Podnik,jeho charakteristika a druhy organizací podle vlastnictví

Podnikání je vymezeno a upraveno právními normami

 

Právní norma – je všeobecně závazné pravidlo chování vydané v předepsané formě a vynutitelné státní mocí.

• je možno se řadit do stupňů nejvyšší stupeň mají ústavní zákony (ústava ČR, Listina základních práv a svobod), ústavním zákonům jsou podřízeny ostatní zákony (schvaluje parlament) zákonům jsou podřízeny nižší stupně právních norem (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, okresních úřadů, měst a obcí).

Pojem podnikání vymezují dva zákony – Obchodní zákoník, Živnostenský zákon.

V Živnostenském zákoně je užší vymezení podnikání pouze pro živnostníky.

OZ § 2.1 Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

 

Podstatu podnikání tvoří samostatné rozhodování určité osoby o to:

1. co bude vyrábět nebo jaké služby bude poskytovat (předmět podnikání)
2. kde bude vyrábět nebo poskytovat služby
3. kolik toho vyrobí
4. za jakou cenu bude prodávat nebo poskytovat služby
5. za kolik bude ochoten nakoupit – kolik prostředků do své činnosti vloží a kde je získá (vlastní x cizí)
6. jak použije získané prostředky z podnikání (prostředek z podnikání čistý zisk – zisk po zdanění)
7. jakou právní formu pro svoji činnost zvolí (a. s., s. r. o., družstvo, v.o.s., ks, živnost)

 

Cíle podnikání:

1. zisk – není cíl jediný a nemusí ho mít všechny podniky, cíl zisk mají pouze ziskové organizace
2. pomoc potřebným (nadace, charity)
3. spokojenost zaměstnanců
4. rozšíření tržního vlivu
5. vlastní uspokojení z práce
6. dlouhodobí rozvoj podniku

 

je spojeno s hospodářskými rizikem

podnikatel vyrábí pro trh a své zákazníky většinou nezná a proto musí provádět prozkum trhu, čímž získává informace o poptávce, i konkurenci

 

Podnikán je v vždy spojeno s konkrétním podnikatelským subjektem

18. Fyzická osoba – lidé jako přirození nositelé práv a povinností. Způsobilost pronikat nabývají dovršením 18.let
19. Právnická osoba – Útvary vytvářené lidmi a považované podle zákona za samostatné právní subjekty (mohou se zavazovat a nabývat práv) například společnosti, družstva, s. r. o.

Povinně se vždycky zapisují do obchodního rejstříku

 

Podnikatelem podle obchodního zákoníku § 2.2 OZ

1. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku
2. Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění )živnostenský list, koncesní listina – koncese, taxikáři, výrobci střeliva, výr. chem jedů, letecká doprava, výr, tabáku)
3. Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (soudci, lékaři, advokáti)
4. Fyzická osoba, která provozuje zem. Výrobu

 

Charakteristické rysy podnikatele:

1. Právní subjektivita (právo vstupovat do právních vztahů vlastním jménem a na vlastní nebezpečí)

Právní vztahy – spol. vztahy upravené právními normami

Vlastním jménem – každý občan má své jméno, tak musí mít své jméno podnikatel = obchodní jméno

Příklad  vstupování do právních vztahů:

Uzavírání smluv (kupní, pracovní, o pronájmu, úvěrová), podání reklamace

2. Provozuje svou činnost samostatně a samostatně hospodaří (rozhoduje sám o vnitřním uspořádáním podniku, hradí svoje náklady z výnosů a dosahuje hospodářského výsledku – zisk nebo ztráta

náklady – peněžní prostředky vynaložené na podnikání

3. S čím si vymezuje předmět podnikání (určí se činnost v které bude podnikat)
4. Podnikatel nese podnikatelské riziko (riziku se jde předejít – pojištěním, průzkum trhu)
5. Podnikatel hospodaří s majetkem (oběžný, dlouhodobý)
6. Podniká na vlastní účet a vede účetnictví (jednoduché, podvojné)

 

Obchodní jméno

 

Podnikatel jedná samostatně pod svým obchodním jménem. Musí se lišit od jiných obchodních jmen, aby nedošlo k záměně. K rozlišení u právnické osoby postačí uvedení síla firmy.

