– periodizace:   1) 1. 9. 1939 – červen 1941= od napadení Polska po útok na SSSR

 

2) červen 1941- leden 1943 = po bitvu u Stalingradu

 

4) 1943- upevnění protihitlerovské koalice

 

5)1944 – poč.1945= osvobozování zemí od fašismu

 

6) 1945 porážka fašismu

 

– 2.sv. válka byla konfliktem mezi demokracií a totalitou

– rozpoutaná agresí fašist. mocností

– vhodné podmínky pro její vznik vytvořili politika apeasmentu, izolacionizmus USA, politika SSSR

1. fáze:  1.9. 1939- červen 1941

– 1. září 1939 přepadla něm. armáda bez vyhlášení války Polsko– záminkou se stalo fingované přepadení něm. vysílačky v Gliwicích

– 3. září Anglie a Francie vyhlásili válku Německu, ale činnost na záp. frontě až do jara 1940 nepatrná

– Německo vede proti Polsku bleskovou válku= blitzkrieg

– 17. září 1939 se k Německu připojuje SSSR a obsazuje vých. Polsko, pod záminkou ochrany Běloruských a Ukrajinských obyvatel

– 28.9. 1939 uzavírá SSSR s Německem smlouvu o přátelství s tajným dodatkem o nové východ. hranici

– Německo se zřelo svého vlivu v Pobaltí

– SSSR žádá Finsko o odstoupení části území u Leningradu výměnou za  území v Karélii- Finsko odmítá

– v listopadu 1939 napadlo SSSR Finsko= zimní válka

– za agresi proti Finsku SSSR vyloučeno ze Společnosti národů v prosinci 1939

– sovět. vojska prolamují mannerheimovu linii, poč. března 1940 Finsko odstupuje celou Karelskou šíji

– v červnu 1940 je Estonsku, Lotyšsku, Litvě nastolena sovět. moc

 

 

Německé tažení do západní Evropy

– od září 1939 do dubna 1940 je na záp. frontě klid= podivná válka ( válka v sedě)

-Němci potřebují dovoz švédské rudy a připravují široký obchvat  Anglie ze severu= obsadili Dánsko, Norsko

– 9.4. 1940 začal něm. útok= konec války v sedě– bylo obsazeno Dánsko, Norsko- na jeho území vytvořena kolaborantská vláda v čele Quislingem

– 10. května 1940 vnikla něm. vojska do Beneluxu= tím obešli Maginotovu linii a útočí na Francii

– pozice Chamberlainovi vlády je otřesena= 10. května podává demisi= nový předseda Británie Winston Churchill

– Němci dorazili až k Atlantiku

– z přístavu Dunkerque se zbytky angl. a franc. vojsk naloďují do Anglie

– 14.6. 1940 byla obsazena Paříž

– 22. 6. 1940 francouz. vláda včele s Petainem kapitulovala= příměří podepsáno v Compieqne

– Francie rozdělena na 2 části: 1) sever Francie (2/3 území) okupováno Německem

2) střed – kolaborant. vláda včele Petain, sídlo ve Vichy= obsazeno Německem

– včele franc. odboje gen. de Gaulle

– v srpnu 1940 zahajuje Německou bitvu o Anglii– kobercové nálety něm. letectva – luftwafe

– v červenci a srpnu 1940 zahájila Itálie vojen. akce proti brit. koloniím ve vých. Africe= napadají Somálsko, Súdán, Egypt

– v září 1940 podepisuje Německo, Itálie, Japonsko pakt tří = obsahoval dohodu o uspořádání pováleč. světa

– Ital. akce v Africe skončila v lednu 1941 porážkou- Musollini požádal Hitlera o pomoc= sbor Afrikakorps– vele gen. Rommel ( liška pouště)

– koncem 1941 proniká až k Egypt. hranicím, nedobyta pevnost Tobruk

– na jaře 1941 je Itálie poražena, obnovena samostatnost Etiopie

– na jaře 1941 začíná Hitler připravovat plán útoku na SSSR plán Barbarossa

– v dubnu 1941 uzavírá SSSR s Japonskem smlouvu o neútočení= Japonsko jí nedodrželo

