Vznik a vývoj českého feudálního státu za Přemyslovců
– po rozpadu Velké Moravy se její hospodářské, politické a kulturní centrum přesunulo na západ = do Čech
– velké množství kmenů, největší kmen Čechů v centru země -> převaha nad ostatními:
o Pšované, Charváti, Doudlebi, Lučané atd.
– > od Libuše a Přemysla Oráče odvozován původ kmene Přemyslovců
o nejstarší zmínky o knížeti Bořivojovi = 1. historicky doložený příslušník dynastie Přemyslovců
– s manželkou Ludmilou se zříká pohanství a nechává se pokřtít Metodějem -> na počest nechává postavit kostel na svém hradišti Levý Hradec sv. Klimenta x 885 přesidluje na pražské hradiště
– Bořivojovi synové:
o Spytihněv I. – české kmeny se odtrhly od Velké Moravy, stává se vazalem východofranského panovníka Arnulfa => 10. – 11. stol. latinská a staroslověnská kultura vedle sebe
o Vratislav I. – založena kostel sv. Jiří na Hradě, předčasná smrt = problém – dva nezletilí synové Václav a Boleslav -> vláda dvou kněžen: Ludmila + Drahomíra – snaží se dostat k moci x synové svěřeny Ludmile, strach ztráty vlivu nad syny -> nechává Ludmilu uškrtit (ostatky v chrámě sv. Jiří, prohlášena za svatou)
– Vratislavovi synové:
o Václav – velmi vzdělaný panovník, oddán křesťanství -> založen chrám sv. Víta, spor s bratrem Boleslavem (nesouhlas s jeho činností, touha po moci) -> spiknutí proti Václavovi: 935 zavražděn před vchodem do chrámu ve St. Boleslavi -> ostatky převezeny do chrámu sv. Víta, prohlášen svatým => symbol české státnosti, patron české země
o Boleslav I. – spojenec s něm. králem Ottou I. poráží 955 Maďary na řece Lechu, hospodářský rozkvět země -> ražba 1. mince
o jeho syn Boleslav II. – dokončeno sjednocení země
– 973 zřízeno pražské biskupství – 1. biskup saský Dětmar a pak Slavníkovec Vojtěch
– 995 přepadeno hradiště v Libici nad Cidlinou, vyvraždění rodu Slavníkovců kromě Soběbora a biskupa Vojtěcha -> nadvláda Přemyslovců
– Boleslavovi synové (Boleslav III., Jaromír, Oldřich) -> 1. krize českého státu, vnitřní spory + boje o trůn:
o Boleslav III. Ryšavý – neschopný a krutý -> útěk bratrů do Bavor; povstání č. velmožů => Boleslav vyhnán, zásah polského Boleslava Chrabrého ->
o Vladivoj (vzdálený příbuzný Přemyslovců) – jako první si dal udělit Čechy v léno -> český stát pokládán za součást římské říše x umírá -> vrací se Boleslav III. -> 1003 dává vyvraždit Vršovce -> zajat a uvězněn
o Boleslav Chrabrý – pokus o česko – polský stát -> odmítá Čechy jako léno od něm. krále Jindřicha II. – urážka -> vpád do Čech s cílem vrátit vládu do rukou Jaromíra a Oldřicha -> Poláci vypuzeni z Prahy
o Jaromír x zbaven vlády bratrem Oldřichem – dobyl Moravu –> trvalá součást Čech
o Oldřichův syn Břetislav I. – schopný panovník, unesl si z kláštera ženu Jitku
– 1039 vpád do Polska – dobytí Hnězdna -> Vojtěchovy ostatky převezeny do Prahy -> nad jeho hrobem formulován nejstarší soubor zákonů: Břetislavova dekreta
– 1044/45 ustanoven tzv. seniorát: vládce v Čechách má být vždy nejstarší příslušník přemyslovské dynastie
– mezi syny rozdělena Morava:
- Vratislav – Olomoucko
- Konrád I. – Brněnsko
- Otta – Znojemsko
- Jaromír – věnuje se duchovnímu životu
o Spytihněv II. – nejst. syn -> určen pro vládu nad Čechami a Moravou, příkaz k vystěhování všech Němců z Čech včetně jeho matky Jitky
o p smrti Vratislav II. = nejschopnější syn -> zřízení olomouckého biskupství -> 1. biskup bratr Jaromír
– 1085 dostává královský titul za pomoc něm. císaři Jindřichu IV. za pomoc v boji proti papežovi Řehořovi VII. => u příležitosti korunovace vnik rukopisu – Kodex vyšehradský, doplněn malbou
o porušován seniorát, období krize -> střídání panovníků:
o Konrád I., Břetislav II., Bořivoj II., Svatopluk, Vladislav I., Bořivoj II., Vladislav I.
o Soběslav I. – nejml. syn Vratislava II., upevnění vlády českého státu, dokázal se ubránit vlivu SSŘ
o Vladislav II. – syn Vladislava I., 1158 královský titul za pomoc Fridrichovi Barbarossovi při potlačování severoital. měst
– zřekl se trůnu ve prospěch syna, dokončena přestavba Pražského hradu, Juditin most atd.
- po smrti období bojů o trůn až do konce 12. stol. -> vláda posledních Přemyslovců – upevnění českého státu, vnitřní stabilita, hospodářský rozkvět
o Přemysl Otakar I. – dědičný královský titul stvrzený 1212 Zlatou bulou sicilskou: dáno právo Čechům volit svého krále, právo českého panovníka volit císaře SSŘ)
– 1216 seniorát nahrazen primogeniturou: na trůn nejstarší syn
– vrchol románského umění: chorál Svatý Václave a latinský biblický slovník Mater Verborum
o Václav I. -> české království z předních států v Evropě, rozkvět rytířské kultury a vzdělanosti, sestra Anežka – uvedla do Čech františkány a klarisky, jediný č. řád: Křížovníků s červenou hvězdou – charitativní účely
– 1241 poražen útok mongolských Tatarů na českých hranicích -> vypleněna Morava
o Přemysl II. Otakar – tzv. král železný a zlatý = nejslavnější a nejmocnější panovník v Evropě, díky sňatkům získává území: Štýrsko, Rakousy, Chebsko atd.
– neúspěšné úsilí o německou královskou korunu a římské císařství – strach něm. knížat z příliš mocného krále -> zvolen Rudolf Habsburský -> veřejné nepřátelství -> válka, Přemysl donucen přijmout Čechy v léno -> spor obnoven – 1278 bitva na Moravském poli -> Přemysl padl
o syn Václav II. – zpočátku ovlivňován Závišem z Falknštejna, později zajata a popraven, po smrti Guty sňatek s Eliškou Rejčkou -> 1300 zisk polské koruny, později zisk i uherské koruny pro syna Václava III.
– podpora umění a vědy:
- literatura: Alexandreis, Kronika zbraslavská
- stavitelství – rozmach gotiky: Anežský klášter, Staronová synagoga
o Václav III. – vzdává se uherské koruny, odboj při polské šlechtě -> připravuje se na tažení do Polska x na cestě v Olomouci zavražděn = 1306 dynastie Přemyslovců vymřela