 

Fyzická – bydliště

Právnická – sídlo

Jestliže tyto osoby nepodnikají ve stejném nebo odlišném oboru

 

Při začátku podnikání se obchodní jméno zapisuje do obchodního rejstříku nebo do živnostenského rejstříku. Podnikatel má výlučně a časově neomezené právo toto obchodní jméno užívat. Jestliže dojde k nedovolenému užívání obchodního jména má podnikatel možnost domáhat se ochrany u soudu. Má právo požadovat náhradu škody pokud mu byla užíváním stejného nebo podobného názvu způsobena.

 

Pod svým obchodním jménem podnikatel:

1. vykonává svou činnost nebo-li podniká
2. podepisuje se při obchodní styku (smlouvy)
3. vystupuje před státními orgány, dodavateli a odběrateli

 

Způsob tvorby obchodního jména u fyzických osob

Musí obsahovat jméno a příjmení a může obsahovat dodatek, který odlišuje osobu nebo druh podnikání. Dodatek může být věcný nebo osobní.

Věcný – krejčí, opravy televizorů, pekařství

Osobní – akademický titul, rodinný stav (otec a syn)

Může tam být doplněk místem podnikání.

 

Obchodní jméno právnických osob tvoří název pod, kterým je právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku. Název je zpravidla odvozen z předmětu podnikán. Musí vždy obsahoval právní formu (s. r.o., a. s.)

Poznámka: Obchodní jméno může být i smíšené (část osobní a číst věcná)                               př. Novák – pekařství, s. r. o.

 

 

Obchodní rejstřík

 

• 27 OZ

• Veřejný seznam do, kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů.
• Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy
• Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne ke, kterému byl zápis proveden
• Je každému přístupný tzn. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy.
• Změny je nutno poznamenat do obchodního rejstříku
• Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin (živ. List, společenská smlouva, zakladatelská listina)
• Náležitosti, které se zapisují do obchodního rejstříku

 

1. obchodní jméno, místo, kde se podniká(bydliště, sídlo)
2. IČ – identifikační číslo = přiděluje rejstříkový soud DIČ – daňové identifikační číslo
3. Předmět podnikání
4. Právní forma právnické osoby (s. r. o., a. s.) + statutární orgán – (je orgán, který jedná jménem podniků ve všech záležitostech) jednatel, ředitel, představenstvo, správní rada
5. Označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu (nebo jako pobočka), jméno vedoucího a jeho bydliště
6. Jméno prokuristy a jeho bydliště
7. Další skutečnosti, které se liší podle jednotlivých forem podniků.

 

Povinně se do obchodního rejstříku zapisují, všechny právnické osoby, fyzické osoby pouze když o to požádají. U právnických osob má zápis do obchodní rejstřík má význam konstitutivní (tzn. Podnik vzniká až zápisem do obchodního rejstříku) u fyzických osob má zápis význam deklarativní (vysvětlující, informativní). Každá změna musí být poznamenána v obchodní rejstříku. Po ukončení činnosti se provede tzn. Výmaz.

 

 

Živnostenský rejstřík

 

• 60 ŽZ

• Živnostenský rejstřík vedou živnostenské úřady a zapisují se do něj podnikatelé, kteří mají živnost na jejich územním obvodu
• Náležitosti jsou obchodní jako u obchodního rejstříku
• Zápis má deklarativní význam
• Podnikatel můžeme dříve než budeme zapsaný v živnostenském rejstříku

 

Organizace

 

Pojem organizace se používá ve dojím smyslu

1. ekonomickém – organizace je výsledkem organizování nebo-li výsledkem nějaké činnosti (kde bude stát stroj, odkud se co bude dovážet, uspořádání strojů na dílně, uložení strojů ve skladu)
2. právní – obecný pojem, samostatně uspořádané celky lidí a majetku, které vystupují na veřejnosti svým jménem, uplatňují svá práva a plní své povinnosti = mají právní subjektivitu

V každém hospodářství působí celá řada organizací, které lze členit podle různých hledisek.