– Německo využívá národ. sporů na Balkáně v dubnu 1941 obsazuje Jugoslávii ( postup usnadněn fašist. chorvat. organizací  Ustaša)

– Němec. bloku se postupně připojuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko

– pro realizaci plánu konečné řešení židov. otázky  vznikají koncentrační tábory- Osvětim ( 5mil. obětí= holocaust)

2. fáze:  červen 1941 – leden 1943

– 22.6. 1941 něm. vojska porušila pakt o neútočení a napadla SSSR

– za podpory jednotek Maďarska, Finska, Rumunska uskutečňují rozsáhlé průlomy na ruské frontě

– 3 hl.směry úderů směřují na Leningrad, Moskvu, Kyjev

– sovět. armáda oslabena předchozím terorem, Němci rychle postupují, obsazují Pobaltí, Bělorusko, Ukrajinu

– krátce po přepadení nabízí SSSR pomoc Británie a USA

– rozsáhlá fronta byla rozdělena na severozápadní, západní a jihozápadní

– v obsazených zemí organizován vlast. boj= velká vlastenecká válka

– od července 1941 se vytváří v Jugoslávii národně osvobozenecká armáda-vedená Broz- Titem

– začíná se vytvářet protihitlerovská koalice- jejím základem se stal Atlantská charta podepsaná v srpnu 1941 Churchillem a Rooseveltem: odhodlání zničit fašismus

– obnova práv národů, nastolení míru

– v září 1941 Němci obklíčili Leningrad ( blokáda trvala 900 dní)- spojení s vnitrozemím zajišťovala cesta života přes Ladožské jezero

– do zajet padli jednotky gen. Vlasova- ty organizovali  jednotky z rus. zajatců k potlačení partizán. hnutí

– v pol. října 1941 stála něm. vojska 30km od Moskvy= v prosinci zahájen protiútok včele s Žukovem

 

– 7. 12. 1941 bez vypovězení války letec. útok na základnu amer. váleč. letectva Pearl Harbor

– 7.12. vyhlásili USA a Británie válku Japonsku, USA vyhlásila válku Německu a Itálii

– japon. letectvo podniklo nálety na ostrov Guam a Filipíny

– útok na Malajském poloostrově= zahajují bleskovou válku za ovládnutí Tichomoří

– do jara 1942 dobyly Japonci Filipíny, Malajsko, Thajsko, Barmu, Indonésii

– ve snaze zabránit spojení Austrálie a USA  pronikají  Japonci na Guadalcanal= v bitvě v Korálov. moři

ze 7. na 8. května 1942 poraženi

– v červnu 1942 poraženi v bitvě letadlových lodí  na Midwajských ostrovech = obrat ve válce v Pacifiku

 

– v květnu 1942 zahájili něm. ital. jednotky novou ofenzívu v Africe= pronikají k El-Alameinu

– brit. jednotky pod vedením Montgomeryho protiútok= něm- ital. vojska zatlačena do Tunisu

– v listopadu se Američané a Britové vyloďují v Alžírsku a Maroku (Eisenhower)

 

– v létě 1942  se Němci snaží odříznout Moskvu od naftových ložisek

– armáda gen. Pauluse proniká do Stalingradu= nejkrvavější bitva 2.sv. války

– v pol. listopadu 1942 něm. ofenzíva zastavena

– sovět. armáda prolom a obklíčení něm. armádu= stalingradský kotel- něm. armáda zničena

 

  3.fáze 1943

– v lednu 1943 se sešli Roosevelt a Churchill v Casablance– požadavek bezpodmín. kapitulace nepřátel. států

– poč. února 1943 se poslední něm. jednotky vzdali u Stalingradu= přechod sovět. armády k ofenzivní na celé frontě

– v červenci poslední pokus Němců o ofenzívu u Kerska= největší tanková bitva

 

