Ženy spisovatelky 19., 20. století
| Postavení ženy v 19. století – hlavním jejím úkolem bylo starat se o manžela, jeho domácnost, jeho děti | |
| – žena nemohla mít vyšší vzdělání | |
| Božena Němcová – vlastním jménem Barbora Panklová | |||
| – ovlivnilo ji idylické dětství v Ratibořicích | |||
| – v sedmnácti letech si musela vzít čtyřiatřicetiletého Josefa Němce – kvůli svému vlastenectví musel často měnit místo zaměstnání – Praha, Litomyšl, Uhry | |||
| – při pobytu v Praze se Němcová seznámila s Borovským, Erbenem | |||
| – roku 1853, kdy se svým mužem žila v Uhrách, v Praze umírá její syn Hynek, v této době začíná Němcová psát Babičku | |||
| – Babička – rozsáhlá povídka – líčí průběh jednoho roku vlastního dětství v Ratibořicích | |||
| – má dvě dějové linie – všední život na Starém bělidle | |||
| – popis ročních období a života v nich | |||
| – častá konfrontace života Proškovy rodiny a života panské společnosti na zámku | |||
| – hlavní postava – babička – nemá špatné vlastnosti, je prototypem „dobrého člověka“, je dobrotivá, laskavá, moudrá | |||
| – napsáno idylicky – ve skutečnosti se babička pro neshody s dcerou již po pěti letech odstěhovala, zidealizovaná je také paní kněžna | |||
| – jediný tragický osud – příběh Viktorky – ve skutečnosti byl však také drastičtější | |||
| – jazyk – spisovný, hovorová slova se nevyskytují ani v přímé řeči | |||
| – psáno kratšími souvětími | |||
| – krátké tvary přídavných jmen, přechodníky | |||
| – V zámku a podzámčí – povídka se sociální tématikou | |||
| – šlechtična se zabývá více než životem poddaných svým psem | |||
| – když na jejím panství vypukne cholera, obrací si žebříček hodnot | |||
| – povídky Baruška, Divá Bára, Dobrý člověk, Pan učitel – národně výchovné poslání | |||
| – mají jednoduchý příběh, který prověřuje hrdinovy kladné vlastnosti | |||
| – Chyže pod horami – milostné sblížení Čecha a Slovenky – má symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost | |||
| – Pohorská vesnice – hlavním hrdinou je zidealizovaný hrabě – jeho chování neodpovídá reálným možnostem společenského vývoje | |||
| Karolina Světlá – vlastním jménem Johanka Rottová | ||
| – představitelka vesnické prózy, které se věnuje od své návštěvy Podještědí | ||
| – Kříž u potoka – hlavní hrdinka Eva Potocká po velkém sebezapření a obětavosti zbaví rod Potockých kletby, když se zřekne lásky k bratrovi svého muže | ||
| – Vesnický román, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec | ||
| – městská próza – Černý Petříček | ||
| Tereza Nováková – pentalogie monografických románů (děj se soustřeďuje kolem jediné ústřední postavy) z prostředí Vysočiny (Polička a okolí) – Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Na Librově gruntě, Děti čistého živého, Drašar | ||
| – Děti čistého živého není monografický román – je o náboženské sektě | ||
Eliška Krásnohorská – libretovala Smetanovy opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna
| Marie Majerová – nejdříve anarchistka, s tímto hnutím se rozešla a tíhne k levici | ||
| – zavádí novou literární formu – románovou kroniku – Siréna – popisuje život několika generací dělnické rodiny Hudců | ||
| – Havířská balada – navazuje na Sirénu | ||
| Marie Pujmanová – trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti – popisuje atmosféru po první světové válce, hospodářskou krizi, lipský proces s Dimitrovem, Mnichov, válku na frontě, odboj | |
| – Pacientka doktora Hegla – příběh dívky, která si vybojovala možnost zůstat svobodnou matkou | |
| Jarmila Glazarová – píše psychologickou prózu | |
| – Vlčí jáma, Advent | |
Z období po druhé světové válce jsme si nakonec měli vybrat nějaké autorky sami (pokud možno na základě vlastní četby), doporučuji to tedy i ostatním a přikládám svůj výběr:
| Jarmila Loukotková – píše historické romány | |
| – Spartakus, Není římského lidu | |
| – Navzdory básník zpívá – o F. Villonovi, obsahuje vlastní překlady Villonových veršů | |
| Tereza Boučková – dcera Pavla Kohouta | |
| – soubor tří novel Indiánský běh – náměty z dětství a dospívání, vztah k rodičům a hledání místa mezi dospělými | |
| Věra Sládková – Poslední vlak z Frývaldova – osobní zážitky z pohraničního městečka v období druhé světové války | |
| – Sládková ještě napsala dvě pokračování a všechny tři díly pak dostaly souhrnný název Malý muž a velká žena | |
Doporučená literatura
Božena Němcová: Babička