Výrazné osobnosti současné české literatury
JAN DRDA (1915-1970)
-prozaik, dramatik a novinář, vypravěč
-Příbramský rodák, nedokončil studium na vysoké škole na UK
-Redaktorem i šéfredaktorem Lidových novin
-Významné funkce i v politice ( předseda svazu československých spisovatelů)
-Rozhodoval přímo i nepřímo o osudech mnoha spisovatelů
-renomé lidového autora obnovil až r. 68 prohlášením proti sovětským vojákům : „Nepodejte jim ani kapku vody“
-psal pohádky (odlehčení po válce; dobře napsány v dialozích – Čapkovým pokr.v dialozích)
Literární díla:
-doménou bylo prolínání skutečnosti a fantazie
-texty jsou štiplavé s vlídným humorem, živelný a nakažlivý optimismus, jistá pohoda, kladné i záporné postavičky
-vypráví, cítíme, že je do svých hrdinů zamilovaný, a že dobré hříchy jsou již předem promíjeny
NĚMÁ BARIKÁDA (1946)
-povídky, nejčtivější kniha po válce
-povídka VYŠŠÍ PRINCIP – zfilmována, odehrává se v období Heydrichiády (období represe po atentátu na Heydricha)
Vyšší princip je přezdívka pro profesora (často pronášel větu:“Z hlediska vyššího principu“– z jeho třídy byli odvlečeni a zabiti tři studenti (Havelka, Moučka a Ryšánek) za schvalování atentátu na Heydricha
Profesor druhý den zdrcen, má uvést na pravou míru, co se stalo, řekl studentům, že taky schvaluje atentát (že není zločin vražda tyrana), skutečnost, že vyřkl to, co si myslí (i když za to mohl být zavražděn) před studenty – odvaha, úleva, dal jim do rukou svůj život¨ – žáci však k němu vzhlíželi s obdivem
Filmové adaptace: MĚSTEČKO NA DLANI, HLÍDAČ DYNAMITU, DAŘBUJÁN A PANDRHOLA
PUTOVÁNÍ PETRA SEDMILHÁŘE, KRÁSNÁ TORTIZA, ČESKÉ POHÁDKY, HRÁTKY S ČERTEM- jinotajná pohádková hra, DALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES, ANEB ZAPOMENUTÝ ČERT – veselohra, vynikající dialogy, hrají se i teď, nadčasová díla
JULIUS FUČÍK (1903-1943)
-komunistický novinář a publicista
-Redaktorem komunistické Tvorby a Rudého práva
-za války byl vězeň na Pankráci a popraven fašisty 8.9. 1943; po r. 45 se z něj stal kult a to cílevědomě a záměrně, výběr mladého hrdiny, komunisty s tragickým osudem, se hodil v ideologickém boji o mládež
-jeho ženy dělala po jeho smrti přednášky a besedy jako žena hrdiny
-existoval odznak J.Fučíka – 50.léta se stala duchem hrdiny Fučíka -> kniha se stala bestsellerem (kniha však není tak kvalitní)
REPORTÁŽE PSANÉ NA OPRÁTCE
8 kapitol
Vyšla po válce, z textu vyňaty některé části-vydali to komunisté = cenzura, po r. 89 kniha revidována
Fučík zde popisuje své zatčení gestapem během ilegální schůzky činitelů komunistického odboje, vypráví o brutálních výsleších, text je narychlo ukončen před transportem do Říše
sestavena z motáků, které psal Fučík r. 43 ve vězení gestapa v Praze na Pankráci
kniha se stala bestsellerem – není tak kvalitní
Dílo: V ZEMI, KDE ZÍTRA JIŽ ZNAMENÁ VČERA (1932)
JAN OTČENÁŠEK (1924-1979)
-spisovatel, divadelní, filmový a seriálový scénárista
-Publikoval – Literární noviny, Host do domu, Květy, Plamen, Rudé právo
-Zapojil se do ilegálních hnutí mládeže ve skupině Předvoj – to se projevuje v díle KULHAVÝ ORFEUS
Dílo: píše ve třech obdobích