Nejčastější členění

1. podle zaměření a způsobu hospodaření
2. podle vlastnictví

ad a) ekonomické cílem činnosti je zisk cíle které si podnik stanovuje(organizace ziskové a neziskové) aby dosáhl zisk se dají měřit, dají se číselně vyjádřit   ZISK = VÝNOSY – NÁKLADY

ad b) jiné cíle než je dosažení zisku, většina organizací, které poskytují služby sociální povahy, cílem je zlepšování celkové úrovně společnosti, cíle se nevyjadřují konkrétně a nedají se měřit(zlepšení živ. prostředí, nemocným dětem)

 

Znaky neziskových organizací:

1. Dosažení cíle někdy znamená zmenšení organizace v krajním případě i její zrušení
2. Výsledky činnosti se někdy nedají vyjádřit v penězích(pokud se dají vyjádření v penězích nazývají se příjmy
3. Částky vydané na činnost – výdaje

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ad b) právní

STÁTNÍ	DRUŽSTVA		SOUKROMÉ			JINÉ
podniky	zemědělská	nezemědělská	živnosti	obchodní spol.		nadace
rozpočtové organizace		bytová	ohlašovací	kapitálové	osobní	zájmové org.
příspěvkové organizace		stavební	koncesované	a. s.	v. o. s.	církevní org.
fondy		výrobní		s. r. o.	k. s.	politické strany
		spotřební				JOINT VENTURES:
						1. Podniky se zahr. maj. účastí
						2. Česká maj. účast v zahran
						3. Nadnárodní podniky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Státní podniky – jsou zpravidla ziskové, zabývají se podnikatelskou činností a státu odvádějí daně do státního rozpočtu (1999 je to 35% ze zisku)

 

Státní rozpočtové organizace – neziskové, nezabývají se podnikovou činností, zabývají se výkonem státní moci a státní správy, činností výchovnou, vědeckou, vzdělávací, zabezpečovací ochrany a bezpečnosti (policie, hasiče, státní školy, soudy, ministerstva, prokuratura), výdaje na jejich činnost jsou hrazeny ze státního rozpočtu na základě předem sestaveného a schváleného rozpočtu příjmů a výdajů. Svoje výkony poskytují zpravidla zdarma, a proto nemají zpravidla žádné příjmy. Pokud nějaké příjmy vykazují musí je  plné výši odvádět státu.

 

 

ROZPOČTOVÉ ORAGANIZACE

 

ČINNOST
řízení společností	HOSPODAŘENÍ
věda + vzdělání	VÝDAJE	PŘÍJMY
obrana bezpečnosti
	Státní rozpočet

 

SR – centralizovaný peněžní fond státu, do kterého plynou příjmy a hradí se z něj výdaje

 

Státní příspěvkové organizace – neziskové, poskytují služby zejména v oblasti vzdělání, výchovy, zábavy(kultura –divadla, kina, hudební tělesa)

Zpravidla své služby prodávají, a proto dosahují příjmů, z příjmů hradí výdaje, pokud příjmy jsou vyšší než výdaje = odvádí do SR                  P < V = příspěvek ze SR

 

 

 

 

 

STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

 

ČINNOST	HOSPODAŘENÍ		HOSPODAŘENÍ
kultura	VÝDAJE	PŘÍJMY	VÝDAJE	PŘÍJMY
vzdělání
výchova	SR		SR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Státní fondy –jsou účelovým sdružením majetku státu. Většina státních fondů nemá právní subjektivitu (zůstávají součástí majetku zřizovatele – státu). Například silniční

Fond – určen k financování výstavby a modernizaci pozemních komunikací. Některé státní fondy právní subjektivitu mají tzn. samostatné organizace např. státní fond tržní regulace v zemědělství. Slouží k provádění státních zásahů na zem. trhu = fond nakupuje od zem. přebytky, především mléko, obilí, maso tzn. garantované ceny, a potom zajišťuje vývoz těchto produktů do zahraničí.Účel: pomoc drobným zemědělcům přebytečná nabídka = snižování cen

 

Družstva – jsou spojení lidí a jejich majetku k společnému podniku. Tzn. majetek v družstvu patří členům družstva (družstevníci)

 

Soukromé organizace –   viz. 2. ročník téma: N8RODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

 

Jiné – hospodaří s majetkem svých členů (zájmové organizace – sportovní kluby)

• Mohou dostávat sponzorské dary, příspěvky od místního úřadu, jejich činnost je zaměřena na společensky prospěšné akce (sport, vzdělání)
• Činnost těchto organizací vykonávají svou činnost zpravidla zdarma a ve svém volném čase
• Politické strany – příspěvek ze státního rozpočtu za získané hlasy ve volbách
• Nadace je účelové sdružení majetku, shromažďuje věcné a peněžní dary na podporu společensky prospěšných akcí

 

PODNIK

 

