Podmínky vzniku a členění národního obrození
Národní obrození – proces utváření a formování novodobého českého národa – od 70. let 18. století do 40. let 19. století (období spojené s přechodem od feudalismu ke kapitalismu).
Počátky kapitalismu – VFBR 1879 – heslo ® Volnost! Rovnost! Bratrství!
- V této době velký vliv osvícenství ® duchovní proud, který se pomocí vědy a rozumu (racionalismus) snažil překonat vliv církve a náboženství na společnost.
Situace v našich zemích – jsme součástí Habsburské monarchie (1526), zde byl přechod ke kapitalismu urychlen samotnými panovníky ® osvícenský absolutismus ® Marie Terezie a její syn Josef II. + moudří a vzdělaní rádci vytvořili soustavu reforem (reforma – změna směřující k zlepšení nějakého stavu), které měly urychlit nástup kapitalismu ® 1781:
- Zrušení nevolnictví – venkovský lid se za prací stěhuje do měst, aby mohl pracovat v začínajícím průmyslu ® v německy hovořících českých městech opět zaznívá čeština (od 1621 germanizace – „doba temna“).
- Zavedení povinné školní docházky – dělník obsluhující stroje musel umět číst, psát a počítat – vznik české inteligence.
- Toleranční patent – náboženská svoboda pro nekatolické věřící protestanty.
Národní obrození je dobou vzniku novodobého českého národa (národ – historicky vzniklá pospolitost lidí, jež se zformovala na základě jazykového – národní jazyk, územního a kulturního společenství), kultury a literatury:
- Buditelé – jsou ti, kteří se o vzkříšení národa zasloužili – mezi ně patří mladá česká buržoazie a inteligence (učitelé a kněží), ale i venkovský lid.
- Začíná se rozvíjet mladá česká věda, sběratelství lidové slovesnosti, vydavatelská činnost, společenský život, divadlo, různé vlastenecké spolky.
- Vlastenectví – prosazování všeho českého
Jednotlivé etapy (fáze) národního obrození: 1. defenzivní (obranná); 2. ofenzivní (útočná); 3. vyvrcholení národního obrození (otázka číslo 12):
- Defenzivní (obranná – jazyková) etapa:
- Měla za cíl čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk; je provázena zvýšeným zájmem o českou kulturu a dějiny.
- Josef Dobrovský – jazykovědec, literární vědec, psal většinou německy, vždy mu šlo o pravdivost poznání („Důkazů, důkazů žádám, nikoliv možností“):
- Zevrubná mluvnice českého jazyka – všímá si hláskosloví, tvarosloví, syntaxe atd.; Německo – český slovník – 2 díly; Dějiny českého jazyka a literatury.
- Václav Thám – herec, dramatik a básník; zakladatel divadla Bouda (1786 – 1789):
- Básně v řeči vázané – almanach (básnický soubor); Břetislav a Jitka, Vlasta a šárka – divadelní hry.
- Ofenzivní (útočná) etapa:
- Byl vypracován – „Novodobý národně kulturní program“ – jehož cílem bylo:
- Rozšíření slovní zásoby českého jazyka – Josef Jungmann
- Zájem o českou historii – posílení národního sebevědomí – František Palacký
- Zájem o lidové umění ® Ústní lidovou slovesnost – František Ladislav Čelakovský
- Podpořit slovanskou vzájemnost ® patříme k mnoha slovanským národům
- Josef Jungman – jazykovědec, básník a překladatel (francouzština, angličtina, němčina, ruština) – rozšířil naší slovní zásobu, vytvořil jazyk vědecký a básnický; věřil v pravost zelenohorského a královédvorského rukopisu (neshoda a rozchod s Dobrovským):
- Slovník česko – německý – pětidílný, 120 000 slov (čerpal z historických textů, jiných slovanských jazyků, z jazyka lidu, vymýšlel novotvary); Slovesnost – učebnice literatury s čítankou; Historie literatury české – soupis dosud vyšlých českých tisků a archivních rukopisů.
- František Palacký – historik, politik (Byli jsme před Rakouskem a budeme i po něm) a zastánce austroslavismu (idea o sjednocení Slovanů v rámci rakouské federace):
- Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – v 5 dílech obsáhl historii českých zemí od pravěku po nástup Habsburků na český trůn (zdůrazňoval husitství).
- František Ladislav Čelakovský – redaktor, překladatel (ruština, polština, angličtina, němčina), básník, sběratel lidové poezie, tvůrce ohlasové poezie (psané v duchu lidové poezie):
- Slovanské národní písně; Ohlasy písní ruských; Ohlasy písní českých;
- Jan Kolár (Slovák) – básník – v jeho poezii se střetává milostný cit s láskou k vlasti; prosazoval myšlenky slovanské vzájemnosti (mezi slovanskými národy).
- Básně Jana Kolára; Slávy dcera – cyklus sonetů o slovanské vzájemnosti.
- Václav Kliment Klicpera (Hadrián z Římsů); Jan Nepomuk Štěpánek; Pavel Josef Šafařík (Slovanské starožitnosti).
V těchto dvou etapách byly vytvořeny podmínky pro to, aby mohla vznikat hodnotná vědecká i umělecká literatura, která se mohla rovnat literaturám evropským.