1. Světová válka – první moderní válka v dějinách
- svět před první světovou válkou: hospodářská stagnace, žádný nový technický rozvoj
- vznik smluv mezi státy:
- Trojspolek (spolupráce Německa a Rakouska-Uherska, 1882 přistupuje Itálie – chce kolonie v Africe)
- Trojdohoda (Rusko, VB, Francie)
- ve světě velká vůle bojovat, vyústily dlouhodobé rozpory mezi světovými velmocemi: Anglie X Německo – spor o kolonie, Německo hledalo suroviny a odbytiště pro průmysl, mělo velmi silnou armádu (hlavně loďstvo)
- Francie X Německo – nacionalistické touhy, Francie touží po pomstě, na obou stranách silná válečná propaganda
- Rusko X Německo – spory o Polsko, Pobaltí, Turecko Balkán, Bismark věděl, že je důležité, kdo ovládne Balkán, zrušil Rusku finanční půjčky – chtěl aby se z Balkánu stáhli
- nabídka finanční pomoci od Francie – sblížení, 1893 dvojdohoda, 1904 přistoupení VB – trojdohoda
- Rusko X Rakousko-Uhersko – problémy s balkánskými državami, Srbsko chtělo samostatnost
- Rusko chce Bospor a Dardanely – VB a Francie proti – bojí se přílišného posílení
- R-U slíbilo podporu při pronikání Ruska na Balkán, na oplátku mělo Rusko podpořit R-U při anektaci Bosny a Hercegoviny, Rusko podpora ale R-U to nedodrželo
- 1908 R-U anektace Bosny a Hercegoviny – to se nelíbí Srbům, kteří obyvatele B a H považovali za své, chtěli je připojit sami
- Itálie a Německo touží po revizi kolonií (všechny už byly rozebrané)
- VB i Francie chtěli propojit své kolonie v Africe – střet v městě Fašoda 1898, nakonec Francie uznala povodí horního Nilu jako britskou sféru vlivu
- 1904 srdečná dohoda – vymezuje sféry vlivu v Africe, Francie má Maroko a Alžírsko, VB má Egypt a Súdán – vznik Trojdohody
- velký pokrok vojenské techniky – dělostřelectvo, ruční palné zbraně – kulomety .., spojovací technika, doprava, železnice, auta, letadla, tanky, bojové plyny; optická a zaměřovací prostředky, jednotné uniformy – hlavně šedé
- 1912 balkánská válka – Balkánské státy proti nadvládě Turecka, sice pomoc Ruska ale zastaveno na povel VB a Francie – báli se obsazení Bospor a Dardanel Rusy, Bulharsko rozšířilo své území, to se nelíbí dalším balkánským státům
- balkánská válka – Bulharsko ztratilo území z 1. balkánské války, Srbové chtějí přístup k moři, ale vznik Albánie, také chtějí Bosnu a Hercegovinu – příprava na válku s R-U
- 2 nepřátelské bloky:
- Dohoda – Anglie, Francie, Rusko – nejmohutnější materiální i lidský potenciál
- Ústřední mocnosti – Německo, Rakousko-Uhersko, přidalo se Turecko a Bulharsko, vycházelo z Trojspolku, ale Itálie zůstala neutrální
Počátek války
- června 1914 manévry rakouské armády v Bosně – vyhrocená situace, nepokoje, spiknutí s cílem atentátu na následníka trůnu Ferdinand D´este – zastřelen, atentátníkem byl Gavrilo Princip (člen nacionalistické organizace Mladá Bosna)
- chtěli zasáhnout auto granátem, nepodařilo se; o půl hodiny později se zdařilo – G.P. střílel z revolveru z 5 metrů; d’Este smrtelně zraněn, později zemřel
- Rakousko vyslalo Srbsku ultimátum – pro Srby nepřijatelné, odmítli
- července 1914 vypovězena válka, do ní zataženi i spojenci obou stran
- neutrální zůstali: skandinávské země, Holandsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, USA, asijské země mimo Japonska
- fáze války: srpen – prosinec 1914
- Německo mělo Schlieffenův plán – předpokládali bleskovou válku, silnější armáda přes Belgii do Francie, slabší proti Rusům – nešlo to podle původních představ, především Rusové reagovali rychleji než se očekávalo – vojáci na frontě i když ještě není zmobilizováno
