Slohové rozvrstvení slovní zásoby
- Spisovná slovní zásoba
- slova slohově nezabarvená (neutrální) – např.: stůl, slaný, my, zpěv
- slova slohově zabarvená
- hovorová – užívaná v neoficiálních spisovných projevech mluvených i psaných, např. ve vyprávění, v soukromých dopisech (flinta, lapálie, motorák, nekousnout, pololetky, …)
- knižní – slavnostní projevy mluvené, oficiální projevy psané, odborná literatura, úřední a obchodní dopisy (šat, chrabrý, nýbrž, zavítat někam, dle, nechť, …)
v umělecké literatuře se někdy směšují knižní i hovorová slova ® komický účinek (Karel Poláček – Bylo nás pět)
- básnická (= poetismy) – např.: luna, vesna …; vznik v národním obrození především obměněna slovních podob (růžový ® růžných, čarovný ® čarný, útes ® tes, …); neobvyklé složeniny (hvězdořeka, modrojas, sladkobolno, …); v moderní poezii jen zřídka – Nezval, Halas, Holan
- odborná (odborné názvy, termíny) – slova a sousloví pojmenovávající pojmy z různých vědních a technických nebo správních oborů (množina – M; květenství – bot.; suchá destilace – Ch;…); musí být jednoznačné, vymezené odbornou definicí, ustálené – lze odvozovat termíny příbuzné (fotbal ® fotbalový, fotbalista) ® často dlouhé a složité
- Nespisovná slovní zásoba
– působí různě v projevech
- slova z obecné češtiny – soukromé neoficiální mluvené projevy; nejsou krajově omezeny (např.: fajfka, flaška, fajnový, extra, …)
- nářeční slova – užití pouze v některých místních nářečích (ekodské hyjta = návštěv, lašské krmáš = posvícení)
- profesionální a slangová slova – užívají je v neoficiálních projevech příslušníci některých povolání nebo členové zájmových skupin
- profesionální – úspornost, jednoduchost (transformátor ® trafo)
- slang – citově zabarvená, často metaforické nebo metonymické přenesení (prkýnka = lyže, bažant = nováček, vytasit = vyvolat, …)
- argotická slova – projev společensky vyřazených lidí (zloději, tuláci), utajení obsahu sdělení (stříkačka = revolver, zatloukat = zapírat, káča = pokladna)
- Dobově nebo citově zabarvená slova
- historická slova (historismy) – pojmenovávají zaniklou skutečnost (gladiátor, palcát, brnění, …)
- zastaralá slova – přestalo se jich v nynějším jazyce užívat (silozpyt = Fy, lučka = Ch, ujec = strýc z matčiny strany, …); některá zastarala pouze v určitém významu (poledne = jih, hrabě = velmi, …); v umělecké literatuře pro přiblížení doby = ARCHAISMY (Jirásek, Vančura, …)
- neologismy – nově vytvořená nebo nově přejatá slova (vznášedlo, lunochod, procesor, …)
- citově zabarvená slova – vyjadřují citový vztah autora ke skutečnosti
® slohová vytříbenost – vhodné volení slov, a výrazů pro dané typy projevů