– anglo- amer. vojska ovládla celou sev. Afriku

– v červnu 1943 se vylodili v Sicílii, v září v Itálii

– v červnu 1943 uvězněn Musoliny, vláda kapitulovala

– nová vláda ruší fašit. stranu a uzavírá tajnou dohodu se spojenci

– Hitler obsadil území na sever od Neapole, osvobození Musoliniho= střed. Itálie Němci brání až do března 1944

 

– v srpnu 1943 se v Qeubecku jednalo o otevření 2 fronty v Evropě= plán D

– Roosevelt navrhuje invazi v záp. Evropě, Churchill ve Středomoří

– v říjnu 1943 se v Moskvě sešli ministři zahraničí Británie, SSSR,USA=jednání o bezpodmínečné kapitulaci Německa, likvidaci fašismu v Itálii

– v listopadu 18943 v Káhiře jednání Roosevelt, Churchil, Čankajšek o společ. postupu proti Japonsku

Teheránská konference – přelom listopadu a prosince 1943- poprvé se setkali představitelé velké trojky=

Churchil, Stalin, Roosevelt

– 2. fronta ve francii otevřena nejpozději do 1. května 1944

– Stalin slibuje na tuto dobu ofenzívu na vých. frontě

– konference se týkala vymezení zájmových oblastí a založení organizace zajištující mír

– nedošlo k dohodě o postupu vůči poraž. Německu

 

  4. fáze 1944 – poč. 1945

– v průběhu 1944 se postavení Německa prudce zhoršuje

– na přelomu ledna a února je prolomen kruh něm. vojsk svírající Leningrad

– v květnu 1944 anglo- amer. vojska dobyla střed. Itálie, poč. června Řím

– 6. 6. 1944 uskutečněna operace overlord= vytvoření 2. fronty v Normandii, velitel gen. Eisenhower

– osvobozena Francie a Belgie

– někteří generálové se rozhodli svrhnout Hitlera= 20.7. 1944 nálož v Hitlerově bunkru– nezasáhla

– v srpnu 1944 osvobozena Paříž

– předsedou prozatim. vlády Ch. de Gaule

– do podzimu 1944 osvobozena celá Francie

– v červenci 1944 dorazila sovět. vojska k Visle

– mezi SSSR a polskou vládou v Londýně napjaté vztahy= polská vláda neuznal ztrátu Ukrajiny a Běloruska

– polští komunisté vytvořili lidovou armádu a vládu v Lublinu

– polská vláda v Londýně vytváří  zemskou armádu=1.8. 1944 protiněm. povstání ve Varšavě

– sovět. armáda dorazila na předměstí Varšavy= povstalci museli kapitulovat

– v srpnu 1944 obsazuje rudá armáda Rumunsko- pomáhá osvobodit Maďarsko, ČSR

– 29. 8. 1944 vypuklo na Slovensku povstání= Němci obsadili Dukelský průsmyk= povstání zatlačeno do hor

– na podporu povstání zahájena dukelská  operace

– v září kapitulovalo Bulharsko

– v Jugoslávii dochází ke srážce mezi komunisty( Broz- Tito) a oddíly králov. vlády v Londýně

– v září osvobozen Bělehrad

– v Řecku konflikt mezi komun. oddíly Elas a monarch. partyzány= Elas silnější, po zásahu Británie obnovena monarchie

– v září 1944 kapitulovalo Finsko, osvobozeno Norko

– koncem 1944 stála sovět. armáda na něm. půdě

– Německo se snaží o sjednání separát. míru s USA

– v 2.pol. prosince 1944 zahájili ofenzívu v Ardenách- amer. obrana prolomena= ústup

– sovět. ofenzíva v Polsku si vyžádala přesun něm. vojsk= 1945 průlom v Ardenách zlikvidován

 

Jaltská konference ( Krymská konference) – únor 1945 – 2. konference velké trojky

– dohoda o společ. postupu v poslední fázi války a o pováleč. uspořádání  mezinárod. poměrů

= válka má být vedena až do úplného zničení fašismu

= Německo rozděleno na okupační zóny, náhrada všech váleč. škod

– polsko- sovět. hranice posunuta na západ

dohoda o svolání konference v San Francisku o ustanovení organizace na udržení míru

