Systém a evoluce rostlin
taxonomické jednotky- taxony- skupiny organismů seskupených podle vzájemných příbuzností(znaky, stavba)
Carl Linné- tvůrce soustavy rostlin. Významný přelom v systematice znamená dílo Charlese Darwina, jehož teorie o vzniku a vývoji druhů přírodním výběrem se stala základem moderní biologie.
Rostlinná říše
nižší rostliny(Thallobionta)
-většinou autotrofní organismy, obsahují v plastydlech různá barviva, chlorofyl A, B, C, D.
– jejich tělo je tvořeno tzv. stélkou
– rozmnožují se vegetativně- dělení organismu, vytvářením kolonií, výtrusy, spóry, rodozměnou.
červené řasy(rodophyta)
– zbarveny do červenohněda, obsahují chlorofyl A,D.
– autotrofní organismy, rozmnožují se dělením, výtrusy, rozpadem stélky.
– žijí v teplých mořích přisedlé na skaliskách, vyjímečně ve sladkých vodách
– vytvářejí keříčkovité trsy, užití v potravinářství
hnědé řasy(chromophyta)
-chlorofyl A,C, karoteny, xantofyly.
rozsivky(Bacillariophycea)
– mohou vytvářet kolonie, mají tělo kryté schránkou, rozmnožují se dělěním
– tzv. bioindikátory- vyskytují se jen v čisté vodě
– po smrti vytváří jejich schránka horninu, tzv.křemelinu
chaluhy(Phaeophycea)
– větší rozměry až 60 cm
– ploché listy, bývají uchyceny na pobřeží, užití jako palivo, hnojivo
– velké množství jódu tj. dostatek výživy, potrava- alginátové ovoce
– farmaceutika, textilní průmysl
krásnoočka(Euglenophyta)
– zelené řasy, chlorofyl A, B.
– jednobuněčné organismy, mají často bičíky, chlorofyly, karoteny, xantofyly tj. tmavě zel.barva
– krásnoočka byla zařazována mezi primitivní živočichy(stigma- světločivná skvrna)
– rozmnožují se dělením, sladká i slaná voda, ochranná vrstva buněk, vakuola
zelené řasy(chlorophyta)
– chlorofylů A, B
– vyjímečně v moři, na souši
zelenivky(Chlorophyceae)
– jedno i vícebuněčné organismy, tělo je tvořeno stélkou
– samostatně nebo v koloniích, cenobie- přesně uspořádaná jedna generace.
– zástupci– Volvox globátor
– Zrněnka
– řetizovka
spájivky(Conjugatophycea)
– malé vláknité řasy, rozmnožují se spájením- konjugace
– vegetativně rozpadnutím vlákna
– zástupci– šroubatka
trubicovky
– různorodé organismy, různé stélky
– zástupci– žabí vlas(tenká zelená řasa)
parožnatky(Charophyceae)
– podobné přesličkám, tvoří porosty v písčitých a bahnitých, ve sladkých vodách
vyšší rostliny(Cormobionta)
– převážně autotrofní, cukariotické, soustava vodivých a krycích pletiv
– vyvinuté ze zelených řas díky ozonové vrstvě
ryniophyty
– v druhorách, rodozměna
mechorosty(Bryophyta)
– nejprimitivnější mají soustavu vodivých pletiv, převažuje gametofyt
pohlavní buňky gametangia
-pelatky- samčí
– zárodečníky- samičí
oplození probíhá nejčastěji ve vodě nebo vlhku z oplozeného vajíčka, zigody vyrůstá sporofyt- stět a tobolka, uzrává na podzim, potom y ní vypadávají výtrusy, začnou klíčit- prvoklíček
játrovky(Marchantipsida)
– mají dvoudomé gamtofyty- rozlišení na samčí a samičí
– zástupci– Prosnice trvalá
mechy(Briopsida)
– tvoří velké plošné porosty
– jedno nebo dvoudomé gamtofyty
– zástupci– ploník obecný
– měřík
– rašeliník-vytváří vrstvy rašeliny tak, že horní část rostliny stále dorůstá, spodní odumírá.
význam mechorostů- zadržují vlhkost- chrání před erozí
– úkryt drobných živočichů, vytváří množství kyslíku a rašelinu
kapraďorosty(Pteridophyta)
– skupina rostlin, které mají vyvinuté cévní svazky
plavuně(Lycopodiopsida)
– převaha sporofytu nad gametofytem
-zástupci- plavuň vidlačka- roste většinou ve vlhku v lesích
– v případě oplození vzniká nový sporofyt y výtrusu vyrůstá gametofyt- prokel
přesličky(Eguisetopsida)
– bylinný vzrůst
-zástupci- – přeslička rolní, lesni- trvalky, mají oddenek- na jaře z něj klíčí
– tzv. jarní hnědá lodyha(klas s výtrusy)
– po vysypání výtrusů odumírá a na jejím místě vyrůstá letní zelená lodyha, vytváří si zásobní látky ukládané v oddenku.