- srpna 1914 vstup Ruska do války, boje s Rakouskem u Haliče
- srpna 1914 Němci obsadili Lucembursko, dali ultimátum Belgii – chtějí volný průchod na Francii
- srpna 1914 Němci vyhlásili válku Francii
- srpna 1914 obsazena Belgie; Francie se stáhla
- vytvořila se fronta mezi Verdunem a řekou Marnou
- srpna Německo zaútočilo na Francii, útok vedl generál Helmuth von Moltke
- – 15. září bitva na Marně – Němci zastaveni, bojovali asi 2 miliony vojáků
- vítězství dohody, fronta posunuta k řece Aisně, poziční válka – opevnění, zákopy, bez změn pozic
- východní fronta rozdělena na Sever (Prusko) – Rusko x Německo, Jih (Halič) – Rusko x R-U
- na východní frontě Rusové prorazili linii – výměna velení – novým německým velitelem Paul von Hindenburg, náčelník generálního štábu Lundenorf
- vítězství němců v bitvách u Tannenbergu a u Mazurských jezer – zahnali Rusy
- Rusové porazili Rakušany a získali Halič a Bugovinu
- na jižní frontě přes počáteční neúspěchy dobylo Rakousko Bělehrad a obsadilo Srbsko
- koncem r. 1914 Srbové vyhnali Rakušany
- blesková válka se nekonala, žádný stát si nedokázal získat rozhodující převahu
- ustálili se linie, válka se změnila v poziční – zákopovou, všechny strany se snažili válku rozpohybovat
- fáze: 1915 – 1916
- na západní frontě relativní klid
- na přelomu let 1914 – 15 se do války zapojilo na straně Ústředních mocností Turecko, tři nové fronty: kavkazská, syrsko-palestinská a mezopotamská
- květen 1915 na stranu Dohody se přidala Itálie
- září 1915 na stranu Ústředních mocností se přidalo Bulharsko – útoky na Srbsko
- říjen 1915 vylodění Dohody u Soluně – „dardanelská operace“, snaha dobýt Dardanely (a získat tak možnost přímého zásobování Ruska) – největší vyloďovací operace Galipoli (Churchilův návrh, neúspěšný), Turky vedl Mustafa Kemal (pozdější 1. prezident)
- podzim – tažení Britů po Mezopotámii
- Východní fronta
- úspěšná ofenzíva proti Rusku: květen – červen 1915 – Gorlický průlom
- Rakousko závislé na pomoci Německa, je vyčerpané, armáda má chladný přístup k boji, časté dezerce
- snahy vyčerpat protivníka
- červen – říjen 1916 Brusilovova ofenzíva: zatlačili Němce a Rakušany, získali Bukovinu a Halič, pod dojmem ruského úspěchu vstoupilo do války Rumunsko na straně Dohody
- Západní fronta
- březen 1915 francouzský útok v Champagni – generál Joseph Joffre
- duben 1915 německý útok u Yper – masově použity bojové plyny, otráveno 15 000 mužů
- zesílené odhodlání na straně Německa, těžiště válečných operací přeneseno na západní frontu
- boje vedeny nepřetržitě celé měsíce: statisíce mrtvých
- nejprve dělostřelectvo (zničit co se dá), po té muž proti muži
- únor – 13. prosinec 1916 bitva u Verdunu – dohodová vojska se ubránila, ohromné ztráty
- červen – 19. listopad 1916 bitva na Sommě – ve velení německých vojsk Hindenburg a Ludendorff, zbytečná ztráta milionu lidských životů, Britové nasadili tanky (první užití)
- Mimoevropská bojiště
- v Pacifiku dobyla Austrálie, Nový Zéland a Japonsko německé ostrovy
- v Africe dohodová vojska (především Britové) dobyli Německou východní Afriku, Togo a Kamerun
- Turecko se snažilo dobýt Suezský kanál – Britové odolávali
- snahy podněcovat Araby proti Turkům – vedl Lawrence z Arábie
- přímá konfrontace Britů a Němců na moři: bitva u Jutska (Skagerraku) 31. května – 1. června 1916: největší námořní bitva, Němci zničili více lodí, ale nakonec se museli stáhnout
- smrt císaře Františka Josefa I., na jeho místo Karel I., R-U vyčerpáno, nemají šanci zvítězit, chce mír s Dohodou ale vyzrazeno – kontrola Německa