= podepsána tajná dohoda v níž se Stalin zavázal, že nejdéle do 3 měsíců po skončení války v Evropě zahájí válku proti Japonsku

 

5. fáze : poč. 1945, přes 8. května 1945 do 2. září 1945

– závěrečnou fázi války zahájilo americko- britské překročení Rýna

– Rusové vyrazili k Berlínu

– koncem dubna se obě armády setkali  na Labi

– 25.4. 1945 byla v San Francisku založena organizace Spojených národů

– chartu OSN podepsalo 51

zakládajících  států

– cíle: – zabránit válce

– podporovat sociál .pokrok

– zlepšovat život. úroveň

– rozhodující úloha v OSN rad bezpečnosti- její ustanovení musí schválit všichni stálí členové( Británie, SSSR, Čína, USA, Francie)

 

– v dubnu začala spojenecká ofenzíva na ital. frontě

– Musoliny se pokusil o útěk do Švýcarska= zajat= 28.4.1945 popraven

– něm. vedení soustřeďovalo všechny síly na obranu Berlína, proti kterému bojovali armády Žukova, Koňeva, Rokosovského= koncem dubna město obklíčeno

– Hitler spáchal sebevraždu 30. 4. 1945

– Hitlerův nástupce admirál Karel Dönitz

– 2. května 1945 dobyt Berlín

– 8. 5. 1945 podepsána v Berlíně bezpodmínečná kapitulace= konec války v Evropě

 

 

Postupimská konference přelom -července a srpna 1945

– 3. poslední setkání velké trojky= Stalin , Hery Truman (USA), Churchil (v průběhu vystřídán Klementem Attleem)

– shodují se na společ. postupu v okupovaném Německu

– Německo rozděleno do 4 okup. zón (sovětská, americká, britská, francouzská)

– stanoven program 4d= demilitarizace, denacifikace, demokratizace, dekartelizace

– vymezeny východ, hranice na Odře a Nise

– sev. části Východ. Pruska a Královec získává SSSR

– schválen odsun Němců z Polska, ČSR, Maďarska

– Rakousko rozděleno do okupačních pásem

– řešena otázka váleč. reparací, zločinců a mírových smluv

 

– těsně před zahájením konference se podařilo USA vyzkoušet atomovou bombu

– Japonsku byla po Postupimské konferenci poslána výzva ke kapitulaci= Japonsko odmítlo

– amer. prezident Truman rozhodlo o použití atom pumy

– 6.8. 1945 byla svržena atom. puma na Hirošimu, 9.8. 1945 na Nagasaki

– 8.8. 1945 vypovědělo SSSR Japonskou válku a zahájilo tažení do Mandžuska, obsadilo Sev. Koreu, Sachalin, Kurilské ostrovy

– 2.9. 1945 podepsal japon. císař Hirohito konečnou kapitulaci Japonska= definitivní konec 2. sv. války

 

 

Výsledky války: – války se zúčastnilo 110 mil. vojáků z 61 zemí

– bojovalo se v 46 státech

– 40- 60 mil. lidí zahynulo

– 6 mil. židů zavražděno v koncentračních táborech

– největší podíl na porážce Německa mělo SSSR, Japonska USA

– vliv Británie a Francie poklesl

– Německo, Japonsko, Itálie oslabeny

– území obsazena rudou armádou uznána za sovět. sféru vlivu

– nejsilnější pozice USA, díky konjunktuře během války, válkou nezničené území

– v neevrop. oblastech se odpor proti agresorovi změnil v protikol. boj= postupný rozpad koloniálního systému

 

 

ČEŠI ZA 2. SV. VÁLKY

– plán něm. agrese proti  ČSR pod krycím názvem  BŘEZNOVÝ VÍR

– zástupci : Luďáci- Tiso a Ďurčanský byli pozváni do Berlína, kde na nich Hitler žádá okamžité odtržení Slovenska od Čech

– 14. 3. 1939 byla v Bratislavě vyhlášena nezávislost Slovenska

– 14. 3. Maďarsko ultimativně požaduje vyklizení Podkarpatské Rusi  a zahájili okupaci tohoto území