Kapradiny(Polypodiopsida)
– speciální druh rostlin- převážně bylinný stonek ve oddenku
– z oddenku vyrůstají velké složené listy, které mají asimilační a výtrusnou funkci.
-zástupci- kapraď samec- vytváří keříčky, má jasně zelené listy
papratka samičí
nasivka orličí- listy až 2 metry
osladič obecný
sleziník
netík
semenné rostliny(Spermatophyta)
– nejpočetnější skupina rostlin, několik vývojových větví
Cycadophytina(nahosemenné, cykasovisté)
– semeno nemají ukryto v plodu
kapraďosemenné(Lyginodendropsioda)
– lyginodendrové, vyhynulé, předchůdci krytosemenných rostlin
cykasy(Cycadopsida)
– rozmach v druhorách, okrasné, tropy- dnešní palmy
– nízké stromy- dvoudomé(smačí a samičí)
– Strobila – šištice, zralá semena mají dužnatou slupku
jinany(Ginkgopsida)
-zástupci– jinan dvoulaločný -Čína, opadavý, má kulovitá semínka
jehličnany(Pinopsida)
Stromy nebo keře s jehličnkovitými nebo šupinkovitými listy, listy mají pevný epidermis a kutikulu, ponořené průduchy mají kanálky. Generativní orgán- samčí – tyčinky- samičí- plodolisty(semenné šupiny)
opylování větrem- pylové zrnko přistane na vajíčku, které leží volně na plodolistu, oplozená vajíčka dozrávají v křídlatých semenech. Samičí šištice dozrávají v šišky, dřevnatí až 2 roky. Jehličnany mají neopadavé listy.
– smrk- ostré krátké jehličky
– jedle bělokorá- ploché jehlice jsou na koncích zakulacené, rostou vstřícně, hladká borka, rovný kmen, šištice rostou vzhůru.
– borovice lesní- dlouhé jehlice rostou ve svažeccích, jsou ostré mohutné kořeny- roste i na skalách, má pokroucený kmen- hodí se pro bonsaje.
– borovice černá, kleč- drobný vzrůst, hudtá, plazivá-
– borovice vejmutovka- tenké měkké jehličky, okrasná
– jalovec obecný- keříkovitý, krátké ostré jehličky, tmavé,, drobné šištice, používá se na kořenění kořalek
– modřín opadavý- jemné, krátké jehličky, rostou v chomáčích je opadavý.
– tis červený- keř, tmavě hnědé jehličky, jsou na koncích zakulacené, jedovaté červené bobule
– zerav západní- thuje- okrasný
– sekvojec- okrasný- obří stromy až 100metrů se dožívají několika tisíc let(4000)
krytosemenné(Angiospermophytina)
Nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin. Vajíčka uzavřená v útvaru tvořeného z plodolistu pestíku.
vyvíjejí se u nich květy, pohlavní rozmnožování začíná opylením, následuje dvojité oplození v pylové láčce 2 typy buněk, spermatická- splývá s vajíčkem- zygota
vegetativní- splývá se zárodečním vakem- živné pletivo endosperm.
dvouděložné rostliny(Bangoliopsida)
– klíčí dvěma dělohami, listy mívají většinou sítňatou žilnatinu- zpeřená žilnatina 4 až 5 četné květy.
nejdůležitější čeledi
leknínovité- vodní nebo bahenní rostliny, listy vyrůstají z oddenku, velké pravidelné květy
– zástupci- Leknín bílý- okrasný, stojatá voda
– Stulík žlutý- stojatá až mírně tekoucí voda
pryskyřníkovité-prodloužené květní lůžkom oboupohlavné, pravidelné květy, velký počet, tyčinek a pestíků.
– zástupci– Pryskyričník obecný
– Úpolín evropský
– blatouch bahenní
– hlaváček jarní
– koniklec
– sasanka hajní
– orsej jarní
– jaterník podléška
– orlíčky
– čemeřice
bukovité-dřeviny, opadavé, větrosnubné- opylování větrem, mívají listy, jednopohlavné květy ve vrcholičnatém květenství, plodem je nažka uložená v čížšce.
