Umělecký styl
= styl poezie, prózy a dramatu (beletrie).
- dílo je subjektivní, osobité, neopakovatelné
Funkce:
- citová
- estetická – vyvolá umělecký zážitek
- informační
- poznávací
Působí:
- na city
- na rozum – uspokojení z hlubšího poznání a prožitku
Jazykové prostředky
- individuální styl – závisí na autorovi – rozmanité, bohaté
- používá všechny jazykové prostředky:
knižní, poetismy, termíny, neologismy, archaismy, slova hovorová
Autorská řeč – spisovná slova
- ich-forma (subjektivnější)
- er-forma (objektivnější)
Mluva postav: nespisovná slova, vyžaduje-li to přiblížení prostředí
Forma:
- přímá řeč – uvozovací věta, uvozovky nebo pomlčky
- nevlastní přímá řeč
- řeč polopřímá
Slohové útvary
- je založena na vyprávěcím postupu, ale někdy se může objevit i postup popisný nebo úvahový
- Vyprávění
- (povídka, pohádka, novela, pověst, román)
- je zachována logická souvislost a časová posloupnost
Znaky:
- přímá řeč, názornost, živost
- poutavost vyprávění – řádné vysvětlení událostí v časové posloupnosti, živé vystižení, přiblížení čtenáři
- užití dějových sloves v činném rodě
- dějové napětí – krátké, zvolací věty – rychlý spád děje
- historický prézens – čas minulý se mění na přítomný; nenadálé změny, překvapení
- zahrnuje všechny vrstvy národního jazyka
Děj:
- expozice – seznámení s prostředím, postavami, naznačení základní situace
- kolize (zápletka) – problém, konflikt, který se stupňuje
- krize (vyvrcholení)
- peripetie – další zvraty a komplikace, zdánlivé řešení
- katastrofa – konečné rozuzlení
Kompoziční postupy:
- vytváření postupné dějové linie – události chronologicky
- dodatečné podání příběhu – např. detektivní příběh
- retrospektivní – např. paměti, vzpomínky, rámcové vyprávění, od konce k začátku
- odbočení od děje – zpomalovací (retardační) účinek na základní děj, vložené epizody (př. popis prostředí) zvyšují napětí; výskyt v románech
Vyprávěcí postup:
- vypráví události ve vývoji, pohybu a čase
- základní čas je minulý, pro napětí vkládáme přítomný
Výskyt:
- v běžných hovorech – zachycení prosté události, zážitku.
- v umělecké literatuře – hlavně v próze
- v publicistice – fejeton, reportáž.
- v odborném stylu – historická tematika.
- Popis
- vystihuje osobu, zvíře, věc, jev ze subjektivního pohledu autora
- vybírá z popisovaného objektu zajímavé a jedinečné znaky
- využívá přirovnání, obrazných vyjádření
- líčení – popis s vysokou mírou lyričnosti
Charakteristika
- druh popisu
- podává duševní vlastnosti, povahové rysy, schopnosti a zájmy člověka; i vnější popis
- Esej – na pomezí uměleckého a odborného stylu