– do Berlína byl pozván prez. Hácha a ministr zahraničí Chvalkovský

– zde jim zdělili mu,že  15.3. 1939 České země budou obsazeny a připojeny k Velkoněm. říši= čes. představitelé se  podřídili

– 16. 3. 1939 Hitler vyhlašuje protektorát Čechy a Morava

– 1. říšský protektor Konstantin von Neurath, 1. stát. tajemník Karel Herman Frank

– po celou dobu trvání prezidentem Emil Hácha, protektorátní vláda včele Rudolf Beran, od dubna 1939 Alois Eliáš

– Němci si v Protektorátu budují vlastní úřady

– Německo se zmocnilo čes. průmyslu a předělává je na průmysl válečný

– židovský majetek je zabírán= arizace

– všude funguje tajná policie  gestapo

-místo neexistujících polit. stran bylo vytvořeno Národní souručenství v březnu 1939– později se rozpadlo

– čes. fašisté sdruženi v organizaci Vlajka

 

 

 

Slovensko

– 14. 3. 1939 je vyhlášena nezávislost

– v březnu uzavřena s Německem smlouva  o ochraně

– v dubnu si Maďarsko anektuje část Sloven. území

–  prosazuje se umírněnější proud v čele s Josefem Tisem

– v červenci 1939 je vyhlášena ústava Sloven.republiky – 1. presidentem se stal Tiso a předseda vlády Tuka

– stát podporu většiny slov. obyvatelstva

– získávají území po vyhnaném čes. obyvatelstvu

– možnost arizace židovského majetku – 60 tis. slovenských židů posláno do vyhlazovacích táborů

– slov. armáda se podílí na útoku 1941 proti SSSR

 

 

 

Odboj v Českých zemích

– 1. projevy jen spontánní – oslava výročí Jana Husa

– již koncem března 1939 vzniká domácí organizovaný odboj

– proud : občanský, vojenský, komunistický

 

 Proud občanský – politické ústředí (PÚ ) = skupina obč.odboje kolem Prokopa Drtiny a Přemysla Šámala

– mají kontakt s členy protektorátní vlády a  Benešem

– Petiční výbor věrni zůstaneme – sociální demokraté a národní socialisté, v čele Josef Fischer

 

Vojenský odboj– obrana národa– 1. velitelem Josef Bílý a po něm Bedřich Homola

– mají spojení na agenta A – 54 Paula Thummela

– Josef Balabán,  J. Mašín, Václav Morávek, – zahynuli v průběhu let 41 – 42 = Tři králové

 

Odboj komunistický – komunistická strana jako jediná přešla do ilegality již po Mnichovu

– k jejím rozbití byla vytvořena Akce Mříž

– po 15. březnu 1939 vytvoření 1. Ilegální ústřední výbor

– sovětsko – německá smlouva z 23.8 a 28.9. 1939 poznamenala postoj komunistické internacionály k válce

– KSČ se podřídila této linii a odmítlo spolupracovat s ostatními odbojovými organizacemi

 

Zahraniční odboj

–  situace československé emigrace je složitá, nenachází podporu v jiné zemi

– nejpříznivější podmínky pro rozvoj zahr. odboje poskytuje USA

– do léta 1939 směřuje hl. proud čes. emigrantů do Polska

– část vojáků odjíždí do Francie – cizin. legie

– duben  1939 v Krakově – 1. československá zahraniční jednotka ( 600 mužů)  velitelem Ludvík Svoboda

– 28. 10. 1939 – v den výročí vzniku republiky došlo v Protektorátě k velkým demonstracím

– největší srážky byli v Praze – zastřelen dělník Václav Sedláček a smrtelně raněn medik UK Jan Opletal

– 15.11.1939 – pohřeb Jana Opletala – spontánní manifestací

– v noci ze 16. na 17.11.1939 gestapo obsazuje koleje vysokých škol, zatýkání

– 17.11.1939 popraveno bez soudu 9. funkcionářů student.spolků v Praze

– uzavřeny vysoké školy

– demonstrace ustaly = konec domácího odporu

– na jaře 1940   komunistické odbojové organizace  Obrana národa, Petiční výbor věrni zůstaneme, politické ústředí se spojují  a vytvářejí  Ústřední vedení odboje domácího( úvod )- působí Vladimír Krajina