– zástupci– Buk lesní -plody bukvice
– dub lesní- žaludy
– dub zimní- žaludy
-kaštanovník- jedlé kaštany
břízovité-většinou větrosnubné rostliny, opadavé, drobné květy v květenství- jehněda, plody jsou nažky nebo oříšky.
– zástupci– bříza bělokorá
– bříza bradavičnatá- tmavá borka
– olše lepkavá- hodně u vody, květenství dřevnaté, tvoří malé šištičky
– habr obecný- oříšky
– líska obecná- oříšky
hvozdíkovité-bylinný vzrůst, hmyzosnubné(opyluje je hmyz), celistvé listy, oboupohlavné květy pětičlenné, různé typy květenství, plodem bývá většinou tobolka.
– zástupci– rožec rolní
– hvozdík kartouzek
– silenky
– koukol polní
– ptačinec
– vyšlechtěné odrůdy karafiátů
merlíkovité-byliny s celistvými listy, květy jednopohlavné i oboupohlavné, někdy kvetou v květenstvých, plodem je nažka.
– zástupci– merlík bílý- plevel
– lebeda
– šťovíky
– špenát- kulturní rostlina
– řepa- kulturní rostlina
vrbovité-převážně dřeviny, celistvé listy, jednopohlavné, květy v květenství jehněd, plod- tobolka, často s lupínky.
– zástupci– vrba bílá
– vrba křehká
– vrba jíva- kočičky
– topol bílý
– topol černý
– topol osika- listy s placatými řapíky
brukvovité-většinou byliny, převážně hmyzosnubné, květy v květenství- většinou hroznovité, většina hospodářských rostlin- zeleniny,okrasné rostliny, kultivary- rostliny vyšlechtěné ze základní plané rostliny.
– zástupci– kedluben
– květák
– zelí
– kapusta
– ředkev
– hořčice
– ohnice
– řepka olejná
– penízek rolní
– kokožka pastuší- tobolka
růžovité-dřeviny, byliny, mívají střídavé listy s palisty, květy většinou oboupohlavné, pětičetné, převažuje opylování hmyzem, mají různé typy plodů: malvice, peckovice, nažka…Pletiva často mají éterické oleje- voňavkářství.
– zástupci– jahodník- souplodí nažek
– ostružiník- souplodí peckovic
– maliník- souplodí peckovic
– růže- planná, vyšlechtěná( keře i stromky)
– třešeň
– višeň
– jabloň
– hrušeň
– švestka
– meruňka
– broskvoň
bobovité(vikvovité)- většinou bylinný vzrůst, střídavé listy, někdy s palisty, souměrné květy, často v hroznovitém květenství. Plodem většinou lusk, žijí v symbióze s nitrifikačními bakteriemi, zelené hnojení.
– zástupci– lušteniny- hrách, čočka, fazole, sója, hrachor, podzemnice olejná(hlízy)
– pícniny- jetele, tolice vojtěška
– olejniny
– medonosné rostliny
– kononice
– vikev setá
– vlčí bob
– čičorka pestrá
– lékořice(pendreky)
– trnovník akát
míříkovité(mrkvovité)- využívájí se jako zelenina, obsahují tzv. siličné kanálky- koření. Mívají dutou lodyhu se střídavými listy, malé květy v květenství, plodem je dvounažka, bývají větrosnubné.
– zástupci– mrkev
– petržel
– kmín
– kopr
– celer
– bedrník
– máčka ladní
– bolševník
lilkovité- u nás pouze bylinný vzrůst, v tropech i dřeviny, střídavé listy, pětičetné oboupohlavné květy- srůstají plodem bývá bobule nebo tobolka, často obsahují alkaloidy- chem.sloučeniny(nikotin)
– zástupci– lilek brambor
– rajče
– paprika
– tabáky
– rulík zlomocný
– lilek černý
– lilek potměchuť
– durman
– setunie
krtičníkovité- autotrofní nebo parazitické, mývají souměrné pětičetné květy, plody tobolky.
– zástupci– divizny
– podběl
– rozrazily
– krtičník
hluchavkovité-někdy se nazývají pyskaté. Jsou to byliny. Mají čtyřhraný stonek. Listy mají postaveny vstřícně, jsou křižnostojné. Květy mají vrcholičnaté květenství, opylovovávají se hmyzem. jejich plodem je tvrdka. Obsahují éterické oleje. jejich využití je v lékařství, potravinářství .