1. budovatelská tématika – OBČAN BRYCH – ochod od schématiky
2. okupace – ROMEO A JULIE A TMA – nelidskosti fašismu, Kulhavý Orfeus
3. milostné romány – KDYŽ V RÁJI PRŠELO
scénáře:
MILENCI V ROCE JEDNA
BYL JEDNOU JEDEN DŮM
LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ
filmové adaptace
OBČAN BRYCH
ROMEO JULIA A TMA
SVATBA BEZ PRSTÝNKU – podle KULHAVÉHO ORFEA
PLNÝM KROKEM – próza, smysl pro konkrétnost,
OBČAN BRYCH, KULHAVÝ ORFEUS, ROMEO JULIA A TMA – problematika mládeže na sklonku války a v prvních poválečných letech
Některé postavy procházejí z jednoho díla do druhého
ROMEO JULIE A TMA – tma = okupace, symbol silného citu, musí vzdorovat překážkám (realita 2SV). Ester nenastoupí do transportu, mladý člověk činí nerozvážně, nemyslí na budoucnost, Pavlovi ji bylo líto, pomohl ji. Podobnost Petr a Lucie (Rolland), Romeo a Julie (Shakespeare)
OBČAN BRYCH – hrdina přemýšlí o správnosti do vstupu do komunistické strany, přemýšlí o té době, reflektuje ji, konec knihy je úlitba, aby to dílo vyšlo. Hlavní hrdina je intelektuál, viděl kariérismus a pokrytectví kolem sebe, psychologicky vypracované autor do středu dění položil téma osobního rozhodování váhajícího hrdiny zda přijmout či odmítnout současné politické uspořádání
OTA PAVEL (1930-1973)
-vlastním jménem Ota Poppere, narodil se v Praze 2.července, otec byl žid – determinovalo celý Otův život , měl dva bratry (Hugo a Jiří – byli v koncentračních táborech – Terezín a Osvětim-Březince a absolvovali Pochody smrti), matka Herma -Češka
-prozaik, sportovní publicista, beletrista, psal povídky s židovkou tématikou, novinář
-ve 13 letech začal pracovat jako dělník
-2SV prožil se svou matku na Kladensku, především v Buštěgradě
-1949-56 sportovním redaktorem v Československém rozhlase (setkal se tam A.Lustigem a Aškenazim – taky židé)
-1950-1951 vojenská služba, studoval obchodní a jazykovou školu
-Sportovní komentátor – první práce byly reportáže a fejetony v časopise Stadion, psal všechny novinářské žánry – hlavně reportáže
-Hodně cestoval: Spojené státy americké, Sovětský svaz, Francii, Jugoslávii, Švýcarsko, Rakousko
-Zdroje inspirace: otec Leo – obchodní cestující, renesanční člověk; příroda – Berounka, Buštěhrad, křivoklátské lesy
-Základní rysy: příběhy jsou prosté, hluboce lidské; smysl pro pointu, vtip; humor – často s tragikomickým nádechem; prostá, krásná čeština (spisovná i hovorová řeč); poetické vyprávění, básnické nazírání na přírodu; něžnost, laskavost, upřímnost, opravdovost; příroda není pouhou kulisou – ale je spolutvůrcem povídky (jako by byla hlavním hrdinou)
DUKLA MEZI MRAKODRAPY (1964)
-píše v ich-formě, 1964 jako samostatná kniha
-upřímná, sledoval vzestup a úspěch fotbalového mužstva (v NY)
-cenzurováno
povídkové soubory
-psány v ich-formě, jako vysloveně osobní vzpomínky
-Ota v nich neprojevuje bezprostřední citový vztah k tomu, co vypráví (vyjma postavy maminky a svých prožitků války) – on nám tyto příběhy pouze sděluje (máme si udělat svůj pocit)
-Pavlova upřímnost a snaha nic nezkreslovat – některé povídky vyřazeny z normalizačních vydání (např.: Běh Prahou, Prase nebude!)