– až do jara 1941 odchází ke spolupráci s ilegal. sítí KSČ

– k němu přináší už zkušení  sovětsko – německé rozkazy na jaře 1941

– 2. ilegální vedení KSČ v čele s Janem Zikou již mohlo rozvinout boj proti okupantům

– ani po propuknutí 2.sv. války se postavení čes. emigrace nezlepšilo

– do čela odboje se staví Beneš

– v Paříži vytvořil Českoslov. národní výbor, který byl v listopadu 1939 Francií uznán za představitele českoslov. národa v zahraničí

– v Británii je uznána v prosinci

– SSSR v září 1939 diplomaticky uznal Slovenskou republiku

– v lednu 1940 zrušil českoslov. vyslanectví v Moskvě

– po pádu Francie se Čes.národní výbor přemístil do Británie

– Beneš v červenci 1940 ustavuje Prozatímní státní zřízení ČSR – předseda prozatímní vlády se stal Jan Šrámek  prezident E. Beneš

– úlohu národ. shromáždění plní tzv. Státní rada

– až do konce války existuje protektorátní vláda a president

– Londýn  se stal centrem čes. zahraničního odboje

– v Moskvě mají své centrum komunisté Jan Šverma, Bohumil Šmeral, Rudolf Slánský

 

 

Československé zahr. jednotky

– 1. jednotka vznikla v Polsku, objevila se v bitvě v Tarnopolu

– zbytky jednotky Legion ustupují na území SSSR

– poč. 1940 vzniká ve Francii 1. českoslov. divize ve městě Edge pod ved. gen. Rudolfa Viesta a Bedřicha Miroslava Neumana – červen 1940 ústup do Anglie

– v létě 1940  se utvořila samostatná čes. jednotka na Blízkém Východě

– uplatnili se při obraně severoafric. přístavu Tobruk pod vedením gen. Klapálka

– říjen 1940  ve V. Británii se zformovala 1. čes. smíšená brigáda pod vedením B.M. Neumanna

– 310. 312. 313. stíhací peruť  a 311. bombardovací peruť britského královského letectva R.A.F. ( Royal Air Force)

– po uzavření česko – sovětsk. smlouvy o spojenectví a válce proti Německu v červenci 1941 dala sovět. strana  v září 1941 souhlas s vytvořením 1. čes. samostat. polního praporu na území SSSR v čele Heliodor Píka

– jednotka se zformovala od poč. 1942 u města Buzuluk v čele pluk. Svoboda

– 1. čes. partyzánský oddíl v čele Jan Nálepka

– v Jugoslávii vzniká 1. čes. partyz. brigáda Jana Žižky z Trocnova pod vedením Jos. Růžičky

Heydrichiáda

– vstupem SSSR do války se zesílila čes. odbojová činnost= užší spolupráce mezi komunistickým a nekomun. odbojem

– v létě 1941 spolupráce vyvrcholila vytvořením Ústředního národně revolučního výboru ČSR( ÚNRVČ)

– v září 1941 poslán do Prahy gen. policie a SS Reinhard Heidrich= stal se říšským protektorem

– uskutečnil 1. transport Židů do Terezína

– ileg. síť ÚNVRČ vážně narušena

– koncem ledna 1942 ruší Heidrich stanné právo a povoluje vytvoření nové protek. vlády včele Jaroslav Krejčí

– na přelomu 1941- 42 vysazena na našem území řada paraskupin z Británie

– na jaře 1942 vzniká v Hostinských horách 1. partyzánská skupina v čs. zemí

– z Londýna vyslána skupina Anthropoid s úkolem vykonat atentát na Heidricha

– 27. května 1942 jej v Praze – Libni uskutečnil Jan Kubiš a Gabčík= 4. 6 1942 Heidrich umírá