-zástupci– hluchavka bílá
– hluchavka nachová
– máta peprná
– šlavěj
– mateřidouška
– rozmarýn
– zběhovec plazivý
– majoránka
hvězdicovité- byliny, říká se jim stoznokvěté. Jejich květenstvím je úbor. Plodem je nažka, mají létající zařízení(zvané chmýr). Některé mají mléčnice.
–zástupci- slunečnice roční
– locika salátová
– kopretina(dvouletka)
– heřmánek
– pcháč oset
– chrpa moudrá
– chrpa luční
– lopuch
– sedmikráska chudinka
– pampeliška
– žebříček
jednoděložné rostliny- Jednaděloha v zárodku, klíčí jedním děložním lístkem, mají bylinný vzrůst, jejich hlavní kořen bryz dorůstá, vytváří se soustava náhradních kořenů, chybí jim kambium(druh pletiva)= netloustnou ( druhotně ). Listy bývají přisedlé, nemývají řapík. Žilnatina na listech bývá souběžná, jejich květy nejčastěji trojčetné.
liliovité- Většinou vytrvalé byliny, které přežívají oddenkem, hlízou, cibulí. Květy mívají oboupohlavné a pravidelné a trojčetné. Mohou vyrůstat samostatně. Plodem- bobule, tobolka. Obs.alkaloidy. Některé druhy rostou u nás, ale nejvíce v tropech.
-zástupci– cibuloviny(cibule, česnek, pórek)
– okrasné rostliny( tulipány, lilie, konvalinky, vraní oko(jedovaté))
– ocún( v horských oblastech)
stavačavité- převážně byliny, přežívají přes oddenky, hlízami. Žijí v symbióze( mykotrofie- soužití s houbami) a jsou buď autotrofní nebo heterotrofní. Bývají opylovány hmyzem, ptactvem, květy bývají pestře zbarvené (=lákají hmyz, ptactvo ), souměrné. Plodem je tobolka ( po dozrání z ní odpadávají druhotná zrníčka). Rozšířeny ve vlhkých oblastech. U nás skoro všechny druhy chráněné.
-zástupci– Střevičník pantoflíček
– vanilovník(vanilka z tobolek)
šáchorovité- něco jako trávy, mívají trojhranný stonek, květy mívají druhotné v tzv.kláscích
-zástupci– ostřice
– šáchor(papyrus, stonek)
lipnícovité– všechny ostatní trávy, kulturní trávy(obilí), stonek=stéblo(duté s kolénky). Mívají střídavé listy, bývají větrosnubné, jejich květy se nazývají klásky, květenství= klas, lata.
-zástupci– pšenice, oves, žito, ječmen
– proso, pohanka, rýže, kukuřice, cukrová třina
– srha říznačka,
– psárka, bojínek luční
– jílek vytrvalý
– rákos
– bambus
arekovité- tropické, subtropické rostliny, mohou dosahovat stromovitých rozměrů
-zástupci– Datlovník, kokosovník, ananasovník
Houby
jsou starobylé organismy žijící již několik tisíc let. Mají omezený růst a nepohybují se. Mezi nimi převažují paraziti, symbionyti, saprofyti. Mohou být různých rozměrů. Jejich základem je houbové vlákno(hyfa), s kterého se při větším množství vytváří podhoubí(mycelium). Speciální houbové pletivo se nazývá plektechym. U vývojově vyšších hub se tvoří podhoubí z plodnice a houby se rozmnožují sporami. Jsou podle jejich druhu schopny žít kdekoliv, jak v suchu, tak i ve vodě, ale nejraději mají vlhko. Houby jsou původci chorob, také působí jako rozkladači. Jejich nejširší využití je ve zdravotnickém a potravinářském průmyslu. Houbami se zabývá věda zvaná mykologie.
hlenky(myxomycota)
– nejjednoduší houby
– neví se zda patří mezi houby, protože mají pohyblivou hmotu(plazmodium)
– nejčastěji mají oranžovou barvu
– v podhoubí se tvoří malé houbičky
-zástupci– Vlčí mléko
– nádorovka kapustová
Chytridiomycety-malé, jednoduché rostliny, většinou jednobuněčné.
–zástupci– Rakovinovník bramborový
Oomycety(řasovky)- plísně, parazitické i saprofytické organismy, mohou způsobovat různé choroby rostlin.