• Je nejpočetnější skupina ze všech organizací
• Je základní součást ekonomiky
• Hospodaří v různých oblastech činnosti ekonomiky (výrobní, zemědělské, stavební, obchodní)
• Znaky: právní subjektivita, ekonomická samostatnost (podniky uhrazují své náklady z výnosů a dosahují hospodářského výsledku, ze zisku odvádějí daně do státního rozpočtu a rozhodují o rozdělení čistého zisku)
• Samostatně rozhodují o předmětu své činnosti, vnitřní organizační uspořádání, a způsob řízení

 

 

 

 

DRUHY PODNIKŮ

 

Rozdělujeme podle různých hledisek

 

1. Podle výkonu
2. vyrábějí hmotné statky
3. poskytující služby pro obyvatele nebo další podniky výkazy – výsledky podnik vyjadřuje  v hmotných jednotkách(auto, rohlík=ks)

                      výnosy – v Kč

2. velikost podniku (dle počtu zaměstnanců)

nejmenší do 10 zam.

Malé podniky do 25 zam.

Stření podniky do 500 zam.

Velké podniky nad 500 zam.

3. podle odvětví

• zahrnuje podnik, které mají stejné nebo podobné vstupy, stejnou nebo podobnou technologii, stejné nebo podobné výstupy
• členění podniků do různých odvětví provádí statistický úřad, vydává OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností

 

SPOLEČNÉ PODNIKY

(JOINT VENTURES)

 

• Zvláštní druh podniku, který vzniká spojením domácího a zahraničního kapitálu
• Může vzniknou fyzických nebo právních osob
• Může mít různou právní formu
• Povolení ke vzniku uděluje Ministerstvo financí
• Pro podnik v oboru bankovnictví povolení do ČNB

 

3 typy:

 

1. Podnik se zahraniční majetkovou účastí

• sídlí na území ČR, část jejich majetku patří zahraniční podnikatelé
• zahrnujeme sem i podniky, ve kterých je majetková účast pouze zahraniční podnikatel(100%)
• zahraniční majetková účast může být různá významné jsou tyto podíly :
• 25% zahraniční účast může zablokovat důležitá rozhodnutí tzn.má blokovací minoritu sám řádné rozhodnuté nemůže prosadit, ale jakékoliv může zablokovat tzn. Že, bez jeho souhlasu nelze přijmout žádná závažná rozhodnutí
• 50 % =  podíl paritní
• 51 % = minimální majoritní (většinový) podíl, tzn. Zahraniční účast je brána jako důležitější
• 76 % = zahraniční účast nemusí přihlížet na žádnou blokovací minoritu, protože neexistuje takový podíl, který by mohl takoví rozhodnutí zablokovat
• 100 % = celý majetek podniku patří zahraničnímu vlastníkovi
• hotel Palas, PROCTER & GAMBLE
• vznik, fungování a zánik podniku se zahraniční účastí se řídí českým právním řádem
• zahraniční účastník si může své podíly ze zisku převádět do své země

 

 

2. Česká majetková účast v zahraničí

podniky, které sídlí v zahraničí a čeští podniky (fyzické a právnické osoby) do nich vkládají svůj kapitál

 

3. Nadnárodní podniky

firmy z několika zemí vytvoří jeden podnik podnikání se uskutečňuje v zahraničních pobočkách (FILIÁLKÁCH); organizace může mít dvě formy

1. mateřská firmy – řídí výrobu v dceřiných firmách

 

 

 

 

 

 

1. organizace pomocí mezinárodní devize = celá činnost je org. Mezinár. Divizí, která je složena ze zástupců všech dceřiných firem

 

 

 

 

JEDNÁNÍ JMÉNE PODNIKU

 

• Podnik přichází při své činnosti do styku s mnoha subjekty (soudy, dodavatel, odběratel, finanční úřady, banky)
• Je-li podnikatelem fyzická osoba může jednat za svůj podnik sama (pod svým obchodním jménem nebo prostřednictvím zástupce = zmocněnec)
• Je-li podnikatelem právnická osoba, musí určit, kdo bude jednat pod jejím jménem, tímto orgánem, je statutární orgán podniku, který musí být zapsán v obchodním rejstříku
• Obchodní zákoník předepisuje pro jednotlivé právní formy, kdo je jejich

statutárním orgánem = může být:

1. jednotlivec – ředitel podniku, jednatel (s. r. o.), komplementář (komanditní společnost)
2. kolektiv – správní rada, představenstvo