– následné represe řídil Karel Herman Frank

= atentátníci objeveni zradou v kryptě kostela Cyrila a Metoděje= 18.6. 1942 zahynuli

– v průběhu Heydrichiády vyhlazeny obce Lidice a Ležáky

 

Odboj v letech 1943-44

– občan. odboj se už nikdy neobnovil v plném rozsahu

– vznikl Přípravný ilegál. výbor, Rada tří, organizace mládeže Předvoj

– 8. května 1943 se střežili čes. vojáci pod vedením Otakara Jaroše Sokolovo

– v listopadu 1943 1. čes. samostat. brigáda ( Ludvík Svobod) osvobození Kyjeva

Politika 1943-44

– do popředí se dostává otázka státoprávního uspořádání ČSR= největší vliv centra v Londýně a Moskvě

– republika musí reformována  oproti Předlitavské

– koncem 1943 odjíždí Beneš do  Moskvy= 12. 12. 1943 smlouva o vzájemné pomoci a pováleč. spolupráci= základ nové zahran.- politické orientace

 

Slovenské národní povstání

– prezident Tiso a vláda v čele s Tukou má značnou podporu obyvatel= změna po vypovězení Slovenska války SSSR

– 5. ilegál. výbor KSS pod vedením Karola Šmidkeho, G. Husáka, Latza Novomestkého začala spolupráci s bývalými Agrárníky( Letrich, Ursiny)= vytvářejí Slovenskou národní radu

– o Vánocích 1943 podepsali představitelé Slov. národ. rady Vánoční dohodu= program slov. odboje

–  létě 1944  se zaktivizovalo partyzánské hnutí za pomoci SSSR

– 25. 8. začali partyzáni obsazovat některá města- Martin, Liptovský Mikuláš

– 29.8. 1944 překročili něm. jednotky sloven. hranice= zahájeno povstání– centrum: Bánská Bystřice- sídlo Národ. rady

– Slov. národ. rada vydává 1. září 1944 Deklaraci sloven. národa= vyhlášeno znovu obnovení ČSR

– vytvořeno Povernictvo= výkonný orgán čes. stát moci na Slovensku

– 8.9.1944 zahájena Východokarpatská operace( Karpatsko- Dukelská)- gen. Svoboda, Kratochvíl= za cenu ztrát dosáhli 6. 10. 1944 čes. vojáci státní hranice

– pol. září 1944 se uskutečnil slučovací sjezd KSS a Soc. demokrat. strany na Slovensko

– odpor kladl Demokratický klub  zárodek demokrat. strany)

– 27. 10. 1944 padla Bánská Bystrice – Jan Šverma  zabit, Viest, Golián zajati

 

Vyvrcholení čes. odboje

– zahraniční vedení KSČ připravuje celonárod. povstání, jemuž předcházela partyzánská válka (brigáda J. Husa, J. Žižky)

– odboj. činnost komunistů je od prosince 1944 řízena 4. prozatim. ilegál. ústřed. výborem- Josef Smrkovský

– na povstání se připravuje i ilegál. vedení občan. odboje – Rada tří, Ústřední rada odborů

– od poč. 1945 se snaží získat uznání zahran. centry v Londýně a Moskvě= nezájem

– okupanti uskutečňují plán ARLZ= plán zpustošení země

– v lednu 1945 předsedou protekt. vlády Richard Bienert, vliv K.H.Frank

– od října 1944 osvobozuje rudá armáda Slovensko

– 18. 4. 1945 pronikají do záp. Čech 3. amer. armády -gen. Georges Patton

– na základě dohody se SSSR dosáhli 7. 5 1945 demarkační linie ( Karlovy Vary, Plzeň, Čes. Budějovice)

 

Zápas o poválečném uspořádání ČSR

– mluvčími ČSR se stali příslušníci zahran. odboje v Londýně a Moskvě

– v říjnu 1944 přijíždí do Chustu na Podkarpat. Rus František Němec- odpor obyvatel proti připojení k ČSR

( podporován SSSR)

