Jazykověda a její disciplíny
Jazykověda (lingvistika)
- nauka o jazyce a jeho užívání
- z lat. lingua=jazyk; rozebírá (analyzuje) a vysvětluje jazyk.
jazykověda popisná (synchronní) – zkoumá jazyk určitém období, nejčastěji v současnosti
jazykověda historická (diachronní) – zkoumá jazyk z hlediska vývoje
Jazykovědné disciplíny:
Hláskosloví = nauka o zvukové složce jazykové komunikace tvořené v mluvních orgánech
- Fonetika – nauka o tvoření a obměňování hlásek
- Fonologie – nauka o funkci jednotek schopných rozlišit významy slov (fonémy)
- Ortoepie – stanovuje pravidla správné výslovnosti
- Ortofonie – popisuje správnou artikulaci jednotlivých hlásek.
Ortografie = poučení o zásadách užívání písmen při psaní (= pravopisná pravidla)
Mluvnice (gramatika)
- Tvarosloví (morfologie) – nauka o slovních druzích
- Morfematika – nauka o morfémech, jejich stavbě a druzích.
(Morfém -nejmenší část slova, která má ustálený gramatický význam (např. koncovka)) - Skladba (syntax) – zkoumá stavbu vět a souvětí
Lexikologie – nauka o slovní zásobě, všímá si významů slov a vztahů mezi nimi
- slovotvorba – způsoby tvoření nových slov
- sémantika – o významu slov
- etymologie – o původu slov
- frazeologie – ustálená slovní spojení
- lexikografie – o slovnících
- onomnastika – o vlastních jménech – původ a zákonitosti tvorby
Stylistika = nauka o slohu
- způsob výběru a využití jazykových prostředků v jednotlivých textech (projevech) podle jejich zaměření a cíle
Dialektologie = nauka o nářečí a dialektech
Nové obory:
- Sociolingvistika – nauka o vztazích jazyka a společnosti v historii i současnosti
- Psycholingvistika – nauka o vztazích jazyka a psychických procesů
- Aplikovaná lingvistika
- Lingvodidaktika – nauka o metodách jazykového vyučování