-Necenzurované vydání vyšlo až v roce 1991 pod názvem Zlatí úhoři (JJPR+SKS+2 vyřazené povídky)
SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ (1971)- vzpomíná především na své dětství; chvíle, jež Pavel trávil na chalupě u převozníka Proška. Jakoby mimochodem, ale snad o to sugestivněji, se dovídáme o transportech do koncentráků a o dobové atmosféře po válce. Povídkám vévodí postava tatínka.
Povídky: NEJDRAŽŠÍ VE STŘEDNÍ EVROPĚ, VE SLUŽBÁCH ŠVÉDSKA, SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ, KAPŘI PRO WEHRMACHT, OTÁZKA HMYZU VYŘEŠENA, PRASE NEBUDE!…
VLADIMÍR KÖRNER
-točil podle něho Vláčil
-specifické rysy:
-jak témata okupační, tak ze středověku + zajímavý přístup k historii (jak prvky
baladické, tak historizující a psychologické)
-snovost, ukolébaní klidem X najednou přichází dramatické vyhrocení situace
-existenciální (mezní) situace člověka – v níž je čl.drcen dějinnými událostmi a zlem
ADELHEID = novela
-severomoravské pohraničí po WWII – příchází příslušník ang.letectva-za úkol má provést evidenci nacist.majetku + na pomoc má dívku Němku Adel. = zamilují se do sebe –ona sebevražda
ZÁNIK SAMOTY BERHOF = novela národnostní svár mezi Čechy a Němci
ÚDOLÍ VČEL = novela z obd.po smrti krále Přemysla Otakara II.
BOHUMIL HRABAL
-pravděpodobně ukončil svůj život sám, ale říká se, že vypadl z okna v nemocnici na Bulovce
-dětství prožil v Nymburku (promítá se to v postřižinách) u pivovaru
-František Hrabal je jeho otčím, vychovávala ho babička, zprvu byla jeho matka svobodná
-Narozen 28.3. 1914 v Brně, studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, vzal si manželku Elišku
-Úředník, skladník, výpravčí (Ostře sledované vlaky), pojišťovací agent (Andělské oči), balič papírů (Příliš hlučná samota), kulisák v divadle
-Od roku 1963 působí jako oficiální spisovatel (ve svých 50 letech)
-Měl nedostatečnou z češtiny, žil v Praze v Libni a Kersku
Char. rysy jeho díla:
-osobitý pohled na svět
-většina próz bezsyžetová (bez souvislého děje – bez děje – až na Ostře sledované vlaky a Obsluhoval jsem anglického krále)
-metoda koláže, automatizovaného záznamu ( vliv surrealismu a dadaismu)
-svět kontrastů
-zájem o lidi z periferie
-erotika, černý humor, groteskní scény
-hovorový jazyk
OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE
-v době od 1.republiky do 50.let 20.stol
-o číšníkovi (Jan Dítě), který je malý (pikolík), není oblíben → střídá hotely (Paříž, Tichota..)→ touží po tom dostat se dál→ potkává v kině dívku Lisu- Němka, sympatizuje s nacisty→ díky tomu i on nacista→ chce se s ní vdát, ale není arijské rasy- nakonec zjistí, že měl něm.předky → vezmou se→ ona chce stvořit skvělé arijské díte→ narodí se jim postižený syn (zmetek) Siegfried- zatlouká hřebíky, zemře na konci války
-z číšníka se vypracuje na hoteliéra (zbohatlík mu radí, že má sbírat známky- pomáhá mu i Lisa-jede na frontu a přiveze známky; zbohatlík si rozkládá peníze-on je lepí na zeď)– zbohatne u nás za Protektorátu (má býv.hotel Tichota)
-1948: hotel sebrán –on je uzavřen(internován) ve škole – až se dostane do kom.lágru (15 let – dostal amnestii – 14 a ¾)
-na konci Dítě cestař (Sudety); žije s Marcelou (z polepšovny) – ukázáno pěkné soužití
-pikolík se chce stát slavným – vlastník hotelu = povede se mu to, ale:
-spol.zbohatlíků si ho neváží (bere ho za toho číšníka)
