Husitství
-ve 14. st. krise středověk společnosti, zhoršují se sociál. poměry poddaných
-zmenšuje směna s městem
– církev vlastní 1/3 půdy, bohatne z desátků prodávání církev. úřadů
– prohlubuje se mravní úpadek části kněžstva
– protio této situaci se začínají ozývat kritické hlasy,které byly zpočátku podněcovány zhora
– na pozvání Karla IV přichází do Prahy něm. mnich Konrád Walhauser – kritizuje nedostatky ve svět. i církev. životě
– pod jeho vlivem zahajuje kazatel. činnost Jan Milíč z Kroměříže– kritzuje duchovenstvo, usiluje o nápravu vlastním příkladem
– nespokojenost se zvyšuje po církev. schizmatu 1378
– o nápravu usiluje i Matěj z Janova– srovnání církve s biblí, ohlas u vzdělanců
-reformu pro laiky hlásá Tomáš ze Štítného
– konec 14. st. se do Čech dostávají spisy Johna Wiclefa– členy církve jsou pouze ti, co byli určeny ke spasení
-hlavou církve je Kristus
– kdo je stavu smrtel. hříchu nemůže být křesťanem
-poddaný nemusí poslouchat duchovního ani světského představeného pokud jedná v rozporu s Biblí
-je proti ztpovědi, odpustkům, církev. hierarchii
– diskuse o Wiclifových názorech rozdělila universitu Pražskou: čes. mistři reformu přijímají- J. Hus, Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra
– něm. mistři proti
– arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburku zakazuje Wiclif. učení jako kacířské
Mistr Jan Hus 1369 – 72 – 1415
-pocházel z jihočes. husince, na Karlově universitě se stal mistrem
– 1400 vysvěcen na kněze
– od roku 1402 kázal v Betlémské kapli- ostrá kritika rozmařilosti a mravního úpadku církve
– 1409 vyvrcholily rozpory na univesitě- ěnm. mistři ( 3 ze 4 univers. národů) odmítli svolání koncilu v Pize- měl řešit papež. schizma
– Václav Iv. 1409 vydává Dekret Kutnohorský = mění poměr hlasů ( 3 hlasy Češi, 1 ostat. národy)
– 1. rektorem počeštěné university se stal Jan Hus
– čáat něm. mistrů astudentů demonstrativně odešla azaložil univ. v Lipsku
– papež zakazuje kázání v soukromých kaplích – zde propagace Wicklifa
– Hus neposlechl 1412 vystupuje veřejně proti odpustkům,které vyhlásil papež – Hus dán do kladby, nad Prahou interdikt- odchod Husa na Kozí Hrádek a Krakovec – zde dokončuje dílo O církvi ( De Ecclesia)
– 1414 Hus pozván na koncil v Kostnici( měl obhájit své učení)- svolán Zikmundem, měl řešit paež. schizma
– bezpečnost Husa na cestě zaručoval Glejch řím. krále Zikmunda
– po příjezdu Hus zatčen, odmítl odvolat své názory
– 6. 7. 1415 Hus upálen, očitým svědkem popravy Petr z Mladoňovic
– o rok později na stejném místě upálen Jeroným Pražský
– Jakoubek ze Stříbra zavádí v Praze přijímání podobojí způsobou = výraz rovnosti lidí před Bohem
– po Hus. smrti se tvoří v září 1415 svaz Husitské šlechty=list proti rozsudku nad Husem
– vyhlašují odboj proti církvi, žádají svobodu kázání a přijímání pod obojí = Kališníci (utrakvisté)
– proti svazu Husit. šlechty se vytváří 1416 liga katol. pánů
Husitské hnutí
– 1419 – 21 převaha radikálů ( 1. fáze)
– 1421 – 37 vedoucí silou jsou městské svazy (2. fáze)
- fáze 1419 – 21
– po Husově smrti lid přepadal kláštery a sídla bohatých kněží
– od roku 1419 se začínají konat poutě na hory
– vzniká hnutí očekávající konec světa a příchod Krista= chiliasmus
– hl. základnami Husit. hnutí jsou Pražská měst, Hradec Králové, Žatec, Sezimovo Ústí
– 30. 7. 1419 zaútočil Jan Želivský na Novoměstskou radnici, kde byli vězněni přívrženci Husitství – > 11 konšelů vyhozeno z oken = 1. Pražská defenestrace
– Husité ovládli Prahu, na český trůn uplatňuje nároky bratr Václava IV. Zikmund
Husitské směry
a)umírněné husit panstvo- ochota ke kompromisům
- b) Pražané– tvořili střed
- c) radikálové- chtějí návrat k apoštolské chudobě
– Orebité- vých. Čechy, vedené Ambrožem
–Severočeští husité – v Žatci, Lounech
– Táboři – v březnu 1420 zakládají město Tábor- zpočátku rovnostářská společnost