– zahran. vedení KSČ v prosinci 1944 se vyslovuje  pro změnu hranice

– ofic. spojení Zakarpatska a Sovět. Ukrajiny se uskutečnilo v červnu 1945

– od ledna do dubna 1945 je celé Slovensko osvobozeno- Sloven. národ rada se sídlem v Košicích vydala v poč. února prohlášení v němž se staví za obnovu ČSR

– otázka budouc. charakteru  republiky je projednávána  22.- 29. 1945 na jednání v Moskvě mezi představiteli KSČ a Londýna

– zahran. Vláda v Londýně je nucena podat demisi

– na jednání nemají přistup účastníci domácího odboje, účast prosadila jen Slov. národ. rada- složená z KSS Demokrat. strany

– 29. 3. podepsána dohoda o programu čes. vlády a jejím složením

– 1. vláda= vláda národní fronty jmenována Benešem v Košicích 4. 4. 1945, včele soc. dem. Zdeněk Fierlinger

– jednotlivé strany zaměřeny paritně= rovnoměrně

– KSČ se po prvé v dějinách stává vládní stranou (Svoboda – min. obrany, Nejedlý- školství)

 

Politické strany

– Beneš navrhuje redukci počtu stran na 3 = levicová, konzervativní a střed

– KSČ odmítá sloučení s ostatními social. stranami existenci pravice

– do osvobozené republiky vstupují 3 strany: Komunistická, Sociálně- demokratická, Národně- socialistická, Lidová

– Na Slovensku 2 strany: Komunistická(+ soc. dem)

– Demokratická( + Agrárníci)

– ostatní strany vzhledem ke své fašistické minulosti Košickým programem zakázáni

 

 

 

Košický vládní program– vyhlášen na 1.zasedání vlády v Košicích 5. 4. 1945

– republika se bude lišit od Předmnichovské

– ČSR národnostní stát Čechů a Slováků

– zákaz pravicových stran

– řešení němec. otázky

– myšlenka odsunu Němců vzniká v řadách Úvodu- v prosinci 1943 Beneš informuje Stalina

– KSČ souhlasí pouze s odsunem Němců

– po válce vyslovil Stalin souhlas na Postupimské konferenci= vysidlování Němců  s vyjímkou antifašistů

– bylo potvrzeno nastolení lidově- demokratické moci zřizováním národ. výborů

České národní  povstání

– v dubnu 1945 se dovršuje vytvoření vrcholného orgánu čes. odboje= České národní rady( všechny strany národ. fronty)- Albert Pražák, velký vliv předseda komun. strany Josef Smrkovský

– 1. května 1945 propuklo spontánní protiněm. povstání v Přerově

– do 5. 5. 1945 na řadě míst další povstání- znakem živelnost, vyhlašování obnovy ČSR = často podceněn nepřítel

– 5. května 1945 začalo živelné povstání v Praze- včele Čes. národ. rada

– obranu Prahy řídí velitelství Bartoš- Karel Kutlvašr, velitelství Alex- Fr. Slunéčko

– jednotky USA jsou připraveny pomoci povstání, ale SSSR odmítá

– 6. května 1945 zahájila sovět. vojska Pražskou operaci

– 6. 5. 1945 nastoupila proti povstalcům vojska SS

– v poslední chvíli Prahu zachránily jednotky gen. Vlasova= příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA)

– komunisté považují Vlasovce za zrádce SSSR- odmítají udělit pováleč. azyl = odchod Vlasovců na západ

– Němci podnikají v Praze 8. května nejtěžší útok – velitel Rudolf Toussain se dohodl na kapitulaci- němec. jednotky odcházení

– cílem Sovětů bylo osvobození Prahy a zajetí něm. armády Střed

– 9. května 1945 vstoupili do Prahy

– 11. května 1945 padli poslední výstřely války v ČSR u Českého Malína

– 12.5. je rozpuštěna Čes. národ. rada Košickou vládou a vyslovení nedůvěry vůdcům povstání, ukázali, že úvahy o nezávislém vývoji republiky byly nereálné

– ČSR ztratilo v průběhu války 140tis. Židů, na závěreč. fázi povstání se podílelo 100tis. bojujících- 8tis. padlo