• jestliže je statutární orgán, kolektiv, musí být řečeno jak se vůle kolektivu bude projevovat navenek

 

zmocněnec podniku může být:

1. vlastní pracovník podniku – může zastupovat podnik
   1. jestliže to vyplívá z jeho pracovních povinností = má to v popisu práce (právník, pracovník zásobování může uz. Kupní smlouvu s dodavatelem, pracovníci odbytu mohou uznat kupní smlouvu s odběrateli materiálu
   2. na základě plné moci, když to nevyplívá z jeho pracovních povinností (popisu práce) = něco mimořádného
2. cizí osoba – může zastupovat podnik pouze na základě plné moci, plnou moc uděluje podnikatel (statutární orgán) tomu, kdo má jednak jeho jménem a není k tomu běžně oprávněn (advokát)

 

 

 

 

 

 

 

 

PLNÁ MOC

 

• Projevem vůle zmocnitel jímž prohlašuje určitou osobu za svého zástupce nebo –li zmocněnce
• Zmocněnec – jedná z vlastní vůle, ale z jeho jednání vznikají povinnosti pro zmocnitele ZMOCNITEL – PLNÁ MOC – ZMOCNĚNĚC
• Uděluje se vždy písemně a musí vždy být uveden rozsah zmocnění
• Rozlišujeme jednotlivou plnou moc – 1 osoba a nebo kolektivní – více osobám společně a ty osoby musí společně jednat

 

Formy plné moci :

1. generální – opravuje zmocněnce jednat jménem zmocnitele ve všech právních úkonech, kromě těch kdy je výstavně předepsána speciální plná moc
2. speciální – která se uděluje pouze pro jednotliví právní úkony např. uzavření kupní smlouvy

 

Zánik plné moci:

1. provedením úkolu
2. uplynutím doby do které byla plná moce uvedena
3. odvoláním ze strany zmocnitele
4. smrtí zmocnitele nebo jeho zánikem

 

Zvláštním druhem plné moci tzn.  PROKURA  – nejširší forma plné moci uděluje se zmocněnci, kterého označujeme jako prokuristou, je oprávněn ke všem úkonů, ke kterým je prováněn podnikatel nebo statutární orgán jediným omezením prokuristy je, že nesmí prodávat majetek podniku a nesmí zatěžovat nemovitosti podniku hypotékou, musí pod své jméno uvést údaj, že je prokurista

Lenka Voráčová, prokurista

1. p.

p.p. a

per prokura

je vždy zapsán do obchodního rejstříku

 

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA    (USPOŘÁDÁNÍ PODNIKU)

 

• Ekonomické hledisko organizace
• Podnik může efektivně podnikat pouze tehdy, když účelně spojí všechny výrobní činitele i činnosti do uspořádaného celku
• Ve větších podnicích je organizační struktura zachycena v organizačním řádu (tj dokument, který určuje uspořádání v podniku, otázky nadřízenosti a podřízenosti)
• Veškeré vnitřní uspořádání je plně v kompetencí podnikatele tzn., že neexistuje zákon, který by to upravoval
• Vnitřní uspořádání se liší v jednotlivých podnicích podle odvětví a velikosti
• Ve velkých průmyslových podnicích se vytvářejí tzn. Organizační stupně.

 

Nejčastější 4 organizační stupně

 

Příklad velkého průmyslového podniku – org. Stu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V menších průmyslových podnicích jsou pouze 3 stupně podnik, provoz, dílna

Pro obchodní podniky je typickým nástrojem struktura podnik, závod, prodejna

 

V malých podnicích bývá 1 nebo 2 stupně. Každý org. Stupeň řídí odpovědný vedoucí, který nese odpovědnost za činnost svěřeného stupně a má na sebe delegovánu (přenesenu) odpovědnost nebo pravomoc (odpovědnost + pravomoc = kompetence)

 

V rámci jednotlivých org. stupňů se vytvářejí:

1 tzv. štábní útvary (štáb) – nemají přikazovací pravomoc, mají pouze informační a poradní    (sekretariát ředitele, marketingové oddělení, právníci)

2. tzv. odborné útvary (úseky) –řídí jednotlivé činnosti v podniku, ve středních a velkých podnicích se mohou zřizovat následující úseky: úsek technický, ekonomický, personální, výrobní, prodejní

• dále se člení na odbory dále na oddělení
• v čele úseku stojí náměstek, v čele odboru vedoucí odboru, v čele oddělení vedoucí oddělení