Emoční inteligence
V dostupných zdrojích jsem zjistila, že se definice a podrobné dělení emoční inteligence (EQ) stalo předmětem bádání 2 skupin. První představuje sdružení MSC (Mayer – Salovey – Caruso), které EQ chápe jako komplex 4 složek, a to
- vnímání, hodnocení a vyjadřování emocí = schopnost identifikovat emoce jako fyzický stav, pocit a najít emoce v myšlení, rozpoznat emoce v jiných lidech, vzorech, výtvarném umění, řeči, hudbě, zevnějšku a chování; umět své emoce a potřeby přesně vyjádřit, rozlišovat mezi upřímným a neupřímným vyjádřením citů…
- Emoční pomoc myšlení = emoce stanovují priority, které slouží k zaměření pozornosti na důležitá sdělení. Emoce jsou dostatečně pronikavé a prospěšné tím, že pomáhají posuzovat a zapamatovávat si za jejich účasti. Emoční nálada rytmicky mění individuální postoje a perspektivy od optimismu k pesimismu a podporuje rozmanité zorné úhly a pohledy. Emoční stavy rozdílně podněcují přístupy k určitému řešení problémů tak, jako například štěstí pomáhá induktivnímu logickému myšlení a kreativitě.
- Porozumění a rozbor emocí. Využití emočních znalostí = schopnost pojmenovat emoce a rozpoznat vztahy mezi slovy a emocemi, kupříkladu mezi spojeními „mít rád“ a „milovat“, pochopit význam emocí, že se vyjadřují vzhledem ke vztahům jako například smutek často doprovází ztráty. Schopnost porozumění komplexnosti pocitů: souběžnostem pocitům lásky a nenávisti nebo jejich prolínání, jako že například hrůza je kombinací strachu a překvapení. Schopnost rozeznat možné přechody mezi emocemi, jako například hněv přechází v uspokojení nebo zuřivost přechází ve stud.
- Uvážená regulace emocí podporující emoční a intelektuální rozvoj = být přístupný příjemným a nepříjemným pocitům, uváženě pohlížet na emoce ve vztahu k sobě i druhým..
Na základě tohoto rozdělení pak skupina MSC předpokládá, že emočně inteligentní člověk:
® bude emočně citlivějším rodičem,
® pravděpodobně nebude defenzivní,
® bude schopen účinněji ovládat emoce,
® bude schopen hovořit a diskutovat o pocitech…
Druhý model EQ přivedl na svět Daniel Goleman. Zpracovává ho z praktičtější stránky, prot mluvíme o Komerčním modelu. Vytváří i svou vlastní definici: „Emoční inteligencí se rozumí schopnost vyznat se sám v sobě i v ostatních, vnitřní motivace a zvládání vlastních emocí i emocí cizích.“
Pracuje i s pojmem emoční kompetence, což je „zdokonalovatelná schopnost, součást EQ, figurující jako nezbytný předpoklad úspěšného plnění pracovních a jiných úkolů“. Dle jeho modelu stupeň naší EQ odpovídá míře, s jakou zvládáme pět jejích základních disciplín:
- sebeuvědomění = vědět, co v daném okamžiku cítíme, umět uplatnit vlastní preference v rozhodování, realisticky odhadnout vlastní možnosti a schopnosti, vystupovat s oprávněnou sebedůvěrou;
- sebeovládání = směrování vlastních emocí tak, aby se staly spíše motorem než brzdou jednání ve smyslu směřování k vytyčeným cílům. Svědomitost, schopnost odložit uspokojení v zájmu dosažení vzdálenějších cílů; schopnost rychle se vzpamatovat z emočního stresu;
- motivace = v duchu nejvlastnějších preferencí mířit k cíli, s jejich pomocí se snažit převzít iniciativu, soustavně zvyšovat nároky na sebe samé a prokazovat odolnost vůči nezdarům a zklamáním;
- empatie = vžít se do pocitů druhých, dokázat se na problémy podívat jejich očima, mít přátelské vztahy k co nejširšímu okruhu osob;
- společenská obratnost = zvládat vlastní emoce, přesně odhadovat nejrůznější společenské vztahy a situace; dokázat jednat schůdně, umět užívat společenskou obratnost k přesvědčování, vedení lidí, umět ji uplatnit ve vyjednávání a smírčí taktice, v zájmu spolupráce i týmové práce.
Stejně jako IQ se i EQ (EI) měří standardizovanými testy, ačkoliv převládá názor, že „ve skutečnosti většina těchto testů neměří emoční inteligenci, jedná se spíše o další osobnostní testy“. Dle různých názorů (McCrae) bychom věci, jako je optimismus, měli spíše nazývat osobním rysem než formou inteligence. Navíc problém osobnostních rysů tkví v:
- pozornosti, která se nevěnuje dětem (u dětí lze snáze odlišit potenciální a naučené schopnosti),
2) ignorují emoční genialitu,
3) jsou velmi subjektivní,
4) neberou v úvahu odlišnost testovaných osobností,
5) neměří potenciál.
Na základě výše uvedeného lze říci, že základní problémy testů ECI a EQI spočívají v tom, že neměří aktuální schopnosti osoby.