– v březnu 1420 se odehrála 1. velká bitva u Sudoměře – vedená Žižkou proti jihočes. katol. pánům
Jan Žižka z Trocnova (1360 – 1424)
–zchudlí jihočes. zeman
– stal se jedním ze 4 hejtmanů v Táboře, vedle Mikuláše z Husi
– Táboři měli vlast. biskupa Mikuláš Biskup z Pelhřimova
– všechny husit. směry se v době nebezpečí sjednocují a dohadují se společ. programu 4. pražské artikuly:
=svoboda kázání božího slova
=přijímání pod obojí- kalich se stal symbolerm Husitství
=odstranění moci církve a sekularizace( zesvětštění) církev. majetku
=světské trestání smrtelných hříchů
– trvale odmítají přijmout Zikmunda za čes. krále
– v červenci 1420 byl poražen Žižkou na Vítkově Hoře,poté se nechal korunovat čes. králem
-. Husité volbu neuznávají
– v listopadu 1420 zikmund poražen Pod Vyšehradem
– rovnostářské zásady se z Tábora postupně vytrácejí
-uvnitř Tábora vznikají sekty Pikartů a Adamitů Martin H“uskou a Mikulášem z Pelhřimova- odstěhovali se do Přítenic- zde je Žižka 1421 napadl
- fáze 1421 – 37
-během roku 1421 se vytvářejí městské svazy- Pražský, Táborský, Orebský
– červen 1421 se sešel zemský sněm v Čáslavi – vyhlášeny 4. přaž. artikuly za zemský zákon:
= Zikmund zbaven nároků na trůn
= stanovena prozatimní vláda ( 5 pánů, 7 zemanů, 8 měšťanů)
– v lednu 1422 poražena 2. kříž. výprava u Kutné Horya Něm. Brodu vojsky Žižky
– dočastné umírnění nebezpečí vedlo k uvolnění vztahů a vzájemným střetům mezi Husit. svazy
– 1922 byl Želivský spolu se svými stoupenci popraveni na Staroměst. radnici- jejich smrt pomstěna llid. povstáním, ale nadvláda tím skončila
– v dubnu 1423 Žižka odchází s Tábora(kvúli sporům uvnitř Tábora) do vých. Čech- vydává Žižkův vojen. řád
-Ziknumd se snaží opět o ovládnutí Čech, Morav. Markrabství zastavuje svému zeti Albrechtu Habsbur.
– pokus hus. šlechty o nastolení vlády knížete Zikmunda Korybutoviče neuspěl
– na podzim 1423 se proti Žižkovi spojila na Svatohavel. sněmu katol. šlechta sumírněnými Husity a konzervativ. Pražany v panskou jednotu-poražena 1424 u Malešova u Kutné Hory
-Žižka plánuje potrestání zrady, ale souhlasí na Špitálském poli s mírem
– 11. 10. 1424 Žižka umírá u Přibyslavi– jeho vojsko se pak nazývalo sirotčí
– po Žižkově smrti se stal novým hus. vůdcem Prokop Holý Veliký
– spojuje pod vedením Tábora – Sirotky- vedenéProkopem Malým a Pražany včele s Janem Rokycanema severozáp. svaz (Žatec, Louny)
-1426 -poráží 3. kříž. výpravu u Ústí nad Labem
– 1427- poráží 4. kříž. výpravu u Tachova
– 1431- 5. kříž. výprava– vedená kardinálem Cesarinim uprchla ještě před bojem u Domažlic
– 1428 – 33 podnikají Husité výpravy do sousedních zemí ( na Slovensko, Slezsko, Rakouska)= spanilé jízdy- přechod od obrané války do útočné
– 1431 – 49církev. koncil v Basileji– 1432- sjednány v Soudci Chebském přesné podmínky cesty husit. poselstva do Basileje
– radikální strana včele s Prokopem žádá uznání všech 4. artikulů- v dubnu 1433 koncil popustila
– Husit. tábor se postupně rozpadá
– Táboři a Sirotci obléhají katol. Plzeň, ale většina země touží po míru
– 14. 5. 1434 byli Táboři a Sirotci poraženi panskou jednotou u Lipan– Prokop padl
– 1435- volí kališnické duchovenstvo arcibiskupem Jana Rokycana– papež ho nikdy neuznal
– 1436 Zikmund uznal Basilej. kompaktáta a byl pijat za čes. krále = uznání přijímání podobojí, 2 víry- katolická a kališnická
– papež narozdíl od sněmu kompaktáta neuznal
– poslední odpor proti Zikmundovi se opevnil na hradě Sion po vedením Jana Roháče z Dubé
– 1437 Sion dobyt, Roháč popraven
– v prosinci 1437 král Zikmund umírá = Lucemburci vymřeli po meči
Výsledky husitských válek
– katol. církev zbavena 4/5 majetku ve prospěch šlechty-posílení
– oslabena král. moc
– města získala podíl na vládě a zastoupení na sněmu
– poddaní právo svobod. volby víry
– hospodářství vyčerpáno- pokles obchodu, nedostatek mincí, hladomory, izolace Čech od ostatní Evropy