Vývoj pravopisu
– 9.stol. Velkomoravská říše – převládá staroslověnština (i latina) – přetrvává do 10. století
– 10-11.stol. konflikt – konec 11.stol. vítězí latina
– na konci 11.-poč.12. století – objevují se první česká slova v Kosmově kronice → rozvoj češtiny
1.pravopis primitivní
– latina neměla tolik hlásek, co nově vznikající čeština
např: | c | = | c, | č, | k |
h | = | h, | ch | ||
v | = | u, | v, | w |
– v polovině 13.st. psány první památky literárního i neliterárního charakteru
2.pravopis spřežkový
– spřežky nahrazovaly hlásky, které latina vůbec neměla
např: | š = ss | ř = rz, rs | cz=č |
uslyšíš = uslyssiss |
– zaveden ve 14. století
→ docházelo k rozvoji českého jazyka – vlivem vnější kolonizace → přejímání slov z němčiny
3.diakritický pravopis
– autorem Jan Hus, typický pro 15. st.
– zjednodušoval předchozí pravopis – diakritická znaménka
- a) nabodeníčko krátké – tečka
- b) nabodeníčko dlouhé – prodloužená samohláska
– ponechává spřežku ch, postupné užívání i, y a částečná diferenciace
– Jan Hus sestavil českou abecedu se všemi existujícími českými hláskami
15.-16.st. se stále ještě objevují písemné památky spřežkovým pravopisem
– docházelo ke zlidovění literatury, popularizace češtiny
4.bratrský pravopis
– 16.-17. století – doba ovlivněna vynálezem knihtisku, J.Gutenberg r. 1450 – Trojanská kronika
– určujícím jazykem český jazyk, ale i popularizace latiny
– změna větné stavby – humanistická perioda – složité souvětí obsahující 2 části:
předvětí – nejdůležitější informace
závětí – rozšiřoval info z předvětí
hlásky – tečky nahrazeny háčky,
psali j → říkali í
po c z s → y, spojka i-tvrdé y
ż | ® | ž | í | = | j | |
ċ | ® | č | u | ® | w | |
j | ® | g | aj | ® | ay | |
gegj | = | její |
5.novočeský pravopis
Konec 18. – pol.19. století
Reformy :
a)analogická pravopisná úprava – Dobrovský
po „c“ | ® | „i“ |
po „s, z“ | ® | „i“ a „y“ |
spojka „i“ měkká |
b)skladná- 1842 – nahrazení j písmenem i
c)1850 – zrušeno w, au → ou
– nad počátečním u čárka nebo kroužek