Územní a sociální diferenciace češtiny
- Nářečí, slang, argot, profesní mluva
Nespisovné útvary jazyka:
- územní diferenciace
- sociální diferenciace
Územní diferenciace
Nadnářeční útvary (interdialekty)
- vznik postupným stíráním rozdílů mezi jednotlivými nářečími, zachovává jen jejich základní rysy společné pro větší území
- obecná čeština, obecná hanáčtina, moravská slezština, laština
Obecná čeština – nejrozšířenější nespisovný útvar jazyka, vyvíjí tlak na spisovný jazyk
Nářečí – (dialekt)
- útvar jazyka užívaný jen na určité části jazykového území
- specifické hláskotvorné, tvaroslovné, skladební aj. odchylky od spisovného jazyka
- mluví jím spíše starší generace na venkově, mladší generace ovlivněny sdělovacími prostředky
- např. chodské, valašské, hanácké
4 nářeční skupiny:
- Česká nářečí
- změna ýàej: dejchat, dobrej; éàí/ý: od tý sympatický holky;
- vynechávání –l u sloves: čet, slez
- protetické v na začátku slov: vokno, vorel
- Středomoravská nářečí
- změna i/íàe/é: dobré, stréc; ouàó: nesó, lóka
- v rozkazovacím zp. místo ejàé: dělé
- tvary slovesa být: já su, oni só
- Moravskoslovenská nářečí
- změna ouàú: múdrý, lúka
- existence slovenského měkkého l’
- sloveso být: ja sem (som)
- Slezská nářečí
- pouze krátké samohlásky: vyborny, krava
Sociální diferenciace
- pouze zvláštní slovní zásoba a fráze
Profesní mluva
- mluva shodná pro určitou skupinu lidí stejného povolání (zedníci, lesníci,železničáři)
- např. lékaři – exnout = zemřít, ležák = pacient s dlouhodobým pobytem v nemocnici
Slang
- mluva shodná pro určitou skupinu lidí stejného zájmu (mluva zájmových skupin)
- např. vysokoškoláci – filda = filozofická fakulta
Argot
- mluva společenské spodiny, vzniká kolektivní solidaritou a snahou utajit skutečný význam
- (zloději, narkomani, prostitutky) např.fízl, love, sníh