-zástupci– plíseň bramborová(napadá listy, hlízy)
– řetenavka révová(na vinné révě)
houby pravé(Eumycota)– přizpůsobili se životu na suchých místech. Chitin(kostra). Výtrusy jsou nepohyblivé
nejznámější třídy
zygomycety u kterých se při pohlavním rozmnožování(nazývá se zygogamie)vznikají zygospory. Nepohlavní rozmnožování při kterém vznikají sporangispory. Bývají součástí půdního edafonu, což je všechno živé i něživé v půdě.
-zástupci– kropidlovec
– plíseň hlavičková
vřeckovýtrusé houby( Ascomycetes)– jedna y nejpočetnějších skupin hub, mohou mít článkové myceliun(skladba podhoubí je z krátkých článků). jejich pohglavní orgány jsou kyonitového tvaru a nazývají se vřecka neboli Ascos. Z vřecek vypadávájí výtrusy nazývající se askospory. Mohou se rozmnožovat i nepohlavně, výtrusy se nazývají konidie.
-zástupci– kvasinky(pivní i vinná)- způsobují alk.kvašení, mhou se uměle pěstovat na tzv.melase, což je odpad z cukrovaru. Mají jednobuněčné stélky nebo řetízky buněk.
– štetičkovec(penicilín(produkt))
– kropidlák
– lanýž černý– podzemní rostlina, potravina
– smrž obecná- potravina taktéž
– hlízenka(mobilióza- nemoc atromů(hniloba jablek)
– paličkovice nachová- (napadá obilí v obilkách se vytváří tvrdé, černé kousky- znehodnocují obilninu. Dlaším rokem z nich vyrůstá plíseň(zčernání se nazývá námel)
stopkovýtrusé houby(bazidiomycety)– nejvyvinutější houby. mají článkované mycelium a vytváří se u nich primární i sekundární podhoubí. Primární je tvořeno jednojadernými buňkami a sekundární je tvořeno dvojadernými buňkami. V případě, že dojde k splynutí dvojaderných podhoubí, takse vytváří pohlavní orgány zvané bazidie ze kterých vznikají bazidiespory(vytváří se nejčastěji na spodku klobouku). Jejich rozmnožování probíhá pomocí výtrusů(bazidiospory). Podle rozmnožování se dělí na rzi(1) a sněti(2). Jsou nejprimitivnější, protože netvoří plodnice, mají čtyřbuněčné výtrusy.
Rzi- houby, které mají článkované mycelium, které je rozvětveno do mezibuněčných prostor hostitele. Vytváří kupky výtrusů .
-zástupci- Rez travní(napadá hlavně lipnícovité rostliny)
Sněti- se dělí na prašné a mazlavé, napadají hlavně obilniny, patří k nim prašná snět samičná, způspbuje, že obilky se rozpadnou. Mazlavá způsobuje. že s obilnin se stává mazlavá látka.
houby lupenité- mají ze spodu klobouku lupínky, ze kterých vypadávají výtrusy. Plachetka, což je povrch pokrývající maldou houbu z vrchu. Závoj, je povrch pokrývající mladou houbu ze spodu.
-zástupci- Bedly
– Mochomůrky
– Žampióny
– holubinky
rourkaté(hřibovité) – ze spodu majjí rourky
-zástupci- všechny hřiby
– kozáky
– klouzky
– píchavky
– hvězdovky
lišejníky(Lichenes= Lichenizované houby)– skupina hub, které žijí v symbióze. Lišejník je parazitický organismus(zhrnutě). Dají se najít na různých částech rostlin, kamenů. Rozlišují se tři základní typy. Stavba je něco jako stélka, která může být- kovovitá(celou spodní stranou přirůstá k podkladu)
-zástupci- Lišejník zeměpisný(šedozelený) , který roste na skalách, kamenech.
– lupenitá(rozprostřena do šírky, okraje přečnívají)
-zástupci- Terčovka bublinatá(roste většinou na větvích, odumřelých částech rostlin)
– Terčík zední
– keříčkovitá(tvoří malý keříček)
-zástupci- Dutohlávka sobí(žlutozelený lišejník, tvoří porosty)
Jsou považovány za bioindikátory(žijí jen v čistém prostředí)čistoty ovzduší. Věda zabývající se Lišejníky se nazývá Lichennologie. Lišejníková poušť je oblast ve které lišejníky nerostou, tj. je znečistěna(většina naší republiky). Nejvíce lišejníků roste v Norsku a jiných zemích dobrou kvalitou ovzduší.