-1947-sucho=neúroda – kom.vymysleli milionářskou dávku = jan Dítě se na to
těšil – znamenalo to, že je 1 z milionářů
-i když je v lágru je rád (znamená to že je součástí)
-Obsluhoval jsem ang.krále = symbol směřování k těm nejvyšším – jen ti obsluhují krále (on dostal poctu habešského krále)
-líčí osudy, jeho vyzrávaní a živ.hodnoty
-pracuje s kontrasty: erot.motivy X soc.otázky
Ostře sledované vlaky
– v únor. dnech r. 1945, autor zde výjimečně rozvíjí motiv hrdinství, odvážného vlasteneckého činu
– mladý žel. pracovník Miloš Hrma nasazuje v sabotážní akci vlastní život, zneškodní ostře sledovaný vlak /se zbraněmi/ výbušninou, z projíždějícího vlaku jej zahlédne něm. voják, oba se vzájemně postřelí a umírají
Pavel Tigrid
-čtvrtletník svědectví od 50 let
– publikoval názory přátel ČSR
– byl prohlášen za největšího kulturního nepřítele našeho státu
– politická funkce po roce 89 – ministr kultury
– novinář
– spáchal sebevraždu přestal jíst své léky
Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu -souhrn rad novomanželských humorným způsobem
Josef Škvorecký 1924
-prozaik, básník, překladatel, publicista
-narodil se v Náchodě, se kterým je spojena řada jeho děl
-ovlivněn zážitky z mládí, velkou zálibou saxofon a jazz
-po válce vystudoval angličtinu a filosofii na UK v Praze, působil jako učitel, nakladatelský redaktor a spisovatel
-v r. 1969 emigroval do USA → Toronto, profesorem na universitě
-se svou ženou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, založil nakladatelství Sixty-Eight Publishers, kde vydávali díla českých autorů, kteří doma nesměli publikovat, nebo žili v emigraci, do roku 1993 takto vydali přes 200 titulů
Zbabělci – 1958, román s autobiografickými rysy, děj románu se odehrává v několika dnech květnové revoluce na konci války ve východočeském městě (Kostelec = Náchod) a vyslovuje životní pocity „zlaté“ protektorátní mládeže zastírané cynismem a pesimismem
-konfrontace mládeže s maloměstskou smetánkou a její hrou na revoluci (ale opatrnictví, přetvářka, předstírání aktivity → parodie, ironie)
-ústřední motivy: jazzová hudba, blízkost k mluvené řeči (čeče, kruci)
-ich-forma, Dannyho monology střídány s úsečnými dialogy (vliv Hemingwayova stylu)
-hl. postavy: Danny Smiřický – bývalý student gymnázia, saxofonista, snaží se imponovat dívkám (Lucie, Irena), za války nasazený v továrně Mesršmitce, uměl anglicky, vše, co dělá, dělá kvůli Ireně, kterou miluje, stále na ni myslí, ale ta je zamilovaná do horolezce Zdeňka, ráda přijímá Dannyho dvoření
přátelé z kapely – trumpetista Benno (Helena), kytarista Harýk, klarinetista Lexa
Tankový prapor – poprvé vyšel v nakladatelství Sixty-Eight Publishers, smutná komedie o absurditě 50. let
-Autor popisuje s nadsázkou běžný život jednoho tankového praporu, Danny Smiřický zde tentokrát vystupuje jako rotný a velitel tanku v době své vojenské služby na poč. 50. let. Během dvou let poznal, co je to zelená blbost a úřední mašinérie. Základ příběhu tvoří Dannyho neúspěšné milostné pokusy a milostné hrátky s Janinkou, manželkou nadporučíka Pinkase. Relativně samostatné kapitoly na sebe volně navazují a poukazují na omezenost důstojníků (major Borovička přezdívaný Malinkatý ďábel, slepě vykonává každý i nesmyslný příkaz, postrachem všech vojáků, stále někoho buzeruje). Jejich naprostým opakem jsou prostí vojáci.