III. fáze přelom 1916/17 – 1918
- obě strany ekonomicky vyčerpané
- lepší pozice drží dohodové mocnosti
- do situace se zapojila USA – prosince 1916 vydal prezident Woodrow Wilson nótu, kde obě strany vyzval ke zveřejnění cílů a podmínek mírové smlouvy, přál si mír bez vítězů a poražených X Dohoda chtěla zpět ztracená území, osvobození Itálie, Slovanů, Rumunů, zánik Rakouska-Uherska a Turecka – to Ústřední mocnosti odmítají
- nová liberální britská vláda Lloyda George proklamovala, že bude bojovat až do úplné porážky Německa
- Německo přešlo v lednu 1917 k neomezené ponorkové válce
- ledna 1917 USA přerušili styky s Německem, vyhlásili ozbrojenou neutralitu, připravovali se na válku
- dubna 1917 vypovědělo USA válku Německu
- Západní fronta
- jaro 1917 mohutná ofenzíva mezi Remeší a Soissons
- němci zaujali postavení na opevněné Siegfriedově linii mezi Arrasem a Soissons
- francouzský pokus o průlom linie u Champagne a na Aisne se nezdařil, generál Henri Phillippe Pétain, z další ofenzívou se rozhodl počkat na Američany
- ve Francii se objevili povstání a nepokoje, do čela vlády George Clemenceau – nebyl oblíben, proti nepokojům tvrdě zasahoval, stabilizoval situaci ve Francii
- příchod dobrovolníků s USA – generál Pershing
- v Itálii v letech 1916 – 17 jen nepatrný postup
- drtivá porážka u Caporetta – neobešli se bez pomoci Dohody
- další úspěch Německa a Rakouska – bitva na Piavě – italská vojska zatlačena o 70-100 kilometrů, velké ztráty, do čela italské vlády nacionalista Vittorio Orlando
- Východní fronta
- Rusko v krizi, špatné zásobování
- opozice si přeje ukončení války
- vojáci na frontě neposlušní, nepokoje
- března 1917 car Mikuláš II. přinucen k abdikaci – buržoazně demokratická únorová revoluce
- vznik Sovětů (výbory) – zástupci dělníků, vůjáků, v čele Eseři – revolucionáři, proti zaostalosti
- podcenění Bolševiků, Lenin finančně podporován Němci, kteří chtěli revoluci v Rusku
- prozatímní vláda pokračovala ve válce
- na červenec 1917 ofenziva u Lvova, u Zborova zasáhli i československé legie – Rusové odolali, ale fronta se začala hroutit
- další nepokoje požadující mír – bolševici
- listopadu 1917 říjnová revoluce – k moci se dostali bolševici (revoluce se šířila s Petrohradu, přes Moskvu…)
- Rusko začalo jednat o míru v Brestu od prosince 1917 – Německo mělo nepřijatelné územní požadavky
- během února 1918 postoupili Němci o 300 km do Ruska – Rusko uznalo podmínky míru
- března 1918 podepsán Brest-litevský mír
- fáze březen-listopad 1918
- Wilson vytvořil 14 bodů – předloha pro mírová jednání
- Němci připravují velkou ofenzívu na západní frontě – březen-červenec
- Francie se ubránila, v létě se do bojů zapojili americké síly
- červenec-srpen 1918 druhá bitva na Marně – němci nuceni ustoupit
- srpen ofenzíva u Amiens-Roye
- září rozhodující ofenzíva Dohody v Ardenském lese – němci nuceni žádat o příměří, v Německu bouře
- v říjnu 1918 na Piavě porazili Italové Rakousko (účast československých legií)
- další ofenzíva – zhroucení rakouské linie 25. října 1918, října Andrassyho nóta – Rakousko-Uhersko kapitulovalo a přestalo existovat
- na Balkáně osvobozen Bělehrad, ke kapitulaci donuceno Bulharsko a 30. října kapitulovalo i Turecko
- v Berlíně vyhlášena republika, císař Vilém II. Emigroval
- listopadu uzavřen mír v Compiègne: konec první světové války
- světová válka v českých zemích
- češi nechtěli bojovat se Srby, sympatizovali s nimi
- došlo k zatýkání přívrženců hnutí Mladá Bosna
