podpis výstavce směnky
Další náležitosti:
- údaj splatnosti, pokud není uveden, je směnka splatná při předložení
- údaj místa, kde má být placeno
- jméno toho, komu má být placeno
- náležitosti vlastní směnky
- jsou podobné jako u směnky cizí, liší se v bodě 2 a 3:
– bezpodmínečný závazek zaplatit
– bod 3 zde není
Splatnost směnek
- na viděnou (při předložení) – vistasměnky – směnky jsou splatné při předložení nejpozději do 1 roku od data vystavení
- splatné určitou dobu po viděné – lhůtní vistasměnka
- splatné v určitý den – fixní směnky
- splatné určitou dobu po vystavení – datosměnky
Majitel směnky musí v platební den nebo do dvou následujících pracovních dní předložit směnku k zaplacení. Původní lhůta splatnosti může být prodloužena po dohodě zúčastněných stran – tzv. prolongací.
Základní směnečné úkony:
- přijetí směnky (akceptace) – při akceptaci směnky se směnečník svým podpisem na líci směnky zavazuje směnku v den splatnosti zaplatit.
- směnečné rukojemství – aval – za zaplacení směnky se zaručuje třetí osoba svým podpisem na směnku s poznámkou per aval (nebo jako rukojmí). V rukojemstém prohlášení musí být výslovně uvedeno za kterou osobu záruka platí. V opačném případě platí záruka na výstavce. Aval může platit pro celou směnečnou částku nebo pouze pro její část.
- indosament – směnka může být převedena na třetí osobu rubopisem nebo-li indosamentem a stává se novým majitelem směnky.
- prolongace – slouží k prodloužení dne splatnosti směnky, pokud se dohodnou zúčastněné strany
- domicil – označuje místo, kde má být směnka v den splatnosti zaplacena
- protest – jeho sepsání provádí notářství, jestliže není směnka po uplynutí doby splatnosti uhrazena
- postih pro neplacení (regres) – uplatňuje jej majitel směnky, jestliže nebyla včas uhrazena
Šeky
Šek je cenný papír, který představuje bezpodmínečný písemný příkaz výstavce šeku peněžnímu ústavu zaplatit doručiteli nebo osobě uvedené na šeku určitou peněžní částku.
Náležitosti šeků – řídí se směnečným a šekovým zákonem z roku 1950 Sb.
Podstatné náležitosti šeků
- jestliže některá schází, je šek neplatný
- slovo ŠEK v textu listiny
- bezpodmínečný příkaz zaplatit
- jméno toho, kdo má platit (šekovník)
- místo, kde má být placeno
- datum a místo vystavení
- podpis výstavce
Nepodstatné náležitosti šeků
- chybí-li, může být ohrožena kvalita šeku
- číslo šeku
- druhý údaj peněžní částky (psána slovy)
- jméno osoby, které má být šek vyplacen
Šek je splatný při předložení (na viděnou), lhůty k předložení a proplacení šeků jsou:
- u šeků vydaných a splatných ve stejném státě – 8 dní
- u šeků vydaných v jednom státě a splatných ve druhém státě stejného kontinentu – 20 dní
- u šeků vydaných ve státě jednoho kontinentu a splatných ve státě druhého kontinentu – 70 dní
Po uplynutí lhůty k předložení může výstavce šek odvolat. Nebyl-li šek odvolán, může jej banka proplatit i po uplynutí této lhůty.
Členění šeků
– podle toho, kdo šek vystavil:
- bankovní šek – výstavcem je banka, kvalitní šek
- soukromé šeky – výstavcem je fyzická nebo právnická osoba (mimo banky), jedná se o šek z šekové knížky, jeho kvalita závisí na platební schopnosti výstavce
Šek lze převést na jinou osobu rubopisem nebo-li indosamentem.
Druhy indosamentů:
- blankoindosament – majitel se pouze podepíše na rubu šeku, šek na doručitele
- vyplněný indosament – majitel šeku se podepíše na rubu šeku a uveden zde jméno osoby, které má být šek proplacen.