-jednotlivé scény založeny na situační komice, přesvědčivě působí i pasáže vycházející z jazykového ztvárnění
-film Tankový prapor – roli Dannyho ztvárnil Lukáš Vaculík
Legenda Emöke
Smutek poručíka Borůvky, Hříchy pro pátera Knoxe, Konec poručíka Borůvky – detektivní povídky
Lvíče – román s detektivní zápletkou
Milan Kundera
Rodák z Brna,pocházel z hudební rodiny, vystudoval filmovou fakultu AMU,později přednášel světovou lit..Psal i o Vančurovi. Byl to literární vědec,pesimista. Jediný český spisovatel který má šanci získat nob.cenu. Nerozumí si s Havlem.
V roce 1975 odešel do Francie, nyní žije v Paříži. Mluví dobře česky i jeho manželka. Hrdinové si uvědomujou že nic nemůžou vrátit.
ve všech jeho dílech jde jak o žert, tak o lásku. Hra umožňuje člověku vybočit na chvíli z pevného řádu, stát se na chvíli z manipulované jednotky jakoby tvůrcem vlastního života. Žert se však jeho strůjci vymkne z ruky a přivede autora žertu do nepředvídaných až tragických konců.
Směšné lásky – soubor anekdotických povídek z oblasti milostných vztahů, sondy do psych.ženy a muže
Člověk, zahrada širá – psal pro komunisty
Monology – odvrátil se od komunistického mezníku
Poslední máj
Nesnesitelná lehkost bytí( Toronto, román)
– psané francouzský, a také s filmované francouzy
– zamýšlí se nad tím že život člověka se liší od jiných tvorů
– Tomáš otiskne v novinách článek, ve kterém se staví proti komunismu. Přichází okupace v srpnu 1968 a Tomáš s manželkou Terezou emigrují do Rakouska. Tomáš je tam úspěšný (lékař), Tereza si ale nemůže zvyknout, proto se oba vrátí zpět.
Tomáš si nemůže najít práci, článek v novinách mu není zapomenut. Živí se umýváním oken. Odstěhují se pak s Terezou na venkov, kde Tomáš pracuje v JZD. Hledají tam oba únik, ale marně. Ve chvíli, kdy se snad cítí šťastni, zabijí se při autohavárii.
Žert – román, obraz mladých lidí postižených budování socialismu , ale zavčas vystřízlivělých z komunistických idejí. román plný žertů
– Začíná to drobnou provokací, kterou chce vysokoškolák Ludvík na začátku 50. let pozlobit svou dívku, až příliš věřící komunistku. Jeho lístek se dostane do nepravých rukou a rozběhne se mašinérie v těchto letech obvyklá. Žert je brán smrtelně vážně jako nepřátelský akt, jeho původce je vyloučen ze strany i z fakulty a je odveden k tzv. černým baronům. Po letech zatouží hrdina, kterému zatím doba umožnila vrátit se k vědecké práci, pomstít se svému někdejšímu kolegovi, hlavnímu viníku jeho exkomunikování. Pomstí se mu tak, že mu svede ženu. Má to být největší žert jeho života. Propočtená hra sice vyjde znamenitě, ale zcela se mine cíle: manžel nevěru své ženy uvítá, jelikož je citově angažován jinde a láska jeho ženy mu byla na obtíž.
LUDVÍK VACULÍK (*1926)
– novinář, 69 vyhozen, za trest byl dělníkem, pronásledován, zakladatel Edice Petlice, zakladatel samizdatu, pracoval pro Svobodnou Evropu
SEKYRA – jeden z nejlepších románů 60.let, 2 bratři → jeden venkovan, druhý
JAK SE DĚLÁ CHLAPEC – jeho deníky, mnoha lidem to uškodilo, prozradil všechna tajemství → nemorální