- válka ovlivnila vývoj hospodářství – průmysl se specializoval na válečný materiál, lidé ze zemědělství a některých další oborů odvedeni – nedostatek pracovních sil, nedostatek potravin (potraviny z Čech pro rakouskou armádu)
- česká politická reprezentace navzdory veřejnému mínění vyhlásila loajalitu Rakousku
- července 1914 uzavřena Říšská rada ve Vídni, rozpuštěna Vládní komise v Čechách a zemské sněmy
- stát řídil vojensko-byrokratický aparát
- docházelo k velkým represím a persekucím obyvatelstva (Kramář, Rašín, Dyk, Bezruč…- po změně císaře amnestováni), cenzura
- v prosinci 1915 odešel do exilu T. G. Masaryk
- Maffie – Masarykovi přátelé, kteří ho informovali o dění v Čechách (Edvard Beneš, 1915 odešel)
- 7. 1915 projev v Ženevě, Masaryk proklamoval boj proti Rakousku
- Národní komitét – výbor, v čele byl Masaryk, 1916 se změnil v Českou národní radu (později Národní rada československá), slovenský spolupracovník Milan Štefánik
- Clevelandská dohoda – s českými a slovenskými emigranty v USA, myšlenky společného státu
- po nástupu císaře Karla I. liberalizace, chtěl obnovit parlamentní systém
- Český svaz – čeští poslanci říšské rady, ve Vídni, prorakousky orientovaní
- Národní výbor – v Praze, také prorakouský, 31. ledna 1916 vydal prohlášení o existenci Česka v rámci Rakouska
- mezi lidmi se stupňuje odpor vůči válce – demonstrace, stávky
- ledna 1917 poselství W. Wilsona: 14 bodů – v desátém bodě proklamována svoboda národů Rakouska
- květen 1917 vydán Manifest českých spisovatelů – požadují samostatnost, iniciátor Jaroslav Kvapil, podepsán Antonín Švehla
- v dubnu demonstrace v Prostějově – zastřeleno 23 lidí, v srpnu v Ostravě 13 lidí
- ledna 1918 Tříkrálová deklarace – dohody na dalším postupu, požadavek sebeurčení národů Rakouska, říšští a zemští poslanci
- dubna 1918 Národní přísaha – čeští spisovatelé a umělci požadují samostatný stát
- mezinárodně uznána Národní rada československá jako zástupce budoucího státu
- v červenci došlo k obměně v Národním výboru (podle výsledků voleb z r. 1911) – v čele Kramář, místopředsedové Klofáč, Švehla, mluvčí Fr. Soukup, navázali styky s exilovou Národní radou československou
- Rakousko se snažilo vyždímat české země, vyváželo velké množství potraviny – demonstrace, stávky, blokády
- října 1918 uznána Národní rada československá jako prozatímní vláda
- října 1918 Masaryk vydal Washingtonskou deklaraci – prohlášení samostatnosti Československa na republikánských principech
- října 1918 Andrássyho nóta – konec Rakouské monarchie
- října se přidali Slováci v Turčiansky sv. Martin
- na Václavském náměstí vyhlášen vznik samostatné Československé republiky
- davové nadšení, strhávání rakouských státních symbolů
- prozatímní vlády se ujal Národní výbor – podepsali prohlášení o samostatnosti: „muži 28. října“ – Rašín, Švehla, Stříbrný, Šrobár, Soukup
- Československé legie
- Češi a Slováci žijící v cizině, váleční zajatci, přeběhlíci
- ve Francii – 10 000, v Itálii 20 000, v Rusku 70 000
- první samostatná jednotka – rota Nazdar ve Francii (květen 1915), později spojeni do Československé armády bojující samostatně
- v Rusku Česká družina (ozbrojený oddíl ruské armády), po únorové revoluci organizovány jako samostatné pluky
- v červenci 1917 bojovali u Zborova
- březen 1918 střetnutí u Bachmače
- po Brest-litevském míru chtěl Masaryk přesun legií na západní frontu
- sibiřská anabáze – přechod jednotek přes Sibiř do Vladivostoku: střetli se s bolševiky, obsadili Transsibiřskou magistrálu, drželi ji i po skončení války, domů se vrátili až v roce 1920